Výroky poslance Motoristů Filipa Turka o úřednících jako parazitech jsou nepřijatelné, omluva zazněla, shodli se po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO), vnitra Lubomír Metnar (ANO) a obrany Jaromír Zůna (za SPD). Schillerová na novinářský dotaz uvedla, že by se jí výrok mohl dotknout osobně, protože léta byla úřednicí, ale Turek jí vysvětloval, že nemluvil o úřednících obecně. O víkendu se Turek v debatě televize Nova omluvil úředníkům ministerstev, pokud se jich jeho slova dotkla.
Schillerová také připomenula, že prohřešek plánuje s Turkem a předsedou Motoristů Petrem Macinkou probrat premiér Andrej Babiš (ANO).
„Určitě byly ty výroky nepřijatelné a nešťastné, do politické rétoriky to nepatří, je to pro mne nepřijatelné,“ řekl Metnar. Zůna doplnil, že by zdůraznil, že omluva zazněla.
Turek nedávno na setkání k výročí internetové televize XTV podle serveru Blesk řekl, že na resortech, které vedou ministři za Motoristy, je plno „progresivistických, levicových, někdy zelených, někdy různých jiných parazitů“ a Motoristé se je rozhodli „postupně deratizovat“. Ve vládě je za Motoristy Macinka, Igor Červený jako ministr životního prostředí, Oto Klempíř v čele ministerstva kultury a Boris Šťastný jako ministr pro sport.
Poslanec Turek se stává konstantou českého politického života. Chcete se týden nebo měsíc zabývat něčím nepodstatným, co ovšem hýbe médii a tím i veřejností, včetně politiků, obraťte se na Turka. Tento zlobivý chlapec vždy provede nějakou lotrovinu, která zcela zastíní podstatné okolnosti našich životů.
Za pár dnů si budou lidovci volit nové vedení. Jediný kandidát na předsedu, jihomoravský hejtman Jan Grolich, si dává mediální kolečko. A nečekaně v jednom rozhovoru prohlásil, že si umí představit podporu Babiše v některých tématech. To by od možná budoucího lídra opoziční strany nikdo nečekal. Nebo ano?
Slovensko posouvá spor s Bruselem do právní roviny. Minulý týden podalo žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do členských zemí. Potvrdilo to slovenské ministerstvo spravedlnosti. Stejný krok už dříve učinilo i Maďarsko.
Bratislava i Budapešť dlouhodobě odmítají způsob, jakým bylo unijní nařízení přijato. Obě země proti němu hlasovaly a tvrdí, že nejde o běžné energetické opatření, ale fakticky o sankci vůči Rusku. A takový krok měl podle nich vyžadovat jednomyslný souhlas všech států Evropské unie.
Právě proceduru schválení nyní Slovensko napadá u soudu EU. Podle slovenské vlády i dosluhujícího kabinetu Viktora Orbána Brusel obešel pravidla a prosadil zásadní rozhodnutí bez souhlasu všech členů.
Podle schváleného plánu má dovoz ruského LNG do EU skončit nejpozději 1. ledna 2027. Potrubní plyn z Ruska bude za určitých podmínek možné dovážet nejdéle do 1. listopadu 2027.
Jestli nás budete diskriminovat, vrátíme vám to, varuje Čína evropský průmysl
Pro Slovensko je to citlivá otázka. S Ruskem má uzavřený kontrakt na dodávky plynu až do roku 2034. Plyn nyní proudí přes Turecko a další země potrubím s omezenou kapacitou. Dříve Slovensko odebíralo ruský plyn přes Ukrajinu, která předloni tranzitní dohodu s Moskvou neprodloužila.
Žaloba tak otevírá další frontu ve sporu o evropskou energetickou politiku — a zároveň ukazuje, že odpor části střední Evropy proti odstřižení od ruského plynu nekončí.
Související
Kdo nahradí Orbána v roli bruselského potížisty? Politico ukazuje na Fica i Babiše
Evropa chce nakopnout průmysl. Připravila proto zákon, který mu má pomoci. Čína to ale cítí jako diskriminaci a varuje před odvetou.
Čína podle deníku Financial Times varovala Evropskou unii, že přijme protiopatření, pokud budou její firmy poškozeny navrhovaným novým evropským opatřením, takzvaným Zákonem o průmyslové akceleraci (Industrial Accelerator Act). Jeho cílem je posílit průmysl sedmadvacítky proti levnějším dovozům.
Tento zákon je asi nejodvážnějším pokusem EU o potlačení čínského dovozu špičkových technologií a jeho hrozby pro důležitá místní odvětví, jako je automobilový průmysl. EU si klade za cíl zvýšit podíl průmyslové výroby na HDP bloku na 20 procent do roku 2035 (z loňských 14,3 procenta).
Zákon podle deníku přichází v době, kdy USA a Čína vyjednávají o prodloužení křehkého příměří v obchodní válce, což vede Peking k snaze udržet komunikační linky s Evropou – nezbytným exportním trhem pro jeho zboží.
Čínské ministerstvo obchodu v pondělním prohlášení uvedlo, že zmíněný zákon znamená, že čínští investoři budou diskriminováni, což je v rozporu se základními tržními principy, jako je komerční dobrovolnost a spravedlivá hospodářská soutěž. Podle ministerstva zákon odporuje konsenzu čínských a evropských lídrů o řádném řešení sporů rozdílů a vážně ovlivňuje očekávání čínských podniků ohledně investic v Evropě.
Čína uvedla, že je ochotna vést s evropskou stranou v této věci dialog. „Pokud však EU bude ignorovat čínské návrhy, Čína nebude mít jinou možnost než přijmout protiopatření,“ varoval úřad.
Nekalá konkurence Číny
Zákon je vnímán jako odpověď EU na desetiletí trvající praxi v Číně, která po zahraničních firmách vyžadovala investice společně s místními partnery (joint-ventures) a předávání technologií místním výrobcům. Jakmile čínští výrobci získali technologie a začali vyrábět produkty s vyšší přidanou hodnotou, evropští rivalové si začali stěžovat, že již nejsou schopni konkurovat. OECD spočítala, že výrobci v Číně dostávají dotace, které jsou tři až devětkrát vyšší než ty, které mají k dispozici jejich protějšky v bohatých zemích.
Čína udeřila na české zbrojaře. Tchaj-wan poslal Pekingu ostrý vzkaz
Čínské sankce proti sedmi evropským obranným firmám, mezi nimiž jsou i české společnosti Excalibur Army a Omnipol, podle Tchaj-wanu neohrozí dodávky zbraní na ostrov. Tchajwanský ministr obrany Wellington Koo dal jasně najevo, že Tchaj-pej má alternativní cesty, jak si vojenské vybavení zajistit.
Obchodní partneři navíc obviňují Čínu, že vytváří rekordní obchodní přebytky nadměrným dotováním výroby. To vede k zaplavení zahraničních trhů zbožím, což deindustrializuje místní výrobu. Peking tvrzení o nadbytečné kapacitě odmítá a prezentuje se jako pilíř globalizace, zatímco USA zavádějí cla a EU se snaží chránit odvětví před tím, co označuje za nekalou soutěž.
Nové nařízení EU zavede omezení pro zahraniční investice nad 100 milionů eur ze zemí, které mají více než 40procentní podíl na světové produkci ve strategických odvětvích, jako jsou baterie, solární panely či jaderná energetika.
Investoři budou muset nově zajistit, aby alespoň 50 procenmt pracovníků bylo z EU, aby se do výrobního procesu zapojily místní firmy a aby společnosti předaly technologické know-how evropským partnerům.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
