Evropská unie pošle Ukrajině první část obří půjčky nejpozději na začátku června. Kyjev má z celkových 90 miliard eur dostat zhruba 9,1 miliardy eur, přičemž většina peněz půjde na vojenské účely. První prostředky z obranné části mají podle Evropské komise zamířit na drony.
Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.
Unie se dohodla na půjčce Ukrajině v hodnotě 90 miliard eur. Finance mají zabránit státnímu bankrotu a pomoci financovat obranu. První peníze by měly dorazit už začátkem dubna. Česká republika, Slovensko a Maďarsko se ale odmítly podílet na garancích. Odpovědnost tak ponesou zbylé členské státy.
Splátka úroků z půjčky EU pro Ukrajinu bude činit v přepočtu zhruba 73 miliard korun ročně (neboli 3 miliard eur ročně, viz níže). O tuto splátku se každoročně podělí 24 zemí EU, a to dle výkonnosti své ekonomiky, konkrétně dle ukazatele hrubého národního důchodu.
Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná včera nad ránem na summitu v Bruselu, ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. To zní trochu jako zpráva rádia Jerevan, leč je to tak. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.
Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur, Česká republika si ale vyjednala, že za ni neručí, uvedl po skončení summitu v Bruselu premiér Andrej Babiš. Jednání unijních prezidentů a premiérů v noci na dnešek skončilo po více než patnácti hodinách.
Ruská centrální banka oznámila, že u moskevského soudu kvůli svým zmrazeným aktivům žaluje finanční společnost Euroclear, kde se většina těchto aktiv nachází. Informovala o tom agentura Reuters. Banka také za protiprávní označila plány Evropské unie ohledně použití zmrazených aktiv.
Španělsko se vzdá zhruba 60 miliard eur (1,4 bilionu korun), které mohlo čerpat z unijních nástrojů na obnovu ekonomik po pandemii covidu-19. Rozhodla o tom podle agentury EFE vláda. Jednalo se finance, které Evropská unie poskytuje v podobě zvýhodněných půjček. Madrid si však v současnosti půjčuje na finančních trzích za menší náklady, než které by musel zaplatit za unijní úvěry.
Evropská centrální banka odmítla poskytnout záruku za platbu 140 miliard eur (3,4 bilionu korun) pro Ukrajinu. Podkopala tak plán EU na získání tzv. reparačního úvěru zajištěného zmrazenými ruskými aktivy, napsal list Financial Times s odvoláním na informace od několika úředníků.
Průměrná česká domácnost plánuje v letošním roce utratit za vánoční svátky 12 600 korun, podobně jako loni. Největší část výdajů jde na dárky, nejčastěji mezi 5000 až 10 tisíci korunami. Půjčku na Vánoce plánují dvě procenta Čechů, úvěr si zřizují nejčastěji u bank. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos mezi tisícovkou respondentů.
Společnost MSM North America, která patří do zbrojařského a strojírenského holdingu Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada, zahájila ve Spojených státech výstavbu linky na plnění velkorážové munice.
Spojené státy zahájily další vlnu útoků proti Íránu, oznámilo na X oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě. Cílem je podle něj dále oslabit vojenské kapacity 93milionové země, které íránské síly využívají k útokům na komerční lodě v Hormuzském průlivu.
Pražská burza dnes oslabila, index PX klesl o 0,84 procenta na 2595,03 bodu. Burzu táhly dolů především akcie Erste Bank a Moneta Money Bank a cenné papíry pojišťovny VIG. Z menších emisí si polepšily například tabáková Philip Morris a zbrojovka Colt. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
Zvýšení mezd letos v červnu plánovalo 4️⃣8️⃣ procent firem, loni v červnu to bylo 43 procent. Individuální růst platů plánuje 37 procent podniků, před rokem to byla necelá třetina. Plošné přidávání naopak zůstává na podobně nízké úrovni jako loni a týká se jen kolem desetiny firem. Vyplývá to z průzkumu společnosti RSM mezi 222 podniky.
Projekt mrakodrapu Top Tower v pražských Nových Butovicích ✅ získal od úřadu Prahy 13 stavební povolení. Budova vysoká 126 metrů s konstrukcí připomínající vrak lodi od výtvarníka Davida Černého se má po dokončení stát nejvyšší stavbou v Česku. Na vydání povolení upozornil server PrahaIN.cz. Stavbu u stanice metra Nové Butovice připravuje developerská společnost Trigema.
Rusko by po případném podepsání mírové dohody považovalo mezinárodní vojenskou misi na Ukrajině vyslanou spojenci Kyjeva za nepřijatelnou a za hrozbu. Dnes to podle agentury Reuters prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí 👩 Marija Zacharovová.
Poslanec Motoristů Filip Turek by nevyužil poslaneckou imunitu, pokud by policie žádala o jeho vydání k trestnímu stíhání kvůli pondělní autonehodě. Řekl to dnes Blesku. K okolnostem nehody už se nechce s ohledem na policejní vyšetřování vyjadřovat.
Česko a Slovensko se budou zabývat společným pořízením minometů SAM-120 pro mechanizované brigády, řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na tiskové konferenci po dnešním setkání se slovenským protějškem Robertem Kaliňákem v Praze. Česká republika zároveň podepsala dohodu o budoucím přistoupení ke slovenské rámcové smlouvě na pořízení vozidel Tatra T-815 v 25 modifikacích. Společným pořízením by země měly množstevní slevu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že ruský prezident Vladimir Putin bude brzy připraven uzavřít dohodu, která povede k ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru se stanicí Fox News. Agentura Reuters v této souvislosti uvádí, že ruské útoky na Ukrajinu pokračují a podle jejích zdrojů se Putin naopak chystá konflikt eskalovat.
Od příštího roku by na tuzemské podnikatele měla opět dopadnout elektronická evidence tržeb (EET). Podle vlády má jít o modernější verzi bez nutnosti tisknout papírové účtenky. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Příslušný zákon o EET dnes přijala Sněmovna. Musí ji ale ještě projednat Senát a podepsat prezident.