Vládní návrh může spustit propouštění. ČT a rozhlas varují před odchodem stovek lidí

Evropa řeší digitalizaci, energetiku i umělou inteligenci. Vedle toho ale potichu dozrává jiný problém: kdo převezme rodinné firmy po generaci zakladatelů. Prezident fondu firemního nástupnictví ADAX Vladimír Dlouhý ve svém komentáři píše, že selhání nástupnictví může ohrozit zaměstnanost, regiony i dodavatelské řetězce.

V Evropě probíhá ekonomická transformace, která sice přitahuje mnohem méně pozornosti veřejnosti než digitalizace, energetická politika nebo umělá inteligence, ale pro dlouhodobou ekonomickou stabilitu kontinentu může být stejně důležitá. Jedná se o rostoucí problém nástupnictví v podnicích, tedy o mezigenerační transfer rodinných společností.

V mnoha evropských zemích tvoří rodinné firmy 60 až 90 procent všech společností a zaměstnávají značnou část pracovní síly. Tyto podniky jsou často hluboce zakořeněny v místních ekonomikách, průmyslových dodavatelských řetězcích a regionálních komunitách a jejich zánik může mít tvrdý dopad. Dnes však celá generace zakladatelů současně dosahuje důchodového věku a v příštím desetiletí bude třeba zajistit nástupnictví ve stovkách tisíc evropských podniků. Ve střední Evropě, kde dnešní struktura rodinných firem vznikla během několika málo let po roce 1990, je tento problém možná ještě citlivější.

video

Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda

Newstream TV

Mnohé české firmy vyrostly a expandují za hranice. Češi byli v některých sektorech, jako je energetika či zbraně, předvídavější než spousta západních hráčů. Je to rychlostí rozhodovacích procesů i improvizace, které tu jsou historicky dané, řekl country leader Deloitte Česká republika Miroslav Svoboda v pořadu Newstream Byznys Talks.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Daně už nejsou hlavní překážkou

Veřejné debaty se často soustředí na dědické daně, ale ty již nejsou takovou překážkou, jakou bývaly dříve. Většina evropských zemí zavedla velkorysé daňové úlevy, které jsou speciálně navrženy tak, aby usnadnily převody rodinných podniků. Francouzský režim Dutreil poskytuje 75procentní osvobození pro převody podniků, které splňují podmínky. Německo umožňuje za určitých podmínek úlevu ve výši 85 procent, nebo dokonce 100 procent. Belgie nabízí velmi příznivé regionální režimy a Itálie často osvobozuje převody rodinných podniků téměř úplně. Česká republika od roku 2014 nemá dědickou daň vůbec, v Polsku a Maďarsku sice existuje, ale i zde jsou rodinné transfery od ní téměř vždy osvobozeny.

Skutečnou výzvou tak nejsou dědické daně, ale absence nástupců, nedostatečné plánování a demografické stárnutí Evropy.

Děti často pokračovat nechtějí

Mnoho zakladatelů předpokládá, že jejich děti budou v podnikání přirozeně pokračovat. Příslušníci mladší generace se však často vydávají jinými profesními cestami nebo dávají přednost kariéře v oblasti technologií, financí, poradenství či u velkých korporací. Mnoho malých a středních podniků je také vysoce závislých na osobě zakladatele.

Daňové systémy jsou složité a špatná příprava může vést k významné daňové zátěži nebo správním sporům. Majitel často ztělesňuje vedení společnosti, vztahy se zákazníky, technickou odbornost, důvěru dodavatelů a bankovní kontakty. Nástupnictví tedy není pouhým transferem podílů, ale převodem celé sítě osobních vztahů a manažerských, finančních i obchodních znalostí.

ADAX Fond firemního nástupnictví přinesl investorům mimořádné zhodnocení 22,41 procenta

Zprávy z firem

ADAX Fond firemního nástupnictví SICAV uzavřel poslední hospodářský rok s vynikajícím zhodnocením pro své investory. Třída A od milionu korun dosáhla zhodnocení 15,45 procenta, třída C od 10 milionů korun vykázala zhodnocení 22,41 procenta. Fond rovněž významně navýšil objem aktiv. V následujícím období ADAX plánuje akvizice dalších společností.

