Maďaři zablokují půjčku EU Ukrajině v objemu v přepočtu takřka 2,2 bilionu korun. Hodlají ji vetovat tak dlouho, dokud Ukrajina neobnoví přepravu ruské ropy právě Maďarsku (a Slovensku). Pikantní je, že Maďarsko společně se Slovenskem a Českem se na zmíněné půjčce ani nepodílí.
Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná loni v prosinci, totiž ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o jejich dar Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, která ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.
Za účelem poskytnutí tohoto daru Ukrajině si nejprve musí země EU samy půjčit od mezinárodních investorů typu bank či třeba penzijních fondů, aby jej následně mohly Kyjevu převést. Zde už je na místě hovořit opravdu o půjčce se vším všudy. Nikoli však o půjčce v podání celé EU. Půjčí si pouze 24 z 27 zemí EU, a to bez Česka, Slovenska a Maďarska. Daný trojlístek zemí nebude za půjčku ani ručit, a nebude ji ani splácet. Jak se dojednalo rovněž loni v prosinci.
Putin „zavařil“ Orbánovi, jenž před blížícími se volbami čelí závažnému výpadku dodávek ruské ropy
Slovensko, stejně jako Maďarsko učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny.
Maďarsko tedy přesto nyní hodlá tuto půjčku, dar, blokovat. Další pikantností je, že dar Ukrajině může odblokovat americký prezident Donald Trump. Pokud totiž jeho administrativa poskytne výjimku z ustanovení, na které se odvolává Chorvatsko, Záhřeb ztratí zdůvodnění, jímž nyní pro změnu blokuje přepravu ruské ropy Maďarsku (a Slovensku). Chorvatsko totiž hlásá, že nemůže přes své území přepravovat Maďarsku námořně dodanou ruskou ropu, neb to právě zapovídají Trumpovy loňské sankce.
Pokud by Trump poskytl výjimku, Maďarsko by získávalo ruskou ropu jadranským ropovodem Adria. Budapešť by pak mohla ztratit důvod blokovat půjčku-dar Ukrajině. Ostatně i sama Ukrajina by jaksi ztratila páku na Budapešť, protože by náhle existovala i jiná cesta – byť, pravda, nákladnější –, jak do Maďarska ruskou ropu přepravovat. Ta chorvatská.
Není vyloučeno, že Trump výjimku poskytne. Ví, že by tím pomohl maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jemuž už před blížícími se volbami vyjádřil jednoznačnou podporu. Výjimka by mohla odvrátit riziko růstu cen paliv v Maďarsku, který může být předvolebním hřebíkem do Orbánovy politické rakve.
Související
Europarlament schválil obří půjčku pro Kyjev za 90 miliard. Jak hlasovali čeští europoslanci?
Technologičtí giganti se zavázali investovat stovky miliard dolarů do rozvoje umělé inteligence v Indii. Oznámení padla během velkého summitu Indian AI Impact Summit zaměřeného na AI, který v zemi spojil světové státníky i šéfy nejvýznamnějších technologických firem. Informoval o tom server CNBC.
Do umělé inteligence nyní proudí rekordní částky, protože vlády i společnosti po celém světě soupeří o co nejrychlejší zavádění této technologie. Takzvaní hyperscaleři, mezi něž patří Amazon, Microsoft, Meta a Alphabet, letos podle CNBC plánují kapitálové výdaje na AI, které by mohly dosáhnout až 700 miliard dolarů.
Výrazné investiční plány oznámily i indické firmy. Skupina Reliance hodlá investovat 110 miliard dolarů do datových center a další infrastruktury. Společnost Adani představila plán vybudovat během příští dekády AI datová centra v hodnotě 100 miliard dolarů.
