Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Slovensko a Maďarsko dostaly od Trumpa jen roční výjimku na ruskou ropu. Co to znamená pro Česko?

Ruská ropa už je na světovém trhu dražší než „západní“ ropa Brent
Profimedia
Lukáš Kovanda

Maďarský premiér Viktor Orbán nakonec u amerického prezidenta Donalda Trumpa tak úplně nepochodil. Výjimku na dovoz ruské ropy od sankcionovaného Lukoilu získal totiž maďarský MOL pouze na jeden rok, jak oznámila americká administrativa. Orbán přitom po washingtonském setkání s Trumpem začátkem měsíce tvrdil, že výjimka je časově neomezená.

Pokud navíc v dubnových volbách do maďarského parlamentu Orbána porazí jeho úhlavní rival Péter Magyar, Maďarsko zřejmě už nebude usilovat o prodloužení Trumpovy výjimky a ropu bude dovážet neruskou. Magyar slibuje, že Maďarsko od dodávek ruských energetických surovin odpojí. Tím pádem by se od ruské ropy odpojilo také Slovensko. EU by tak definitivně ukončila potrubní dovoz ruské ropy.

V praxi to znamená, že Budapešť i Bratislava nadále musejí hledat alternativní dodavatele. Na ropu od Lukoilu, resp. jeho švýcarské obchodní odnože Litasco, se spoléhat nemohou.

V horizontu nejvýše zhruba dvanácti měsíců se tak nad dodávkami ropy jižní větví ropovodu Družba, tedy nad dodávkami právě Maďarsku a Slovensku, stále vznáší otazník.   

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov

Lavrov: Babiš je pragmatik, který myslí na občany

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil slovenského premiéra Roberta Fica, šéfa maďarské vlády Viktora Orbána a pravděpodobného příštího českého premiéra Andreje Babiše za pragmatiky, kterým záleží na občanech jejich zemí. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, podle níž se tak šéf ruské diplomacie vyjádřil v rozhovoru pro youtubový kanál sdružení Francouzsko-ruský dialog, který zveřejnilo na svém webu i ruské ministerstvo zahraničí. Lavrov také prohlásil, že západní mocnosti z pohledu Moskvy promarnily příležitost podílet se na urovnání konfliktu na Ukrajině.

Přečíst článek

V krajním případě se může zopakovat situace loňského roku. Tehdy sankce na Lukoil, ovšem ze strany Ukrajiny, ohrožovaly zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska, tedy dvě poslední země EU, které jsou závislé na potrubních dodávkách ropy z Ruska.

Trumpovy v říjnu oznámené sankce se druhotně vztahují také k finančním a obchodním společnostem, které jsou s Rosněftí a Lukoilem v transakčním styku, tedy i na zmíněnou firmu Litasco. Sankce spočívají v odstřižení obou zmíněných ruských podniků a jejich dcer a odnoží od amerického bankovního systému, což jim znemožňuje provádět transakce v dolarech. Dolar přitom představuje jednoznačně dominující měnu světového obchodu s ropou.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a premiér Petr Fiala (ODS)

Lukáš Kovanda: Není kam utéct. Fialova vláda musí opravit rozpočet, i když je v demisi

Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.

Přečíst článek

V praxi by ukončení Trumpovy výjimky pro Orbána znamenalo, že partnerská banka maďarského petrochemického podniku MOL, který má věcně v gesci dovoz ruské ropy do Maďarska a na Slovensko jižní větví ropovodu Družba, by zřejmě nemohla nést související rizika. MOL by tak prakticky neměl, jak za ruskou ropou legálně zaplatit, a to nejen v dolarech, ale ani v eurech. Právě proto, že banka, kterou MOL využívá, případně další finanční a obchodní společnosti zajišťující jeho transakce s ruskou stranou, by samy mohly být odstřiženy od dolarového systému, což by pro ně bylo potenciálně likvidační.

Teoreticky by ale MOL mohl uzavřít nový kontrakt s nesankcionovanou ruskou ropnou společností, například s Tatněftí. Trumpovy sankce by v takovém případě ani přes ukončení výjimky zásobování ruskou ropou Maďarska a Slovenska ohrožovat přímo neměly.