Newstream & Partner

Přečíst článek

Podnikatelé odkládají diskuse o odchodu do důchodu a převodu vlastnictví, protože se jedná o emocionálně náročné téma. V důsledku toho majitelé podniků často dosáhnou věku nástupnictví bez adekvátních struktur řízení, rozvoje managementu, akcionářských dohod nebo daňové přípravy. Nečekané onemocnění nebo úmrtí pak může vyvolat narušení provozu, rodinné konflikty, nebo dokonce kolaps jinak zdravé společnosti.

A konečně, generační transfer vytváří napětí v rodinách, které vlastní podniky. To může vyvolat tlak na likviditu, zejména pokud samotný podnik nemá dostatek hotovosti na odškodnění sourozenců, kteří se na řízení nepodílejí. Výsledkem je často nucený prodej, roztříštěnost vlastnictví nebo dlouhotrvající rodinné spory.

Firmy mohou mizet, i když jsou zdravé

Demografický vývoj tento problém ještě více prohlubuje. Populace Evropy rychle stárne, zatímco počet mladých podnikatelů v mnoha regionech klesá. Země jako Německo, Itálie, Rakousko a některé venkovské oblasti Francie a Španělska již čelí nedostatku potenciálních nástupců pro životaschopné malé a střední podniky. Ekonomové stále častěji varují, že mnoho ziskových podniků může zmizet nikoli proto, že jsou ekonomicky slabé, ale jednoduše proto, že se pro ně nenajde žádný nástupce.

Důsledky neúspěšného nástupnictví tak sahají daleko za hranice jednotlivých rodin. Jak EU, tak národní státy proto hledají různá řešení. Na evropské úrovni jde například o programy Interreg, pro poradenské služby a digitální nástupnické platformy je poskytován přístup k Evropskému fondu pro regionální rozvoj (ERDF), překvapivě se zde angažuje i Erasmus a k dispozici je celá řada dalších, především regionálně orientovaných programů.

Podobné programy poskytují i národní vlády a velmi aktivní jsou také Eurochambres a mnoho národních obchodních a průmyslových komor. Stejně jako v jiných případech však tyto programy často trpí nižší efektivitou a administrativní náročností.

Naše Family Office učí rodiny pečovat o jejich bohatství, aniž by ztrácely vlastnická práva k majetku

Leaders

V devadesátých letech budovala první základy novodobé české podnikatelské tradice, dnes vytváří struktury rodinného majetku, které by měly fungovat ještě za dvě stě let. Řeč je o první generaci českých podnikatelů. A té se už velmi aktuálně týkají otázky nástupnictví. Předávání majetku je přitom stále ještě opomíjeným a často zcela okrajovým tématem, které mnozí nechávají na poslední chvíli. Představou o vlastní nezranitelnosti a nesmrtelnosti totiž podle Martina Hanzlíka z MONECO Family Office jen tak něco neotřese.

Klára Sýkora (Sudová), Newstream & Partner

Přečíst článek

Tržní řešení: fondy nástupnictví

Existuje však ještě jedno řešení, které se nebojím označit „profláknutým“ slovem tržní. Pokud nástupník neexistuje nebo na něm není v rodině shoda, případně pokud rodina ztrácí orientaci na trhu a při vedení firmy, specializované investiční fondy mohou nabídnout odkup podniku za dohodnutou cenu a zajistit jeho kontinuitu a další rozvoj.

Takové fondy aktivně vyhledávají a investují do firem, které jsou byznysově perspektivní, ale jejichž současní vlastníci potřebují efektivní pomoc s dalším technologickým a obchodním rozvojem, který odpovídá potřebám současného trhu, a nakonec také s nástupnictvím. Stávající majitelé mohou ještě po určitou dobu s fondy spolupracovat a na chodu firmy se podílet.

