Vláda ruší koncesionářské poplatky, opozice mluví o útoku na nezávislost médií
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Oproti letošním plánovaným příjmům z poplatků jde o výrazný pokles. Česká televize by měla dostat zhruba o miliardu méně, Český rozhlas až o 400 milionů korun méně. Po jednání vlády to oznámil ministr kultury Oto Klempíř za Motoristy.
Celkem mají obě instituce získat ze státního rozpočtu 7,8 miliardy korun. Podle vlády se tím jejich financování vrátí na úroveň roku 2024, tedy před loňské zvýšení televizního a rozhlasového poplatku. Oproti letošnímu roku jde zhruba o 15 procent méně.
Tlak na efektivitu
Klempíř tvrdí, že změna zvýší tlak na efektivitu médií veřejné služby. Návrh zákona zároveň obsahuje valorizační vzorec, který by se uplatnil v případě, že kumulovaná inflace dosáhne deseti procent.
„Jsem přesvědčený, že oba ředitelé dokáží, že jsou lidmi na svém místě a dobrými manažery, a stejně jako se dokázali vyrovnat s navýšením rozpočtů, budou umět pracovat i s mírně nižším rozpočtem proti letošnímu roku,“ uvedl Klempíř.
Podle ministra stanovené částky vycházejí z období, kdy byla Česká televize i Český rozhlas lídry trhu a ve výročních zprávách nezmiňovaly nedostatek peněz jako zásadní problém pro svůj rozvoj.
Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že obě média zrušením poplatků ušetří minimálně 250 milionů korun za jejich vymáhání. „My si myslíme, že obě instituce neprojevily žádný zájem na tom, aby šetřily. Celá Evropa šetří a tyhle dvě média nešetří a nikdo je nekontroluje. No a to hlavní je, že jsme to měli v programu,“ uvedl Babiš. Ze zákona kontrolují obě veřejnoprávní média jejich rady, výroční zprávy o jejich činnosti a hospodaření schvaluje Sněmovna.
ČT a rozhlas mají přijít o zhruba 1,3 miliardy korun
Poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Pro obě instituce dohromady to znamená pokles z 9,1 miliardy na 7,805 miliardy korun.
Zdroj údajů: návrh vlády a rozpočtové údaje uvedené v článku.
Česká televize letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. Český rozhlas má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun a z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun.
Obě veřejnoprávní média už dříve varovala, že škrty v rozpočtech budou znamenat omezení tvorby a propouštění. Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu jsou nyní ve stávkové pohotovosti.
Kritika opozice
Opozice návrh ostře kritizuje. Podle jejích zástupců nejde jen o technickou změnu financování, ale o zásah do nezávislosti veřejnoprávních médií. Šéf ODS Martin Kupka napsal, že premiér Andrej Babiš uvádí v život „slovenské mafiánské praktiky“ a že vláda se bojí kritické práce novinářů.
Andrej Babiš uvedl slovenské mafiánské praktiky v život. Miliarda méně pro ČT a o 350 milionů méně pro ČRo. Zestátnění veřejnoprávních médií se rozjelo, vláda se bojí kritické práce novinářů, kteří rozkrývají Babišovo sosání dotací pro Agrofert nebo třeba sociální byty pro členy…
— Martin Kupka (@makupka) June 15, 2026
Podobně mluví předseda STAN Vít Rakušan. Podle něj jsou tvrzení, že se mění pouze způsob financování, lživá. „Nejenže berou veřejnoprávním médiím nezávislost na politicích, ale ještě jim drasticky sahají na rozpočty. Komu se hodí slabá média veřejné služby? Těm, kdo se bojí veřejné kontroly,“ uvedl.
„Měníme jen způsob financování,” tvrdili. Lhali, jako vždycky. Nejenže berou veřejnopravním médiím nezávislost na politicích, ale ještě jim drasticky sahají na rozpočty. Komu se hodí slabá média veřejné služby? Těm, kdo se bojí veřejné kontroly.
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) June 15, 2026
Pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová označila návrh za obrovský zásah do systému financování a nezávislosti veřejnoprávních médií. Kritizuje také to, že podle ní neprochází řádným připomínkovým řízením, odbornou debatou ani veřejnou kontrolou.
Převedení České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet podle Hoffmannové neznamená, že je lidé přestanou platit. Budou je podle ní platit dál ze svých daní, jen bez jasného a předvídatelného systému, který chrání média před politickým tlakem.
Kritika zaznívá i od lidovců a TOP 09. Předseda KDU-ČSL Jan Grolich uvedl, že vládě jde o kontrolu České televize a Českého rozhlasu. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel napsal, že Babiš a Klempíř chtějí média veřejné služby „vyhladovět“, protože si nepřejí média, která kladou kritické otázky.
Původní komplexní zákon, který vláda nakonec nevyužije, rovněž počítal s návratem rozpočtů veřejnoprávních médií na úroveň roku 2024.
Německá AfD míří k dalšímu volebnímu průlomu. V Berlíně se podle průzkumu dotahuje na CDU a ve dvou východoněmeckých zemích má šanci volby vyhrát.
AfD dál sílí. Pravicově extremistická strana posiluje už i v Berlíně
Politika
Praha znovu ukazuje svou jedinečnost v oblasti veřejných staveb. Model „nejdřív opravit, potom zjistit, že chybí něco základního, a nakonec to celé začít připravovat znovu“ se již natolik osvědčil, že se jej magistrát vzdát nehodlá. Petřínská lanovka dostane novou trať i nové vozy. Bezbariérové úpravy stanic ale podle města přijdou až jako další kapitola.
Michal Nosek: Rekonstrukce po pražsku. Bezbariérový Petřín? Snad v roce 2030
Názory
