Neoblíbený kancléř, nervózní CDU a rostoucí AfD. Merz bojuje o přežití
Německá vláda se po roce ocitá pod sílícím tlakem. Kancléř Friedrich Merz čelí rekordně nízké důvěře, uvnitř CDU se podle médií mluví o možné výměně a do toho dál roste podpora krajně pravicové AfD. Konzervativci sice spekulace odmítají, otázka Merzovy budoucnosti už ale visí nad Berlínem.
Kvůli nízké oblibě kancléře Friedricha Merze se v Německu šíří spekulace, že by mohl v čele vlády brzy skončit. Podle německých médií se o tom diskutuje uvnitř Merzovy Křesťanskodemokratické unie (CDU). Její představitelé to ale odmítají a demonstrativně vyslovují současnému kancléři podporu. Merze mimo jiné podpořil i premiér západoněmecké spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Hendrik Wüst. Právě o něm se přitom nejčastěji spekuluje jako o možném Merzově nástupci. Podle aktuálního průzkumu si ale většina Němců myslí, že by výměna kancléře vládě ani CDU nijak nepomohla.
Merz nastoupil do čela německé vlády na počátku loňského května. Sliboval přitom, že kabinet konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se soustředí na práci, kterou nebudou provázet spory a hádky, jako tomu bylo u předchozí koalice pod vedení Olafa Scholze. Cílem bylo mimo jiné zavést potřebné reformy, zvýšit hospodářský růst a zastavit nárůst podpory strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou loni civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Vládnutí CDU/CSU a SPD ale provázejí spory a hádky stejně jako tomu bylo u koalice předchozí.
Krajně neoblíbený kancléř
Průzkumy zveřejněné rok po nástupu Merzovy vlády ukázaly, že kancléř je krajně neoblíbený a s prací jeho vlády jsou nespokojeny tři čtvrtiny Němců. Podle sondáže agentury Forsa z počátku minulého týdne je s Merzem spokojeno jen 14 procent dotázaných. To z něj dělá nejméně oblíbeného kancléře v poválečné historii.
Některá média, například bulvární list Bild či časopis Stern, v posledních dnech s odvoláním na své zdroje uvnitř CDU informovala, že Merzovi spolustraníci debatují o tom, zda by nepomohlo zbavit se Merze a nahradit ho někým jiným. Nejčastěji se přitom v této souvislosti objevuje Wüstovo jméno.
Padesátiletý premiér nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Wüst je dlouhodobě považovaný za stranického rivala a možného nástupce o dvacet let staršího Merze. V závěru minulého týdne ovšem i on vyjádřil Merzovi jasnou podporu. „Spekulace posledních dní jsou prostě blbost,“ uvedl. „Výzvy, kterým Německo nyní čelí, jsou veliké, a o to jde,“ dodal. „Friedrich Merz se může na celou CDU v Severním Porýní-Vestfálsku ve své práci spolehnout,“ dodal Wüst. Spekulace tím ale zcela neukončil.
Dnes má Merz, který sám pochází ze Severního Porýní-Vestfálska, na programu setkání s Wüstem. CDU přitom předem upozorňovala, že stranická schůzka byla v plánu dlouhou dobu a se současnou debatou nemá nic společného. Podle médií by ale přesto spekulace o výměně v čele německé vlády mohly hrát při jednání Merze s Wüstem roli.
Vzestup AfD nevznikl ve vzduchoprázdnu. Účet za politiku kancléře a znovusjednotitele Německa Helmuta Kohla, která víc sledovala dějinný pomník než ekonomickou realitu, Německo platí dodnes, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. 
Euro jako Kohlův pomník. A jeden z kořenů dnešní síly AfD
Názory
Situaci komplikuje skutečnost, že podle německé ústavy s koncem kancléře končí celá vláda, a nový kancléř by tak musel sestavovat vládu novou. Výměna v čele kabinetu by naopak nemusela automaticky znamenat předčasné volby, které by nyní vyhrála AfD. V sobotu zveřejněný průzkum agentury INSA jí připisuje 29 procent hlasů, konzervativci z CDU/CSU by dostali 22 procent a její koaliční partner SPD 12 procent. Současná vlády by tak neměla ve Spolkovém sněmu většinu.
Podle dalšího průzkumu agentury Forsa by výměna kancléře nepomohla CDU, potažmo stranám současné vládní koalice. Myslí si to 53 procent dotázaných, odchod Merze z funkce kancléře by pomohl jen podle 41 procent respondentů.
Sám Merz se ke spekulacím zatím nevyjádřil. V minulosti řekl, že hodlá pokračovat v práci a reformách, z nichž řadu chce prosadit ještě do letní přestávky Spolkového sněmu v polovině července. Už v září čeká přitom vládu velká zkouška. Hned ve třech spolkových zemích - v Sasku-Anhaltsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku a v hlavním městě Berlíně - se uskuteční volby. Přinejmenším v prvních dvou jmenovaných je zřejmě vyhraje AfD. Podle průzkumů by mohla získat mezi 35 a 41 procenty hlasů. Teoreticky je tak možné, že poprvé bude některé spolkové zemi vládnout premiér ze strany, kterou úřady považují za krajně pravicovou.
