Evropská unie chce posílit svou roli v Arktidě a kvůli bezpečnosti regionu plánuje výrazné investice do Grónska. Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila, že Evropa usiluje o spolupráci se Spojenými státy a plně respektuje suverenitu arktických zemí.
Reagovala tak na opakované výroky amerického prezidenta Donald Trump, který znovu otevřel téma možného odkupu Grónska, poloautonomní části Dánského království. Trump zároveň pohrozil zavedením dodatečných desetiprocentních cel na dovoz z několika evropských zemí, pokud se Spojeným státům nepodaří s Dánskem dosáhnout dohody. Cla by se měla týkat mimo jiné Dánska, Německa, Francie, Švédska, Finska, Nizozemska, Británie a Norska.
„Američany považujeme za přátele“
Podle von der Leyenové lze bezpečnost v Arktidě zajistit pouze společným postupem. Varovala, že obchodní spory a jednostranné kroky mohou vyvolat nebezpečnou spirálu napětí, ze které by těžili především protivníci Evropy a Spojených států. „Američany nepovažujeme jen za spojence, ale i za přátele,“ uvedla. Zároveň ale zdůraznila, že reakce Evropy bude v případě potřeby jednotná, pevná a přiměřená.
Dánsko není schopné ochránit Grónsko, Spojené státy proto tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království, musí získat, prohlásil podle Reuters americký prezident Donald Trump. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde v pondělí začalo výroční zasedání Světového ekonomického fóra.
Evropská komise proto pracuje na balíčku opatření zaměřených na arktickou bezpečnost. Ten vychází ze solidarity s Dánskem a Grónskem a počítá s masivními investicemi přímo na ostrově. Dalším pilířem je užší spolupráce se Spojenými státy a spojenci v rámci NATO. Evropská unie chce podle šéfky Komise využít i rostoucí obranné výdaje, například na posílení kapacit evropských ledoborců.
Na zajištění stability v Arktidě se chce EU podílet také společně s Británií, Norskem, Islandem a Kanadou, tedy dalšími klíčovými spojenci v severním Atlantiku.
Související
Trump oznámil dohodu o Grónsku. USA mají získat trvalou kontrolu nad bezpečností ostrova
Administrativa připravuje Čechy každý rok o desítky hodin a nejvíce zatěžuje mladé lidi a pracující rodiče. Pomoci může digitalizace – už dnes bankovní identita lidem šetří v průměru 11 hodin ročně a další rozvoj on-line služeb by mohl tuto úsporu zvýšit až na 16 hodin.
Češi tráví vyřizováním úředních záležitostí v průměru 20 hodin ročně, lidé do 27 let dokonce 22 hodin. Vyplývá to z průzkumu Češi a čas, který si nechala zpracovat společnost Bankovní identita. Největší zátěží přitom nejsou samotné úkony, ale čas strávený cestováním, čekáním a nejistotou, zda se vše podaří vyřídit včas. Pro časově vytížené skupiny tak administrativa představuje významný zdroj stresu.
„Lidé často nemají problém se samotným vyřízením, ale s tím najít si na něj čas, vzít si volno a skloubit vše s pracovními i rodinnými povinnostmi,“ říká Marek Růžička, výkonný ředitel Bankovní identity. Právě proto podle něj stále více lidí upřednostňuje vyřizování administrativy on-line, ideálně z domova a mimo pracovní dobu.
Čas pro sebe
Průzkum zároveň ukazuje, že Čechům obecně chybí čas pro sebe. Denně ho mají v průměru 112 minut, zatímco ideální by pro ně byly téměř tři hodiny. Největší rozdíl mezi realitou a představou pociťují lidé ve věku 28 až 44 let, kteří musí kombinovat práci, rodinu a péči o domácnost.
Digitalizace přináší podle dat konkrétní úspory. Bankovní identita dnes lidem ušetří v průměru 11 hodin ročně. Dalších pět hodin by podle respondentů přinesla možnost rušit smlouvy a služby plně on-line, například u bank nebo dodavatelů energií. Významný je přitom i psychologický efekt – snížení mentální zátěže spojené s odkládáním nepříjemných povinností.
Bankovní identita funguje pět let a v lednu 2026 ji využívá zhruba pět milionů lidí, tedy asi 75 procent populace v produktivním věku. Uživatelé ji používají v průměru desetkrát ročně, například pro přístup k Portálu občana, datovým schránkám nebo ePortálu České správy sociálního zabezpečení. Nově umožňuje také plně on-line sjednání hypotéky, včetně elektronického podání na katastr.
„V roce 2026 se chceme zaměřit na oblasti, kde stále převažují osobní návštěvy a složitá administrativa, například ve zdravotnictví nebo u dodavatelů energií,“ dodává Růžička.
