Spojené státy ruší sankce na běloruskou potaš, tedy uhličitan draselný. Uvedl to podle agentury Belta zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Bělorusko John Coale, který v zemi jednal o normalizaci vztahů.
„V souladu s pokyny prezidenta Trumpa ruší Spojené státy sankce na draslík. Myslím, že je to ze strany USA velmi dobrý krok vůči Bělorusku. Rušíme je nyní,“ citovala Belta amerického zmocněnce po jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Podle Coalea jsou USA připraveny zrušit další sankce s tím, jak se budou dále „normalizovat vztahy mezi oběma zeměmi“. Na otázku, co je třeba udělat pro další normalizaci vztahů, Coale odpověděl: „Přesně to, co už děláme. Rušíme sankce, propouštíme vězně.“
Agentura Reuters v pátek uvedla, že Coale přijel do autoritářského Běloruska jednat o propuštění politických vězňů v zemi. Trump dříve vyzval Lukašenka, blízkého spojence ruského prezidenta Vladimira Putina, aby propustil 1400 lidí, které označil za „rukojmí“.
Když Coale naposledy v září navštívil Bělorusko, podařilo se mu přesvědčit Lukašenka, aby propustil 52 lidí, z nichž 40 bylo podle lidskoprávní organizace Vjasna politickými vězni. Na oplátku USA zrušily sankce vůči běloruským státním aeroliniím.
Okupace bez tanků. Bývalá politická vězeňkyně popsala, jak Rusko ovládlo Bělorusko
Situace v Bělorusku je podle běloruské lidskoprávní a politické aktivistky Paliny Šarendy-Panasjukové natolik kritická, že zemi už nelze považovat za suverénní stát. Uvedla, že režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka funguje výhradně díky ruské podpoře a že Bělorusko se stalo okupovaným územím. Nicméně i přesto věří v to, že běloruský národ si uchoval sílu a touhu po svobodě.
Od té doby však Vjasna eviduje 167 nových politických vězňů. Exilová běloruská opozice viní Lukašenkův režim z toho, že ačkoliv některé politické vězně propouští, zatýká současně další a další lidi.
Coale podle agentury Belta dále uvedl, že s Lukašenkem hovořil o cestách, které vedou ke sbližování obou zemí, a také o válce mezi Ukrajinou a Ruskem a o situaci kolem Venezuely.
Uhličitan draselný se používá především při výrobě skla, v textilním a papírenském průmyslu, při výrobě mýdel a je také součástí pracích prášků. Využití nachází rovněž v potravinářství a při výrobě léčiv.
Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu, které zveřejnil na síti X. Finančními potřebami Ukrajiny v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
Babiš řekl, že souhlasí s belgickým premiérem Bartem De Weverem, se kterým se ve čtvrtek setkal v Bruselu. „Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny,“ uvedl. „Nemáme peníze pro jiné státy a to musí vyřešit Evropská unie jiným způsobem, ale my jí nebudeme ručit za nic, ani tam nebudeme dávat peníze,“ dodal.
Končící ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) považuje za jedinou realistickou cestu půjčku Ukrajině financovanou z hotovostních výnosů ze zmrazených aktiv ruské centrální banky. „Potřeby Ukrajiny jsou naléhavé a jednání v rámci EU se nesmí stát záminkou pro zdržování pomoci, kterou Ukrajina nutně potřebuje,“ uvedl.
„Vyjádření designovaného premiéra Babiše bohužel potvrzuje odklon české zahraniční politiky od prosazování a obrany tradičních hodnot a principů v mezinárodních vztazích směrem ke zbabělosti, sobectví a nezodpovědnosti, které bude vydáváno za moudré a pragmatické rozhodnutí,“ řekl České televizi ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN). „Nejsmutnější na tom je, že neochota aktivně pomáhat v boji proti okupantům se může naší zemi vrátit, až se tentýž agresor přiblíží k našim hranicím a stejně 'pragmaticky' se k tomu postaví naši západní spojenci,“ dodal.
Lukáš Kovanda: Česko coby šestý světový tygr? Kdeže, jde o klamání veřejnosti
Na summitu příští týden se budou unijní prezidenti a premiéři rozhodovat mezi dvěma navrhovanými možnostmi financování Ukrajiny. První možností je podle komise to, že by EU získala kapitál na kapitálových trzích a jako záruku použila rozpočet EU. Toto řešení ale vyžaduje jednomyslné schválení státy EU.
Pro druhé řešení, reparační půjčku pro Kyjev, by stačilo jen schválení kvalifikovanou většinou. Princip spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU. Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů EU. Unie by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska. Půjčka by směřovala jak na vojenské, tak na rozpočtové potřeby Ukrajiny a podléhala by přísné kontrole.
Krásný adventní víkend všem 🙋♂️
V pondělí 15. 12. bude jmenována nová vláda a já se stanu plnohodnotným premiérem. Do té doby se intenzivně připravujeme na vládnutí.
