Sdílené elektrokoloběžky jsou svého druhu mimořádným úkazem dnešní vyspělé společnosti. Zdánlivě nikdo je nepoužívá, všichni je nenávidí a politici se je snaží zrušit. Ale rušit je jde složitě, a navíc se tím znovu otevírá složitější otázka – jak se vlastně máme pohybovat městy, která jsou autem stále méně průjezdná?
Nesouhlas se směrováním, které nastavil nový předseda Zdeněk Hřib, ale i série předchozích volebních neúspěchů stojí podle politologů za odchody některých známých tváří Pirátů z poslední doby. Podle Aleše Michala z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy potřebují Piráti oslovit v kampani mladé liberály, kteří utíkají ke Starostům a nezávislým (STAN) nebo mezi nevoliče. Podle Milana Školníka z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity by měli Piráti sázet na témata, se kterými zatím tolik nepracují další strany, například umělou inteligenci.
Politici vládních stran si zpočátku týdne zahráli štronzo, možná i přemýšleli, jestli náhodou nemají promazat sociální sítě. Brzy se však vzpamatovali, překvapení z amerických voleb opadlo a domácí chaos pokračoval. Premiér ohlásil schválení důchodové reformy, podle něj nejdůležitějšího zákona celého volebního období. Kvůli ní by lidé měli, jak řekl předseda vlády, Fialu a spol. znovu volit, když zvítězí Babiš, reformu penzí zruší. To už byl ale pátek, takže pěkně popořadě.
Předsedou Pirátů se stal bývalý pražský primátor a nynější primátorův náměstek Zdeněk Hřib. Chce stranu reformovat, bez čehož se jí podle něj nepodaří uspět ve sněmovních volbách v příštím roce. Hřib ve finále porazil bývalého pražského senátora Lukáše Wagenknechta, který se o zvolení do čela strany neúspěšně pokoušel už před dvěma lety. Hřib obdržel 454 hlasů z 866, Wagenknecht 401 hlasů.
Náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib bude kandidovat na předsedu Pirátů.
Není to tak dávno, co se pražský radní pro dopravu Zdeněk Hřib, předtím pražský primátor, rodák z moravského Slavičína, kde strávil dětství, nechal fotit na tramvajové zastávce Ohrada. Pro mimopražské, to je na vrchním konci Žižkova. To je v Praze. A to při slavnostním okamžiku, kdy nechal ze dvou jízdních pruhů pro auta udělat jeden jen proto, aby rozšířil tramvajovou zastávku. Vytvořil dopravní kolony v jednom z frekventovaných míst města.
Silničáři letos nestihnou dokončit opravu Barrandovského mostu v původně avizovaném termínu do konce letních prázdnin. Důvodem je horší kvalita původní betonové konstrukce na okraji mostu, jehož nosnost je menší, než stavbaři předpokládali. Takzvané konzole na severním kraji mostu musí nyní dělníci vyztužit, informovali náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti), ředitel Technické správy komunikací Filip Hájek a Lukáš Vráblík z Českého vysokého učení technického. Rozsah dopravních omezení, která na mostě platí, se měnit nebude.
Pražští radní se nedohodli na dalším postupu v souvislosti se společným podnikem Nové Holešovice, který založil dopravní podnik (DPP) s developery Karlín Group a CPI Property Group k rozvoji stanice metra Nádraží Holešovice a jejího okolí. Část koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), STAN a Piráti v čele s primátorovým náměstkem Zdeňkem Hřibem (Piráti) prosazuje vystoupit z podniku.
Pražský dopravní podnik (DPP) vypracuje projekt tramvajové trati z Nádraží Modřany do Komořan. Cílem je zrychlení městské hromadné dopravy a zlepšení životního prostředí nahrazením autobusů tramvajemi. Trať bude měřit 2,5 kilometru a bude na ní pět zastávek. Odhadované náklady vybudování jsou 670 milionů korun. Na 30 milionů vyjde projekt. Provoz na trati má začít v roce 2029.
Pražský dopravní podnik (DPP) plánuje vypsat soutěž s odhadovanou hodnotou 86 miliard korun na automatizaci provozu na lince metra C spolu s nákupem automatických vlaků pro budovanou linku D. Záměr schválili radní, ještě o něm budou hlasovat zastupitelé. Zakázka má zahrnovat nákup 52 automatických souprav na linku C, 16 souprav na linku D a nutné úpravy stanic v celkové hodnotě 35,9 miliardy korun. Zbytek hodnoty zakázky tvoří provozní náklady na zajištění údržby po dobu 35 let. Dodávka všech vlaků by se měla uskutečnit po roce 2029.
V hlavním městě se v loňském roce zvýšil počet aut o 41 tisíc na 1,258 milionu, tvrdí údaje TSK. Není sice jasné, proč zrovna správa komunikací hlavního města vytváří takovou statistiku, nicméně ji pro tentokrát věřme. Nárůst jinými slovy říká: Jsme Pražané. A chceme jezdit autem. I po tom našem městě.
