Co může být veřejnoprávnějšího než historicky první ryze české ženské finále Wimbledonu? Zápas, který může přitáhnout k obrazovkám statisíce lidí, ovšem Česká televize nenabídne. O jeho bezplatné vysílání se postarala komerční Prima. Instituce placená koncesionáři tak může divákům znovu vysvětlovat své poslání. Jen bez tenisových raket, českých vlajek a patrně i bez většiny národa.
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Českou televizi čeká další protest proti změnám, které chystá vládní koalice. Po symbolickém černém oblečení zaměstnanců má následovat výstražná stávka.
Debata o televizních poplatcích a České televizi může dramaticky ovlivnit i podobu českého filmu. Pokud politici zásadně zaříznou finance ČT, z českého filmu zbyde jen popcorn a product placement. Bez České televize dnes ambiciózní český film vznikne jen těžko; bez ní ho producenti jednoduše nedají dohromady. Vyrobit film je totiž opravdu finančně složitá záležitost.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Konec koncesionářských poplatků má nahradit financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Jenže ministerstvo financí tvrdí, že návrh ministerstva kultury má vážné nedostatky. Chybí mu jasný zdroj peněz i dopady nižších příspěvků na hospodaření obou médií. Resort požaduje přepracování návrhu zákona.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Expertní pracovní skupina zřízená opozičními poslanci mediálního výboru Poslanecké sněmovny vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby stáhl návrh zákona o médiích veřejné služby z připomínkového řízení. Na tiskové konferenci to uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Připomínkové řízení má skončit v pátek.
Mezinárodní federace novinářů ostře vstoupila do sporu o budoucnost České televize a Českého rozhlasu. Delegáti jejího kongresu jednomyslně odsoudili vládní návrh převést financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet, protože podle nich ohrožuje jejich ekonomickou i redakční nezávislost a posiluje politickou kontrolu. IFJ chce premiéra Andreje Babiše vyzvat ke stažení návrhu.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií nabírá na obrátkách. Předseda opozičních Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby do připravované pracovní skupiny k zákonu o médiích veřejné služby zapojil i opozici.
Bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka bude v podzimních senátních volbách kandidovat v obvodu Plzeň-město s podporou hnutí STAN. Schválil to dnes celostátní výbor Starostů a nezávislých, uvedla strana v tiskové zprávě. Hnutí STAN své kandidáty do Senátu představilo už v p
Růst hrubého domácího produktu (HDP) Spojených států ve druhém čtvrtletí v celoročním přepočtu zpomalil na 1,5 procenta z tempa 2,1 procenta v prvním čtvrtletí. V rychlém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu.
Ministerstvo zdravotnictví počítá pro příští rok po přesunu protidrogové agendy s dotacemi 415 milionů korun pro poskytovatele služeb proti závislostem. Peníze by chtělo přesměrovat víc do prevence. Při veřejném slyšení v Senátu o odpovědnosti státu za protidrogovou politiku to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podpora tak bude stejná jako letos. Podle protidrogových expertů je částka nízká, služby jsou dlouhodobě podfinancované a potřeba by bylo k plnému pokrytí navíc 600 až 800 milionů korun.
Ministerstvo financí dnes v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 7,7 miliardy korun. Objem emise byl zhruba o 30 procent vyšší, než ministerstvo předpokládalo ve svém emisním kalendáři z konce června. Zájem investorů o české obligace byl větší, když je chtěli nakoupit za 15,9 miliardy korun.
Firmě Wienerberger, největšímu výrobci pálených cihel a střešních tašek v ČR, loni klesl zisk před zdaněním o více než 45 procent na 171 milionů korun. Obrat společnosti vzrostl o téměř devět procent na 3,65 miliardy korun.
Evropská komise dnes vyplatila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur (asi 84 miliard korun) z vojenské části půjčky pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na nákup dronů, raket a stíhaček, uvedla komise. Platba navazuje na převod prvních 3,2 miliardy eur (77,4 miliardy Kč) v rámci makrofinanční podpory, kterou oznámila šéfka EK Ursula von der Leyenová 25. června.
Mezičtvrtletní růst ekonomiky Evropské unie ve druhém čtvrtletí podle sezonně upravených údajů zrychlil na 0,5 procenta z tempa 0,1 procenta v prvním čtvrtletí. V rychlém odhadu to dnes oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Růst české ekonomiky zrychlil na 0,4 procenta.
Americká softwarová společnost Microsoft ve čtvrtém finančním čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 31 procent na 35,8 miliardy dolarů (zhruba 755 miliard korun). Firma o tom informovala v tiskové zprávě. Microsoft nadále těží z dobrých výsledků v oblasti cloudových služeb a umělé inteligence (AI).
Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vzrostla 📈 oproti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta. V předběžné zprávě to uvedl Spolkový statistický úřad. Analytici oslovení agenturou Reuters předpokládali, že hrubý domácí produkt (HDP) vzroste jen o 0,1 procenta. Statistický úřad také revidoval data za první čtvrtletí. HDP v něm vzrostlo o 0,4 místo původně udávaných 0,3 procenta.
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, vložilo za dva a půl roku peníze 266 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od ledna 2024 investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů. V DIP bylo koncem června 12,1 miliardy korun. Z toho tvořily tři procenta depozita, 91 procent investiční fondy a šest procent ostatní investice.
Číst více