Michal Farník: Rekonstrukce památky je srdeční záležitost. Z hlediska peněz bláznovství
V České republice je podle neoficiálních odhadů 1700 hradů, zámků, tvrzí a panských sídel. Z toho má 104 Národní památkový ústav, zbytek je v majetku obcí, krajů, měst, institucí a soukromých vlastníků. Již před třiceti lety vznikla Asociace majitelů hradů a zámků, jejíž členové vlastní 84 památek. „Z těch 1700 historických nemovitostí můžeme odhadnout, že zhruba 350 je v top stavu a zbytek je ve stavu neutěšeném. Proto musíme o situaci více hovořit a poukazovat na ni, protože se jedná o kulturní dědictví, které nám tu zanechali předkové. Nestačí jen stále ukazovat Karlštejn, Křivoklát, Lednici, Valtice, či Krumlov,“ říká Michal Farník, manažer obchodního řetězce, který koupil a zrekonstruoval zámek Neustupov a již rok je prezidentem asociace.
Je to s památkami v České republice opravdu tak špatné?
U památek, které jsou v žalostném stavu, je znát každý rok a bude to horší a horší. Rozpadají se střechy. Mohl bych jmenovat řadu příkladů, které by si zasloužily pozornost státu a památkářů.
Jací lidé investují své peníze do rekonstrukce chátrající památky?
Většinou se jedná o podnikatele, kteří prodali firmu, nebo mají například stavební firmu a v rekonstrukci vidí seberealizaci. Nejen zálibu, ale touhu zachránit něco, co tu historicky bylo, ale brzy by zmizelo. Je dobře, že tady takoví lidé jsou, že nekoupí rekreační nemovitost v zahraničí a investují doma. Tak se navrací to, co bylo za socialismu čtyřicet let přetrženo.
Zámek Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, proslavený nálezem zelenohorského rukopisu a satirickým románem Černí baroni, získá nový majitel. Obec Klášter, které památka patří, rozhodla o prodeji zámku. Za 30 milionů korun ho koupí v okolí působící velká dřevozpracující firma Klaus Timber. Nový majitel slíbil, že zámek zpřístupní veřejnosti a bude ho postupně opravovat.
Zámek z Černých baronů mění majitele. Koupí ho místní dřevařská firma
Reality
Jste ekonom a téměř čtvrt století jste pracoval ve vysokých manažerských pozicích v maloobchodním řetězci Lidl. Co vás přivedlo k záchraně zchátralého zámku?
Já to v osudu vždycky měl. Jsem ze severní Moravy, z Karviné a v osmdesátých letech jsme s rodiči podnikali prázdninové výlety na hrady a zámky. Zůstalo to ve mě a vždy mě fascinovalo to tajemno, prostory, které nejsou veřejnosti přístupné. Jak jsem dospíval, tak jsem po maturitě dokonce uvažoval, že půjdu studovat na filozofickou fakultu obor němčina, dějepis. V dnešní době jsem ale rád, že se to nezdařilo a já vystudoval ekonomickou fakultu. Láska k historii a památkám u mě ale zůstala celý život. Vydělal jsem nějaké peníze, získal zkušenosti s rekonstrukcemi činžovních domů, a tak jsem si řekl: Proč nezachránit nějakou památku. Nemovitosti jsem měl vždy jako koníček.
Je zchátralý zámek dobrá investice z hlediska finančního?
Jedná se o srdeční záležitost. Z ekonomického hlediska je to sebevražda. Někdy s nadsázkou říkám, že ta naše asociace je takový klub bláznů, kteří jsou schopní házet své peníze do černé díry. Většina zámků, které naši členové rekonstruují, není příliš známá a nechodí tam stovky tisíc návštěvníků. Takže můj apel zní: Choďte na prohlídky a podporujte tak majitele. Jen tak se památky dají zachraňovat, protože to v současné době není jednoduché.
Lichtenštejnské knížecí sbírky patří k největším soukromým sbírkám umění na světě a například obsahují vůbec největší počet děl proslulého mistra Petera Paula Rubense v soukromých rukách. Před dvěma lety převzal vedení sbírek před dvěma lety Stephan Koja. „Sbírka je součástí DNA této rodiny, součástí její identity. Jsou v ní zachyceny hodnoty rodu, které díky tomu žijí dál. To je něco, co nelze napodobit, okopírovat ani za velké peníze koupit,“ říká jeden z předních světových odborníků na umění.
Šéf lichtenštejnských sbírek Stephan Koja: Tato díla jsou součástí evropských dějin a nesou hodnoty rodiny
Leaders
Dokáže si nějaký zámek na svůj provoz vydělat sám?
Nebudu hovořit za státní zámky, ale v asociaci takové máme. Musíte mít kromě prohlídkových okruhů na zámku ještě doprovodné akce po celou sezonu a významným příjmem jsou také svatby.
A jak je to s dotacemi?
Není jednoduché si sáhnout na dotační tituly. Již druhým rokem se snažím dosáhnout na dotační program záchrany architektonického dědictví, protože si myslím, že si to Neustupov zaslouží, a hlavně to potřebuje. Je potřeba opravit střechu, která je v havarijním stavu a zbývá opravit i část fasády. Já při dosavadní pětileté rekonstrukci nečekal na státní pomoc, ale nejdřív jsem do stavby dal své peníze, abych zachránil zásadní věci. Muselo to jít rychle, a ne krok za krokem a čekat na státní příspěvek. Nyní se snažíme dotace získat. Od ministerstva kultury jsme zatím nedostali nic, ale Středočeský kraj nám dal dvakrát 300 tisíc na opravu střech. Je to sice kapka v moři, ale jsem za to rád a doufám, že ještě něco získáme.
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi státními a soukromými památkami? Proč si Michal Farník vybral právě zámek Neustupov? A jak se mu jako soukromníkovi jedná s památkáři? Celý rozhovor s Michalem Farníkem najdete v letním vydání magazínu Newstream CLUB.
Michal Farník
Působil ve vysokých manažerských pozicích v nadnárodním maloobchodním řetězci. Během toho investoval do nemovitostí, což později využil při nákupu a rekonstrukci zámku Neustupov, který leží mezi Voticemi a Miličínem. Kromě toho je již rok prezidentem Asociace majitelů hradů a zámků.
Nejde o zámek, ale spíš o zámeček. A je na prodej. Uprostřed Hlízova, obce nedaleko Kutné Hory, stojí od poloviny 18. století. Prošel částečnou rekonstrukcí a majitel za něj chce téměř 20 milionů korun.
Kousek od Prahy, hned u Kutné Hory. Na kolik tam vyjde menší zámeček?
Reality
Zchátralý renesančně barokní zámek v Nemilkově na Klatovsku koupili před devíti lety manželé Kaplanovi z Prahy. Prodali byt a vše, co měli, přestěhovali se do Pošumaví a zámek postupně opravují. Restaurátorka Karine Artouni nyní dokončuje obnovu a rekonstrukci maleb v cenném barokním tanečním sálu z poloviny 18. století. Zámek majitelé zpřístupňují veřejnosti na prohlídky, pořádají zde i koncerty a další akce. Opravu barokního sálu má podpořit v neděli 13. července koncert, řekla Markéta Kaplanová.
Manželé z Prahy koupili zchátralý barokní zámek v Pošumaví. Teď jej rekonstruují
Reality
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
