Energetická skupina ČEZ rozdělí mezi akcionáře 23 miliard korun. Valná hromada dnes schválila návrh představenstva vyplatit dividendu 42 korun na akcii, což odpovídá 80 procentům loňského očištěného zisku firmy.
Největší část peněz získá stát, který je většinovým akcionářem ČEZ. Do státního rozpočtu by mělo zamířit zhruba 16 miliard korun. Dividenda bude splatná v obvyklém termínu od 3. srpna.
Schválená dividenda je na horní hranici současné dividendové politiky ČEZ, podle níž firma vyplácí 60 až 80 procent očištěného zisku. Stejný podíl rozdělovala i loni. V roce 2023 akcionáři naopak schválili protinávrh ministerstva financí na výplatu celého očištěného zisku. Letos ministerstvo, které zastupuje stát jako akcionáře, vlastní protinávrh nepodalo.
Jeden z minoritních akcionářů navrhoval vyšší dividendu 50 korun na akcii. Představenstvo s tím ale nesouhlasilo. Podle něj by taková výplata byla nad rámec dividendové politiky a mohla by ohrozit rating společnosti. Protože valná hromada schválila návrh představenstva, o protinávrhu se už nehlasovalo.
„S dividendou na akcii ve výši 42 korun trh počítal, proto její schválení nevyvolalo žádné pohyby na akciích. S ohledem na aktuální tržní cenu dosahuje dividendový výnos asi 3,3 procenta, a není tak nijak oslnivý,“ řekl portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
„Dividenda 42 korun na akcii je nejnižší za poslední roky, naposledy byla dividenda nižší v roce 2019, kdy činila 34 korun na akcii. Od té doby se vždy pohybovala nad hranicí 45 korun,“ upozornil analytik XTB Tomáš Maxa.
Loni ČEZ vyplatil akcionářům 47 korun na akcii, celkem 25,2 miliardy korun. Stát z toho získal 17,6 miliardy korun.
Dividendy ČEZ vyplácí od roku 2000, tedy od dokončení jaderné elektrárny Temelín. Od té doby už mezi akcionáře rozdělil 499,5 miliardy korun, tedy téměř půl bilionu. Stát z toho získal 349,7 miliardy korun.
Kellnerová se rozhlíží po trhu, má investiční apetit
Nejbohatší žena Česka Renáta Kellnerová chce i v letošním roce masivně investovat, uvádí v aktuální výroční zprávě. V loňském roce patřily k nejviditelnějším krokům nákupy prémiových českých hotelů. Skupina také rostla v rámci struktury e& PPF Telecom, která převzala srbskou společnost SBB i slovenskou UPC. „Vyhledáváme společnosti, které mají růstový potenciál nebo potřebují restrukturalizovat,“ uvádí Kellnerová.
Nejvyšší dividendu v historii ČEZ vyplácel v roce 2023, kdy činila 145 korun na akcii. Důvodem byl mimořádně vysoký očištěný čistý zisk během energetické krize v roce 2022. Podnik tehdy na návrh státu vyplatil celý zisk 78 miliard korun.
Za loňský rok ČEZ vydělal 27,4 miliardy korun. Čistý zisk společnosti meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy o 5,8 procenta.
Související
Analytici radí: Zbavte se akcií ČEZ. Do roka mohou ztratit čtvrtinu hodnoty
Češi u hypoték stále více dokládají energetickou náročnost budov, jenže 60 procent nemovitostí se stále prodá bez průkazu. Bankéři proto volají po veřejné databázi energetických štítků.
V prvním čtvrtletí roku 2026 se podíl nových hypotečních úvěrů s doloženým průkazem energetické náročnosti budovy (PENB) přiblížil k hranici dvou pětin. Podle čerstvých údajů z reprezentativního průzkumu České bankovní asociace (ČBA) roste zejména podíl mimořádně a velmi úsporných nemovitostí, přestože více než 60 procent hypoték se stále sjednává bez tohoto průkazu.
Podíl nových spotřebitelských úvěrů zajištěných nemovitostmi, u kterých klienti doložili energetický průkaz, stoupl v prvním čtvrtletí 2026 na 39,7 procenta. Tím navázal na růst z předchozího kvartálu (37,6 procenta) a výrazně odskočil od průměru celého roku 2024, jenž činil 34 procent. V celkovém objemu nově sjednaných úvěrů s doloženým PENB to za první čtvrtletí představuje přibližně 40,2 miliardy korun.
Novostavby a rekonstrukce mají mít průkaz povinně
Přesto nadpoloviční většina hypoték, přesně 60,3 procenta, nemá průkaz doložen. „Údaje tak nadále dokládají naléhavost potřeby vzniku veřejné databáze PENB, z níž by bylo možné čerpat spolehlivá data, a rovněž potřebu zvýšení vymahatelnosti stávající legislativy, která u nových staveb či rekonstrukcí pořízení PENB ukládá jako povinné,“ apeluje bankovní asociace. Tento krok by podle ní výrazně posílil transparentnost realitního trhu a přímo tak ochránil spotřebitele, u nichž by se snížilo riziko pořízení „energetického zajíce v pytli“.
