Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Vládní návrh může spustit propouštění. ČT a rozhlas varují před odchodem stovek lidí

Vládní návrh může spustit propouštění. ČT a rozhlas varují před odchodem stovek lidí
Profimedia
 nst
nst

Českou televizi a Český rozhlas čekají v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií tvrdé škrty. Podle prvních odhadů by obě instituce mohlo opustit celkem 450 až 700 zaměstnanců. Vyplývá to z vyjádření generálního ředitele České televize Hynka Chudárka a generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala.

Vláda schválila návrh zákona, který ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet. Rozpočty obou médií se mají vrátit na úroveň před loňským zvýšením poplatků a klesnout zhruba o 15 procent. Podle premiéra Andreje Babiše musejí média veřejné služby šetřit podobně jako v jiných evropských zemích.

Česká televize by podle Chudárka měla od příštího roku dostat zhruba o miliardu korun méně, než má k dispozici letos. To by podle něj znamenalo omezení výroby a propuštění přibližně 300 až 500 lidí z celkových 2900 zaměstnanců. Rušení televizních kanálů ale zatím neplánuje.

„Ten návrh je naprosto šokující, protože jsme nečekali, že bychom se vrátili do roku 2024 před poplatkovou novelu,“ uvedl Chudárek v České televizi. Návrh označil za nepřijatelný a téměř likvidační. Zároveň ale vidí ještě prostor pro jednání. Připomněl také, že odbory a iniciativa zaměstnanců Veřejnoprávně chystají na 22. června výstražnou stávku.

Český rozhlas by podle Zavorala musel propustit 150 až 200 lidí z přibližně 1350 zaměstnanců. Výše navrženého příspěvku ze státního rozpočtu ho podle jeho slov překvapila. Tvrdí, že jde o snahu médiím veřejné služby ublížit, a právě přes financování to podle něj jde nejlépe.

„Budeme dělat maximum pro to, abychom buď zvrátili celou tu záležitost, anebo abychom prosadili do změn těch mediálních zákonů ústavní pojistky a abychom se bavili o té částce, která v tuto chvíli pro to portfolio služeb, které nabízíme, adekvátní není,“ uvedl Zavoral.

Nové financování veřejnoprávních médií

ČT a rozhlas mají přijít o zhruba 1,3 miliardy korun

Poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Pro obě instituce dohromady to znamená pokles z 9,1 miliardy na 7,805 miliardy korun.

Letos z poplatků
9,1 mld. Kč
ČT + ČRo dohromady
Nově z rozpočtu
7,805 mld. Kč
podle návrhu vlády
Rozdíl
−1,295 mld. Kč
přibližně −15 procent
Srovnání příjmů z poplatků a nového příspěvku
Česká televize −960 mil. Kč
Letos z poplatků: 6,7 mld. Kč
 
Nově z rozpočtu: 5,74 mld. Kč
 
Český rozhlas −335 mil. Kč
Letos z poplatků: 2,4 mld. Kč
 
Nově z rozpočtu: 2,065 mld. Kč
 
Celkem ČT + ČRo −1,295 mld. Kč
Letos z poplatků: 9,1 mld. Kč
 
Nově z rozpočtu: 7,805 mld. Kč
 
letošní příjem z poplatků
nový příspěvek ze státního rozpočtu

Zdroj údajů: návrh vlády a rozpočtové údaje uvedené v článku.

Omezení i pro dětské pořady

Rozhlas by podle něj musel zvažovat omezení premiérové tvorby či pořadů pro děti. Ve hře by bylo také přehodnocení rozsahu zahraničních korespondentů, existence Radiožurnálu Sport nebo vlastního symfonického orchestru.

Kriticky návrh hodnotí také mediální expert serveru Médiář Jan Potůček. Podle něj vládní rozhodnutí znamená návrat k době, kterou bývalý generální ředitel České televize Jan Souček označil za „rozpočet verze Armagedon“.

„Bez propouštění to nepůjde, asi dojde i na omezování služeb. ČT přestane být konkurenceschopná v nákupu sportovních práv, ČRo asi sloučí některé stanice a omezí servis v regionech,“ řekl Potůček.

Shromáždění a pochod spolku Milion chvilek na podporu Českého rozhlasu a České televize

Dalibor Martínek: Babiš Českou televizi nezničí, jen si kupuje voliče

Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?

Přečíst článek

Na rizika upozorňují i Reportéři bez hranic. Podle Pavola Szalaie návrh nezaručuje médiím veřejné služby přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování na základě objektivních a transparentních kritérií. To je podle něj v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií.

