Strana Alternativa pro Německo (AfD) představuje podle poloviny Němců stejné nebezpečí pro společnost jako kdysi Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) Adolfa Hitlera, uvedl průzkum Nadace EVZ ve spolupráci s Univerzitou v Bielefeldu. Téměř 60 procent dotázaných považuje AfD za krajně pravicovou. Podle autorů studie mimo jiné dokazuje, že se antisemitismus, pravicový populismus a historický revizionismus opět usídlil ve středu německé společnosti.
Nedělní německé parlamentní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, k sestavení většinové vlády bude ale možná potřebovat dva koaliční partnery. Vyplývá to z nového průzkumu agentury INSA. Podle něj a prohlášení jednotlivých stran o povolební spolupráci by v úvahu připadala jen takzvaná keňská koalice, tedy spolupráce CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a zelených.
Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. V rozhovoru s novináři to v Berlíně řekla německá ekonomka a členka poradního orgánu německé vlády Veronika Grimmová. Podle předsedy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera sice není Německo nemocným členem Evropy, jak se někdy říká, bez zásadních reforem po nedělních volbách se ale ani podle něj země neobejde.
Unavený a nevýrazný kancléř Olaf Scholz se v německých volbách střetne s rozhodným Friedrichem Merzem. Možná až moc rozhodným. Šéf křesťanských demokratů nabízí „nemerkelovský“ přístup, který může být novým impulsem pro Německo, ale také může klidně působit jako rozdělující element, a to i daleko za hranicemi Německa.
Realizace většiny volebních programů nejsilnějších německých politických stran by vedla k růstu veřejného zadlužení, což by mohlo mít širší dopady na německou ekonomiku a její konkurenceschopnost. Vyplývá to ze studie mnichovského ekonomického institutu Ifo, která analyzuje dopady předvolebních slibů německých politických stran na hospodářství. Největší negativní dopad na hospodaření státu by mělo uskutečnění slibů levicově populistického Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), a to až 199 miliard eur (4,99 bilionu korun) ročně.
Kandidát konzervativní unie CDU/CSU na německého kancléře Friedrich Merz vyloučil jakoukoli povolební spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Řekl to v projevu na předvolebním sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU). Také podle bavorského premiéra a předsedy sesterské CSU Markuse Södera je jakákoli spolupráce s AfD vyloučená.
V Berlíně demonstrovalo proti spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD) 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA odhad policie považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desítky lidí demonstrovaly v několika německých městech. Německem od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD. O tuto stranu se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.
V příštích týdnech se uzavře kancléřská epizoda sociálního demokrata Olafa Scholze. V únoru si němečtí voliči vyberou nového šéfa vlády, Scholz to ale téměř jistě nebude. Proč se z respektovaného politika stal za tři roky kancléř, kterého vlastní strana v kampani raději schovává?
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes podle očekávání rozpustil Spolkový sněm a vyhlásil 23. února jako datum předčasných parlamentních voleb v Německu.
Volby do Bundestagu přijdou o něco dříve než tamější strany čekaly. Na nic však nečekají a připravují se na klání. Zelení si zvolili nového lídra, ale nejzajímavější bude sledovat, zde sociální demokraté nechají ve svém čele dosavadního kancléře Olafa Scholze.
Německou opoziční konzervativní unii CDU/CSU povede do parlamentních voleb v příštím roce předseda CDU Friedrich Merz, oznámil předseda sesterské bavorské CSU Markus Söder, který byl považován za Merzova největšího rivala.
Ruský plynárenský gigant Gazprom se loni vrátil k zisku díky zlepšení obchodů s plynem a rostoucím úrokovým výnosům z finančních investic. Čistý zisk činil 1,2 bilionu rublů (322,8 miliardy korun) po ztrátě 629 miliard rublů v roce 2023.
Česká měna před státním svátkem smazala mírné posílení z úterka. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,95 koruny za euro 💶, vůči dolaru zakončila den na 21,94 kruny za dolar se ztrátou tří haléřů.
České akcie v prvních čtyřech měsících letošního roku rostou. Index PX od začátku roku do konce dubna posílil o 14,7 procenta na 2019,3 bodu. Nejvíce posílily akcie pojišťovací skupiny VIG, naopak nejvíce ztratily akcie společnosti Photon Energy. Za celý loňský rok pražská burza rostla o 24,5 procenta.
Vláda schválila způsob financování stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Stát od polostátní společnosti ČEZ převezme 80 procent podílu její dceřiné firmy Elektrárna Dukovany II, která má projekt na starosti. Finální dohodu s korejskou KHNP chce vláda podepsat za týden 7. května. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS).
Evropská komise oznámila, že investuje 910 milionů eur (22,7 miliardy korun) na posílení evropské obrany. Finance budou směřovat na 62 vybraných projektů z členských států EU, mimo jiné i z České republiky. Unijní exekutiva o tom informovala ve svém prohlášení.
Číst více
Státem vlastněný provozovatel plynovodů Net4Gas loni zaznamenal čistý zisk 💰 devět milionů korun. Dostal se tak z předloňské ztráty 1,7 miliardy korun. Výrazně stouply i tržby podniku, meziročně o 41 procent na 5,1 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy Net4Gas.
Číst více
Francouzská společnost EDF zvažuje podání žaloby proti schválenía průběhu tendru na nové jaderné bloky v Dukovanech ☢ ke Krajskému soudu v Brně. Rozhodnout o ní chce brzy. Firma také žádá o veřejné slyšení o tendru v českém Parlamentu. Novinářům to řekl viceprezident EDF Vakis Ramany.
Pivovar Budějovický Budvar loni vyvezl 1,391 milionu hektolitrů piva 🍻. Je to o čtyři procenta meziročně více. Budvar vyváží téměř 75 procent své produkce, jde o nejvyváženější české pivo. S výjimkou Antarktidy míří na všechny kontinenty. Mezi největší trhy patří tradičně Německo, Slovensko, Polsko, Rakousko, v posledních letech také Velká Británie.
Firmu Dotykačka poskytující pokladní systémy restauracím či prodejnám ovládla softwarová skupina Seyfor. Dosud v Dotykačce držela 53 procent, zbývající 47 procent ovládala investiční skupina Redwood Capital. Nyní má Seyfor ve firmě sto procent. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy Byznys to řekl zakladatel a šéf společnosti Seyfor Martin Cígler. Hodnota transakce podle něj přesáhla miliardu korun.
Číst více
Evropsko-americké automobilové skupině Stellantis v letošním prvním čtvrtletí klesly tržby meziročně o 14 procent na 35,8 miliardy eur 💶(téměř 900 miliard korun). Automobilka zároveň stáhla svůj celoroční výhled, a to kvůli nejistotě kolem vývoje cel.
