Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Spor mezi Pavlem a Babišem kvůli summitu NATO pokračuje. Hrad zvažuje kompetenční žalobu

Prezident Petr Pavel (vlevo) a premiér Andrej Babiš (ANO)
ČTK
 ČTK

Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Andrejem Babišem o účast na summitu NATO v Turecku nabírá na síle. Hrad připouští, že pokud vláda prezidentovi cestu zablokuje, může situace skončit až u kompetenční žaloby.

Pokud bude vláda Andreje Babiše (ANO) bránit prezidentovi Petru Pavlovi v cestě na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Turecku, prezidentův poradce Tomáš Lebeda hlavě státu doporučí podání kompetenční žaloby. Lebeda to řekl serveru Novinky.cz. Podle něj vláda nemůže svým rozhodováním bránit prezidentovi ve výkonu pravomocí, které vycházejí z ústavy, zvyklostí i tradičního rozdělení rolí. Podle prezidentova mluvčího Vojtěcha Šeligy je otázka kompetenční žaloby v tuto chvíli hypotetická. Hrad věří v odpovědnost a v dohodu, uvedl.

O účasti na summitu bude prezident jednat s Babišem 8. května. Hlava státu usiluje o vedení delegace, premiér už dříve řekl, že považuje za nelogické, aby prezident jel spolu s vládní delegací.

Lebeda uvedl, že podle ústavy prezident zastupuje zemi navenek a žádná vláda ani žádný jiný ústavní orgán mu nemůže tuto pravomoc odepřít. „Pokud by to vláda chtěla nějakými technickými, organizačními nebo jinými opatřeními obstruovat, nebo se tomu snažit zamezit, pak je nezbytné uvažovat o tom, jak vymoci naplnění ústavy. Tady by pak přicházela v úvahu kompetenční žaloba. Ale pevně věřím, že k tomu vůbec nedojde. Premiér si musí uvědomit, že jeho vláda nemůže blokovat výkon prezidentských pravomocí,“ řekl Lebeda, který je ředitelem odboru vnitřní politiky prezidentské kanceláře.

Dodal, že pokud by se Pavel s Babišem na účasti na summitu nedohodli, podání kompetenční žaloby by prezidentovi „silně doporučil“.

Statická ukázka 43. výsadkového pluku v Chrudimi

Dalibor Martínek: Výdaje na obranu? Vrtění psem v podání Babiše a Pavla

Debata o tom, jestli by se Česko vojensky ubránilo protivníkovi, je bezpředmětná. Česko se historicky neubránilo ani Němcům, ani Rusům. Prezident Pavel aktuálně prohlásil, že Česko neplní výdaje na obranu, k nimž se zavázalo. Má pravdu. Vůbec to však nesouvisí se schopností země ubránit se.

Přečíst článek

Pavel na začátku dubna v dopisu Babišovi napsal, že hodlá v souladu se svým ústavním postavením stát na summitu v čele české delegace. Podle Babiše by měla na summitu hájit své postoje a výdaje na obranu vláda, protože má na starosti státní rozpočet. Proti účasti prezidenta opakovaně vystupoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Šéf diplomacie od doby, kdy vygradoval spor o jmenování poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí, označuje Pavla za zástupce opozice.

Summity NATO v minulosti navštěvovali za ČR jak předsedové vlád, tak prezidenti. Pavel se zatím zúčastnil všech, které se od jeho nástupu do funkce konaly, tedy v roce 2023 ve Vilniusu, ve Washingtonu v roce 2024 i loni v Haagu.

Související

Premiér Andrej Babiš

Babišova vláda dál hrotí spor s Pavlem. Jeho žalobu kvůli NATO chce smést ze stolu

Přečíst článek

Evropa neví, kolik má paliva. Válka s Íránem odhaluje kritickou slabinu

Evropa neví, kolik má paliva. Válka s Íránem odhaluje kritickou slabinu
iStock
 nst
nst

Evropa čelí nečekanému problému: zatímco kvůli válce s Íránem omezuje spotřebu paliv a snaží se předejít jejich nedostatku, ve skutečnosti nemá přesný přehled o tom, kolik energie má k dispozici.

Konflikt na Blízkém východě zvyšuje ceny fosilních paliv a ohrožuje dodávky přes Hormuzský průliv, klíčovou trasu pro ropu a plyn. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí válka Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Americký prezident Donald Trump zároveň připravuje možnost dlouhodobé blokády Íránu, která by mohla globální trhy dále destabilizovat.

