Strana Alternativa pro Německo (AfD) představuje podle poloviny Němců stejné nebezpečí pro společnost jako kdysi Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) Adolfa Hitlera, uvedl průzkum Nadace EVZ ve spolupráci s Univerzitou v Bielefeldu. Téměř 60 procent dotázaných považuje AfD za krajně pravicovou. Podle autorů studie mimo jiné dokazuje, že se antisemitismus, pravicový populismus a historický revizionismus opět usídlil ve středu německé společnosti.
Nedělní německé parlamentní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, k sestavení většinové vlády bude ale možná potřebovat dva koaliční partnery. Vyplývá to z nového průzkumu agentury INSA. Podle něj a prohlášení jednotlivých stran o povolební spolupráci by v úvahu připadala jen takzvaná keňská koalice, tedy spolupráce CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a zelených.
Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. V rozhovoru s novináři to v Berlíně řekla německá ekonomka a členka poradního orgánu německé vlády Veronika Grimmová. Podle předsedy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera sice není Německo nemocným členem Evropy, jak se někdy říká, bez zásadních reforem po nedělních volbách se ale ani podle něj země neobejde.
Unavený a nevýrazný kancléř Olaf Scholz se v německých volbách střetne s rozhodným Friedrichem Merzem. Možná až moc rozhodným. Šéf křesťanských demokratů nabízí „nemerkelovský“ přístup, který může být novým impulsem pro Německo, ale také může klidně působit jako rozdělující element, a to i daleko za hranicemi Německa.
Realizace většiny volebních programů nejsilnějších německých politických stran by vedla k růstu veřejného zadlužení, což by mohlo mít širší dopady na německou ekonomiku a její konkurenceschopnost. Vyplývá to ze studie mnichovského ekonomického institutu Ifo, která analyzuje dopady předvolebních slibů německých politických stran na hospodářství. Největší negativní dopad na hospodaření státu by mělo uskutečnění slibů levicově populistického Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), a to až 199 miliard eur (4,99 bilionu korun) ročně.
Kandidát konzervativní unie CDU/CSU na německého kancléře Friedrich Merz vyloučil jakoukoli povolební spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Řekl to v projevu na předvolebním sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU). Také podle bavorského premiéra a předsedy sesterské CSU Markuse Södera je jakákoli spolupráce s AfD vyloučená.
V Berlíně demonstrovalo proti spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD) 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA odhad policie považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desítky lidí demonstrovaly v několika německých městech. Německem od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD. O tuto stranu se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.
V příštích týdnech se uzavře kancléřská epizoda sociálního demokrata Olafa Scholze. V únoru si němečtí voliči vyberou nového šéfa vlády, Scholz to ale téměř jistě nebude. Proč se z respektovaného politika stal za tři roky kancléř, kterého vlastní strana v kampani raději schovává?
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes podle očekávání rozpustil Spolkový sněm a vyhlásil 23. února jako datum předčasných parlamentních voleb v Německu.
Volby do Bundestagu přijdou o něco dříve než tamější strany čekaly. Na nic však nečekají a připravují se na klání. Zelení si zvolili nového lídra, ale nejzajímavější bude sledovat, zde sociální demokraté nechají ve svém čele dosavadního kancléře Olafa Scholze.
Německou opoziční konzervativní unii CDU/CSU povede do parlamentních voleb v příštím roce předseda CDU Friedrich Merz, oznámil předseda sesterské bavorské CSU Markus Söder, který byl považován za Merzova největšího rivala.
Americký dolar se dnes po třídenním poklesu mírně zotavuje. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, přidává kolem 18:30 SELČ 0,3 procenta na 99,90 bodu. Euro poškozují nové ekonomické statistiky, bitcoin je na rekordu.
Vláda schválila misi českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), náklady činící dvě miliardy korun rozloží do tří let.
Ceny ropy dnes klesají. Může za zpráva, že skupina předních těžařů označovaná jako OPEC+ jedná o dalším zvýšení těžby. To vyvolalo obavy, že globální nabídka by mohla převýšit růst poptávky.
Pražská burza po předchozím dosažení rekordně silné úrovně dnes oslabila. Index PX klesl o 0,72 procenta na 2177,16 bodu. Hlavní podíl na tom mělo zlevnění akcií energetické firmy ČEZ a bank.
Koruna dnes ve srovnání se středečním závěrem 📉 oslabovala k oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru to bylo mírně o dva haléře na 24,91 koruny za euro. K dolaru si pak koruna pohoršila o 13 haléřů, v 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 22,08 koruny za dolar.
Francie jako ☝ pobuřující označila tvrzení izraelského ministra zahraničí Gideona Saara, který obvinil některé evropské představitele z podněcování k antisemitismu. Informovala o tom agentura Reuters. Saar kritiku proti některým evropským zemím vznesl v reakci na středeční incident, při kterém byli u židovského muzea ve Washingtonu zastřeleni dva pracovníci izraelské ambasády ve Spojených státech.
Čínská společnosti Xiaomi plánuje v příštích pěti letech investovat dalších 2️⃣0️⃣0️⃣ miliard jüanů (613,3 miliardy korun) do výzkumu a vývoje základních technologií. Podle agentury Reuters to řekl zakladatel a generální ředitel Lej Ťün na akci v Pekingu, kde společnost představila také svůj první elektrický sportovně-užitkový vůz a pokročilý mobilní čip.
Obchodní řetězec Tesco ČR zvýší od července základní mzdy zaměstnancům na provozních pozicích, tedy například prodavačkám a prodavačům, průměrně o 4️⃣,5️⃣ procenta. Vzrostou i základní mzdy pracovníků v distribučním centru, a to v průměru o 3,5 procenta.
Dánsko poskytne Ukrajině novou zbrojní pomoc v hodnotě 4️⃣,2️⃣ miliardy dánských korun (14 miliard korun), peníze půjdou mimo jiné na údržbu stíhaček F-16, výcvik pilotů či nákup dělostřeleckých granátů v rámci české muniční iniciativy. Vyplývá to z prohlášení dánské vlády, podle které je cílem balíčku zajistit zbrojní financování pro roky 2025 až 2028.
Členské státy EU dnes schválily návrh Evropské komise na uvolnění 15 milionů eur ze zemědělské rezervy na podporu zemědělců v Česku, Slovinsku a v Německu, který byli nedávno postiženi nepříznivým počasím a výskytem nákazy zvířat. Komise o tom informovala v prohlášení. Česku z této částky připadne 7️⃣,4️⃣ milionu eur (374,1 milionu korun).
