Německo znovu bouří kvůli AfD. Do ulic Erfurtu vyšly desetitisíce lidí
AfD si na sjezdu v Erfurtu potvrdila dosavadní vedení a sebevědomě mluví o vládnutí. Jednání největší opoziční strany v Německu provázejí masové protesty, blokády ulic i ostrá debata o tom, kam až sahá její radikalizace.
Německá Alternativa pro Německo (AfD) potvrdila na sjezdu v Erfurtu své dosavadní vedení. V čele strany zůstávají Alice Weidelová a Tino Chrupalla. Jednání největší opoziční síly ve Spolkovém sněmu zároveň provázejí masové protesty. Podle policie vyšlo do ulic nejméně 25 tisíc lidí, pořadatelé mluví až o 50 tisících demonstrantů.
AfD je v současnosti nejsilnější opoziční stranou v německém Bundestagu. V loňských předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů. Současné průzkumy jí přisuzují 26 až 29 procent, což by z ní dělalo nejsilnější politickou stranu v zemi.
Strana přitom čelí dlouhodobé debatě o svém směřování. Spolkový úřad pro ochranu ústavy ji loni v květnu označil za prokazatelně pravicově extremistickou. AfD se proti tomu obrátila na soud a ten úřadu nařídil, aby ji takto do konečného verdiktu neoznačoval. Nedávno zveřejněný odborný posudek zároveň uvedl, že návrh na zákaz strany by mohl mít u ústavního soudu šanci na úspěch.
Volba nového vedení patřila k hlavním bodům programu erfurtského sjezdu. Delegáti dnes potvrdili oba dosavadní předsedy. Chrupalla stojí v čele AfD od roku 2019, Weidelová se k němu připojila v roce 2022. Weidelová získala 81 procent hlasů, Chrupalla 70 procent.
Bývalý prezident Václav Klaus a předseda Sněmovny Tomio Okamura podpořili na konferenci německou AfD. Stranu, kterou civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou, označili za oběť diskriminace a popřáli jí volební úspěch.
Klaus a Okamura vystoupili u AfD. Straně označované za extremistickou popřáli cestu k vládě
Politika
„Chceme vládnout“
Oba v projevech zdůrazňovali ambice AfD dostat se k moci. Chrupalla, původním povoláním malíř a lakýrník ze Saska, prohlásil, že strana „chce vládnout“. „A budeme vládnout, nejprve v jedné spolkové zemi, pak v celém Německu,“ uvedl. Weidelová se ostře vymezila proti politickým soupeřům. „Nezdoláte nás! Naopak – budeme čím dál silnější a větší,“ řekla.
Do užšího vedení strany by se nově mohl dostat také Stefan Möller, blízký spolupracovník Björna Höckeho. Ten patří k nejvýraznějším postavám radikálně národoveckého křídla AfD.
V Erfurtu se od časného rána scházeli odpůrci strany. Podle policie jich byly desetitisíce. Před sjezdem se odhadovalo, že do durynské metropole může dorazit až 50 tisíc demonstrantů. Několik míst v centru města protestující zablokovali. Kvůli blokádě byla dočasně neprůjezdná také dálnice A71, která vede kolem Erfurtu.
K protestům proti AfD vyzvaly odbory, občanské iniciativy, aktivistické skupiny i někteří politici. Policie nasadila rozsáhlé bezpečnostní opatření a apelovala na pokojný průběh demonstrací.
AfD se pokusila zopakování problémů z předchozích sjezdů předejít. Při sjezdu v saské Riese loni v lednu protestovalo podle odhadů 10 tisíc až 15 tisíc lidí. V listopadu pak demonstranti při ustavujícím sjezdu mládežnické organizace AfD v hesenském Giessenu zablokovali ulice tak, že akce začala se značným zpožděním.
Aliance Widersetzen, česky Odpor, chtěla podobného efektu dosáhnout i v Erfurtu. Sjezd ale začal podle plánu v 10:00. Už před pátou hodinou ranní bylo podle mluvčího strany na výstavišti 540 ze zhruba 600 delegátů. „Ranní ptáče dál doskáče. Chuligáni z Antify svou vlastní rozvratnou akci zaspali,“ komentoval to Chrupalla.
Německá AfD míří k dalšímu volebnímu průlomu. V Berlíně se podle průzkumu dotahuje na CDU a ve dvou východoněmeckých zemích má šanci volby vyhrát.
AfD dál sílí. Pravicově extremistická strana posiluje už i v Berlíně
Politika
Vedle volby vedení se AfD v Erfurtu připravuje také na trojici zářijových zemských voleb. V Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku by podle průzkumů mohla zvítězit. V Sasku-Anhaltsku by dokonce mohla získat většinu v zemském sněmu. Poprvé by se tak premiérem některé německé spolkové země mohl stát člen AfD.
Volit se bude také v Berlíně, kde by AfD podle průzkumů mohla skončit třetí a přibližně zdvojnásobit svůj výsledek z posledních voleb.
Strana čelila před začátkem sjezdu kritice i kvůli výběru termínu. Na dnešek připadá sté výročí říšského sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) pozdějšího diktátora Adolfa Hitlera. Ten se tehdy konal ve Výmaru, který leží jen asi 20 kilometrů od Erfurtu.
