Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Chemapol půjde k zemi. O nový blok ve Vršovicích soutěží pět architektonických týmů

Budova Chemapolu ve Vršovicích
ON Plan, užito se svolením
 nst
nst

Místo někdejší administrativní budovy Chemapol ve vršovické Kodaňské ulici se má v příštích letech proměnit v nový městský blok s bydlením, službami a veřejnými prostory. Mezinárodní architektonická soutěž Kodaňská 1441 postoupila do finále. Investor Daramis vybírá z pěti týmů z Česka i zahraničí.

Developer Daramis je o krok blíž k proměně jednoho z výrazných brownfieldových míst ve Vršovicích. Mezinárodní urbanisticko-architektonická soutěž Kodaňská 1441, která hledá podobu nového městského bloku na místě dnešního administrativního komplexu Kodaňská 4D Center, uzavřela první fázi. Do finále postoupilo pět architektonických týmů.

Řešené území leží mezi ulicemi Kodaňská, Kavkazská a Moldavská. Dnešní administrativní areál, dříve známý jako budova Chemapol-Investa, má nahradit nová městská zástavba s byty, obchody, službami a veřejnými prostranstvími. Soutěž připravuje vlastník území, společnost Kodaňská Office Center ze skupiny Daramis, ve spolupráci s hlavním městem Prahou a městskou částí Praha 10.

Connect Vršovice

Brownfieldy jako šance pro Prahu. Vršovický průmyslový areál nahradí nové byty

Hlavní město eviduje přibližně dvě desítky brownfieldů o celkové rozloze téměř 90 hektarů. Podle developerů jde o lokality s výrazným potenciálem pro další rozvoj města, který zatím zůstává z velké části nevyužitý.

Přečíst článek

Z kanceláří má být městský blok

Stávající 4D Center je obchodně-administrativní komplex o ploše zhruba 30 tisíc metrů čtverečních. Nachází se v centrální části Vršovic poblíž Vršovické třídy, Edenu, sportovního areálu Slavie a správních úřadů Prahy 10.

Podle veřejných údajů Centra architektury a městského plánování Praha má záměr počítat s přibližně 64 tisíci metry čtverečními nové kapacity. Součástí projektu mají být komerční i nájemní byty, aktivní parter s obchody a službami a také samostatně stojící mateřská škola. Výstavba by podle současných předpokladů měla začít nejpozději v roce 2029, dokončení je plánováno na rok 2032.

Soutěž má určit nejen podobu samotného bloku, ale také řešení okolních ulic a veřejných prostor. Česká komora architektů uvádí, že záměrem je dotvořit urbanistickou strukturu Vršovic, vytvořit průchozí blok a doplnit parter o obchody a služby.

Konečným schvalováním projde Metropolitní plán 28. května.

Co všechno změní Metropolitní plán? Praha ukazuje, kde poroste a kde už stavět nepůjde

Metropolitní plán má změnit podobu Prahy na desítky let dopředu. Otevírá cestu až k 350 tisícům bytů, proměně brownfieldů, metru D, desítkám kilometrů nových tramvajových tratí i jasným limitům pro výškové stavby. Definitivní slovo ale ještě budou mít zastupitelé.

Přečíst článek

Ve finále jsou Češi, Portugalci, Nizozemci i Italové

Do druhé fáze soutěže postupují portugalská kancelář OODA Arquitectura s krajináři LJ-Group, inženýrskou firmou LAIII a českým studiem Upstructure; brněnský ateliér Pelčák a partner architekti společně s německým studiem Müller Reimann Architekten; nizozemský Powerhouse Company s krajináři Felixx International, českým Studiem T-vektor a firmou BREED Integrated Design; pražský ateliér Schindler Seko architekti s Atelierem Rouge, European Transportation Consultancy a kanceláří NĚMEC POLÁK; a italská kancelář Stefano Boeri Architetti s ESA engineering, GROSS.MAX a dopravní kanceláří Systematica.

Porota vybírala z jedenácti týmů, které v první fázi představily své koncepty. Původně se do soutěže podle serveru Stavbaweb přihlásilo 65 týmů, z nichž porota vybrala jedenáct účastníků první fáze.

Dušan Kunovský, Central Group

Byty máme povolené, ale nestavíme. Ceny stavebních firem jsou přepálené, říká Kunovský

Central Group má kolem dvou tisíc povolených bytů, spuštění jejich výstavby ale odložil. Podle šéfa firmy Dušana Kunovského jsou ceny výstavby přepálené a developer nechce vyšší náklady jednoduše přenést na kupující. „Růst za každou cenu pro nás není strategie,“ říká v rozhovoru jeden z největších tuzemských developerů.

