Z boje o Českou televizi a potažmo rozhlas se stala otevřená válka mezi koalicí a opozicí. Jedni mluví o neškodné změně způsobu financování, druzí o demontáži demokracie. Zůstává záhadou, proč se vláda věnuje zrovna televizi, fungujícímu mechanismu. Nabízí se jediné vysvětlení.
Vládní návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel po téměř dvacetihodinovém jednání prvním čtením. Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla opoziční pokusy předlohu zamítnout či vrátit k přepracování. Česká televize a Český rozhlas by nově dostávaly peníze přímo ze státního rozpočtu, zároveň by ale měly k dispozici méně prostředků než letos.
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků se dobře prodává jako úleva domácnostem. Náklady na veřejnoprávní média tím ale nezmizí. Vláda je chce přesunout do státního rozpočtu a zároveň financování omezit. Podstatná otázka proto zní, co za své peníze veřejnost dostane a jak budou redakce chráněny před politiky, o jejichž práci mají informovat. Opoziční spekulace o povolebních motivech tuto debatu jen odvádějí stranou.
Česká televize plánuje do roku 2030 propustit téměř 350 lidí a už příští rok ušetřit 350 milionů korun. Škrty zasáhnou i výrobu pořadů. Úspory přicházejí v době, kdy vláda Andreje Babiše chystá změnu financování veřejnoprávních médií a televize se připravuje na nejisté příjmy.
Stovky zaměstnanců České televize v černém protestovaly na Kavčích horách proti změně financování veřejnoprávních médií. Varují před škrty, omezením výroby pořadů a propouštěním stovek lidí.
Ministr kultury Oto Klempíř odmítá, že by vládní změny financování ČT a Českého rozhlasu ohrožovaly jejich nezávislost. Demonstraci na podporu veřejnoprávních médií označil za spor o peníze, zatímco zaměstnanci obou institucí vstupují do výstražné stávky.
Českou televizi a Český rozhlas čekají v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií tvrdé škrty. Podle prvních odhadů by obě instituce mohlo opustit celkem 450 až 700 zaměstnanců. Vyplývá to z vyjádření generálního ředitele České televize Hynka Chudárka a generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Americká společnost Microsoft nabídne dobrovolný odchod s odstupným zhruba 6️⃣0️⃣ tisíc zaměstnanců. Agentuře AFP to řekl mluvčí společnosti. Technologický gigant se snaží snížit náklady, zatímco výrazně investuje do umělé inteligence. Microsoft měl k 30. červnu po celém světě přibližně 223 tisícům zaměstnanců na plný úvazek, z toho 121 tisíc pracovalo v USA.
Americká internetová společnost Meta Platforms, která vlastní sociální sítě Facebook a Instagram, chce získat prodejem akcií až 9️⃣5️⃣ miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Jde o její dosud největší plánované navýšení kapitálu, kterým hodlá financovat rozsáhlé investice do infrastruktury pro umělou inteligenci. Oznámila to společnost.
Skupina opozičních poslanců a senátorů napadla u 👨⚖️ Ústavního soudu sporné zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Soud žádají také o předběžné opatření s ohledem na to, že novela má být účinná už od listopadu.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) bude ve čtvrtek 🤝 jednat se svým maďarským protějškem Szabolcsem Bónou. Jednání se uskuteční při příležitosti první česko-maďarské mezivládní konzultace, o které informoval úřad vlády. Ministři zemědělství se zaměří na podobu budoucí Společné zemědělské politiky EU po roce 2027, předmětem jednání bude také udržitelná distribuce potravin nebo výměna zkušeností s reformou veřejného stravování.
Afrika hraje stále významnější roli pro Evropskou unii, proto je v zájmu Česka posilovat vztahy s Alžírskem jako s významným regionálním hráčem. Na úvod Česko-alžírského obchodního fóra to dnes v Alžíru řekl český premiér 👴 Andrej Babiš. Vidí příležitosti v rozvoji vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi, a to zejména v těžebním průmyslu, strojírenství, letectví nebo v oblasti moderních technologií.
Státní podnik Diamo podal podnět k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, aby ☝️ prověřilo postup ministerstva životního prostředí v kauze heřmanické haldy v Ostravě. Důvodem je zejména to, že úřad odebral případ České inspekci životního prostředí a zastavil řízení s firmou podezřelou z nelegálního navážení odpadu, uvedl server Neovlivní.cz.
Americká společnost Anthropic podala žádost o vstup na 🏛️ burzu. Firma je jedním z předních hráčů v oblasti umělé inteligence a podle agentury AP může jít o největší primární veřejnou nabídku akcií (IPO) v historii. Anthropic se zároveň přiblížil k tomu, aby se stal první firmou zaměřenou především na vývoj nejpokročilejších modelů AI, jejíž akcie se začnou veřejně obchodovat, uvedla agentura Bloomberg.
Brazilské trhy reagují na znovuzvolení levicového prezidenta Luize Inácia Luly da Silva masivním 📉 výprodejem. Tamní měna real krátce po zahájení obchodování ztrácela k dolaru více než 12 procent a pohybovala se kolem 5,60 BRL za USD. Takzvané futures na akcie vykazovaly pokles téměř o 15 procent, zatímco burzovně obchodované fondy (ETF) zaměřené na Brazílii na burze v New Yorku ještě před začátkem oficiálního obchodování ztrácely přes 20 procent, uvedla agentura Reuters.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podporuje jako kandidáta na post příštího generálního tajemníka OSN bývalého maďarského premiéra 👴 Viktora Orbána. Napsal to v neděli list The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje ze tří zemí. Washington podle nich Orbána ke kandidatuře vybídl a sám za ním s tímto nápadem přišel.
Vláda ✅ schválila koncesionářskou smlouvu na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem v Pardubickém kraji a Mohelnicí v Olomouckém kraji. Více než 35 kilometrů dálnice tak formou PPP projektu postaví a poté bude udržovat za 71,32 miliardy korun konsorcium ViaAlliance35, které uspělo v tendru. Informovalo o tom dnes ministerstvo dopravy.