Drtivá většina firem s nástupnickým problémem tak nezaniká. Naopak se mohou dynamicky rozvíjet, udržet, či dokonce zvyšovat, zaměstnanost a přispívat k ekonomickému rozvoji regionu, ve kterém působí.

Autor je prezidentem ADAX, fondu firemního nástupnictví, a prezidentem Eurochambres.

Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?

Andrej Babiš vysvětluje zrušení poplatků od příštího roku a navázání obou institucí na státní rozpočet neochotou televize a rozhlasu šetřit. To byla hlavní výtka, kterou uvedl na tiskové konferenci vlády. Tento argument lze dobře rozvrátit. Co je vládě, kterékoliv, do toho, jak hospodaří veřejnoprávní instituce, která není napojená na státní rozpočet? Nemuselo by ji to vůbec zajímat.

Na druhé straně, vedení televize neustále lobbovalo za zvyšování poplatků, které naopak stanovuje zákon. Vlastně to byl takový šerm dvou nezávislých entit. Některé vlády žádostem z Kavek dlouho odolávaly, u Fialovy vlády našly zastání. Fiala vyslyšel brekot České televize, že už se dlouho tyto poplatky nezvyšovaly, a zvýšil je.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Byl to takový paradox, televize byla nezávislá na státních penězích, ale vlastně závislá. Kdyby byla vůle, místo zestátnění by se hledal nějaký valorizační vzorec poplatků. Jenže Andrej Babiš vycítil, že když zvedne téma poplatků a vymezí se přes ně vůči minulé vládě, veřejně zaboduje.

Druhým argumentem vlády pro zestátnění veřejných médií bylo prosté tvrzení, že to má koalice ve vládním prohlášení. Tečka. To zní velmi neurčitě, ale za tím lze vidět cokoliv. Klíčová otázka zní, proč to měla v plánu. Jde tady o peníze, o šetření, nebo o vliv nad významnými médii? Otázka bez jasné odpovědi. Šlo o to, i o to.

O peníze jde až v první řadě

Samotné financování bylo možné skutečně vyřešit jen valorizačním mechanismem. Na druhé straně, a to Babišovi hrálo do karet, například televize posílá podle odhadů pětadvacet tisíc „neplatičů“ poplatků ročně do exekuce. Což je ohromné číslo, a je zcela nepochopitelné, že instituce veřejné služby uvrhává kvůli svým příjmům takové množství lidí do náruče exekuční mafie. Teď se to televizi sečte.

A vliv? Ano, každá politická strana chce sedět před kamerami České televize. Žádný manažer politické strany neodmítne hovor od produkce. Naopak, žádá si ho. Teď vláda tvrdí, že na nezávislosti médií se nic nezmění. Asi má pravdu, politici mají do zpravodajství dveře otevřené už teď. Andrej Babiš mohl klidně říct při tiskové konferenci do očí zpravodaji České televize, že lže, stejně jako to bude moci říct příští rok. Na tom se nic nezmění.

Babiš si maže opozici na chleba

Názory

Z veřejné debaty si na pár dní dalo volno téma Pavel a Ankara. Vláda se věnovala hlavně nové protidrogové politice a likvidaci koncesionářských poplatků, opozice probírala dotace pro Agrofert.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Utrpí tvůrčí skupiny

Těžko po změně financování čekat nějaký politický kobercový nálet na televizi. Bylo by to moc okaté, a pro vládu ve výsledku neprospěšné. Možná půjde o nějakou postupnou erozi. Wollner, Fridrichová, Moravec. Kdo další? To se však dělo vždy a dít bude dál. Na to nebude mít zestátnění vliv. Politici přeceňují sílu České televize. Kdyby vzniklo podezření, že je zaujatá, ještě by se její vliv snížil. 

A je třeba si uvědomit, že většina výdajů České televize nemíří do zpravodajství, ale do tvůrčích skupin. Tam bude škrtnutí patnácti procent nejvíc bolet.