Během pracovní cesty do Bruselu jsem loboval za to, aby Česká republika znovu získala možnost čerpat výhodné… pic.twitter.com/gA4LXodMNG
S navrhovanou reparační půjčkou zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nesouhlasí Maďarsko a Slovensko. Tyto dva státy také hlasovaly v pátek proti návrhu, aby ruská aktiva v Evropské unii zůstala zmrazená na neurčito. Nebude o tom tedy třeba hlasovat každých šest měsíců jako dosud. Změnu schválenou kvalifikovanou většinou členských států EU podpořila také Česká republika, za kterou se jednání účastnil ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS). Čtyři země včetně Belgie hlasovaly sice pro, nicméně přidaly prohlášení, že toto rozhodnutí nepředjímá další kroky ohledně zmrazených ruských aktiv.
Hlavní část ruských finančních prostředků je zadržována v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, další jsou v belgických a francouzských bankách. Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu korun) ruských aktiv. Belgie se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění. Belgický premiér proto požaduje po ostatních zemích záruky, že „pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát“. Pro Česko by to podle dostupných údajů znamenalo přibližně 89 miliard korun.
Související
Jak dál financovat Ukrajinu? Ve hře jsou i zmrazené ruské peníze
Regulace v Krkonoších dlouho svazovaly ruce architektům i investorům. Nový projekt studia edit! architects však ukazuje, že tradiční tvar může skrývat velkorysou a moderní vnitřní architekturu. Výsledek mění zaběhlé představy o tom, jak má vypadat horská chalupa 21. století.
Krkonoše patří v Česku k nejpřísněji regulovaným oblastem, pokud jde o novou výstavbu. Národní park dlouhodobě trvá na zachování tradiční podoby horských chalup s kamennými sokly, dřevěnými fasádami, omezenou velikostí oken a typickým tvarem štítu. Cílem regulí je chránit krajinný ráz, v minulosti ale často bývala výsledkem kompromisní architektura, která sice splnila předepsaný vzhled, ale uvnitř nabízela tmavé a stísněné prostory.
Poslední dekáda však ukazuje posun. Moderní technologie i rostoucí tlak investorů na kvalitu a komfort umožňují vznik realizací, které respektují typologii regionu, ale přinášejí současný standard bydlení. Jedním z příkladů je projekt Chalupy Na Kukačkách ve Strážném od studia edit! Architects. Kromě horských projektů se studio věnuje i městským a komerčním realizacím. Mezi výrazné projekty patří například rekonstrukce ikonické bratislavské Štefánikovy hvězdárny.
Tradiční forma, současná funkce
Navenek stavba splňuje všechny požadavky dané regulativy, od tvaru štítové fasády po materiálové řešení v podobě kamenného soklu a modřínového obkladu. Architekti však od počátku sledovali ambicióznější cíl, a to vytvořit interiér, který nebude působit jako kompromis, ale jako plnohodnotné moderní horské bydlení.
České hory zdražují dál. Ale kdo koupí starou chatu za miliony?
„Zatímco oba štíty musely zůstat striktně tradiční, boční fasády nám poskytly prostor pro moderní architektonické prvky. To nám umožnilo implementovat velkoformátové prosklení v hlavní obytné zóně a maximalizovat průhledy do okolní krajiny,“ vysvětluje Juraj Calaj z edit! architects.
Právě vizuální propojení s okolní přírodou je dnes jedním z hlavních parametrů prémiových horských nemovitostí.
Zvětšení oken ve štítu nebylo možné kvůli tradičním proporcím. Architekti proto zvolili jinou cestu. Otevřeli obývací prostor až do krovu a vytvořili ochoz, který přivádí světlo z více stran. Do chalupy tak přivedli lepší osvětlení. Takové řešení totiž reaguje na trend, kdy investoři chtějí místo tradičních chodeb a malých pokojů velkorysé denní zóny.
CLT panely jako klíčová technologie současné horské výstavby
Realizace stavby probíhala ve složitých podmínkách, ve strmém vztahu, za omezené stavební sezóny. Přirozenou volbou se staly CLT panely, masivní křížem lepené dřevo. Ty umožnily rychlou montáž celé dřevostavby během několika týdnů, zároveň díky své vysoké statické tuhosti poskytly možnost vytvořit velké prosklené otvory, které by u tradičních konstrukcí nebyly realizovatelné. Další výhodou je jejich pohledová kvalita, panely tvoří finální podobu interiéru bez potřeby dodatečných obkladů. Zároveň jde o technologii s výrazně nižší ekologickou stopou než klasické betonové konstrukce, což odpovídá současnému trendu udržitelnosti v horské architektuře.
Obří investice mění hory. Velká Úpa spouští projekt, který budil emoce
Po dlouhém povolovacím procesu dostává zelenou projekt, který zásadně promění jednu z klíčových lokalit Velké Úpy. Rezidence Pod Portáškami nabídne 159 bytů, služby pro místní i udržitelné technologie a představuje další krok miliardových investic mířících do českých hor.
Když se víra spojí s architekturou, vznikne ticho, které mluví. A také dřevěná kaple v polích u Brna, která letos porazila velké projekty i slavné ateliéry. Stavěli ji ručně, z darů věřících. Teď je z ní nejkrásnější novostavba v Česku.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
OBRAZEM: Rodinný domek v Plzni ze 70. let přetvořili architekti na zmenšeninu Tugendhatu
