Desítky miliard eur míří na Ukrajinu. EU schválila historickou půjčku
Evropská unie odblokovala klíčovou pomoc Ukrajině i další sankce proti Rusku. Členské státy jednomyslně schválily bezúročnou půjčku pro Kyjev ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) na roky 2026 a 2027 a zároveň přijaly už dvacátý balík sankcí vůči Moskvě. Rozhodnutí přišlo poté, co Maďarsko a Slovensko stáhly své výhrady – podmínkou bylo obnovení dodávek ruské ropy ropovodem Družba.
Obě opatření prošla takzvanou písemnou procedurou poté, co je ve středu podpořili velvyslanci členských států při EU. „Oba dokumenty byly přijaty jednomyslně,“ uvedlo kyperské předsednictví s tím, že Unie tím pokračuje v podpoře Ukrajiny v obraně její svrchovanosti.
Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy spočívá strategie EU pro dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině na dvou pilířích: posílení Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko. „Dnes jsme pokročili v obou oblastech,“ napsal Costa na sociální síti X. „Vyplácení půjčky bude zahájeno co nejdříve a poskytne tak zásadní podporu pro nejnaléhavější rozpočtové potřeby Ukrajiny,“ doplnil kyperský ministr financí Makis Keravnos.
Promised, delivered, implemented.
— António Costa (@eucopresident) April 23, 2026
The EU’s strategy to achieve a just and lasting peace in Ukraine rests on two pillars: strengthening Ukraine; increasing pressure on Russia. Today we moved forward on both:
▪️ Unlocking the €90 billion loan to Ukraine, securing financial and…
Blokace ze strany Budapešti měla přitom jasné pozadí. Dosluhující premiér Viktor Orbán podmínil souhlas obnovením tranzitu ruské ropy přes Ukrajinu. Dodávky přitom na Slovensko a do Maďarska přestaly proudit už v lednu, což obě země opakovaně kritizovaly.
Situace se změnila až tento týden. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil dokončení oprav ropovodu a maďarská skupina MOL následně potvrdila, že přeprava může být obnovena. Dnes se tak skutečně stalo – a Budapešť i Bratislava stáhly blokaci.
„Tento evropský balíček posílí naši armádu, poskytne Ukrajině větší stabilitu a umožní nám plnit naše sociální závazky vůči občanům, jak stanoví zákon,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram. Peníze od EU jsou určeny především na výrobu zbraní, na nákup těch zbrojních systémů, které Ukrajina ještě nevyrábí, a také na přípravu ukrajinské energetiky a kritické infrastruktury na příští zimu, vysvětlil prezident.
Hrozba státního bankrotu
Schválená půjčka má Ukrajině pomoci zvládnout kritickou finanční situaci v době, kdy válka s Ruskem pokračuje už více než čtyři roky. Peníze mají směřovat na obranu, chod státu i případnou poválečnou obnovu. Bez této pomoci by Kyjevu od druhého čtvrtletí roku 2026 hrozil státní bankrot.
Evropská unie si prostředky půjčí na kapitálových trzích a ručit za ně bude rezervou v rozpočtu. Ukrajina má dluh splatit až poté, co Rusko uhradí válečné reparace.
Česká vláda udělá vše pro to, aby splnila své závazky vůči Severoatlantické alianci, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Praze. Svou obranyschopnost a závazky považuje podle Babiše vláda za důležité a prioritní. Šéf aliance uvedl, že Česká republika je od vstupu do aliance spolehlivým spojencem a je odhodlána přispívat ke společné obraně. Připomněl, že se NATO kvůli bezpečnostní situaci ve světě loni rozhodlo zvyšovat obranné výdaje.
Pro splnění závazků vůči NATO uděláme vše, řekl Babiš Ruttemu
Politika
Nové saknce proti Rusku
Současně přijatý dvacátý balík sankcí míří především na energetiku, finanční služby a obchod. Nová omezení zahrnují úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy a také zákaz dovozu některých kovů, chemikálií a kritických minerálů.
Unie zároveň rozšířila seznam takzvané ruské stínové flotily o dalších 46 lodí, které Moskva využívá k obcházení sankcí. Celkem jich je nyní na seznamu 632. Evropská komise také poprvé navrhla využít nástroj proti obcházení sankcí, který umožní zakázat vývoz citlivých technologií do zemí, odkud by mohly směřovat do Ruska.
Na seznam osob a subjektů, které podporují ruský vojensko-průmyslový komplex v jeho válce proti Ukrajině bylo přidáno 60 subjektů, na které se vztahují přísnější vývozní omezení týkající se zboží a technologií dvojího užití, jakož i zboží a technologií, které by mohly přispět k technologickému pokroku ruského obranného a bezpečnostního sektoru.
Celý balík opatření měl být původně schválen už na konci února, kdy si Evropa připomínala čtvrté výročí ruské invaze. Spor o dodávky ropy přes Družbu ale rozhodnutí na týdny zablokoval.
