Vynořuje se nové Německo. Země, dříve kritizovaná za pacifistický postoj, šetření a ekologizaci průmyslu, nyní zbrojí a bude sypat podnikům dotace. Má z toho profitovat celá Evropská unie. Jenže na to Němci nemají peníze, tak jim musí unie udělit rozpočtovou výjimku.

Asi každý by si měl přát, aby dlouhodobí kritici Německa za jeho údajné „změkčilé postoje“ nenarazili na známou pravdu: varuj se toho, co si přeješ. Z Německa, po dekády od konce druhé světové války cíleně odzbrojeného, se opět může stát zbrojní a průmyslová velmoc, jíž se bude bát celý svět. Nový kabinet Friedricha Merze letos schválil masivní investice do zbrojení a nyní přichází na řadu podpora průmyslu. 

Německo dle Financial Times zkoumá způsoby, jak financovat mnohamiliardové dotace pro energeticky náročné společnosti. Kancléř Merz totiž vyhrál volby se sliby, že posílí konkurenceschopnost těžkého průmyslu země. Celkově se mají snížit náklady na elektřinu pro průmyslové skupiny s cílem oživit největší ekonomiku eurozóny po jejím nejdelším poválečném období stagnace.

Jenže není to tak jednoduché. Němci jsou proslulí svým asketickým postojem k utrácení z rozpočtu. Vláda kromě podpor podnikům slíbila úlevy domácnostem. Snížení daní z elektřiny měly vyjít na 5,4 miliardy eur, ale kvůli nedostatku peněz ve státní kase byly odloženy. 

To vyvolalo první významné napětí v rámci vládnoucí koalice mezi Merzovou CDU, její sesterskou bavorskou stranou CSU a sociálními demokraty. A sice: Minulý týden lídr strany CSU Markus Söder kritizoval ministra financí a vicekancléře Larse Klingbeila, který je zároveň spolupředsedou SPD, za to, že ve svém prvním rozpočtu nedodal zmíněnému snížení daní z elektřiny pro spotřebitele. 

Navzdory těmto rozpočtovým obavám chce německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová z CDU rozšířit počet německých společností, co mají dosáhnout na dotace na ceny elektřiny z 350 na 2 200. Opatření by podle předběžných odhadů financovalo až polovinu účtů za elektřinu firem po dobu tří let a stát by to stálo přibližně 4 miliardy eur.

Musíme najít rychlé řešení celního sporu s USA, apeluje Merz na EU

Politika

Německý kancléř Friedrich Merz vyzval Evropskou unii, aby našla rychlé a jednoduché řešení v celním sporu se Spojenými státy. V projevu na konferenci bankovní asociace také řekl, že prioritou by měly být v dohodě s USA klíčová průmyslová odvětví. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil, že na zboží z EU uvalí od června padesátiprocentní takzvaná reciproční cla, krátce nato odložil jejich zavedení na 9. července.

ČTK

Přečíst článek

Celá Evropa prý vydělá

Německo plány pro podpory firmám už představilo v Bruselu. Reicheová, bývalá energetická manažerka, naléhala na Brusel, aby umožnil větší státní podporu německého těžkého průmyslu s argumentem, že celá eurozóna by měla prospěch, kdyby její největší ekonomika opět začala růst. Podpora je určena chemickému, sklářskému a plastikářskému průmyslu, které mají „dalekosáhlý dopad" na další odvětví prostřednictvím hodnotových řetězců.

Německo se potýká s vyššími náklady na energii částečně kvůli odstavení jaderné energie a rozhodnutí zbavit se levného ruského plynu po plnohodnotné invazi Moskvy na Ukrajinu v roce 2022.

Minulý měsíc komise uvedla, že povolí členským státům dotovat až polovinu nákladů na energii průmyslových společností, aby jim pomohla s dekarbonizací. Toto rozhodnutí bylo v Bruselu mnohými považováno za způsob, jak pomoci Merzovi splnit jeho předvolební slib.

Jenomže těch slibů už bylo evidentně moc. Němci, kteří již uvolnili svůj ústavní limit pro půjčky, aby podpořili výdaje na obranu a infrastrukturu, začnou porušovat fiskální pravidla EU. Musí proto tento měsíc předložit svůj plán výdajů na příští čtyři roky.

Německo, dlouholetý strážce fiskální disciplíny EU, nyní předpokládá, že jeho federální deficit letos vzroste na 82 miliard eur z loňských 33 miliard eur. Podle německého ministerstva financí se očekává, že do roku 2029 se prohloubí na 126 miliard eur. Země plánuje v roce 2025 významně navýšit výdaje na obranu a infrastrukturu. Konkrétně německý parlament schválil historickou změnu v rozpočtové politice, která rozvolní 500 miliard eur na tyto účely. S cílem, že Německo dosáhne cíle 3 procent HDP na obranu již v roce 2026, ale značné navýšení se očekává už letos. 

Krom toho vláda přichází s konceptem masivních investic do transformace energetiky, jejichž výše se v následujících letech odhaduje na 48 miliard eur ročně, dalších 50 miliard eur má jít do budování optických sít plus miliardy do do vědy, výzkumu a inovací.