Evropská unie pošle Ukrajině první část obří půjčky nejpozději na začátku června. Kyjev má z celkových 90 miliard eur dostat zhruba 9,1 miliardy eur, přičemž většina peněz půjde na vojenské účely. První prostředky z obranné části mají podle Evropské komise zamířit na drony.
Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.
Unie se dohodla na půjčce Ukrajině v hodnotě 90 miliard eur. Finance mají zabránit státnímu bankrotu a pomoci financovat obranu. První peníze by měly dorazit už začátkem dubna. Česká republika, Slovensko a Maďarsko se ale odmítly podílet na garancích. Odpovědnost tak ponesou zbylé členské státy.
Splátka úroků z půjčky EU pro Ukrajinu bude činit v přepočtu zhruba 73 miliard korun ročně (neboli 3 miliard eur ročně, viz níže). O tuto splátku se každoročně podělí 24 zemí EU, a to dle výkonnosti své ekonomiky, konkrétně dle ukazatele hrubého národního důchodu.
Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná včera nad ránem na summitu v Bruselu, ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. To zní trochu jako zpráva rádia Jerevan, leč je to tak. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.
Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur, Česká republika si ale vyjednala, že za ni neručí, uvedl po skončení summitu v Bruselu premiér Andrej Babiš. Jednání unijních prezidentů a premiérů v noci na dnešek skončilo po více než patnácti hodinách.
Ruská centrální banka oznámila, že u moskevského soudu kvůli svým zmrazeným aktivům žaluje finanční společnost Euroclear, kde se většina těchto aktiv nachází. Informovala o tom agentura Reuters. Banka také za protiprávní označila plány Evropské unie ohledně použití zmrazených aktiv.
Španělsko se vzdá zhruba 60 miliard eur (1,4 bilionu korun), které mohlo čerpat z unijních nástrojů na obnovu ekonomik po pandemii covidu-19. Rozhodla o tom podle agentury EFE vláda. Jednalo se finance, které Evropská unie poskytuje v podobě zvýhodněných půjček. Madrid si však v současnosti půjčuje na finančních trzích za menší náklady, než které by musel zaplatit za unijní úvěry.
Evropská centrální banka odmítla poskytnout záruku za platbu 140 miliard eur (3,4 bilionu korun) pro Ukrajinu. Podkopala tak plán EU na získání tzv. reparačního úvěru zajištěného zmrazenými ruskými aktivy, napsal list Financial Times s odvoláním na informace od několika úředníků.
Průměrná česká domácnost plánuje v letošním roce utratit za vánoční svátky 12 600 korun, podobně jako loni. Největší část výdajů jde na dárky, nejčastěji mezi 5000 až 10 tisíci korunami. Půjčku na Vánoce plánují dvě procenta Čechů, úvěr si zřizují nejčastěji u bank. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos mezi tisícovkou respondentů.
V Bruselu dnes vpodvečer začal dvoudenní summit lídrů zemí Evropské unie, potvrdila mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Věnovat se premiéři a prezidenti zemí unijní sedmadvacítky budou konkurenceschopnosti, příštímu dlouhodobému rozpočtu EU i situaci na Blízkém východě a Ukrajině. Na místě je i ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz varoval, že vyjednávání o nadcházejícím sedmiletém rozpočtu EU budou velmi obtížná. Merz to dnes uvedl před zahájením dvoudenního summitu EU v Bruselu. Rovněž podle španělského premiéra Pedra Sáncheze je dohoda ještě hodně daleko.
Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se krátce sešli před začátkem summitu EU v Bruselu, informoval na síti X šéf maďarské vlády 👨 Péter Magyar.
Ukrajina dobývá zpět části svého území, zatímco Rusko spouští digitální železnou oponu blokováním internetu. Při dnešním příchodu na summit lídrů 27 zemí EU v Bruselu to dnes uvedla šéfka Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová. Šéfka unijní exekutivy na summit dorazila po boku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a předsedy Evropské rady Antónia Costy.
Generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček ❌ odvolal ředitele Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany (SÚJCHBO) Tomáše Dropu kvůli zjištěním o školení čínských vojenských expertů v ústavu. Současně zadal kontrolu ústavu se zaměřením na školení a návštěvy zahraničních návštěvníků, sdělil mluvčí hasičů Václav Pilný.
Pražská burza 📉 oslabila. Index PX klesl o 1,33 procenta na 2553,70 bodu. Dolů burzu táhla hlavně oslabení akcií energetické firmy ČEZ, Komerční banky a zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG).
Nový lotyšský premiér 👨 Andris Kulbergs dnes při příchodu na svůj první summit EU v Bruselu uvedl, že by se měl urychlit proces vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Kyjev podle něj již reformami zavedenými za pokračující války s Ruskem ukázal, že je odhodlaný splnit podmínky.
Koruna po dnešním rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta 📉 oslabila vůči oběma hlavním světovým měnám. K euru ztratila pět haléřů na 24,19 koruny za euro. Vůči dolaru si česká měna pohoršila výrazněji, oproti předchozímu závěru přišla o 23 haléřů a v 17:00 se obchodovala za 21,06 koruny za dolar.
Při izraelských útocích na jihu Libanonu dnes zahynul jeden člověk, oznámila podle serveru BBC libanonská média. Podle memoranda, které ve středu podepsaly Spojené státy a Írán, má přitom už dnes platit ❌ ukončení vojenských operací na všech frontách, včetně Libanonu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odpoledne řekl, že izraelská armáda zatím z Libanonu neodejde.
Polovinu obyvatel ČR ☝️ znepokojuje finanční situace jejich domácností v příštím půlroce, nejčastěji se přitom obávají zdražování potravin a energií. Dvě pětiny lidí chtějí proto v porovnání s loňským rokem omezit své útraty a 46 procent Čechů kvůli finanční situaci odkládá na dalších šest měsíců nějaký větší plán, třeba nákup nového vybavení do domácnosti nebo zahraniční dovolené.