Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Kdo nahradí Orbána v roli bruselského potížisty? Politico ukazuje na Fica i Babiše

Kdo nahradí Orbána v roli bruselského potížisty? Politico ukazuje na Fica i Babiše
Profimedia
 ČTK

Orbán končí, ale jeho styl politiky může v EU přežít. Server Politico upozorňuje na nové „potížisty“. Na prvních místech seznamu figurují slovenský premiér Robert Fico a český premiér Andrej Babiš.

Po drtivé porážce v nedělních volbách opouští po 16 letech své místo v Evropské radě Viktor Orbán, známý svým obstrukčním přístupem a vetováním klíčových iniciativ summitů EU, zejména ve vztahu k Ukrajině bránící se ruské agresi. Jeho zřejmý nástupce Péter Magyar signalizuje ochotu k mnohem užší spolupráci s Bruselem. Kdo tedy nahradí Orbána na uvolněné pozici hlavního potížisty v EU? Ptá se v dnešním komentáři bruselský server Politico a na prvních dvou místech z pěti možných „kandidátů“ uvádí slovenského premiéra Roberta Fica a předsedu české vlády Andreje Babiše.

EU potřebuje jednotu, přichází změny

K předání moci v Maďarsku dochází v citlivé době, kdy Evropská unie potřebuje být jednotná k prosazení sankcí, rozpočtů a dalších rozhodnutí, která stále vyžadují jednomyslnost, připomíná Politico. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neztrácela čas a hned druhý den po Orbánově porážce navrhla změny v pravidlech hlasování v EU, aby se v budoucnu předešlo podobnému systematickému blokování klíčových rozhodnutí.

Orbánovi spojenci zůstávají

Orbánův odchod však neznamená, že by si von der Leyenová – nebo Kyjev – mohly oddechnout. V Evropské radě, rozhodovacím orgánu lídrů všech 27 členských zemí EU, stále zasedají nejméně dva někdejší Orbánovi spojenci a několik dalších potenciálních narušitelů, tvrdí Politico.

Fico jako „věrný partner ve vetování“

Předním z nich je Fico, Orbánův „věrný partner ve vetování“, který se k proruskému lídrovi Maďarska připojoval při blokování sankcí proti Moskvě nebo si stejně jako Orbán a Babiš vymohl výjimku ze záruk za půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po odchodu Orbána zůstává Fico jediným blízkým – a dost možná posledním – přítelem Kremlu v EU, konstatuje server.

Fico minulý měsíc varoval, že v případě Orbánovy prohry ve volbách by mohl místo něj vetovat vyplacení půjčky Kyjevu, které maďarský premiér podmiňoval znovuotevřením ropovodu Družba. Otázkou tak je, zda Fico svou hrozbu nyní naplní, nebo se podřídí většině v EU. Slovenský premiér v otázce sankcí nakonec vždy ustoupil a připojil se ke společným prohlášením EU na podporu Ukrajiny.

Babiš v roli „českého Trumpa“

Babiš, 71letý miliardář přezdívaný „český Trump“, vládne v koalici s krajně pravicovou a antiekologickou stranou a vykazuje sklony k Orbánovu stylu, upozorňuje Politico. I český premiér vyzývá k omezení vojenské pomoci Kyjevu, jakkoli nakonec nezrušil českou muniční iniciativu. Babiš má navíc na mušce klimatickou politiku EU, ostře kritizuje systém emisních povolenek a tvrdí, že ničí český průmysl, připomíná server.

Další potenciální „potížisté“

Za další tři možné „potížisty“ summitů EU Politico označuje italskou premiérku a představitelku národně konzervativního proudu Giorgii Meloniovou; po těsném výsledku březnových voleb ve Slovinsku tamního trojnásobného expremiéra Janeze Janšu; a jako divokou kartu bulharského exprezidenta Rumena Radeva, který se svou novou stranou kandiduje v nedělních parlamentních volbách.

