Na pražském Veleslavíně má v příštích letech vzniknout nová obytná čtvrť. Developerská společnost Penta Real Estate zde společně s firmou Engine Prague Development (EPD) plánuje postavit 114 bytů a 27 rodinných domů. Výstavba projektu s názvem Nový Veleslavín má začít ještě letos a dokončení je plánováno na rok 2028. Celková investice dosáhne přibližně 2,2 miliardy korun.

Nové bydlení vznikne v sousedství zámku Veleslavín na místě části bývalého areálu teplárny Veleslavín. Podle developerů má jít o proměnu dosud zanedbaného brownfieldu v obytnou čtvrť navazující na vilovou zástavbu v okolí.

Projekt vznikne v jedné etapě a nabídne kombinaci bytových domů a řadových rodinných domů. Obě developerské společnosti už v této části Prahy dříve spolupracovaly na projektu Maisons Ořechovka.

4 fotografií v galerii

Pozemky mezi Ořechovkou a Veleslavínem vlastní skupina Penta od roku 2018. Získala je od městské společnosti SNEO, kterou vlastní Praha 6. Pozemky tehdy koupila firma DRA development ze skupiny Penta. Součástí prodeje byl i projekt bytové výstavby, který původně plánovala realizovat městská část.

Kunovský tlačí na stavební firmy: Zlevněte, jinak nové byty v Praze nezačneme stavět

Reality

Největší český rezidenční developer Central Group stupňuje tlak na stavební firmy. Jeho zakladatel Dušan Kunovský tvrdí, že ceny stavebních prací a materiálů jsou přehřáté a dodavatelé by měli snížit marže. Jinak se nové projekty v Praze dál odkládají. Stavební firmy ale oponují. Za drahé byty podle nich nemohou.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Kritika opozice

Původně sjednaná cena 436 milionů korun byla později kvůli restitučním nárokům snížena na 402 milionů korun. Prodej pozemků tehdy kritizovali opoziční Zelení a Piráti. Podle nich mohla městská část na pozemcích stavět byty sama a sleva byla podle Pirátů protiprávní.

Kvůli prodeji pozemků se slevou bylo podáno několik trestních oznámení. V roce 2019 je podali Piráti z Prahy 6, policie ale vyšetřování na začátku roku 2020 odložila. Další trestní oznámení podala v roce 2021 sama společnost SNEO. Policie však podezření z trestného činu opět odložila a stížnost SNEO byla v únoru 2022 zamítnuta.

Průměrná mzda v České republice loni vzrostla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 3316 korun měsíčně. Druhým rokem po sobě se mzdy zvýšily také reálně – po započtení inflace vzrostly o 4,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Statistikové zároveň připomínají, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku průměrná mzda meziročně stoupla o 7,4 procenta na 52 283 korun. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku to bylo o 3616 korun více. Po zohlednění inflace se mzda zvýšila o 5,1 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí vzrostla po sezonním očištění o 1,8 procenta.

Průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí zpravidla bývá vyšší než za celý rok. „Závěr roku je obvykle specifický tím, že do mzdových statistik vstupují vyplácené prémie a bonusy,“ řekl hlavní ekonom Portu Jan Berka. V celoročním zohlednění je vliv prémií nižší, protože se rozpočítají do více měsíců.

Medián mezd, tedy hodnota přesně uprostřed mzdového rozdělení, dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí 45 523 korun. Polovina zaměstnanců tak brala více a polovina méně. Meziročně medián vzrostl o 8,8 procenta. U mužů činil 48 342 korun, zatímco u žen 42 692 korun. Podle ČSÚ pobíralo 80 procent zaměstnanců mzdu v rozmezí od 23 282 do 89 006 korun.

Karel Pučelík: Platby na vysokých školách jen zvýší nerovnost

Politika

Nerovnost je problémem evropských ekonomik, Česko není výjimkou, i když se o tom moc nemluví. Naopak se stále více objevují návrhy, které by situaci ještě zhoršily. Jako třeba platby na vysokých školách.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Vede IT

Nejvyšší mzdy měli loni zaměstnanci v odvětví informačních a komunikačních technologií, kde průměr přesáhl 89 tisíc korun. Ve finančnictví a pojišťovnictví se průměrná mzda dostala nad 80 tisíc korun. Naopak nejméně vydělávali lidé ve stravovacích a ubytovacích službách, kde průměrná mzda zůstala pod hranicí 30 tisíc korun, i když jejich příjmy často doplňuje spropitné.

Nejrychleji loni rostly mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech, kde se zvýšily o 11,6 procenta. Více než desetiprocentní růst zaznamenalo také stavebnictví. Nejmenší meziroční nárůst měli zaměstnanci v odvětví těžby a dobývání, kde mzdy vzrostly o 4,2 procenta.

Ve čtvrtém čtvrtletí byl nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, kde dosáhl 15,8 procenta. Následovaly profesní, vědecké a technické činnosti s růstem 11,8 procenta. Naopak nejpomaleji rostly mzdy v ostatních činnostech (3,4 procenta) a ve finančnictví a pojišťovnictví (3,7 procenta).

Přátelské prostředí před jistotou. Jak si studenti vybírají zaměstnavatele

Zprávy z firem

Stabilita zaměstnání zůstává pro mladé lidi důležitá, sama o sobě však už nestačí. Vyplývá to z 15. ročníku studie TOP Zaměstnavatelé 2026, do které se zapojilo 14 404 vysokoškoláků a 9 110 středoškoláků z celé České republiky. Studenti dnes při výběru zaměstnavatele kladou důraz především na přátelské pracovní prostředí, smysluplnost práce a transparentní systém růstu.

nst

Přečíst článek

Mzdy dále porostou

V letošním roce podle analytiků mzdy nadále porostou, i když tempo růstu zvolní. „Pro letošní rok počítáme se zvolněním nominálního růstu mezd pod šest procent. Vzhledem k poklesu inflace na začátku 2026 je ale šance i na její celoroční zpomalení proti loňsku, což by mělo ponechat růst reálných mezd na stále solidních 3,7 procenta,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Pro českou ekonomiku to znamená, že se i v nadcházejícím období bude moct spolehnout na oživování spotřeby domácností jako na hlavní motor růstu,“ konstatoval hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Zároveň mzdový vývoj podle něj naznačuje, že Česká národní banka (ČNB) nebude v nejbližší době snižovat úrokové sazby.