Německá AfD míří k dalšímu volebnímu průlomu. V Berlíně se podle průzkumu dotahuje na CDU a ve dvou východoněmeckých zemích má šanci volby vyhrát.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) posiluje před zemskými volbami také v Berlíně. Podle zveřejněného průzkumu agentury Civey by získala v hlavním městě 18 procent hlasů a skončila na druhém místě za Křesťanskodemokratickou unií (CDU). AfD, kterou loni tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou, vede v průzkumech před zemskými volbami i v Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. Všechny troje volby se uskuteční v září.
Podle průzkumu vyhraje volby v německé metropoli, které se uskuteční 20. září, strana CDU současného primátora Kaie Wegnera. Konzervativní straně na celostátní úrovni předsedá kancléř Friedrich Merz. Dostat by mohla 22 procent hlasů. Na druhém místě by ale s rozdílem pouhých čtyř procentních bodů skončila AfD. V posledních volbách na berlínskou radnici získala AfD 9,1 procenta hlasů. Pokud by se potvrdily průzkumy, svůj zisk by tak zdvojnásobila.
Na třetím místě by se v zemských volbách umístila strana Zelených se 17 procenty a na čtvrtém strana Levice s 15 procenty. Sociální demokracie (SPD), která nyní s CDU tvoří vládní koalici, by skončila až na pátém místě se 14 procenty hlasů. Současná radniční koalice by už tak neměla většinu. Možná by po volbách byla spolupráce CDU, SPD a Zelených nebo levicová koalice SPD, Zelených a Levice. Spolupráci s AfD všechny dotčené strany odmítají.
Neoblíbený kancléř, nervózní CDU a rostoucí AfD. Merz bojuje o přežití
Německá vláda se po roce ocitá pod sílícím tlakem. Kancléř Friedrich Merz čelí rekordně nízké důvěře, uvnitř CDU se podle médií mluví o možné výměně a do toho dál roste podpora krajně pravicové AfD. Konzervativci sice spekulace odmítají, otázka Merzovy budoucnosti už ale visí nad Berlínem.
Kromě Berlína se v září bude volit nový zemský sněm také ve spolkových zemích Sasko-Anhaltsko a Meklenbursko-Předního Pomořansko. Podle průzkumů v obou východoněmeckých spolkových zemích vyhraje AfD. V Meklenbursku-Předním Pomořansku by mohla dostat kolem 35 procent hlasů, v Sasku-Anhaltsku dokonce přes 40 procent. Není tak vyloučeno, že se sasko-anhaltský lídr AfD Ulrich Siegmund stane prvním zemským premiérem z této strany.
AfD je nyní na celostátní úrovni nejsilnější opoziční stranou. V loňských volbách do Spolkového sněmu získala 20,8 procenta hlasů. Proti označení za prokazatelně pravicově extremistickou se strana brání. Soud letos nařídil, aby civilní tajná služba BfV přestala stranu takto označovat do definitivního soudního verdiktu.
Související
Historický debakl CDU. Poprvé od roku 1949 vypadla ze zemského sněmu. Dopadne Merz jako Starmer?
Více než 45 tun, téměř šest tisíc píšťal, 180 prvků z českého křišťálu a cena až 160 milionů korun. Katedrála sv. Víta dnes představí nové koncertní varhany, na které se čekalo přes sto let. Nástroj vznikl ve španělské varhanářské dílně Gerharda Grenzinga a jeho výtvarnou podobu doplnilo české sklo od Lasvitu.
Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha získala nové koncertní varhany. Nástroj, na který se čekalo více než sto let, se poprvé rozezní při slavnostním požehnání v pondělí 15. června. Završuje se tak jeden z největších kulturních projektů posledních desetiletí. Není to malý nástroj. Nové svatovítské varhany mají 5755 píšťal a váží 45 755 kilogramů. Nejmenší píšťala měří jen 7,5 milimetru. Vznikly v dílně španělského varhanáře Gerharda Grenzinga a byly navrženy přímo pro akustiku největšího českého chrámu.
Mají sloužit bohoslužbám, velkým státním a společenským událostem i koncertům. Na dnešní požehnání naváže Svatovítský varhanní oktáv, série osmi koncertů českých i zahraničních interpretů. „Svatovítská katedrála získala nový hlas. Hlas, který nebude mluvit slovy, ale přesto bude promlouvat k srdci,“ říká pražský arcibiskup Stanislav Přibyl.
Sklo mezi píšťalami
Na první pohled ale nové varhany nejsou jen hudebním nástrojem. Jsou také výrazným výtvarným počinem. Do jejich prospektu je zasazeno 180 ručně vyráběných křišťálových prvků z novoborské sklárny Ajeto společnosti Lasvit.
Sklo je zavěšené přímo mezi průčelními píšťalami. Vstupuje do fasády nástroje, zachytává světlo z rozetového okna a vrací ho zpět do prostoru katedrály. To je na varhanách výjimečné. U historických i současných nástrojů se sklo objevuje spíš v okolní architektuře nebo jako doprovodný prvek. Tady je součástí samotného těla varhan.
Každý křišťálový element vznikal ručně. Skláři do něj přidali jemné příměsi sody a slídy, aby sklo dokázalo lépe rozptylovat světlo.
Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla
Výtvarnou podobu nástroje navrhl Peter Olah ze studia Škoda Design. Inspiraci hledal v gotice, české krajině, vitrážích i tradici sklářského řemesla. Zadání ale bylo složitější než u běžného designového objektu. „Jako designér jsem zvyklý přemýšlet v milimetrech. Katedrála vás nutí přemýšlet v měřítku staletí,“ říká Olah. „Naším cílem bylo vytvořit neviditelný design. Varhany současné a natolik čisté a střídmé, že budou působit, jako by do tohoto prostoru patřily odjakživa,“ dodal Olah.
Spojení varhan a křišťálu mohlo snadno sklouznout k efektní atrakci. Proto se vše muselo ověřovat technicky. Zvuk nesměl ustoupit designu. V dílně Gerharda Grenzinga proto vznikl funkční prototyp, na němž se testovalo, jak skleněné prvky ovlivní akustiku. Teprve po zkouškách se rozhodovalo o jejich přesném umístění. „Katedrála sv. Víta je jedním z nejvýjimečnějších chrámových prostorů Evropy. Navrhnout pro ni varhany bylo profesní i osobní výzvou,“ říká Grenzing.
Bez reklamy či trdelníků? Z Hradu zmizí nevkusná reklama, nový manuál si všímá i veřejných toalet
Areál Pražského hradu se krůček po krůčku mění. Revitalizovat a více propojit se s okolím mají starobylé Chotkovy sady, změní se přístřešky u vstupů a díky novému Manuálu pro kultivovaný Pražský hrad zmizí z nádvoří vizuální smog.
Pořízení nových varhan má vyjít až na 160 milionů korun. Nešlo přitom jen o církevní nebo státní projekt. Od roku 2014 jej koordinoval Nadační fond Svatovítské varhany a do sbírky se zapojilo více než dvanáct tisíc dárců: jednotlivci, firmy, města, školy, filantropové i čeští krajané v zahraničí.
„Nové svatovítské varhany jsou důkazem, že i dnes dokáže společnost spojit síly pro projekt, jehož význam přesahuje jednu generaci,“ říká Jaromír Císař, spoluzakladatel Bohemian Heritage Fund, který pomáhal s organizací národní sbírky.
Český křišťál v českém chrámu
Pro Lasvit je účast na projektu jednou z nejviditelnějších zakázek v Česku. Firma, která běžně vytváří světelné instalace pro hotely, rezidence a veřejné prostory po celém světě, se tentokrát podílela na díle pro nejvýznamnější chrám v zemi.
„Sklo zde není dekorací ani módním gestem. Je součástí příběhu tohoto místa a závazkem vůči budoucím generacím,“ říká Leon Jakimič, zakladatel a prezident Lasvitu.
Reportáž: Belvedér mizí za lešením. Čeká ho stomilionová oprava
Královský letohrádek královny Anny, známý jako Belvedér, se na téměř dva roky uzavírá veřejnosti. Správa Pražského hradu zahájila jeho rozsáhlou obnovu za zhruba 100 milionů korun. Oprava renesanční památky přichází v době, kdy se proměnou chystá projít i širší okolí Hradu včetně Chotkových sadů.
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Tyhle trofeje nevznikly v dílně, ale ve sněhu. Podívejte se, jak se rodí ceny pro Jizerskou 50
Rusko podle Sergeje Lavrova na Ukrajině neprohrává a Evropa si prý dělá iluze, pokud Moskvě klade ultimáta. Šéf ruské diplomacie zároveň uvedl, že Moskva podporuje Trumpovy návrhy na ukončení války.
Evropa se snaží Rusku vnutit zprostředkování ve válce s Ukrajinou a chybně se domnívá, že Rusko na Ukrajině prohrává, řekl podle agentur ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva podle něj podporuje návrhy amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se ukončení konfliktu.
„Evropané v současné situaci činí chybné závěry o tom, že Rusko prohrává a Ukrajina vítězí, a proto je možné klást ultimáta v naději, že je Rusko přijme,“ řekl Lavrov podle agentury TASS. Tyto úvahy jsou však podle něj naprosto iluzorní.
Aktualizováno
„Putin je barbar,“ zní z Kyjeva. Ruský útok poškodil slavnou Kyjevskopečerskou lávru
Noční ruský útok na Kyjev poškodil jednu z nejvýznamnějších ukrajinských památek. Zásah utrpěla Kyjevskopečerská lávra, pravoslavný klášter zapsaný na seznamu UNESCO. Hořela střecha Uspenského chrámu, jehož počátky sahají do 11. století.
Šéf ruské diplomacie uvedl, že se těší, až se od Trumpových vyslanců dozví, jak by se měly realizovat americké návrhy týkající se ukončení války. Podle agentury Reuters Kreml v neděli oznámil, že američtí vyjednávači Steve Witkoff a Jared Kushner brzy znovu pojedou do Moskvy.
Witkoff s Kushnerem vedou za americkou stranu jednání s cílem ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, jejich úsilí však zatím větší výsledky nepřineslo. Rusko, které Ukrajinu vojensky napadlo v únoru 2022, si klade požadavky, které jsou pro Kyjev nepřijatelné.
Související
Sedm tisíc útoků za léto. Kyjev výrazně posunul dosah války směrem do Ruska