„Vyzýváme Evropskou komisi, aby udělala vše, co je v její moci, na ochranu systému financování českých veřejnoprávních médií, který slouží jako model udržitelnosti a nezávislosti ve střední a východní Evropě,“ uvedl Szalai.

Česká televize letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. Český rozhlas má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s téměř 2,5 miliardy korun.

Původní komplexní zákon, který vláda nakonec nevyužije, rovněž počítal s návratem rozpočtů do roku 2024, tedy před loňské zvýšení poplatků.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Hynek Chudárek

„Budeme muset omezit tvorbu.“ Ředitel ČT Chudárek varuje před rozpočtem Klempíře

Přečíst článek
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a premiér Andrej Babiš (ANO)

Vláda ruší koncesionářské poplatky, opozice mluví o útoku na nezávislost médií

Přečíst článek

Evropě hrozí tichá vlna zániků firem. Ne kvůli krizi, ale kvůli absenci nástupců

Evropě hrozí tichá vlna zániků firem. Ne kvůli krizi, ale kvůli absenci nástupců
iStock
Vladimír Dlouhý

Evropa řeší digitalizaci, energetiku i umělou inteligenci. Vedle toho ale potichu dozrává jiný problém: kdo převezme rodinné firmy po generaci zakladatelů. Prezident fondu firemního nástupnictví ADAX Vladimír Dlouhý ve svém komentáři píše, že selhání nástupnictví může ohrozit zaměstnanost, regiony i dodavatelské řetězce.

V Evropě probíhá ekonomická transformace, která sice přitahuje mnohem méně pozornosti veřejnosti než digitalizace, energetická politika nebo umělá inteligence, ale pro dlouhodobou ekonomickou stabilitu kontinentu může být stejně důležitá. Jedná se o rostoucí problém nástupnictví v podnicích, tedy o mezigenerační transfer rodinných společností.

V mnoha evropských zemích tvoří rodinné firmy 60 až 90 procent všech společností a zaměstnávají značnou část pracovní síly. Tyto podniky jsou často hluboce zakořeněny v místních ekonomikách, průmyslových dodavatelských řetězcích a regionálních komunitách a jejich zánik může mít tvrdý dopad. Dnes však celá generace zakladatelů současně dosahuje důchodového věku a v příštím desetiletí bude třeba zajistit nástupnictví ve stovkách tisíc evropských podniků. Ve střední Evropě, kde dnešní struktura rodinných firem vznikla během několika málo let po roce 1990, je tento problém možná ještě citlivější.

video

Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda

Mnohé české firmy vyrostly a expandují za hranice. Češi byli v některých sektorech, jako je energetika či zbraně, předvídavější než spousta západních hráčů. Je to rychlostí rozhodovacích procesů i improvizace, které tu jsou historicky dané, řekl country leader Deloitte Česká republika Miroslav Svoboda v pořadu Newstream Byznys Talks.

Přečíst článek

Daně už nejsou hlavní překážkou

Veřejné debaty se často soustředí na dědické daně, ale ty již nejsou takovou překážkou, jakou bývaly dříve. Většina evropských zemí zavedla velkorysé daňové úlevy, které jsou speciálně navrženy tak, aby usnadnily převody rodinných podniků. Francouzský režim Dutreil poskytuje 75procentní osvobození pro převody podniků, které splňují podmínky. Německo umožňuje za určitých podmínek úlevu ve výši 85 procent, nebo dokonce 100 procent. Belgie nabízí velmi příznivé regionální režimy a Itálie často osvobozuje převody rodinných podniků téměř úplně. Česká republika od roku 2014 nemá dědickou daň vůbec, v Polsku a Maďarsku sice existuje, ale i zde jsou rodinné transfery od ní téměř vždy osvobozeny.

Skutečnou výzvou tak nejsou dědické daně, ale absence nástupců, nedostatečné plánování a demografické stárnutí Evropy.

Děti často pokračovat nechtějí

Mnoho zakladatelů předpokládá, že jejich děti budou v podnikání přirozeně pokračovat. Příslušníci mladší generace se však často vydávají jinými profesními cestami nebo dávají přednost kariéře v oblasti technologií, financí, poradenství či u velkých korporací. Mnoho malých a středních podniků je také vysoce závislých na osobě zakladatele.

Daňové systémy jsou složité a špatná příprava může vést k významné daňové zátěži nebo správním sporům. Majitel často ztělesňuje vedení společnosti, vztahy se zákazníky, technickou odbornost, důvěru dodavatelů a bankovní kontakty. Nástupnictví tedy není pouhým transferem podílů, ale převodem celé sítě osobních vztahů a manažerských, finančních i obchodních znalostí.