Meloniová od nástupu k moci před více než třemi lety balancuje na hraně pragmatického přístupu k Bruselu a hledá rovnováhu mezi domácí pravicovou až nacionalistickou politikou a proevropským postojem v mezinárodních záležitostech. V otázkách migrace se snaží přitvrzovat unijní pravidla spíše pomocí konsensu než obstrukcí.

Janša, někdy přezdívaný „mini-Trump“, by v případě návratu k moci rozšířil řady rostoucího klubu populistů v EU, píše Politico. V otázce Ukrajiny je však mezi Janšou a Orbánem či Ficem jasný rozdíl: zatímco v jiných věcech sdílí s odcházejícím maďarským premiérem společný postoj, Janša se zasazuje o členství Ukrajiny v EU a v roce 2022, v prvních dnech ruské invaze, navštívil Kyjev.

Radev loni prohlásil, že Ukrajina je ve válce s Ruskem „odsouzena ke zkáze“, a tvrdil, že navyšování vojenské pomoci a posílání dalších zbraní Kyjevu nejsou řešením. Evropské lídry obvinil, že podporují ukrajinské protiútoky, které podle něj vedly na Ukrajině ke „statisícům obětí“.

„Budou dělat potíže“

Nepředpokládá se, že by zmínění populisticky či nacionalisticky založení lídři v Evropské radě blokovali úplně všechno, ale „v určitých bodech asi budou dělat potíže“, řekl serveru diplomat EU, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity. Druhý nejmenovaný diplomat nicméně uvedl: „Podle mě si budou velmi dobře vědomi rizik a důsledků, které s sebou nese volba podobné cesty, jakou se vydal Orbán.“

Související

Mol, čerpací stanice

Cizinci ode dneška tankují v Maďarsku dráž než domácí. I tak ale levněji než na Slovensku

Přečíst článek

David Ondráčka: Rwanda zahajuje arbitráž proti Británii, kvůli dohodě o odvozu migrantů

Rwanda zahajuje arbitráž proti Británii, kvůli dohodě o odvozu migrantů
Profimedia
David Ondráčka

Plán na přesun migrantů do Rwandy končí u soudu. Africká země po Británii žádá desítky milionů liber.

Britský nápad posílat žadatele o azyl do Rwandy byl od začátku směsicí politického populismu a zoufalství, Londýn si chtěl koupit jednoduché řešení složitého problému. Nová vláda premiéra Starmera dohody zrušila, považovala je za slepou uličku. A Rwanda teď dělá něco, co v mezinárodní politice nebývá úplně obvyklé: vystavuje účet. Požaduje po Británii zhruba 100 milionů liber, které podle ní vyplývají z dohody o přesunu migrantů - bude to zajímavá arbitráž.

Jednoduchá řešení nefungují

Celá kauza ukazuje limity jednoduchých řešení, ta v praxi obvykle nefungují (to je poučení i pro nás). Migrace je složitý problém, ale nelze ho vyřešit logisticky. Podepsat smlouvu s jinou zemí, že tam ty lidi odvezeme a problém outsourcujeme jinam, nefunguje. Je to kombinace geopolitiky, práva a domácí politiky, a každý pokus to zjednodušit narazí podobně, u soudu.

Je Rwanda bezpečná země, jak tvrdí Sunak? Opozičníkům tam hrozí „zmizení“ i vraždy

Britská konzervativní vláda Rishiho Sunaka stále plánuje vyvážet migranty do Rwandy. Stojí si za tím, že je to bezpečná země. Spíše je to ale maskovaná diktatura, jak nepřímo uznalo i britské ministerstvo vnitra, které vydalo několik povolení k azylu právě pro uprchlíky z Rwandy.

Přečíst článek

Migrace, hlavně živelná a neřízená, je složitý fenomén, přináší řadu rizik, o tom není sporu. Jasně se ukazuje, že některé problémy prostě nelze exportovat, ani když máte dost peněz. Obdobně zkoušela domluvit odvoz uprchlíků Itálie do Albánie, ale také to selhalo. Prostě outsourcovat problém nefunguje.

