Strana Alternativa pro Německo (AfD) představuje podle poloviny Němců stejné nebezpečí pro společnost jako kdysi Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) Adolfa Hitlera, uvedl průzkum Nadace EVZ ve spolupráci s Univerzitou v Bielefeldu. Téměř 60 procent dotázaných považuje AfD za krajně pravicovou. Podle autorů studie mimo jiné dokazuje, že se antisemitismus, pravicový populismus a historický revizionismus opět usídlil ve středu německé společnosti.
Nedělní německé parlamentní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, k sestavení většinové vlády bude ale možná potřebovat dva koaliční partnery. Vyplývá to z nového průzkumu agentury INSA. Podle něj a prohlášení jednotlivých stran o povolební spolupráci by v úvahu připadala jen takzvaná keňská koalice, tedy spolupráce CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a zelených.
Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. V rozhovoru s novináři to v Berlíně řekla německá ekonomka a členka poradního orgánu německé vlády Veronika Grimmová. Podle předsedy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera sice není Německo nemocným členem Evropy, jak se někdy říká, bez zásadních reforem po nedělních volbách se ale ani podle něj země neobejde.
Unavený a nevýrazný kancléř Olaf Scholz se v německých volbách střetne s rozhodným Friedrichem Merzem. Možná až moc rozhodným. Šéf křesťanských demokratů nabízí „nemerkelovský“ přístup, který může být novým impulsem pro Německo, ale také může klidně působit jako rozdělující element, a to i daleko za hranicemi Německa.
Realizace většiny volebních programů nejsilnějších německých politických stran by vedla k růstu veřejného zadlužení, což by mohlo mít širší dopady na německou ekonomiku a její konkurenceschopnost. Vyplývá to ze studie mnichovského ekonomického institutu Ifo, která analyzuje dopady předvolebních slibů německých politických stran na hospodářství. Největší negativní dopad na hospodaření státu by mělo uskutečnění slibů levicově populistického Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), a to až 199 miliard eur (4,99 bilionu korun) ročně.
Kandidát konzervativní unie CDU/CSU na německého kancléře Friedrich Merz vyloučil jakoukoli povolební spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Řekl to v projevu na předvolebním sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU). Také podle bavorského premiéra a předsedy sesterské CSU Markuse Södera je jakákoli spolupráce s AfD vyloučená.
V Berlíně demonstrovalo proti spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD) 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA odhad policie považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desítky lidí demonstrovaly v několika německých městech. Německem od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD. O tuto stranu se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.
V příštích týdnech se uzavře kancléřská epizoda sociálního demokrata Olafa Scholze. V únoru si němečtí voliči vyberou nového šéfa vlády, Scholz to ale téměř jistě nebude. Proč se z respektovaného politika stal za tři roky kancléř, kterého vlastní strana v kampani raději schovává?
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes podle očekávání rozpustil Spolkový sněm a vyhlásil 23. února jako datum předčasných parlamentních voleb v Německu.
Volby do Bundestagu přijdou o něco dříve než tamější strany čekaly. Na nic však nečekají a připravují se na klání. Zelení si zvolili nového lídra, ale nejzajímavější bude sledovat, zde sociální demokraté nechají ve svém čele dosavadního kancléře Olafa Scholze.
Německou opoziční konzervativní unii CDU/CSU povede do parlamentních voleb v příštím roce předseda CDU Friedrich Merz, oznámil předseda sesterské bavorské CSU Markus Söder, který byl považován za Merzova největšího rivala.
Akcie ve Spojených státech 📈 posílily po zprávě o odolnosti amerického trhu práce. Indexy Nasdaq a Standard & Poor's 500 ve zkráceném obchodním dnu uzavřely na nových maximech. Na devizovém trhu posiloval dolar.
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se ❌ nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „prvotních příčin“ konfliktu. Po skončení zhruba hodinového hovoru obou státníků to podle agentury Reuters novinářům řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov.
Kvůli stávce letových dispečerů ve Francii zrušily aerolinky a letiště pro dnešek a pátek přes 1500 letů, což se dotklo zhruba 3️⃣0️⃣0️⃣ tisíc cestujících. Podle agentury Reuters to oznámilo sdružení Airlines for Europe (A4E). Pařížské terminály dnes omezily provoz o čtvrtinu, ale například letiště v Nice či v Bastii odřekla polovinu letů, informují média. Stávka se týká i spojení s Prahou.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ☝ vyzval Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko a donutila ho k jednání o míru na Ukrajině. Řekl to na tiskové konferenci po setkání s čínským ministrem zahraničí Wang Iem. Peking by mohl podle Wadephula hrát konstruktivní roli i v jednání s Íránem. Čínský ministr řekl, že na mezinárodním poli Peking vždy sází na diplomatická jednání.
Spojené státy zamýšlí obnovit jaderné rozhovory s Íránem. Zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ 👨 Steve Witkoff se kvůli tomu plánuje setkat příští týden v Oslu s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím, píše server Axios s odvoláním na dva nejmenované zdroje.
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v květnu oproti předchozímu měsíci 📈 zvýšil o 18,7 procenta na 71,5 miliardy dolarů (zhruba 1,5 bilionu korun). Méně zboží se vyvezlo, klesal ale i dovoz. Podle agentury Reuters by obchod přesto mohl být ve druhém čtvrtletí hlavním faktorem očekávaného oživení hospodářského růstu.
Pražská burza druhý den 📈 posílila, index PX dnes vzrostl o 0,53 procenta na 2165,2 bodu. Nejvíc k tomu přispěly akcie Komerční banky, v plusu skončily i cenné papíry energetické společnosti ČEZ. Koruna dnes posílila vůči euru a stagnovala k dolaru.
Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, zdraží v případě schválení topení i dopravu. Nejvýrazněji se projeví na cenách tepla z kotlů na uhlí, jehož ceny by mohly 📈 vzrůst až o 30 procent. Zdražit může také plyn a pohonné hmoty. Podle nich je cíl EU velmi ambiciózní.
Írán je nadále vázán Smlouvou o ❌ nešíření jaderných zbraní (NPT) a z ní vyplývajícím systémem kontrol, napsal na sociální síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) bude kvůli bezpečnostním důvodům vedena prostřednictvím íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti, dodal ministr s tím, že tento postup vychází ze zákona, který minulý týden schválil íránský parlament.
Evropská unie musí navýšit podporu Ukrajině, uvedla dánská premiérka 👩 Mette Frederiksenová. Podle ní není vidět žádný náznak toho, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mír. Frederiksenová zmínila zejména další sankce proti Rusku i úplný zákaz dovozu ruského plynu do Evropy. Ocenila, že do Aarhusu dnes dorazil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