ADAX Fond firemního nástupnictví přinesl investorům mimořádné zhodnocení 22,41 procenta

ADAX Fond firemního nástupnictví SICAV uzavřel poslední hospodářský rok s vynikajícím zhodnocením pro své investory. Třída A od milionu korun dosáhla zhodnocení 15,45 procenta, třída C od 10 milionů korun vykázala zhodnocení 22,41 procenta. Fond rovněž významně navýšil objem aktiv. V následujícím období ADAX plánuje akvizice dalších společností.

Přečíst článek

Podnikatelé odkládají diskuse o odchodu do důchodu a převodu vlastnictví, protože se jedná o emocionálně náročné téma. V důsledku toho majitelé podniků často dosáhnou věku nástupnictví bez adekvátních struktur řízení, rozvoje managementu, akcionářských dohod nebo daňové přípravy. Nečekané onemocnění nebo úmrtí pak může vyvolat narušení provozu, rodinné konflikty, nebo dokonce kolaps jinak zdravé společnosti.

A konečně, generační transfer vytváří napětí v rodinách, které vlastní podniky. To může vyvolat tlak na likviditu, zejména pokud samotný podnik nemá dostatek hotovosti na odškodnění sourozenců, kteří se na řízení nepodílejí. Výsledkem je často nucený prodej, roztříštěnost vlastnictví nebo dlouhotrvající rodinné spory.

Firmy mohou mizet, i když jsou zdravé

Demografický vývoj tento problém ještě více prohlubuje. Populace Evropy rychle stárne, zatímco počet mladých podnikatelů v mnoha regionech klesá. Země jako Německo, Itálie, Rakousko a některé venkovské oblasti Francie a Španělska již čelí nedostatku potenciálních nástupců pro životaschopné malé a střední podniky. Ekonomové stále častěji varují, že mnoho ziskových podniků může zmizet nikoli proto, že jsou ekonomicky slabé, ale jednoduše proto, že se pro ně nenajde žádný nástupce.

Důsledky neúspěšného nástupnictví tak sahají daleko za hranice jednotlivých rodin. Jak EU, tak národní státy proto hledají různá řešení. Na evropské úrovni jde například o programy Interreg, pro poradenské služby a digitální nástupnické platformy je poskytován přístup k Evropskému fondu pro regionální rozvoj (ERDF), překvapivě se zde angažuje i Erasmus a k dispozici je celá řada dalších, především regionálně orientovaných programů.

Podobné programy poskytují i národní vlády a velmi aktivní jsou také Eurochambres a mnoho národních obchodních a průmyslových komor. Stejně jako v jiných případech však tyto programy často trpí nižší efektivitou a administrativní náročností.

Martin Hanzlík

Naše Family Office učí rodiny pečovat o jejich bohatství, aniž by ztrácely vlastnická práva k majetku

V devadesátých letech budovala první základy novodobé české podnikatelské tradice, dnes vytváří struktury rodinného majetku, které by měly fungovat ještě za dvě stě let. Řeč je o první generaci českých podnikatelů. A té se už velmi aktuálně týkají otázky nástupnictví. Předávání majetku je přitom stále ještě opomíjeným a často zcela okrajovým tématem, které mnozí nechávají na poslední chvíli. Představou o vlastní nezranitelnosti a nesmrtelnosti totiž podle Martina Hanzlíka z MONECO Family Office jen tak něco neotřese.

Přečíst článek

Tržní řešení: fondy nástupnictví

Existuje však ještě jedno řešení, které se nebojím označit „profláknutým“ slovem tržní. Pokud nástupník neexistuje nebo na něm není v rodině shoda, případně pokud rodina ztrácí orientaci na trhu a při vedení firmy, specializované investiční fondy mohou nabídnout odkup podniku za dohodnutou cenu a zajistit jeho kontinuitu a další rozvoj.

Takové fondy aktivně vyhledávají a investují do firem, které jsou byznysově perspektivní, ale jejichž současní vlastníci potřebují efektivní pomoc s dalším technologickým a obchodním rozvojem, který odpovídá potřebám současného trhu, a nakonec také s nástupnictvím. Stávající majitelé mohou ještě po určitou dobu s fondy spolupracovat a na chodu firmy se podílet.

Drtivá většina firem s nástupnickým problémem tak nezaniká. Naopak se mohou dynamicky rozvíjet, udržet, či dokonce zvyšovat, zaměstnanost a přispívat k ekonomickému rozvoji regionu, ve kterém působí.

