Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Posedlost politiků Českou televizí hraničí s fetišismem. Z nějakého záhadného důvodu se politici domnívají, že ČT jim tak nějak patří. Že mají právo chodit do ní do diskusních pořadů. Přitom jsou v Česku tisíce jiných médií. Ne, prostě ČT.
Česká televize nebude příští rok moci naplnit své závazky, pokud bude její rozpočet ve výši, kterou představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). ČT to řekl její ředitel Hynek Chudárek. Očekává, že televize bude muset omezit původní tvorbu a také propouštět. Česká televize by měla příští rok dostat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy, přičemž letos počítá s tím, že od poplatníků vybere 6,73 miliardy korun.
Vládní koalice chce od příštího roku zrušit koncesionářské poplatky za Česká televize a Český rozhlas a nahradit je financováním ze státního rozpočtu. Obě média by ale podle návrhu měla dostat méně, než kolik nyní vyberou od poplatníků. Ministr kultury Oto Klempíř uvedl, že Česká televize má příští rok získat 5,74 miliardy korun, což je zhruba o miliardu méně než letošní výnos z poplatků. Český rozhlas má obdržet 2,07 miliardy korun, tedy asi o 400 milionů méně než letos. Vedení obou institucí před změnou varuje a opozice ji označuje za likvidační, přičemž avizuje obstrukce při projednávání zákona.
Koaliční rada se podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) shodla na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Upravila časový harmonogram změny financování. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027. Opozice se zrušením poplatků nesouhlasí, bojí se omezení nezávislosti veřejnoprávních médií.
Firmy a živnostníci mají poslední den, aby se přihlásili k placení televizních a rozhlasových poplatků. Musí to udělat i přesto, že žádné poplatky vlastně platit nemusí. Ale pokud se k platbě nepřihlásí, hrozí jim podle zákona pokuta. Za rádio pět tisíc korun, za televizi deset tisíc.
Novela zákona, která platí od 1.května 2025, přihodila malým podnikatelům a OSVČ další zbytečnou administrativu týkající se koncesionářských poplatků za televizi a rozhlas. Nově mají všichni stávající firemní poplatníci do 30. června oznamovací povinnost ohledně počtu zaměstnanců, a to i v případě, že jsou od placení těchto poplatků osvobozeni. Vyzkoušeli jsme to a opakovaně byly s online registrací problémy kvůli přetíženým webům. Jak tedy splnit povinnost?
Zvýšení poplatku za rozhlas a televizi vstoupilo v platnost v květnu a dnes je první den, kdy musí být poprvé zaplaceno v nové výši. Pro Českou televizi se jedná o 150 korun měsíčně za domácnost, pro Český rozhlas 55 korun za měsíc.
Rada Janu Součkovi vytkla nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv i komunikaci s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno televize. Generální ředitel označil výtku za neopodstatněnou.
Andrej Babiš, šéf hnutí ANO, má mimořádné schůze dolní komory parlamentu opravdu rád. Na té nedávné, věnované důchodové reformě, se plénum dozvědělo, že ministr zemědělství Marek Výborný sice sliboval zemědělcům peníze na kde co, ale skutek utekl. „Pan Výborný, ten nezná ze zemědělství vůbec nic. Možná by rozpoznal krávu,“ konstatoval Babiš. A co na to ministr? „Buďte si jist, že poznám nejenom krávy, ale i voly.“
Česká televize a Český rozhlas jsou dvě posvátné krávy politiků. Mluví se o nich jako o garantu objektivních, vyvážených informací pro veřejnost. Ale zároveň do řídících orgánů, rad, cpou politici jednoho svého nominanta za druhým, aby měli pod kontrolou tok informací. Nyní se vede boj o poplatky pro tyto krávy. Protože politikům záleží na tom, jak tato dvě média budou o nich informovat.
Írán by v případě podpisu memoranda o porozumění se Spojenými státy uvolnil blokádu Hormuzského průlivu, a lodní doprava na této klíčové námořní trase by se tak do měsíce vrátila na předválečnou úroveň.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,84 procenta na 2561,99 bodu. Dolů ho tlačily mimo jiné akcie energetické společnosti ČEZ, které odevzdaly všechny pondělní zisky. Ztrácela i Erste Bank nebo Komerční banka.
Do Rady Českého rozhlasu 📻📻📻 zvolila dnes Sněmovna publicistu a vysokoškolského pedagoga Petra Žantovského. V dnešní volbě neuspěl bývalý předseda této rady Miroslav Dittrich ani její bývalý místopředseda Tomáš Kňourek. Žantovský získal v tajné volbě 91 hlasů, zapotřebí jich bylo nejméně 85. Dittrich získal 64 hlasů a Kňourek jen jeden.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států požádal o dodání dalších raket na protivzdušnou obranu. Těch má Ukrajina kritický nedostatek v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na Kyjev a dalšími údery hrozí.
Ceny ropy odpoledne prudce klesají, severomořský Brent se dostal pod 95 dolarů za barel. Děje se tak po zprávě íránské státní televize, že případná dohoda se Spojenými státy by mohla znovu otevřít námořní trasu v Hormuzském průlivu, uvedla agentura Reuters.
Ministerstvo pro místní rozvoj nabídne dalších šest miliard korun na podporu dostupného nájemního bydlení. Sedm miliard, které mohly obce čerpat od roku 2024, se rychle vyčerpalo. Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) se šest miliard podařilo najít v operačních programech, kde zůstal přebytek.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve čtvrtek opět o desítky haléřů klesnou. Litr benzinu v Česku oproti dnešku zlevní o 40 haléřů na 44,16 koruny. Naftu pak čerpací stanice budou moci prodávat nejvýše za 40,85 koruny za litr, což je o 58 haléřů méně než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Míra nezaměstnanosti ve Finsku stoupla v dubnu na 10,6 procenta, což je nejvyšší údaj nejméně od roku 2000. Příčinou je válka na Blízkém východě, která brzdí oživení oslabené severské ekonomiky. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil finský statistický úřad.
Státní podnik LOM Praha plánuje pořízení nového turbovrtulového letounu L‑410 NG pro výcvik vojenských dopravních pilotů. Akvizice by se mohla uskutečnit v nejbližších týdnech. ČTK to dnes v Brně řekl ředitel společnosti Jiří Protiva. Letoun vyrábí Aircraft Industries z Kunovic na Uherskohradišťsku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) soudí, že experti z vládních rad budou mít v novém uspořádání lepší podmínky pro práci. Rady chce zachovat pod sebou. Nadresortnost zůstává zachována, sdělil po schůzce s odborníky, z nichž někteří opustili jednání předčasně.