Británie si chtěla koupit klid. Rwanda si teď říká o doplatek faktury

Spor se přesouvá na mezinárodní úroveň. Rwanda požaduje po Británii více než 100 milionů liber a případ řeší Permanent Court of Arbitration v Haagu. Argument je prostý: dohoda byla uzavřená, závazky existují, tak plaťte. Britská strana naopak bude tvrdit, že projekt fakticky neproběhl a že právní překážky změnily podmínky hry.

Tři body obžaloby

Kigali skládá poměrně komplexní žalobu. Tvrdí, že Británie porušila dohodu hned ve třech ohledech: nezaplatila dohodnuté peníze, zveřejnila finanční detaily, které měly zůstat neveřejné, a navíc odmítla plnit část dohody týkající se přijímání zranitelných uprchlíků z Rwandy. Podle rwandské verze Londýn nejenže nezaplatil, ale ještě změnil pravidla hry uprostřed zápasu.

Britský premiér Rishi Sunak

Karel Pučelík: Zastavte loďky s migranty! Britští konzervativci je chtějí posílat do Afriky

Britští poslanci v úterý schválili nový vládní návrh na deportace migrantů do nesvobodné Rwandy. Daňové poplatníky už teď plán stál stovky miliard liber, je navíc neetický a nemá politickou perspektivu. Přesto všechno na něm ale konzervativci sveřepě trvají.

Přečíst článek

Rwanda teď tvrdí: vy jste si službu objednali, my jsme se připravili, tak plaťte. Rwanda si myslela, že když nabídne službu, Západ ji automaticky zaplatí. Britové chtěli migraci „odklonit“ mimo své území, ideálně někam dost daleko, aby zmizela z titulních stran. Kigali naopak nabídlo přesně to, co bylo poptáváno – stabilitu, disciplínu a ochotu hrát roli bezpečného přístavu. Samozřejmě za úplatu.

Smlouva z roku 2022 byla směšná od začátku

Dohoda z roku 2022 narazila na realitu práva i politiky. Britské soudy, včetně UK Supreme Court, ji v podstatě rozebraly na součástky, především kvůli pochybnostem, zda je Rwanda skutečně „bezpečná třetí země“. Projekt se tak nikdy pořádně nerozjel, ale peníze už začaly téct. A jak už to bývá, když se projekt zastaví, účet zůstane.

Klíčový pojem „bezpečná třetí země“ je v tomhle kontextu velmi sporný. Bezpečnost se měří podle toho, co je právně obhajitelné, ne nutně podle reality na místě. Spor kolem Rwandy ukázal, že tahle konstrukce má limity, a že soudy nejsou ochotné ji brát jako automatickou pravdu.

Dědictví po Borisi Johnsonovi

Celý problém je klasickým příkladem politického dědictví a populismu. Dohodu uzavřela vláda Borise Johnsona, která vsadila na tvrdý, mediálně vděčný přístup k migraci. Nová vláda ji po nástupu shodila ze stolu jako drahý a nefunkční experiment.

Rýsuje se nová vize pro Česko. Konečně přestáváme být pouze zemí s levnou prací

Čeští investoři jako Petr Kellner v minulosti sázeli na východní trhy včetně Ruska a Číny. V posledních letech se do centra pozornosti dostaly investice, které míří z Česka na Západ – od Daniela Křetínského v západní Evropě po zbrojaře ze skupiny CSG nebo České zbrojovky v Americe. České investice ale také mohou mít pro mnohé nečekanou tvář z hlediska geografického i oborového zaměření. Jaký scénář píše byznys pro tuzemskou ekonomiku shrnuje ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.