Digitální podpis bude platný i mezinárodně. Už v roce 2026
Elektronický podpis i pro soukromé účely, ověřování, jak služba bankovní identity funguje i rozšiřování jejího využití v knihovnách, zdravotnictví, u dodavatelů energií nebo mezi zemědělci žádajícími o dotace. To jsou některé z letošní novinek v digitálním ověřování totožnosti, které novinářům představil Matěj Růžička, šéf společnosti Bankovní identita.
Tomáš Prouza, host pořadu VIP Eva Talks moderátorky Evy Čerešňákové, se k roli prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu dostal nepřímo. Profesní dráhu zahájil v médiích a oblasti osobních financí, později působil ve státní správě i mezinárodních institucích včetně Světové banky. Klíčovou zkušeností pro něj bylo působení na Úřadu vlády ČR, kde se podílel na koordinaci evropské agendy.
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru.„Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Marek Růžička: Bankovní identita se nyní výrazně prosadí ve zdravotnictví a energetice
Zimní dovolená na horách zůstává v Česku oblíbená, i když ji letos plánuje jen třetina populace. Novým trendem však není ani tak cíl, jako způsob dopravy. Stále více lidí zvažuje cestu vlakem. A nepreferují pouze ekologii, ale také pohodlí, cenu a klidnou cestu do horských oblastí v Česku i zahraničí.
Na vícedenní zimní dovolenou se letos chystá 32 procent Čechů. Většina z nich, konkrétně 69 procent, zůstane v domácích lyžařských střediscích. Do zahraničí zamíří 19 procent a téměř 12 procent lidí plánuje kombinaci českých i zahraničních hor. Vyplývá to z průzkumu, který mezi více než tisícovkou respondentů realizovala KB Pojišťovna.
Pokud Češi vyrážejí za hranice, jednoznačně dominuje Rakousko, které jako cíl uvedlo 53 procent dotázaných. Následuje Itálie (28 procent), Polsko (13 procent) a Slovensko (12 procent). Právě do těchto zemí se v posledních letech výrazně zlepšila dostupnost vlakem, a to jak přímými spoji, tak rychlými návaznostmi na regionální dopravu.
Lyžařská sezona začala pod tlakem nákladů. Skiareály hledají úspory v technologiích, energii i provozu
České hory vstoupily do nové lyžařské sezony s lépe připravenými sjezdovkami, ale také s mimořádným tlakem na ekonomiku provozu. Vysoké ceny energií, proměnlivé počasí a rostoucí investiční náklady nutí provozovatele hledat úspory napříč celým areálem. Od zasněžování přes řízení spotřeby až po chytrou práci s daty.
Železnice tak už neslouží jen jako nouzová alternativa k autu. Moderní dálkové vlaky nabízejí prostor pro zavazadla i sportovní výbavu, Wi-Fi, občerstvení i možnost cestovat přes noc v lehátkových nebo lůžkových vozech. Pro řadu cestujících je výhodou, že vystupují přímo v centrech horských měst a vyhnou se řízení v zimních podmínkách. Další starost, která odpadá, je parkování. Horská střediska navíc nabízejí množství půjčoven lyžařského vybavení, což nahrává lyžařům, kteří cestují nalehko.
„Vlak se z pohledu cestujících mění z nutného dopravního prostředku na plnohodnotnou součást dovolené. Lidé mohou pracovat, odpočívat nebo spát a do cíle dorazit bez stresu,“ říká Petr Moravec, výkonný ředitel Svazu osobních železničních dopravců SVOD Bohemia.
Špindlerův Mlýn stojí na prahu největší proměny za desítky let. Do hry vstupují světová architektonická jména
Kdo rozhodne o budoucí podobě centra Špindlerova Mlýna? Mezinárodní architektonicko-urbanistickou soutěž na proměnu klíčového veřejného prostoru vyhlásila developerská skupina Penta Real Estate. Z 33 týmů nyní porota vybrala osm návrhů, které budou dál rozpracovány.
Podle něj hraje významnou roli i ekonomika cestování. Průzkum KB Pojišťovny ukazuje, že Češi mají poměrně pevně stanovené rozpočty. Téměř polovina těch, kteří plánují vícedenní pobyt na horách, očekává útratu mezi pěti a deseti tisíci korunami na osobu. Zhruba čtvrtina počítá s částkou 10 až 20 tisíc korun a jen osm procent respondentů kalkuluje s výdaji přesahujícími 20 tisíc korun na osobu.
Právě i tlak na cenu může podle Moravce nahrávat železnici. Dopravci pracují s dynamickým jízdným a při včasném on-line nákupu lze podle něj dosáhnout výrazně nižších cen než při nákupu na poslední chvíli. Výhodné mohou být také skupinové slevy nebo síťové jízdenky, například v Německu.
„Zjednodušeně platí, že kdo plánuje dopředu, má větší šanci cestovat levně a pohodlně. A to dnes platí u vlaku možná víc než u jakéhokoli jiného způsobu dopravy,“ uzavírá Moravec.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Radim Jančura: Autobusy a vlaky od příštího roku zdraží o deset až patnáct procent