Přečíst článek

Praha chce soutěž jako standard i u soukromých projektů

Soutěž probíhá formou dvoufázového soutěžního workshopu. Ten umožňuje průběžný dialog mezi architekty, investorem, městem, městskou částí a odbornou porotou. Předsedou poroty je nizozemský urbanista a architekt Kees Christiaanse. V nezávislé části poroty jsou mimo jiné architekt David Tichý, architekt Zdeněk Jiran nebo krajinářská architektka Martina Forejtová. Závislou část tvoří zástupci města, Prahy 10 a investora.

Projekt nevzniká pouze jako bytová výstavba uvnitř soukromého pozemku, ale má řešit i prostupnost území, parter, veřejná prostranství a návaznost na okolní blokovou strukturu Vršovic.

Finální týmy nyní dopracují své návrhy. Odevzdání je plánováno na začátek června, na konci června má proběhnout třetí soutěžní workshop, na kterém porota vybere vítězný návrh.

Do procesu se má znovu zapojit i veřejnost. Odevzdané návrhy mají být vystaveny ve veřejném prostoru a na webu soutěže. Komentáře veřejnosti mají následně dostat členové poroty jako jeden z podkladů pro rozhodování. 

Luděk Sekyra spustil další fází výstavby na Smíchově.

V Praze roste nové město za 50 miliard. Sekyra spustil další megafázi Smíchov City, přibude 800 bytů

Největší urbanistický projekt v centru Prahy od dob Vinohrad míří do další fáze. Sekyra Group zahájila výstavbu tří nových bloků Smíchov City za pět miliard korun. Přinese téměř 800 bytů pro dva tisíce lidí.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Babiš a luxusní vila v Cannes. Francouzi do konce roku rozhodnou o stíhání

Babiš a luxusní vila v Cannes. Francouzi do konce roku rozhodnou o stíhání
Profimedia
 ČTK

Luxusní nemovitosti na jihu Francie, řetězec offshore firem a čtyřleté vyšetřování. Francouzská Národní finanční prokuratura se blíží k rozhodnutí, zda se realitní transakce českého premiéra Andreje Babiše posune ke stíhání, nebo skončí odložením.

Francouzská Národní finanční prokuratura (PNF) očekává, že do konce letošního roku rozhodne o možném stíhání českého premiéra Andreje Babiše kvůli realitní transakci na jihu země. Uvedla to tento týden mluvčí PNF Bérénice Dinhová. Vyšetřování českého politika a miliardáře trvalo čtyři roky. Francouzské úřady zkoumají podezření z možného praní špinavých peněz a daňového úniku. Babiš již dříve jakékoli provinění popřel.

Spis už má prokuratura

Vyšetřovatelé předali spis s poznatky prokuratuře na začátku května. Již dříve PNF uvedla, že vyšetřování nákupu luxusních nemovitostí začalo v únoru 2022.

Nyní prokuratura poznatky vyšetřovatelů vyhodnotí a rozhodne, zda věc odloží, nebo zda zahájí stíhání.

„Bude to před koncem letošního roku,“ uvedla Dinhová na dotaz, kdy se dá očekávat rozhodnutí o odložení věci či stíhání.

Lékařka Dita Protopopová

Michal Nosek: Reforma duševního zdraví začíná otázkou, proč zrovna Dita Protopopová?

Spojit protidrogovou politiku s péčí o duševní zdraví dává odborně smysl. Jenže vláda si pro citlivou reformu vybrala tvář, která místo důvěry okamžitě otevírá staré politické otázky.

Přečíst článek

Mezinárodní imunita 

V prosinci francouzští odborníci na mezinárodní trestní právo uvedli, že před samotným stíháním, pokud by tak PNF rozhodla, by Babiše chránila mezinárodní imunita. Tu Francie přiznává premiérům, prezidentům či ministrům zahraničí.

Imunita trvá po dobu výkonu jedné z těchto funkcí. Před stíháním by Babiše naopak nechránila poslanecká imunita. Podle dalších právních expertů existuje možnost, že by některé činy, za které by Babišovi mohlo hrozit stíhání, mohly být promlčené.

Stopu přinesly Pandora Papers

Transakce, kterou francouzské úřady prošetřují, se objevila v uniklých dokumentech v rámci takzvané kauzy Pandora Papers. Podle francouzského deníku Le Monde v září 2009 Babiš prostřednictvím řetězce offshoreových společností koupil vilu na jihu Francie.

