Rozvoj umělé inteligence bude stát obrovské peníze. Devět velkých technologických firem může podle OECD do roku 2030 investovat více než čtyři biliony dolarů. Část těchto peněz si pravděpodobně půjčí na dluhopisových trzích. Investorům kvůli tomu hrozí nový problém.
Francie má vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.
Česko patří podle poslední zprávy OECD mezi státy s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Takzvané terciární vzdělání má v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je 42 procent.
Situace s veřejným zadlužením je špatná napříč zeměmi OECD, zvláště zlá je ovšem ve třech z nich: v USA, v Británii a ve Francii.
Vlády po celém světě nalévají do domácích firem stovky miliard s vírou, že z nich vychovají tahouny ekonomiky. Místo růstu ale často jen přiživují neefektivitu a narušují tržní soutěž. Zjišťuje v nové studii OECD.
Snížení daňového zatížení by mohlo podpořit hospodářský růst a zvýšit nabídku práce. Prostor pro úlevu ve zdanění práce lze vytvořit strukturálním přesunem daňového břemene na majetkové a nepřímé daně, a to bez ohrožení rozpočtové stability.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) snížila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta, zatímco dosud předpovídala růst o 2,1 procenta. Výhled na příští rok pak zhoršila z dosavadního odhadu 2,5 procenta na 2,2 procenta, uvedla OECD ve svém aktualizovaném výhledu. Hlavní rizika pro růst české ekonomiky představují nejistota v obchodní politice a cla, zejména v automobilovém sektoru. Loni česká ekonomika vzrostla o jedno procento.
Reálné mzdy v České republice se stále ani zdaleka nevrátily na úroveň z počátku roku 2021, což potvrzují nejnovější data OECD.
Český hospodářský růst letos zrychlí na 2,1 procenta po loňském jednom procentu. V příštím roce vzroste hrubý domácí produkt (HDP) o 2,5 procenta. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann. Zpráva také předpokládá další slábnutí inflace, která by letos měla činit v průměru 2,3 procenta a příští rok dosáhnout dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB).
Ceny potravin v Česku nyní meziročně klesly zhruba o 3,8 procenta, snížily se nejvíc ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), uvedl premiér Petr Fiala na mezinárodním agrosalonu Země živitelka.
Česko mělo v červnu pátou nejvyšší míru inflace ze zemí OECD, vyplývá ze studie společnosti Utility Bidder, kterou zveřejnila ČTK. Meziroční inflace činila v Česku podle studie 9,7 procenta. Vyšší už v rámci OECD byla pouze v Turecku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Nejnižší míru inflace naopak v červnu vykazovaly Švýcarsko, Řecko a Španělsko.