Silné zastoupení měly také americké technologické společnosti. Microsoft na summitu uvedl, že do konce desetiletí investuje 50 miliard dolarů do AI v zemích globálního Jihu. OpenAI a výrobce čipů AMD oznámily partnerství s konglomerátem Tata Group za účelem budování kapacit v oblasti umělé inteligence. Správce aktiv Blackstone se podle CNBC podílel na navýšení kapitálu ve výši 600 milionů dolarů pro indickou AI infrastrukturní společnost Neysa.
Ronaldo investuje 7,5 milionu dolarů do projektu Herbalife. Společnost dříve čelila pokutám
Cristiano Ronaldo rozšiřuje své podnikatelské aktivity. Jak informuje agentura Bloomberg, portugalská fotbalová hvězda investovala 7,5 milionu dolarů do společnosti HBL Pro2col Software, která je digitální platformou vlastněnou firmou Herbalife. Za tuto částku získal desetiprocentní podíl.
Summit se konal v době, kdy se Indie snaží upevnit svou pozici mezi světovými technologickými lídry. Země schválila čipové projekty v hodnotě 18 miliard dolarů, aby posílila domácí dodavatelský řetězec.
Současně se Spojené státy a Indie přibližují uzavření obchodní dohody, která má snížit cla a prohloubit hospodářskou spolupráci. Na summitu došlo také k podpisu dohody Pax Silica, iniciativy vedené Spojenými státy a spuštěné administrativou Donalda Trumpa, jejímž cílem je zajistit globální dodavatelský řetězec pro technologie založené na křemíku.
Zájem o indický trh byl patrný i ze seznamu účastníků. Na akci vystoupili generální ředitel OpenAI Sam Altman, šéf Alphabetu Sundar Pichai, ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei i šéf Google DeepMind Demis Hassabis. Výrobce čipů Nvidia zároveň oznámil rozšíření partnerství s fondy rizikového kapitálu v Indii, aby posílil svou přítomnost u perspektivních technologických firem.
Podle Anirudha Suriho z fondu India Internet Fund však Indii stále chybí dostatek soukromého kapitálu. „To, co jsme zatím možná tolik neviděli, jsou investice rizikového kapitálu a private equity do indických podnikatelů v oblasti AI,“ řekl CNBC.
AI vysává paměťový trh. Zdraží mobily, laptopy i auta
Umělá inteligence mění svět – a teď i ceny elektroniky. Výrobci čipů dávají přednost ziskovějším pamětem pro datová centra před těmi do mobilů a počítačů. Výsledkem je prudký růst cen a obavy z nové čipové krize.
Prezident Microsoftu Brad Smith uvedl, že přestože Indie zatím zaostává za Spojenými státy a Čínou, v některých specializovaných oblastech by se situace mohla změnit. „Když se podíváte na inženýrský talent, rychle dojdete k závěru, že i Indie může být místem, kde se vyvíjejí modely,“ citoval jej server CNBC. Podle něj se v budoucnu objeví „řada různých momentů typu DeepSeek“ a některé z nich se mohou odehrát právě v Indii.
Ne všichni však sdílejí optimismus. Analytik Udith Sikand ze společnosti Gavekal uvedl pro CNBC, že Indie sice podniká výrazné kroky k nastartování rozvoje AI, činí tak však především prostřednictvím mediálně atraktivních pobídek, aniž by řešila základní problémy spojené s podnikáním v zemi.
Summit však provázely i kontroverze. Spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates svou účast stáhl po veřejné kritice kvůli dřívějšímu vztahu s finančníkem Jeffrey Epsteinem. Jedna indická univerzita se navíc dostala pod kritiku poté, co tvrdila, že vyvinula komerčně dostupného robotického psa, který se ukázal být čínské výroby.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Adani sází 100 miliard dolarů na AI. Indie chce být novým globálním datovým centrem
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Trump včera uvedl, že daná plošná celní sazba by měla začít platit během tří dní. Zatím není jasné, zda bude platit na všechny produkty, které se do USA dováží, nebo jenom na ty, které podléhaly zneplatněnému recipročnímu clu. Trump spíše naznačuje, že se bude vztahovat na všechny produkty. V takovém případě by ovšem platilo, že průměrné navýšení cel USA na dovoz z EU by za dobu Trumpova vládnutí během druhého prezidentského mandátu, tedy od ledna 2025, představovalo 13,4 procentního bodu, namísto 9,8 procentního bodu, které platilo před včerejším verdiktem Nejvyššího soudu (viz graf Bloombergu níže).
