Novela stavebního zákona, schválená 10. července Sněmovnou, putuje do Senátu. Ten ji pravděpodobně koncem léta vrátí poslancům, a ti ji vahou vládní koalice potvrdí. Bude se čekat na podpis prezidenta, který v době eskalace sporů vlády a prezidenta není jistý. Jedním z velkých témat novely je osekání pravomocí památkářů.
Na trhu objevilo několik výjimečných zámků a tvrzí. Zatímco některé ceny makléři uvádějí jen na vyžádání, další začínají zhruba na 15 milionech korun a u větších areálů se pohybují i kolem 60 milionů.
Ještě před několika desítkami let byl zámek Książ vyrabovanou ruinou na okraji zájmu. Dnes patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím historickým areálům střední Evropy. Investice do rekonstrukcí, nové kongresové projekty i zpřístupňování podzemí vracejí zámku lesk, a současně znovu otevírají jeho nejtemnější kapitoly.
Na severozápadní věži katedrály sv. Víta v Praze začaly práce restaurátorů, kteří opravují kamenné prvky, chrliče a kružbové zábradlí. Rekonstrukce potrvá do konce října a navazuje na pravidelnou údržbu, jež chrámu zajišťuje dlouhodobou ochranu proti povětrnostním vlivům a stárnutí pískovce.
V České republice je podle neoficiálních odhadů 1700 hradů, zámků, tvrzí a panských sídel. Z toho má 104 Národní památkový ústav, zbytek je v majetku obcí, krajů, měst, institucí a soukromých vlastníků. Již před třiceti lety vznikla Asociace majitelů hradů a zámků, jejíž členové vlastní 84 památek. „Z těch 1700 historických nemovitostí můžeme odhadnout, že zhruba 350 je v top stavu a zbytek je ve stavu neutěšeném. Proto musíme o situaci více hovořit a poukazovat na ni, protože se jedná o kulturní dědictví, které nám tu zanechali předkové. Nestačí jen stále ukazovat Karlštejn, Křivoklát, Lednici, Valtice, či Krumlov,“ říká Michal Farník, manažer obchodního řetězce, který koupil a zrekonstruoval zámek Neustupov a již rok je prezidentem asociace.
Stříbrný dům na Masarykově náměstí je dalším důvodem, proč se vydat do Jihlavy. Na kvalitní architekturu láká i Hanácká aréna.
Vítězem Ceny Klubu Za starou Prahu za rok 2024, kterou pražský spolek oceňuje nejkvalitnější novou stavbu v historickém prostředí, se staly Výtvarné ateliéry Pedagogické fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Navrhl je architekt Michal Palaščak s Karolínou Burešovou a Janem Flídrem.
Na rekonstrukci se podílelo přes 250 firem a stovky expertů. Elysejský palác uvedl, že na obnovu bylo darováno přes 840 milionů eur, využito bylo asi 700 milionů eur.
Praha se chystá odstranit nelegální předzahrádky na Staroměstském náměstí. Momentálně řeší konkrétní termín. Informoval o tom server iROZHLAS. Prostranství si od Prahy pronajala společnost K.V.P. Gastro, která ale dostala už v roce 2022 výpověď. Proti tomu podala žalobu, kterou na podzim 2023 pravomocně zamítl Městský soud. Zahrádky ani poté nezmizely.
Rozšířil zámecký mobiliář, zpřístupnil nové místnosti a pořádá letní kulturní akce pro děti i hudební koncerty. Svébytný kastelán Petr Rasken Chaloupka, který v minulosti působil na zámku Stránov či Vrbičany, toho za pět let na zapomenutém zámku v obci Pátek nad Ohří již zvládl hodně.
Lenka a Jan Augustovi již deset let vracejí lesk zchátralému statku, který je poslední nemovitou památkou na zaniklou obec Vysočany v Karlovarském kraji. Jde o architektonický unikát, který však potřebuje ještě spoustu péče, jak uvidíte v závěrečné epizodě seriálu Inspektoři památek zasahují.
Málo sněhu v zimě, teplé jaro a dlouhotrvající vedro zhoršují⛰️⛰️⛰️ v Alpách podmínky pro horolezce a turisty. S odkazem na odborníky o tom informovala agentura DPA. "Letos máme velmi nepříznivou konstelaci okolností," řekl Severin Karrer, vedoucí oddělení pro výcvik, horské sporty a bezpečnost ve Švýcarském alpském klubu (SAC). Problémem je především to, že vlny veder trvaly tak dlouho, že hranice nulového stupně, tedy hranice, kde je na dané hoře nula stupňů Celsia, se dlouhodobě pohybovala nad 4000 metry nad mořem.
Duhově zelení🪲🪲🪲brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu, napsala agentura AP. Listokaz japonský je známým škůdcem ve Spojených státech, kam se dostal už před více než stoletím a je tu známý jako "japonský brouk".