Přečíst článek

„Neústupnost“ versus „ochrana daňových poplatníků“

Současný mezinárodní spor má i domácí linii. Každá strana si pečlivě vybírá jazyk pro své publikum. Rwanda mluví o britské „neústupnosti“. Britské ministerstvo vnitra naopak o „plýtvání penězi daňových poplatníků“. Pro Kigali je to také spor o důvěryhodnost: pokud Západ nedodržuje dohody, proč by je měl někdo brát vážně. Pro Londýn je to spor o domácí legitimitu, proč platit za projekt, který nikdy nezačal fungovat.

Migrace jako služba na klíč

Možná nejzajímavější na tom všem je, jak se migrace proměnila. Z politického a humanitárního tématu se stává smluvní vztah, jsou tu závazky, platby, sankce za porušení. A když se to pokazí, neřeší se to na summitu, ale u soudu při arbitráži. Vzniká tím nová situace, migrace jako outsourcingová služba. Bohatší stát zaplatí, chudší stát „zpracuje“. 

Evropa, včetně Británie, se snaží „outsourcovat“ migraci, přesouvat ji mimo své hranice, a tím i mimo svůj politický problém. Rwanda byla jen nejviditelnější experiment. Podobné úvahy se objevují i jinde, jen méně nahlas.

Malý stát, velká hra

Rwanda přitom nehraje jen o peníze. Jak upozorňují experti na Afriku, načasování žaloby není náhodné. Země čelí kritice kvůli své roli v konfliktu v Kongu a potřebuje připomenout, že je pro Západ užitečným partnerem, ať už v mírových misích, nebo právě v migraci. Je to diplomatická hra, když tě někdo potřebuje, připomeň mu to fakturou.

Celé je to trochu jako s odpady: taky je nechceme mít doma, tak je posíláme jinam. Rozdíl je v tom, že tady nejde o plastové lahve, ale o lidi, a právní systém to nakonec připomněl. Tohle „řešení“ prostě fungovat nebude. Je to poučení i pro nás.

Další komentáře protikorupčního experta Davida Ondráčky

Související

Daniel Křetínský

Proč nejsou čeští poslanci schopni grilovat oligarchy a šéfy státních firem?

Přečíst článek

Ropa, nejistota a dražší byty. Íránská krize začíná dopadat na český realitní trh

Ropa, nejistota a dražší byty. Íránská krize začíná dopadat na český realitní trh
Lukáš Procházka pro Newstream
Petra Nehasilová

Válka v Íránu zatím nezdražuje stavebnictví o desítky procent, ale mění něco zásadnějšího. Firmy přestávají vědět, za kolik budou stavět, a to může ceny bytů posunout ještě výš, shodli se odborníci na setkání Realitního Clubu, které se konalo v Trinity Paláci.

Napětí na Blízkém východě začíná dopadat i na české stavebnictví. Experti z realitního trhu se shodují, že konflikt v Íránu se propisuje hlavně do cen materiálů navázaných na ropu, do dopravy a celkové nejistoty při nacenění staveb. Přímý dopad zatím většinou nepočítají v desítkách procent, zároveň ale varují, že konflikt je teprve na začátku a konečný účet ještě není zřejmý.

„V rezidenční výstavbě nám za posledních deset let narostly ceny bytů o nějakých 165 procent. To přímo koreluje s tím, jak rostou ceny stavebních pozemků a náklady na výstavbu,“ uvedl Josef Kupec z KPMG.  

Trh znejistěl, ceny se rozplývají

Jedním z prvních viditelných příkladů je polystyren. „Když máte štěstí a seženete ho, pak ho koupíte o 300 procent dráž. Podobná situace je i u dalších výrobků z ropy, jako je asfalt nebo plastové výrobky, například trubky,“ dodal Kupec. Vedle samotných materiálů se podle něj do cen promítne i dražší doprava, stavební stroje a celkově stavební práce.

„Kolik to bude, to v tuto chvíli bohužel nikdo z nás neví a bude to záviset na tom, jak dlouho bude konflikt trvat,“ uvedl Kupec.