Z dodaných údajů vyplývá, že mezi úvěry s doloženým průkazem dominují hospodárné stavby. Společný podíl mimořádně úsporných budov (třída A) a velmi úsporných budov (třída B) v prvním čtvrtletí vzrostl na celkových 66,8 procenta, čímž se zotavil z mírného poklesu na 65,4 procenta v závěru předchozího roku. Samotná třída A dokonce dosáhla nového maxima, zhruba 16,8 procenta, a překonala tak předchozí rekord ze třetího čtvrtletí 2025. Třída B, ačkoli mírně klesla pod padesátiprocentní hranici, nadále představuje největší segment na trhu.
Nové hypotéky, prodeje budov dle energetických štítků Česká bankovní asociace/užito se svolením
Na opačném konci spektra se podíl nejhorších energetických kategorií F a G (velmi a mimořádně nehospodárné budovy) nezvýšil a udržel se na stabilních 6,3 procenta z konce předchozího roku. U méně úsporných budov ve třídě D setrval podíl nad hranicí osmi procent, zatímco u hospodárných staveb kategorie E podíl mírně klesl ke třem procentům. Výkyvy ve vyšších kategoriích mohou podle analytiků souviset jak s vývojem nabídky a dostupnosti nemovitostí na trhu, tak s dřívější legislativní změnou, podle níž mohou klienti při výstavbě dokládat energetický průkaz až ve fázi kolaudace. Vykazovaná energetická náročnost se navíc týká vždy nemovitosti určené k zajištění úvěru, což nemusí být nutně tatáž nemovitost, jejíž pořízení hypotéka přímo financuje.
Nové hypotéky, prodeje budov dle energetických štítků Česká bankovní asociace/užito se svolením
tatistika ČBA vzniká na základě dat od pěti největších tuzemských bank – České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, Raiffeisenbank a UniCredit Bank. Tyto instituce testovaly metodiku sběru dat již od roku 2023 v rámci přípravy agregátního ukazatele ESG. Výsledná data jsou vzhledem k velikosti bilanční sumy těchto bank považována za reprezentativní vzorek celého tuzemského bankovního sektoru a Česká bankovní asociace je nyní publikuje čtvrtletně. Komerční banka a ČSOB přitom poskytují údaje rovnou za celou svou finanční skupinu včetně stavebních spořitelen.
Bydlení v ateliéru nebo vlastní garáž? Jak získat hypotéku na nebytový prostor
Klasická hypotéka je určená především na financování domů a bytů. Pokud ale chcete koupit kancelář, garáž, ateliér nebo třeba starou půdu a přestavět ji na moderní loft, situace je složitější. Neznamená to však, že úvěr získat nelze.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Monika Zahálková: České banky pomohly zmírnit covidovou krizi
Francouzští filmaři se obávají, že jeden z nejmocnějších mediálních hráčů země začne rozhodovat nejen o tom, co se vysílá, ale i o tom, co se vůbec natočí.
Filmový festival v Cannes letos nežil jen filmy a hvězdami, ale také protestem proti oligarchizaci filmu. Přes 900 osobností kultury podepsalo výzvu „Zapper Bolloré“ proti rostoucímu vlivu mediálního magnáta Vincenta Bollorého.
Bollorého republika filmu
Bolloré vlastní média, a hlavně Canal+, na němž je francouzská kinematografie finančně silně závislá. Není to žádný neutrální investor, má svou silně konzervativní politickou agendu, podporuje Le Pen a Jordana Bardellu a dlouhodobě buduje silné konzervativní mediální impérium. Filmaři se obávají, že podobně jako v televizi a tisku začne určovat tón i ve filmovém průmyslu. V jejich očích nejde jen o vlastnictví médií, ale o dlouhodobý ideologický projekt.
A pro lehké srovnání si představte naši českou debatu, nebo spíš nedebatu. Filmaři proti oligarchii? Ve Francii normální, v Česku spíš trochu sci-fi. Protest českých filmařů proti místní oligarchii je asi těžko představitelný. Ale i současná debata kolem změny financování a škrtů v ČT, bez jejíž koprodukce náročnější české filmy prakticky nemají šanci vzniknout, se filmu příliš nevěnuje.
David Ondráčka: Když zhasnou Kavčí hory, zhasne i budoucnost českého filmu
Debata o televizních poplatcích a České televizi může dramaticky ovlivnit i podobu českého filmu. Pokud politici zásadně zaříznou finance ČT, z českého filmu zbyde jen popcorn a product placement. Bez České televize dnes ambiciózní český film vznikne jen těžko; bez ní ho producenti jednoduše nedají dohromady. Vyrobit film je totiž opravdu finančně složitá záležitost.
Celá aféra stojí na jednoduchém faktu: slavná francouzská kinematografie je dnes finančně silně závislá na Canal+, a tedy nepřímo na Vincentu Bollorém. A on chce média ovlivňovat a nijak to neskrývá. Signatáři protestu upozorňovali, že koncentrace médií, distribuce i financování v rukou jednoho miliardáře může postupně ovlivnit nejen to, co se vysílá, ale i to, co se vůbec natočí.