Dvě nemovitosti včetně vily s tříhektarovým pozemkem podle listu zakoupila společnost se sídlem v Monaku. Tehdy ji vlastnila offshoreová společnost ze Spojených států. Nemovitosti vyšly na 14 milionů eur, tedy přes 350 milionů korun podle tehdejšího kurzu.

Související

Lékařka Dita Protopopová

Michal Nosek: Reforma duševního zdraví začíná otázkou, proč zrovna Dita Protopopová?

Přečíst článek

Co všechno změní Metropolitní plán? Praha ukazuje, kde poroste a kde už stavět nepůjde

Konečným schvalováním projde Metropolitní plán 28. května.
Profimedia.cz
Petra Nehasilová

Metropolitní plán má změnit podobu Prahy na desítky let dopředu. Otevírá cestu až k 350 tisícům bytů, proměně brownfieldů, metru D, desítkám kilometrů nových tramvajových tratí i jasným limitům pro výškové stavby. Definitivní slovo ale ještě budou mít zastupitelé.

Praha je blízko zásadní změně pravidel pro svůj budoucí rozvoj. Pražští radní schválili návrh Metropolitního plánu, dokument ale ještě čeká finální hlasování zastupitelů. Ti by o něm měli rozhodovat 28. května.

Nový plán má nahradit dosavadní územní plán z roku 1999 a určit, kde se bude v metropoli stavět, kde zůstane krajina, kudy povedou klíčové dopravní stavby a jak vysoké domy budou v jednotlivých částech města přípustné. Podle města má dokument otevřít prostor až pro 350 tisíc nových bytů včetně veřejné vybavenosti, jako jsou školy nebo nemocnice.

„Metropolitní plán může být klíčovým krokem k tomu, aby se v Praze konečně mohlo více stavět,“ uvedl již dříve v rozhovoru pro Newstream největší pražský developer Dušan Kunovský.

Praha má růst dovnitř, ne do polí

Základní princip Metropolitního plánu se dá shrnout jednoduše: Praha se má přestat nekontrolovaně roztahovat do krajiny a lépe využít prostor uvnitř města. Plán pracuje s takzvanou dostředností, tedy s rozvojem vnitřních rezerv, zanedbaných areálů, proluk a transformačních území. Nejde jen o ochranu krajiny, ale i o dopravu a náklady města. Výstavba na okrajích Prahy zvyšuje tlak na auta, silnice, parkování i veřejné služby, zatímco rozvoj uvnitř města může lépe využít metro, tramvaje, železnici i existující infrastrukturu.

Brownfieldy jako hlavní rezerva města

Největší příležitost mají představovat brownfieldy. Tedy bývalé průmyslové, železniční nebo dopravní areály, které dnes často leží ladem nebo jsou využité jen částečně. Právě tam má Praha hledat největší část budoucí bytové výstavby. Podle města tvoří brownfieldy 55 procent rozvojových ploch, ale soustředí se na nich až 73 procent kapacity nové výstavby. Většina těchto území navíc leží v dosahu tramvaje, metra nebo železnice, což z nich dělá logická místa pro vznik nových čtvrtí.

Mezi největší transformační území patří například Bubny-Zátory, Nákladové nádraží Žižkov, Smíchovské nádraží, Vysočany, Palmovka nebo části Letňan. Nemají se z nich stát jen soubory bytových domů. Plán počítá s tím, že nové čtvrti musí nabídnout také školy, školky, obchody, služby, parky, pracovní příležitosti a veřejný prostor. 

Nová etapa výstavby Žižkova

Ještě nedávno brownfield, dnes obří jáma. Výstavba nového Žižkova za miliardy začala

Transformace bývalého nákladového nádraží patří k největším rozvojovým projektům v Praze. První etapa počítá s bytovými domy, parkem i občanskou vybaveností.

Přečíst článek

Až 350 tisíc bytů. Ale ne hned a ne automaticky

Číslo 350 tisíc nových bytů je nejviditelnější politický argument pro plán. Ukazuje, že Praha má uvnitř svého území stále velkou rezervu pro výstavbu. Zároveň je ale potřeba ho číst opatrně. Metropolitní plán neurčuje, kdy přesně byty vzniknou, kdo je postaví ani za jakou cenu. Je to rámec, který říká, kde pro ně může být místo. Investorům ale může pomoci tím, že omezí roky trvající žádosti o změnu územního plánu.

Developerský sektor proto sleduje přijetí plánu jako jeden z nejdůležitějších momentů posledních let. „Věříme, že po mnoha letech příprav se Metropolitní plán stane důležitým mezníkem v řešení dlouhodobého problému nedostatečné výstavby v Praze a že naplní očekávání v podobě zvýšení kapacity pro bytovou i komerční výstavbu,“ uvedl Zdeněk Soudný z Asociace developerů.