Jestliže by sankce vedly k zásadnějšímu ochromení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko, nepříznivě může být dotčeno i Česko. Zejména východní část Česka, Morava, je stále z velké míry zásobována ropnými produkty, například motorovou naftou, ze Slovenska. Tu tamní podnik Slovnaft, dcera zmíněného maďarského MOL, sice od letoška musí zpracovávat z neruské ropy, avšak ochromení dodávek ruské ropy by alespoň přechodně vytvořilo citelný tlak na obecný růst cen pohonných hmot nejen v Maďarsku a na Slovensku, ale také v Česku.

Související

Maďarský premiér Viktor Orbán

USA tlačí na Maďarsko kvůli ruské ropě. Washington už odmítá výmluvy Budapešti na vnitrozemskou polohu

Přečíst článek

Nastupující vláda slibuje rychlejší povolování staveb. Pomoci má nový centrální úřad

Zuzana Schwarz Bařtipánová
ČTK
 ČTK

Jednotná centrální státní stavební správa, tak jak ji navrhuje vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů, by mohla začít fungovat od 1. ledna 2028. O rok dříve by mohly začít platit hlavní změny spojené s reformou stavebního zákona. V budoucnu nevznikne nový státní stavební úřad, přemění se struktura Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ), který změní název na Úřad rozvoje území. V předtočeném rozhovoru na konferenci Asociace nájemního bydlení to řekla Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO), možná ministryně pro místní rozvoj ve tvořící se vládě.

„Bude vytvořena jednotná centrální stavební správa, ale nepředstavujme si to tak, že vznikne nový velký stavební úřad. V podstatě dojde k transformaci DESÚ, který dnes funguje skvěle podle zákona o liniových stavbách. Do tohoto úřadu, který bude přejmenován na Úřad rozvoje území, se zařadí i další stavební úřady. Naše očekávání je, že 1. ledna 2027 by mohla být obecná účinnost těch hlavních změn a od 1. ledna 2028 by mělo dojít k těm organizačním přesunům a změnám,“ uvedla Schwarz Bařtipánová.

Podle současného ministra pro místní rozvoj v demisi Petra Kulhánka (za STAN) by změna stavební správy znamenala další tři až čtyři roky přechodného období, kdy mohou úředníci používat vedle digitálních systémů i ty původní. To by nebylo ideální v době, kdy se stavební řízení stabilizovalo, uvedl. Momentální verze stavebního zákona začala platit před rokem a půl.

Nový stavební zákon připravený hnutím ANO má zásadně zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Zavádí princip jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko, který ruší dosavadní dvojkolejnost a množství závazných stanovisek od různých institucí. Dotčené orgány mají být nově integrovány do stavebních úřadů a jejich stanoviska se budou sjednocovat do jednoho koordinovaného vyjádření. Obce by podle Schwarz Bařtipánové po změně stavebního zákona rozhodovaly o dalším rozvoji území. Naopak proces povolování staveb by měl být řízen čistě státní správou.

Zámek Bezdružice

Zámek Bezdružice jde znovu do aukce. Stát jej opět zlevnil

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových opět nabídl barokní zámek Bezdružice na Tachovsku ve výběrovém řízení s elektronickou aukcí, tentokrát za něj chce nejméně 48,5 milionu korun. Zámek se pokoušel prodat už čtyřikrát, dosud bez úspěchu. Zájemci se mohou přihlásit do 19. ledna 2026 do půlnoci, dokdy musí složit čtyřmilionovou kauci. Aukce začne o den později v 10:00 a potrvá do 21. ledna do 10:00.

Přečíst článek

Nový Úřad rozvoje území ČR by měl sídlit v Praze a vedl by ho předseda jmenovaný a odvolávaný na návrh ministra průmyslu a obchodu. Nadřazený úřad by kromě jiného měl vést a kontrolovat průběh stavebních řízení a zajišťovat technické předpisy a normy. Úřad by měl spojovat fungování stavebních úřadů spadajících pod ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo dopravy a DESÚ. Pod ním by bylo 14 krajských úřadů rozvoje území s 205 územními pracovišti v obcích s rozšířenou působností.

Digitalizace stavebního řízení by pak měla být podle ANO dokončená po reformě stavebního řádu, tedy v letech 2029 či 2030. Podle Kulhánka by ale změna stavebního řádu mohla stavebníky uvést v další nejistotu.

Nové systémy byly spuštěny v červenci 2024 a od počátku způsobovaly úředníkům i stavebníkům problémy. Současná vláda rozhodla vypsat na systémy novou zakázku, která by měla být hotová a otestovaná na začátku roku 2028. V přechodném období mohou úředníci používat souběžně původní i nové systémy.