„V Evropě máme přehled o dodávkách na květen a červen, co bude dál, se ale odhaduje těžko,“ uvedl šéf společnosti DHL Group Tobias Meyer. „Existují strategické rezervy, ale není jasné, kolik z nich už bylo využito.“

Zatímco státní zásoby ropy a plynu jsou relativně transparentní a členské státy si informace pravidelně předávají, většina paliv se nachází v komerčních zásobách. Ty jsou rozptýlené napříč trhem a firmy o nich sdílejí jen omezené údaje. Úřady tak často nemají dostatek informací k tomu, aby dokázaly včas odhalit případný nedostatek, píše Politico.

Na problém upozornili i ministři z Belgie, Nizozemska a Španělska, kteří vyzvali k lepšímu monitorování trhu v reálném čase. Řecko dokonce navrhlo vytvoření společného komunikačního kanálu mezi členskými státy a Evropskou komisí.

„Máme velmi omezené znalosti o trhu s plynem a ropou,“ uvedl jeden z vysoce postavených úředníků evropského ministerstva energetiky. „Nejsme schopni přesně sledovat, kolik surovin se dostává na trh, kolik se stahuje a kudy proudí.“

Největší nejistota panuje u rafinovaných paliv, jako je nafta nebo letecké palivo. Evropská unie se opírá o data statistického úřadu Eurostat a koordinaci mezi členskými státy, aktualizace jsou ale nepravidelné a často zpožděné.

Evropská komise proto plánuje vytvoření takzvané observatoře paliv, která by sledovala produkci, dovoz, vývoz i zásoby pohonných hmot v celé unii.

Spor mezi Trumpem a Merzem sílí

Spor mezi Trumpem a Merzem sílí. USA zvažují stažení vojáků z Německa

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.

Přečíst článek

Přehledná čísla pouze u plynu

Situaci částečně zpřehledňuje pouze trh se zemním plynem. Po zkušenosti s ruskou invazí na Ukrajinu musí členské státy naplnit zásobníky před zimou alespoň na 90 procent kapacity, což dává úřadům lepší přehled o jejich stavu. Ani zde ale není jasné, jak rychle zásoby ubývají nebo proudí mezi zeměmi.

Podle dostupných údajů většina států EU na začátku roku splňovala požadavek na minimálně devadesátidenní zásoby ropy a ropných produktů. Aktuální stav ale zůstává nejasný. „Víme, kolik by měly mít, ale kolik mají v daný moment, přesně nevíme,“ uvedl další úředník.

Zásoby plynu byly navíc už před vypuknutím konfliktu relativně nízké. Jejich doplňování závisí na obchodnících, kteří obvykle nakupují v létě a prodávají v zimě. Válka s Íránem ale může tento model narušit a zkomplikovat doplňování zásob.

Další komplikací je změna globálních toků energií. Tankery s ropou a plynem nyní častěji míří přímo z Afriky nebo Spojených států do Asie, místo aby byly přesměrovávány z Evropy.

Cena pohonných hmot zůstává vysoká

Lukáš Kovanda: Emiráty opouštějí OPEC. Zlevní to benzín v Česku? Zatím spíš naopak

Odchod Spojených arabských emirátů z kartelu OPEC na první pohled vypadá jako zpráva, která by mohla časem zlevnit ropu i pohonné hmoty v Česku. Jenže bezprostřední efekt je opačný: světová cena ropy roste a levnější benzin je v nedohlednu. Důvod? Emiráty sice chtějí těžit víc bez omezení diktovaných Saúdskou Arábií, ale klíčový exportní uzel – Hormuzský průliv – zůstává uzavřený.

Přečíst článek

Satelitní snímky

Některé zásoby lze sledovat i pomocí satelitních snímků, které dokážou odhadnout množství ropy podle výšky hladiny v nádržích. Ani tato metoda ale nepokrývá všechny zásoby, například podzemní sklady v Evropě zůstávají mimo dohled.

U leteckého paliva je přehled ještě horší, protože data vycházejí převážně z dobrovolných hlášení firem. Naopak u některých petrochemických surovin existují pravidelné průzkumy, které poskytují alespoň orientační obrázek.