Červený koberec, černá listina
Prudkost reakce na tento protest byla také neobvyklá. Předseda představenstva Canal+ Maxime Saada v Cannes okamžitě oznámil, že si nepřeje, aby jeho skupina nadále spolupracovala se signatáři petice namířené proti hlavnímu akcionáři Bollorému. Přišel klasický moment dnešní doby: boj proti údajné cenzuře okamžitě začal připomínat černou listinu.
Autoři petice „Zapper Bolloré“ teď tvrdí, že reakce šéfa Canal+ Maxima Saady jejich obavy v podstatě potvrzuje. Když veřejně oznámí, že skupina už nechce spolupracovat se signatáři kritické výzvy, nevypadá to jako obrana plurality, ale jako demonstrace síly. Ve filmovém prostředí, kde většina projektů bez Canal+ těžko hledá finance, má podobná věta váhu téměř profesního rozsudku.
Festival v Cannes každoročně mluví o odvaze, kritice moci a svobodě umění. Letos se ukazuje stará pravda kulturního průmyslu: svoboda projevu naráží na peníze.
David Ondráčka: Sbírky plné originálů, nebo dobře namalovaných falz?
Trh s uměním působí noblesně a má rád velká slova: autenticita, mistrovské dílo, aukční rekord. Jenže pod elegantní fasádou se skrývá překvapivě mnoho falz a tento trh je ideálním prostředím pro podvody. Švýcarský Fine Art Expert Institute odhaduje, že až 50 procent děl v oběhu může být chybně připsáno autorům nebo rovnou paděláno.
Vincent Bolloré už léta polarizuje francouzský veřejný prostor. Kritici mu vyčítají koncentraci mediální moci a ideologický posun jeho médií doprava, zejména kolem stanice CNews. Signatáři tribuny neútočili na zaměstnance Canal+, ale na systém vlivu, který podle nich ohrožuje nezávislost kultury.
Ironie je téměř učebnicová: zatímco se na červeném koberci mluví o odvaze autorů, v zákulisí se řeší, kdo smí kritizovat člověka, který drží peníze.
Strach není o hvězdách, ale o těch neviditelných
Francouzský filmový průmysl funguje na sítích kontaktů, koprodukcích a dlouhodobých vztazích. Pokud největší investor naznačí, že určité lidi už nechce financovat, efekt je okamžitý. Nejde jen o slavná jména, ta to nějak přežijí. Nejzranitelnější bývají technici, mladí režiséři nebo producenti na začátku kariéry.
V kulturním průmyslu málokdy funguje přímá cenzura. Častější je ticho ze strachu, že telefon už příště nezazvoní.
Nejlepší interiér roku? Byt, který měl být skoro ztracený případ
Mezonet na Břevnově měl složitou dispozici, tmavé centrum a za sebou už jednu drahou úpravu. Přesto se stal nejlepším Interiérem roku 2025 a porotu zaujal klidem, světlem i výrazným kovovým schodištěm.
Celá debata ukazuje nervozitu části kulturních elit z toho, že přicházejí o své dosavadní výsadní postavení. Francouzská kultura měla svá privilegia a teď je tady hráč s jasnými zájmy a vlastní politickou agendou. Obě strany se navzájem obviňují z ovládání prostoru.
Běžné Francouze to moc nevzrušuje. Kulturní bitvy elit mají často problém: odehrávají se v uzavřeném salonu, zatímco venku mezitím zdražuje elektřina a hypotéky. A když umělci mluví o ohrožení demokracie z terasy hotelu Carlton v Cannes, není to na ulici úplně slyšet.
Když se společnost unaví sama sebou
Nejde jen o Francii, Bollorého nebo jeden televizní kanál. Je to širší evropský symptom. Společnost je unavená permanentním konfliktem, ekonomickou nejistotou i kulturními válkami všeho druhu. A unavené společnosti často začnou toužit po jednoduchosti, pořádku a silných interpretacích světa.
Ani ve Francii nejde o jednu petici a o jednoho miliardáře. Vše má i politickou rovinu: probíhá boj o vliv na veřejné mínění před další, velmi otevřenou, prezidentskou volbou. Je to další kapitola širšího ideologického konfliktu o to, kdo bude určovat kulturní normy, mediální tón a nakonec i politickou atmosféru, která může prezidentskou volbu ovlivnit.
Kultura jako poslední siréna?
„Literatura a film nejsou jen zábava, ale také varování,“ říká francouzský spisovatel Laurent Mauvignier. „Dnes sledujeme ideologické tvrdnutí společnosti.“
Od kultury se dnes čeká hlavně výkon: sledovanost, engagement, streamovací čísla a jednoduchá zábava. Ale pokud kultura, včetně filmu, přestane dráždit a varovat, začne společnost ztrácet citlivost na vlastní chyby. Pokud má zůstat relevantní, musí si tuto schopnost udržet.