„Samozřejmě počítáme s tím, že stávající stav takzvaného bypassu budeme neustále zlepšovat, než dojde k té digitalizaci. Budeme opravovat ty největší chyby, aby to fungovalo co nejlépe. Ale pokud chceme opravdu kvalitní digitalizaci, musíme mít nejdříve stanovené procesy,“ dodala Schwarz Bařtipánová.

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Mojmír Hampl

Sněhové vločky? Nesmysl. Mladí jsou investičně odvážnější než generace před nimi, říká Mojmír Hampl

Přečíst článek

Zámek Bezdružice jde znovu do aukce. Stát jej opět zlevnil

Zámek Bezdružice
ČTK
 ČTK

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových opět nabídl barokní zámek Bezdružice na Tachovsku ve výběrovém řízení s elektronickou aukcí, tentokrát za něj chce nejméně 48,5 milionu korun. Zámek se pokoušel prodat už čtyřikrát, dosud bez úspěchu. Zájemci se mohou přihlásit do 19. ledna 2026 do půlnoci, dokdy musí složit čtyřmilionovou kauci. Aukce začne o den později v 10:00 a potrvá do 21. ledna do 10:00.

Součástí památky, mezi jejímiž majiteli byl i slavný renesanční šlechtic a cestovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, je dvouhektarový lesopark.

Do minulé aukce s minimální cenou o 3,5 milionu korun vyšší se v říjnu nikdo nepřihlásil. První dražba zámku s minimální cenou 60 milionů korun se měla konat letos 10. a 11. února. Kauci také nikdo nesložil, stejně tak při druhém a třetím pokusu v dubnu a v červenci.

Nejnižší podání musí být teď nejméně ve výši minimální vyhlašované ceny - 48,5 milionu korun. Další příhozy musí částku navýšit nejméně o 500 tisíc korun. Úřad vyhlásil prohlídky na dny 18. prosince a 13. ledna od 10:00 do 12:00.

Kulturní památka

Zámek Bezdružice, který je kulturní památkou, získal podle ÚZSVM stát loni po rozhodnutí soudu po odsouzeném, který se dopustil rozsáhlé trestné činnosti. Před více než deseti lety koupil zámek podnikatel Jiří Kubíček, který tam měl velkou sbírku vycpaných zvířat. V červnu 2022 byl odsouzen k osmi letům vězení za podvedení téměř 8000 investorů, jimž podle rozsudku způsobil škodu 2,25 miliardy korun. Policisté mu obstavili majetek. Zámek je teď z většiny vyklizený. Stát ho převzal loni o prázdninách a musí ho do dvou let prodat. Výnos z prodeje areálu převede úřad na speciální účet ministerstva spravedlnosti na pomoc obětem trestných činů.

Stát prodává zámecký areál Veleslavín.

Prokletí zámku Veleslavín. Nikdo ho nechce

Stát se již podeváté pokouší v aukci najít kupce pro zámek Veleslavín. Vyvolávací cenu snížil na 249 milionů korun.

Přečíst článek

Zámek stojí na místě středověkého hradu ze 13. století. Současnou podobu získal v 18. století. V 19. století se přeměnil na kanceláře, od 50. let minulého století sloužil jako rekreační zařízení ČKD Praha. V letech 1999 až 2004 podstoupil velkou rekonstrukci a otevřel se i veřejnosti. V roce 2014 vznikly v zámku pokoje, restaurace, vinárna a malé wellness. Část památky byla uzpůsobena pro prohlídky.

Podle starosty Bezdružic Lumíra Kadlece (SNK) není zámek, který je asi čtyři roky zavřený, v katastrofálním stavu, ale bude potřebovat opravy. V prázdné památce se netopí, takže trpí zejména vlhkostí - nadzvedávají se podlahy a opadávají zdi. „Je to dominanta Bezdružic, místní by byli rádi, kdyby to koupil seriózní podnikatel a měl by zájem ho provozovat. Mohlo by to být wellness centrum s ubytováním nebo dům pro seniory,“ uvedl. Podle Kadlece tam byla třeba vyhlášená restaurace. Město s 900 obyvateli si nemůže koupi dovolit. Nezaplatilo by ani plyn a elektřinu na vytápění. Kadlec odhadl, že náklady na energie by mohly činit až 200 tisíc korun za měsíc.

Související

ÚZSVM nabízí počtvrté k prodeji barokní zámek Bezdružice

Stát se opět pokouší prodat barokní zámek Bezdružice, může stát méně než byt v centru Prahy

Přečíst článek
Doporučujeme