Autor je prezidentem ADAX, fondu firemního nástupnictví, a prezidentem Eurochambres.

Související

Lukáš Kovanda: Ropa padá po dohodě s Íránem. ČNB může mít důvod nezvyšovat sazby

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Babiš Českou televizi nezničí, jen si kupuje voliče

Shromáždění a pochod spolku Milion chvilek na podporu Českého rozhlasu a České televize
ČTK
Dalibor Martínek

Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?

Andrej Babiš vysvětluje zrušení poplatků od příštího roku a navázání obou institucí na státní rozpočet neochotou televize a rozhlasu šetřit. To byla hlavní výtka, kterou uvedl na tiskové konferenci vlády. Tento argument lze dobře rozvrátit. Co je vládě, kterékoliv, do toho, jak hospodaří veřejnoprávní instituce, která není napojená na státní rozpočet? Nemuselo by ji to vůbec zajímat.

Na druhé straně, vedení televize neustále lobbovalo za zvyšování poplatků, které naopak stanovuje zákon. Vlastně to byl takový šerm dvou nezávislých entit. Některé vlády žádostem z Kavek dlouho odolávaly, u Fialovy vlády našly zastání. Fiala vyslyšel brekot České televize, že už se dlouho tyto poplatky nezvyšovaly, a zvýšil je.

Byl to takový paradox, televize byla nezávislá na státních penězích, ale vlastně závislá. Kdyby byla vůle, místo zestátnění by se hledal nějaký valorizační vzorec poplatků. Jenže Andrej Babiš vycítil, že když zvedne téma poplatků a vymezí se přes ně vůči minulé vládě, veřejně zaboduje.

Druhým argumentem vlády pro zestátnění veřejných médií bylo prosté tvrzení, že to má koalice ve vládním prohlášení. Tečka. To zní velmi neurčitě, ale za tím lze vidět cokoliv. Klíčová otázka zní, proč to měla v plánu. Jde tady o peníze, o šetření, nebo o vliv nad významnými médii? Otázka bez jasné odpovědi. Šlo o to, i o to.

O peníze jde až v první řadě

Samotné financování bylo možné skutečně vyřešit jen valorizačním mechanismem. Na druhé straně, a to Babišovi hrálo do karet, například televize posílá podle odhadů pětadvacet tisíc „neplatičů“ poplatků ročně do exekuce. Což je ohromné číslo, a je zcela nepochopitelné, že instituce veřejné služby uvrhává kvůli svým příjmům takové množství lidí do náruče exekuční mafie. Teď se to televizi sečte.

A vliv? Ano, každá politická strana chce sedět před kamerami České televize. Žádný manažer politické strany neodmítne hovor od produkce. Naopak, žádá si ho. Teď vláda tvrdí, že na nezávislosti médií se nic nezmění. Asi má pravdu, politici mají do zpravodajství dveře otevřené už teď. Andrej Babiš mohl klidně říct při tiskové konferenci do očí zpravodaji České televize, že lže, stejně jako to bude moci říct příští rok. Na tom se nic nezmění.

Babiš si maže opozici na chleba

Z veřejné debaty si na pár dní dalo volno téma Pavel a Ankara. Vláda se věnovala hlavně nové protidrogové politice a likvidaci koncesionářských poplatků, opozice probírala dotace pro Agrofert.

Přečíst článek

Utrpí tvůrčí skupiny

Těžko po změně financování čekat nějaký politický kobercový nálet na televizi. Bylo by to moc okaté, a pro vládu ve výsledku neprospěšné. Možná půjde o nějakou postupnou erozi. Wollner, Fridrichová, Moravec. Kdo další? To se však dělo vždy a dít bude dál. Na to nebude mít zestátnění vliv. Politici přeceňují sílu České televize. Kdyby vzniklo podezření, že je zaujatá, ještě by se její vliv snížil. 

A je třeba si uvědomit, že většina výdajů České televize nemíří do zpravodajství, ale do tvůrčích skupin. Tam bude škrtnutí patnácti procent nejvíc bolet.

Související

Česká televize bude mít nového šéfa

Glosa Michala Noska: Konec koncesionářských poplatků? Jen politický trik. Češi budou platit dál

Přečíst článek
Zástupci vlády představují dokument s novými pravidly pro veřejnoprávní média

Stanislav Šulc: Občanská podpora ČT a rozhlasu je sympatická. Vláda si ale opravdu může dělat, co chce

Přečíst článek