V Česku má stávka vždy jednu zásadní slabinu. Organizuje se tak ohleduplně, aby pokud možno nikomu nepřekážela. Účastníci se projdou, zapískají si, zabubnují a vrátí se domů s pocitem, že demokracii pro dnešek s úsměvem a pokorou ubránili. Demokracie by se mohla ozvat příkřeji, ale zatím nedostala píšťalku.
Bývalý prezident Václav Klaus využil výročí vzniku Československa k ostré kritice současné české i evropské politiky. Mluvil o „chřadnoucí státnosti“, úpadku demokracie v Evropě a faktické neexistenci skutečných politických stran. Politický vývoj v Česku se podle něj po loňských sněmovních volbách zlepšil, současně ale tvrdí, že poražené strany výsledek voleb nepřijaly a dál vyvolávají střety.
Z boje o Českou televizi a potažmo rozhlas se stala otevřená válka mezi koalicí a opozicí. Jedni mluví o neškodné změně způsobu financování, druzí o demontáži demokracie. Zůstává záhadou, proč se vláda věnuje zrovna televizi, fungujícímu mechanismu. Nabízí se jediné vysvětlení.
Do sporu o financování České televize a Českého rozhlasu se vložil také šéf odborů Josef Středula. Převod veřejnoprávních médií pod státní rozpočet bez pevných zákonných záruk podle něj ohrožuje nezávislost novinářské práce a může vést k omezení programu i propouštění. Odbory zároveň kritizují způsob, jakým vláda změnu prosazuje, a požadují skutečný sociální dialog.
Brněnské náměstí Svobody zaplnily tisíce lidí, kteří protestovali proti chystanému zrušení koncesionářských poplatků a převodu financování České televize a Českého rozhlasu na stát. Demonstranti varovali před oslabením nezávislosti veřejnoprávních médií a kritizovali také způsob, jakým koalice ANO, SPD a Motoristů návrh ve Sněmovně prosazuje. Spor se dál vyostřuje: zaměstnanci ČT a ČRo chystají stávku a opozice se chce obrátit na Ústavní soud i Evropskou komisi.
Prezident Petr Pavel se vložil do vyhroceného sporu o zrušení koncesionářských poplatků. Neočekávané zařazení návrhu a noční víkendové hlasování podle něj podkopávají víru v dobré úmysly jeho předkladatelů a vyvolávají vážné pochybnosti o jejich záměrech. Hlava státu zároveň vyzvala koalici i opozici ke zklidnění situace a požaduje, aby případným zásadním změnám ve financování České televize a Českého rozhlasu předcházela široká debata.
Spor o zrušení koncesionářských poplatků dál sílí. Mediální odbornice Marína Urbániková kritizuje rychlost, s jakou koalice ANO, SPD a Motoristů návrh prosazuje, a varuje, že financování České televize a Českého rozhlasu přímo ze státního rozpočtu může oslabit jejich politickou nezávislost. Za problematické považuje i to, že vláda podle ní změnu dostatečně věcně nezdůvodnila.
Vládní návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel po téměř dvacetihodinovém jednání prvním čtením. Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla opoziční pokusy předlohu zamítnout či vrátit k přepracování. Česká televize a Český rozhlas by nově dostávaly peníze přímo ze státního rozpočtu, zároveň by ale měly k dispozici méně prostředků než letos.
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků se dobře prodává jako úleva domácnostem. Náklady na veřejnoprávní média tím ale nezmizí. Vláda je chce přesunout do státního rozpočtu a zároveň financování omezit. Podstatná otázka proto zní, co za své peníze veřejnost dostane a jak budou redakce chráněny před politiky, o jejichž práci mají informovat. Opoziční spekulace o povolebních motivech tuto debatu jen odvádějí stranou.
Česká televize plánuje do roku 2030 propustit téměř 350 lidí a už příští rok ušetřit 350 milionů korun. Škrty zasáhnou i výrobu pořadů. Úspory přicházejí v době, kdy vláda Andreje Babiše chystá změnu financování veřejnoprávních médií a televize se připravuje na nejisté příjmy.
Stovky zaměstnanců České televize v černém protestovaly na Kavčích horách proti změně financování veřejnoprávních médií. Varují před škrty, omezením výroby pořadů a propouštěním stovek lidí.
