Tipy na výlet. Navštivte půvabně zrekonstruované zámečky na Slovensku
Obnova nebo dokonce záchrana zanedbaných historických sídel není nikdy jednoduchá. Někdy se tak hledají možnosti rekonstrukce i desítky let. Trojice zámečků u našich východních sousedů už v tomto ohledu měla štěstí. Dva již byly zrekonstruované a další čeká proměna v nejbližší době. Prohlédněte si, jak se jim to podařilo.
Příkladem úspěšně dokončené rekonstrukce historického šlechtického sídla je například zámeček Turčianská Štiavnička na severním Slovensku. Ten zde nechal postavit už v 16. století Gabriel Revay. Svou barokní podobu zámek získal ale až v pozdějších přestavbách. Zástupci rodu Révay zde totiž žili až do roku 1944, kdy zámek částečně vyhořel a následně jim byl po válce také zámek vyvlastněn.
Později se sice dočkal i rekonstrukce, do konce století ale postupnému chátrání neunikl. Využívala ho univerzita, pak si jej pořídil i strojírenský podnik, ale na svou velkou rekonstrukci pořád čekal. Dočkal se jí až v okamžiku, kdy se dostal do zcela soukromých rukou. Stávající vlastník jej už stihl zrekonstruovat i spolu s přilehlými budovami a anglickým parkem v okolí a v jeho bezprostřední blízkosti buduje luxusní hotelový komplex pod názvem Chateu Révay.
Zámek kancléře
Zdařilou obnovou prošel v nedávné době také zámeček i jeho zámecká zahrada v Modre. Také tento půvabný historický objekt vznikl už v 16. století. Tehdy ale fungoval jako mlýn a svou podobu romantického loveckého zámečku s okrasnou zahradou získal až na začátku 20. století, kdy si jej pořídil rytíř Polzer, kancléř habsburského císaře.
Po válce pak zde působila vinařská škola, a nakonec se zámeček zařadil i mezi národní kulturní památky. Na svou rekonstrukci pod taktovkou Bratislavského kraje (BSK) si ale musel počkat až do roku 2018. Od jejího dokončení v roce 2021 zámeček i se svou obnovenou zahradou funguje jako kulturní centrum se vzdělávacími aktivitami. Celkové náklady na rekonstrukci spolufinancovanou Evropským fondem pro regionální rozvoj činily podle informací z BSK 2,72 milionu eur (67 milionů kroun), přičemž náklady na rekonstrukci zámku a zahrady činily 2,4 milionu eur a náklady na vybavení interiéru 320 tisíc eur.
Zpackané rekonstrukce
Třetím z pozoruhodných rekonstruovaných slovenských šlechtických objektů pak je zámeček v Prešovském kraji na východě Slovenska v Hanušovcích nad Topľou. Jeho aktuální podoba se datuje do 18. století. Od té doby až do vyvlastnění v roce 1940 jej vlastnil rod Dessewffy. Následně zde bylo velitelství pracovního tábora, později pak i měšťanská škola, a dokonce i zemědělský sklad.
Postupem času tak i tento zámeček značně zchátral a čekal už od konce 50. let 20. století na svou obnovu. Té první větší, ovšem poměrně neprávně provedené, se dočkal až v sedmdesátých letech, odkdy zde působilo Vlastivědné muzeum. Ani následné další dílčí svépomocné úpravy ale nebyly dostačující.
Zásadní několikaletá rekonstrukce, která by měla obnovit původní slávu zámečku, započala tak až v roce 2022. Část rekonstrukce této barokní národní kulturní památky, kde sídlí muzeum, už tedy byla za zhruba 830 tisíc eur realizována a nyní probíhá její další část, na kterou Prešovský správní kraj vydělil přes 1,8 milionu eur. Zatím se předpokládá, že tato další etapa rekonstrukce bude hotova do konce tohoto roku.
Rekonstruované zámečky si prohlédněte ve fotogalerii zde:
Výzvou rekonstrukce prvorepublikové vily bylo nejenom rozšíření obytné plochy. Architektky se rovněž musely popasovat s požadavkem o silnější propojení domu se zahradou.
Čeští architekti rekonstruovat umí. Experti pochválili přeměnu prvorepublikové vily v Praze
Reality
Nejde o zámek, ale spíš o zámeček. A je na prodej. Uprostřed Hlízova, obce nedaleko Kutné Hory, stojí od poloviny 18. století. Prošel částečnou rekonstrukcí a majitel za něj chce téměř 20 milionů korun.
Kousek od Prahy, hned u Kutné Hory. Na kolik tam vyjde menší zámeček?
Reality
Zchátralý renesančně barokní zámek v Nemilkově na Klatovsku koupili před devíti lety manželé Kaplanovi z Prahy. Prodali byt a vše, co měli, přestěhovali se do Pošumaví a zámek postupně opravují. Restaurátorka Karine Artouni nyní dokončuje obnovu a rekonstrukci maleb v cenném barokním tanečním sálu z poloviny 18. století. Zámek majitelé zpřístupňují veřejnosti na prohlídky, pořádají zde i koncerty a další akce. Opravu barokního sálu má podpořit v neděli 13. července koncert, řekla Markéta Kaplanová.
Manželé z Prahy koupili zchátralý barokní zámek v Pošumaví. Teď jej rekonstruují
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