Jestliže bude ale celosvětová globální sazba ve výši deseti procent uplatněna pouze na dovážené zboží, které dosud podléhalo clu recipročnímu, Trumpovo celkové navýšené clo na dovoz z EU od ledna 2025 bude činit 8,5 procentního bodu. V takovém případě by si tedy unijní vývozci v průměru polepšili oproti dosavadnímu stavu, neboť by čelili clu celkově nižšímu.
Uvedené výpočty jsou z pera agentury Bloomberg, vycházejí ze struktury obchodu EU a USA roku 2024. Podle institutu Bruegel činila před lednem 2025 průměrná celní sazba, kterou Spojené státy uplatňovaly na dovoz z EU celkem 1,47 procenta.
Sečteno podtrženo, vývoz z EU do USA by měl nyní čelit nové průměrné sazbě zhruba 14,9 procenta, namísto dosavadních přibližně 11,3 procenta, pokud Trump nové plošné clo uplatní na veškerý dovoz z EU. V případě, že nové clo uplatní jen na dovoz dosud podléhající recipročnímu clu, nová průměrná celní sazba na dovoz z EU klesne z 11,3 na zhruba 10 procent.
Důvod navýšení průměrné celní sazby v prvním případě je ten, že některé produkty jako například farmaceutické přípravky, mobilní telefony nebo čipy byly od recipročních cel z velké míry osvobozeny, avšak nyní by tedy podléhaly desetiprocentní plošné sazbě. Pokud budou i nadála osvobozeny, platí tedy, že dochází k již uvedenému snížení průměrné celní sazby ze zhruba 11,3 na 10 procent.
Německé podniky bijí na poplach: Čína podle nich ohrožuje férový obchod
Asijsko-pacifický výbor německých podniků varoval před destabilizačními a nepoctivými obchodními praktikami Číny, a to krátce před plánovanou cestou německého kancléře Friedricha Merze do Pekingu. Podle dokumentu, k němuž získala přístup agentura Reuters, vlivné německé podnikatelské sdružení obviňuje Peking z vytváření nadbytečných výrobních kapacit, rozsáhlých subvencí a politicky motivované regulace zahraničního obchodu.
Tyto sazby poskytují základní vodítko, jak se změní celní zatížení přímo českého vývozu do USA, byť mohou existovat určité odchylky, například kvůli odlišné struktuře exportu Česka do USA v porovnání se strukturou exportu EU jako celku do USA.
Navíc, sektorově specifická cla zůstávají nadále v platnosti, protože stála a stojí na jiném právním základě než cla reciproční. Jde o 50procentní clo na ocel a hliník či na 25procentní clo na automobily.
Jaký bude dopad na Česko?
Dopad na český export a průmysl se bude odbíjet spíše od toho, jaká celní sazba se bude na EU, resp. ČR vztahovat po skončení nyní začínajícího maximálně 150denního období. Trumpova administrativa zřejmě bude usilovat, aby sazba – a tedy i příslušné inkaso – zůstala blízko dosavadní úrovni. To se však nemusí bezezbytku povést, kvůli vyšší legislativní komplikovanosti zavádění cel opřených o jiný právní základ, než o jaký se opírala cla reciproční.
V souhrnu tak lze předpokládat zhruba stagnaci dosavadní celní sazby uplatněné na ČR, případně její mírný pokles. Pro ČR tak jde spíše o pozitivní zprávu, kterou však nelze přeceňovat.
Související
Cla na šampaňské? Evropa Trumpovi hrozí tvrdou odvetou