Novela stavebního zákona, schválená 10. července Sněmovnou, putuje do Senátu. Ten ji pravděpodobně koncem léta vrátí poslancům, a ti ji vahou vládní koalice potvrdí. Bude se čekat na podpis prezidenta, který v době eskalace sporů vlády a prezidenta není jistý. Jedním z velkých témat novely je osekání pravomocí památkářů.
Na trhu objevilo několik výjimečných zámků a tvrzí. Zatímco některé ceny makléři uvádějí jen na vyžádání, další začínají zhruba na 15 milionech korun a u větších areálů se pohybují i kolem 60 milionů.
Ještě před několika desítkami let byl zámek Książ vyrabovanou ruinou na okraji zájmu. Dnes patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím historickým areálům střední Evropy. Investice do rekonstrukcí, nové kongresové projekty i zpřístupňování podzemí vracejí zámku lesk, a současně znovu otevírají jeho nejtemnější kapitoly.
Na severozápadní věži katedrály sv. Víta v Praze začaly práce restaurátorů, kteří opravují kamenné prvky, chrliče a kružbové zábradlí. Rekonstrukce potrvá do konce října a navazuje na pravidelnou údržbu, jež chrámu zajišťuje dlouhodobou ochranu proti povětrnostním vlivům a stárnutí pískovce.
V České republice je podle neoficiálních odhadů 1700 hradů, zámků, tvrzí a panských sídel. Z toho má 104 Národní památkový ústav, zbytek je v majetku obcí, krajů, měst, institucí a soukromých vlastníků. Již před třiceti lety vznikla Asociace majitelů hradů a zámků, jejíž členové vlastní 84 památek. „Z těch 1700 historických nemovitostí můžeme odhadnout, že zhruba 350 je v top stavu a zbytek je ve stavu neutěšeném. Proto musíme o situaci více hovořit a poukazovat na ni, protože se jedná o kulturní dědictví, které nám tu zanechali předkové. Nestačí jen stále ukazovat Karlštejn, Křivoklát, Lednici, Valtice, či Krumlov,“ říká Michal Farník, manažer obchodního řetězce, který koupil a zrekonstruoval zámek Neustupov a již rok je prezidentem asociace.
Vítězem Ceny Klubu Za starou Prahu za rok 2024, kterou pražský spolek oceňuje nejkvalitnější novou stavbu v historickém prostředí, se staly Výtvarné ateliéry Pedagogické fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Navrhl je architekt Michal Palaščak s Karolínou Burešovou a Janem Flídrem.
Na rekonstrukci se podílelo přes 250 firem a stovky expertů. Elysejský palác uvedl, že na obnovu bylo darováno přes 840 milionů eur, využito bylo asi 700 milionů eur.
Praha se chystá odstranit nelegální předzahrádky na Staroměstském náměstí. Momentálně řeší konkrétní termín. Informoval o tom server iROZHLAS. Prostranství si od Prahy pronajala společnost K.V.P. Gastro, která ale dostala už v roce 2022 výpověď. Proti tomu podala žalobu, kterou na podzim 2023 pravomocně zamítl Městský soud. Zahrádky ani poté nezmizely.
Rozšířil zámecký mobiliář, zpřístupnil nové místnosti a pořádá letní kulturní akce pro děti i hudební koncerty. Svébytný kastelán Petr Rasken Chaloupka, který v minulosti působil na zámku Stránov či Vrbičany, toho za pět let na zapomenutém zámku v obci Pátek nad Ohří již zvládl hodně.
Lenka a Jan Augustovi již deset let vracejí lesk zchátralému statku, který je poslední nemovitou památkou na zaniklou obec Vysočany v Karlovarském kraji. Jde o architektonický unikát, který však potřebuje ještě spoustu péče, jak uvidíte v závěrečné epizodě seriálu Inspektoři památek zasahují.
Největší polská petrochemická skupina Orlen v letošním prvním pololetí téměř 📈 ztrojnásobila čistý zisk na 15,87 miliardy zlotých (zhruba 89,5 miliardy korun) z 5,67 miliardy zlotých před rokem. Oznámila to dnes firma, která v České republice vlastní rafinérskou společnost Orlen Unipetrol.
Senát, horní komora polského parlamentu, dnes ❌ odmítl udělit souhlas s uspořádáním celostátního referenda o klimatické politice Evropské unie, známé jako Green Deal, které – již podruhé a opět neúspěšně – navrhl prezident Karol Nawrocki. Pro odmítnutí prezidentova návrhu hlasovalo 59 senátorů, 32 bylo proti a jeden senátor se zdržel, uvedl list Rzeczpospolita.
Příměstské vlaky v Praze a Středočeském kraji budou od roku 2030 provozovat 🚅 České dráhy, tedy stejný dopravce jako dosud. Cena tendru na 30 let je 165 miliard korun. Výsledek tendru dnes schválili středočeští krajští radní, ještě jej budou potvrzovat pražští radní, informovaly Hospodářské noviny na webu.
Pražská burza sedmým růstem po sobě uzavřela na novém 📈 maximu. Přepsala dosavadní nejvyšší závěr z letošního února. Index PX dnes vzrostl o 1,30 procenta na 2805,12 bodu. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Víc než tři procenta přidaly akcie Erste Bank a přes pět procent cenné papíry pojišťovny VIG.
Americká investiční společnost Apollo Global Management se dohodla na koupi britských nízkonákladových aerolinek easyJet za 5️⃣,7️⃣ miliardy liber (zhruba 161 miliard korun). Firmy o tom dnes informovaly v tiskové zprávě. Oznámení přišlo krátce poté, co se z boje o převzetí easyJetu stáhl konkurenční uchazeč, kterým byla americká investiční společnost Castlelake.
Americká investiční společnost Castlelake se ❌ vzdala plánů na převzetí britského nízkonákladového leteckého dopravce easyJet. Oznámila to dnes firma Castlelake ve společném prohlášení s aerolinkami easyJet. Vedení easyJetu minulý měsíc podpořilo konkurenční nabídku na převzetí od firmy Apollo.
Bankovní rada České národní banky vidí v české ekonomice převažující ☝️ rizika ve směru vyšší inflace. Rada potvrdila své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvou procentního cíle. To nyní vyžaduje ještě relativně přísnou měnovou politiku, řekl novinářům po dnešním jednání rady guvernér ČNB Aleš Michl.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ✅ ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Naznačovaly ho i výroky některých členů bankovní rady před jednáním.
Británie uvalila nové sankce proti ruským 🚢 lodím, bankám a průmyslovým podnikům ve snaze narušit příjmy z prodeje ropy, které by Moskva mohla využít k financování války proti Ukrajině. Na svém webu to dnes oznámila britská vláda. Rusko se k tomu bezprostředně nevyjádřilo, uvedla agentura Reuters.
Šestici největších tuzemských bank 📈 stoupl v prvním pololetí letošního roku čistý zisk o pět procent na celkem 48 miliard korun. O rok dříve to bylo 45,9 miliardy. Za růstem zisků stojí podle analytiků hlavně příznivá makroekonomická situace, díky níž se zvyšují vklady u bank. Zájem se zvedl i o investiční produkty a hypotéky.