Právě ropa je podle investorů a developerů klíčová. „Jen na vrtání pilot potřebujeme 40 tisíc litrů nafty,“ přiblížil Jan Sadil, šéf developerské skupiny JRD.

Josef Kupec

Kupec z KPMG: Stavebnictví drtí drahé materiály, výstavba se může dál zastavit

Realitní trh čelí souběhu několika negativních faktorů, od pomalého povolování staveb po vysoké úrokové sazby. Největší nejistotu ale aktuálně přinášejí rostoucí ceny stavebních materiálů a energií, které dál zvyšují náklady na výstavbu. Podle experta KPMG Josefa Kupce tak hrozí odkládání projektů, útlum nové výstavby a další zhoršení dostupnosti bydlení.

Přečíst článek

Náklady na jednotlivé materiály samy o sobě podle něj nemusí být v celkovém rozpočtu tím největším problémem. Větší dopad má to, že cena ropy vstupuje prakticky do všeho, od výroby přes dopravu až po vedlejší rozpočtové náklady.

Na růst cen už podle firem reagují i dodavatelé. „Ceny vstupních materiálu razantně narostly, například v případě plastových oken nebo umělých trubek. Výrobci navíc vůbec nedokážou predikovat, zda potřebné materiály pro výrobu budou mít k dispozici,“ potvrzuje Pavel Šatný, spolumajitel společnosti Doornite.

Vedle zdražování jsou tak podle něj na trhu cítit i určité obavy. Napětí se promítá hlavně do tendrů. U nových projektů je čím dál obtížnější získat pevné a dlouhodobě udržitelné nacenění, protože i subdodavatelé sami hůř odhadují další vývoj.

„Když dneska tendrujeme projekt, tak se dostáváme do situace, kdy potřebujeme něco nacenit a posouvat se dál v akvizici nebo realizaci, ale trh je nestálý. Stavební firmy nejsou schopné nám dát pevnou cenu,“ uvedl obchodní ředitel Michal Šiller z developerské společnosti Neocity Group.

Tomáš Kaluš, ředitel rezidenčního developmentu pro Česko ve společnosti UDI Group uvedl, že firma aktuálně tendruje projekt v Praze za zhruba miliardu korun. „U miliardových projektů se zatím bavíme o zdražení v jednotkách procent, nikoliv desítkách,“ řekl. Podle něj jsou dnes investoři i developeři poučenější díky zkušenostem z covidu a války na Ukrajině.

Klíčovým faktorem ale zůstává cena ropy, která se podle něj promítá do všech částí výstavby. „Zatím se na situaci díváme s klidem, byť nás to bude stát něco navíc. Nemůžeme si dovolit nechat dodavatele padnout, potřebujeme byty postavit a prodat,“ dodal šéf developmentu UDI. Podle něj se podobné problémy objevují napříč Evropou, například v Polsku nebo Srbsku.

Panamský projekt Square 72 získal dvě ocenění v soutěži IPAX Americas Property Awards 2025.

Češi bodují v Panamě. Postavili nejlepší bytový projekt Střední Ameriky. Byty tam přitom stojí jen polovinu

UDI Group získala v USA další výrazný mezinárodní úspěch. Její panamský projekt Square 72 se stal vítězem dvou kategorií IPAX Awards 2025, zatímco poptávka po tamních bytech prudce stoupá – a zájem mají i Češi.

Přečíst článek

Napětí na trhu se projevuje i v tendrech. Některé stavební firmy jsou dnes schopné ze soutěží odejít, protože mají dostatek zakázek a nemají potřebu jít pod cenu. „Zatím ale nevidím apokalyptický scénář,“ uvedl Kaluš. Zároveň připustil, že vyšší náklady se nakonec promítnou do cen pro klienty. „Je pravda, že to zaplatí klient, ale ten se dívá na hodnotu v horizontu desítek let. V zásadě je jedno, jestli metr čtvereční zdraží o desítky tisíc korun,“ dodal.