Projekt na Smíchově

Další kus Smíchova zmizí pod jeřáby. U řeky vznikne čtvrť za šest miliard

Smíchov čeká další velká proměna. UDI Group po jedenácti letech povolování spouští projekt SIDE Smíchov Living, dříve známý jako Vltava Meadows. Na brownfieldu mezi Strakonickou a Nádražní vyroste přibližně 1200 bytů s obchody, službami a zelení. První etapa má být hotová na přelomu let 2028 a 2029.

Přečíst článek

Infrastruktura: bez škol, tramvají a sítí město fungovat nebude

Metropolitní plán není jen o bytech. Nové čtvrti nemohou fungovat bez škol, školek, parků, zdravotnických zařízení, tramvajových tratí, silnic, kanalizace, vody, energií a dalších sítí. V praxi to znamená, že velké transformační lokality mají být plánovány jako plnohodnotné městské čtvrti. Nestačí postavit byty a zbytek nechat na městě. Rozvoj musí být provázaný s veřejnou dopravou, technickou infrastrukturou a občanskou vybaveností.

Plán má zároveň chránit koridory pro významné dopravní stavby, například metro D, nové tramvajové tratě, Městský okruh nebo železniční propojení. Základní úsek metra D má měřit 10,6 kilometru a propojit Náměstí Míru s Depem Písnice přes Pankrác, Krč, Libuš a Písnici. Tramvajová síť se má rozšířit o více než 70 kilometrů nových tratí, mimo jiné do Bohnic, Suchdola, na Jižní Město, do Komořan či nových čtvrtí typu Bubny-Zátory a Nákladové nádraží Žižkov.

Dvorecký most

Praha otevřela Dvorecký most. Nové spojení přes Vltavu posílí MHD i veřejný prostor

Praha má nový, v pořadí 21. most přes Vltavu. Dvorecký most mezi Podolím a Zlíchovem se dnes odpoledne otevřel pěším, od soboty po něm začne jezdit MHD. Stavba za téměř dvě miliardy korun má zlepšit spojení mezi pravým a levým břehem a zároveň nabídnout nový veřejný prostor pro obyvatele i návštěvníky metropole.

Přečíst článek

Výškové limity: kde mohou růst věže a kde ne

Jedním z nejcitlivějších témat jsou výškové limity. Praha je město s historickým panoramatem, výraznými svahy, věžemi a chráněnými pohledy. Metropolitní plán proto nastavuje jasnější pravidla, kde je vyšší zástavba přípustná a kde musí zůstat zachována stávající výšková hladina.

Plán vyšší domy nevylučuje, ale chce je koncentrovat tam, kde dávají urbanistický smysl. Maximální hranice má být 100 metrů. Týkat se má jen vybraných lokalit mimo historické jádro, například Roztyl, Chodova nebo Nových Butovic.

Brno má svůj „Shard“. Mrakodrap už nabírá výšku

Brno získává novou dominantu. Na Křenové ulici roste výškový dům, který se už teď prosazuje v městském horizontu a připomíná londýnský mrakodrap The Shard.

Přečíst článek

Veřejný prostor nemá být zbytek mezi domy

Metropolitní plán klade velký důraz také na veřejná prostranství. Ulice, náměstí, parky a promenády nemají být jen doprovodem výstavby, ale základní kostrou města. Pro obyvatele jde o velmi praktickou věc. Znamená to lepší průchodnost čtvrtí, důraz na pěší vazby, lokální centra, živý parter, stromy v ulicích, náměstí a parky. 

Petr Hlaváček

Petr Hlaváček: Vltavskou filharmonii jsme vlastně už začali stavět

Revitalizace okolí Hlavního nádraží nebo Nákladového nádraží Žižkov. Velké plány má Praha a její radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček i v Holešovicích. Stát tam má Vltavská filharmonie i celá nová čtvrť. Kdy a kde ale metropole „kopne“ do země? „S mírnou nadsázkou a eufemismem vlastně mohu říct, že jsme začali stavět Vltavskou filharmonii. Pracujeme tam totiž se Správou železnic na stavbě podchodu,“ říká v rozhovoru Petr Hlaváček.

Přečíst článek

Související

Ondřej Boháč, šéf IPRu a Petr Hlaváček, náměstek primátora

Šéf pražských plánovačů: Stavební zákon přinesl jen elektronizaci, nikoli digitalizaci

Přečíst článek
Petr Hlaváček, radní pro územní rozvoj

Radní Hlaváček: Metropolitní plán schválíme do konce volebního období, je příliš podrobný

Přečíst článek
Doporučujeme