Zábranský chce zachránit zámek Veleslavín. Praha ho má koupit od státu
Pražský radní Adam Zábranský (Piráti) navrhne vedení metropole, aby město od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových odkoupilo zámek Veleslavín v Praze 6. Zábranský dříve odkup odmítal kvůli vysoké ceně, ta ale po mnoha neúspěšných dražbách klesla z 580 milionů na 210 milionů korun, což už považuje za přijatelné. Nemovitost má podle něj zájem převzít Praha 6 a zajistit i nákladnou rekonstrukci.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se pokouší zámek prodat od předloňského listopadu. V žádné z deseti dosud uskutečněných aukcí nikdo neučinil příhoz, poslední se konala koncem loňského roku. Zábranský uvedl, že podle informací od Prahy 6 je úřad s ohledem na dosavadní potíže s prodejem ochoten městu památku prodat napřímo.
Město se státem v minulosti jednalo o bezplatném převodu zámku nebo jeho zařazení do některé z větších majetkových směn, ani jedno se však neuskutečnilo. Zábranský pak při prvních dražbách uvedl, že požadovaná cena je s ohledem na nutné investice do areálu příliš vysoká. „Teď se to dostalo na tu hranici, o které mluvím od začátku, že by mi to dávalo smysl,“ řekl nyní.
Revitalizace za více než miliardu
O odkupu městem podle něj bude potřeba přesvědčit především zástupce koalice Spolu, na čemž budou pracovat i jejich straničtí kolegové z vedení Prahy 6. Ta odkup areálu prosazuje dlouhodobě a podle Zábranského je ochotná zámek od města převzít a postupně jej se zapojením soukromého sektoru zrekonstruovat. Nyní jej má v bezplatné výpůjčce. Radní dodal, že celkové náklady na revitalizaci areálu podle odhadů přesáhnou miliardu korun.
Na místě starého rodinného domu, který ztratil přístup i smysl, dnes stojí terasová bytovka. V pražské Krči vzniklo bydlení, které se nesnaží svah zkrotit, ale využít jeho potenciál.
Na místě starého domu dnes stojí luxusní bytovka. Krčský svah změnil tvář
Reality
Druhou možností by bylo, aby si zámek ponechalo město podobně jako jiné v minulosti převzaté nemovitosti, například karlínská kasárna nebo budovu bývalého žižkovského nákladového nádraží. Zábranskému nicméně dává smysl svěřit památku Praze 6, která o to má zájem, je to pro ni důležité téma a zároveň jde o silnou městskou část, která by dokázala sehnat peníze na rekonstrukci. „Jestli je městská část ochotná tohle na sebe vzít, tak bych je podpořil tím, že město zaplatí odkup,“ dodal radní.
Zámek Veleslavín s historickým parkem se rozkládá na třech hektarech a pochází přibližně z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. V první polovině 20. století sloužil jako neurologické sanatorium, které založili Leo Kosák a jeden z objevitelů Alzheimerovy choroby Oskar Fischer. Léčily se tam například Charlotta Garrigue Masaryková či Milena Jesenská.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