Na trhu se podle Filipa Šejvla z realitní kanceláře Philip Frank projevuje i zkušenost z předchozích krizí, zejména covidu a války na Ukrajině. Firmy už podle něj nejsou tak zaskočené jako před několika lety a více počítají s tím, že podobné výkyvy budou součástí podnikání. „Musíme začít přemýšlet tak, že se ta rizika budou opakovat častěji. Developeři i stavební firmy je budou započítávat do svých marží a rizik, a tím pádem půjdou ceny nahoru,“ dodal Šejvl.

Kdo zdražení zaplatí? Nakonec klient

Shoda panuje v jedné věci, náklady se nakonec promítnou do cen bytů. „Zaplatí to koncoví uživatelé,“ uvedl Kupec z KPMG s tím, že bydlení se v Česku stalo investiční komoditou.

„Jsme na začátku krize v Iránu, a ještě nám přinese překvapení. A nechci tvrdit, že zákazník snese všechno. Není to pravda,“ odpověděl na otázku, kde se ceny bytů zastaví Jan Sadil. Zároveň upozornil na to, že: „Čtvrtina nákladů jde za státem v podobě DPH a dalších odvodů. Marže developerů je kolem 12 procent.“

Významnou roli podle Petra Bulana z Century 21 sehrají i hypotéky. Právě dostupnost financování může rozhodnout, zda trh další zdražování unese. „Není to ani tak o cenovém stropu, ale o hypotečním stropu,“ uvedl Bulan. Pokud by úrokové sazby výrazně rostly, mohl by podle části trhu přijít rychlý útlum poptávky podobně jako po začátku války na Ukrajině.

Jiří Vančura: Byt už není „automaticky dobrá“ investice

Byt už není sázka na jistotu. Vyšší sazby mění logiku realitních investic a je snadné se u toho přepočítat. Rizikem pro dostupnost bydlení není jen výše sazeb, ale hlavně nedostatečná výstavba. „Bez zrychlení přípravy projektů se tlak na ceny v atraktivních místech úplně neztratí,“ uvádí Jiří Vančura, ředitel úseku nemovitostního financování Trinity Bank, ve svém výhledu, kam se podívá realitní trh v roce 2026.

Přečíst článek

Vedle novostaveb se změny propisují i do sekundárního trhu. Kupující podle realitních makléřů stále více preferují novostavby, energeticky úsporné bydlení a lepší technický standard. „Investoři chtějí spíš novostavby, zaměřují se na energetickou třídu A a B,“ dodal Bulan. U starších bytů naopak roste tlak na cenu i obavy z dalších nákladů.

Do cen se stále více promítá riziko. Kvůli nepředvídatelnému vývoji přidávají firmy do nabídek rezervy, které mohou výsledné ceny zvyšovat více než samotné materiály. Část trhu zároveň varuje, že dopady konfliktu se teprve projeví. „Jsme teprve na začátku, může nám to přinést ještě překvapení,“ uzavřel Šejvl.

video

Češi jsou posedlí vlastním bydlením. Nájemní byty jsou trend, ale Praha už je na hraně

Touha Čechů vlastnit byt je podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silnější než ve většině okolních zemí. Jenže vysoké ceny nemovitostí i dražší financování dál zhoršují dostupnost bydlení. Investiční nájemní bydlení proto zůstává silným trendem, otázkou ale je, kam až mohou růst nájmy.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Digitalizace českého stavebnictví se vleče. Jak by oboru prospělo vyšší zapojení AI, budou diskutovat experti

Přečíst článek
Bytové domy projektu Unicity Living na Zeleném trojúhelníku vedle kampusu Západočeské univerzity v Plzni na snímku z 18. března 2021. Byty, které postavila česká realitní a investiční společnost Daramis, koupila švédská společnost Heimstaden, třetí největší poskytovatel nájemního bydlení v Evropě.

Výstavba nájemního bydlení raketově roste. Developeři vidí v nájmu budoucnost

Přečíst článek
Doporučujeme