Paradoxně může Evropa z části krize krátkodobě těžit. Omezení dodávek z Blízkého východu zvyšuje marže evropských petrochemických podniků, pokud dokážou přecházet mezi různými surovinami.

Celkový obraz ale zůstává nejasný. Evropa sice disponuje zásobami, nemá však dostatek dat k tomu, aby přesně věděla, jak dlouho jí vydrží.

Související

Zisky skupiny Erste rostou, Česká spořitelna překvapila ještě silněji. Táhnou ji hypotéky i poplatky

Centrála České spořitelny v Praze
ČTK
 nst
nst

Rakouská bankovní skupina Erste Group Bank vstoupila do letošního roku ve velmi dobré kondici. V prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 18 procent na 879 milionů eur, přičemž významnou roli sehrála nejen rostoucí úroková marže, ale také rozšíření aktivit v Polsku. Ještě výraznější dynamiku však předvedla její klíčová dcera na českém trhu, Česká spořitelna.

Skupina Erste letos těží ze silné poptávky po úvěrech ve střední Evropě, a právě český trh patřil mezi hlavní tahouny. Česká spořitelna, která do skupiny patří, v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 23,4 procenta na téměř 7,1 miliardy korun a potvrdila tak svou pozici jednoho z nejvýkonnějších pilířů skupiny. Provozní zisk banky vzrostl o 12,8 procenta na 8,8 miliardy korun, když se opřel o solidní růst výnosů napříč klíčovými segmenty.

Hlavním zdrojem růstu zůstávají úrokové výnosy, které dosáhly 10,7 miliardy korun, meziročně o 5,8 procenta více. Banka těžila především z rostoucího objemu úvěrů, ale také z reinvestic splatných dluhopisů a jejich prodejů. Vedle toho se dařilo i poplatkům a provizím, jejichž výnos vzrostl o 5,9 procenta na 3,4 miliardy korun, mimo jiné díky vyšší aktivitě klientů v oblasti investic a pojištění.

Zájem o úvěry roste

Velmi silný byl vývoj úvěrového portfolia. Celkový objem klientských úvěrů vzrostl o více než 9 procent na 1,226 bilionu korun. Tahounem byly především hypotéky, jejichž objem stoupl o více než deset procent, ale solidní růst vykázaly i úvěry firmám a spotřebitelské půjčky. Právě kombinace oživené poptávky domácností a investiční aktivity firem ukazuje na postupné oživování ekonomiky. "Objem úvěrového portfolia vzrostl o devět procent, a to zejména díky trvající poptávce po hypotečních úvěrech (nárůst o 11 procent), desetiprocentnímu růstu firemních úvěrů a kampani v oblasti spotřebitelských úvěrů, díky níž jejich objem překročil hranici 100 miliard korun," sdělil člen představenstva ČS zodpovědný za finanční řízení Attila Sánta.

Komerční banka

Komerční bance klesl zisk. Hypotéky jedou, výnosy stojí

Čistý zisk Komerční banky v letošním prvním čtvrtletí meziročně klesl o 4,2 procenta na čtyři miliardy korun. Celkové výnosy stagnovaly na 9,1 miliardy korun. Banka, jejímž většinovým vlastníkem je francouzská Société Générale, neauditované konsolidované výsledky zveřejnila na svém webu.

Přečíst článek

Rostly i vklady, které se zvýšily o 7,3 procenta na 1,655 bilionu korun. Stabilní depozitní základna tak nadále poskytuje bance dostatek zdrojů pro další úvěrovou expanzi. Náklady sice mírně stouply, zejména kvůli vyšším mzdám, jejich růst však zůstává pod kontrolou a výrazně zaostává za tempem růstu výnosů.

Na úrovni celé skupiny se vedle Česka pozitivně projevil také vstup na polský trh. Banka, dříve známá jako Santander Bank Polska, nyní funguje pod značkou Erste Bank Polska a posiluje regionální postavení skupiny. Erste tak dnes působí na osmi trzích střední a východní Evropy a obsluhuje přibližně 23 milionů klientů.

Z pohledu investorů i analytiků je však klíčové, že právě Česká spořitelna zůstává jedním z nejstabilnějších a nejvýnosnějších trhů celé skupiny. Kombinace silné poptávky po úvěrech, rostoucích výnosů z poplatků a disciplinovaného řízení nákladů naznačuje, že její výkonnost může zůstat vysoká i v dalších čtvrtletích.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související