Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Mezinárodní federace novinářů ostře vstoupila do sporu o budoucnost České televize a Českého rozhlasu. Delegáti jejího kongresu jednomyslně odsoudili vládní návrh převést financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet, protože podle nich ohrožuje jejich ekonomickou i redakční nezávislost a posiluje politickou kontrolu. IFJ chce premiéra Andreje Babiše vyzvat ke stažení návrhu.
Na Staroměstském náměstí v Praze se vpodvečer sešly tisíce lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle zpravodaje České tiskové kanceláře drželi účastníci české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Na akci dohlíželi policisté včetně antikonfliktního týmu.
Očekávané úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) mohly týkat i částek, s kterými počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Klempíř to uvedl v Nedělní debatě ČT. Návrh zahrnující zrušení televizních a rozhlasových poplatků, který kritizuje opozice či někteří odborníci, je podle něj napsaný dobře, byť po připomínkovém řízení očekává úpravy.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií nabírá na obrátkách. Předseda opozičních Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby do připravované pracovní skupiny k zákonu o médiích veřejné služby zapojil i opozici.
Boj o duši České televize a Českého rozhlasu se rozjíždí naplno. Občanská společnost se probouzí, odbory obou mediálních institucí vyhlásily stávkovou pohotovost, šéfové ČT a ČRo jednají s vládními špičkami. A do toho se chystají ne jeden, ale hned dva zákony na radikální proměnu médií veřejné služby. A je dobré si přiznat, že to nakonec bude vláda, kdo si prosadí svou, bez ohledu na cokoli. A to jednoduše proto, že mediální duální systém u nás v podstatě kolabuje.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se ve středu setká s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem kvůli vládnímu návrhu změn financování veřejnoprávních médií. Předseda vlády odmítl, že by kabinet chtěl plánovaným zrušením televizních a rozhlasových poplatků ničit veřejnoprávní média. Je naopak otevřený diskusi a bude transparentní, uvedl Babiš. S ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem se podle Babiše sejde vicepremiér Karel Havlíček (ANO).
Vládní zákon o veřejnoprávních médiích by podle Mezinárodního tiskového institutu (IPI) mohl v případě schválení porušovat Evropský akt o svobodě médií (EMFA). Ten vyžaduje, aby všechny členské státy EU včetně Česka garantovaly nezávislé fungování veřejnoprávních médií zajišťující transparentní a předvídatelné financování. V tiskové zprávě to uvedl výkonný ředitel Mezinárodního tiskového institutu Scott Griffen a předseda správní rady české pobočky institutu Robert Čásenský.
Veřejnoprávní média projdou zásadní proměnou. Bohužel nebude motivovaná žádnou debatou nad tím, jakou službu vlastně mají poskytovat, ale půjde o prozaickou věc: méně peněz. A to o dost. V důsledku toho nabídnou prostě méně a Česko se zbavuje donedávna zajímavé kulturní zbraně.
Posedlost politiků Českou televizí hraničí s fetišismem. Z nějakého záhadného důvodu se politici domnívají, že ČT jim tak nějak patří. Že mají právo chodit do ní do diskusních pořadů. Přitom jsou v Česku tisíce jiných médií. Ne, prostě ČT.
Vládní koalice chce od příštího roku zrušit koncesionářské poplatky za Česká televize a Český rozhlas a nahradit je financováním ze státního rozpočtu. Obě média by ale podle návrhu měla dostat méně, než kolik nyní vyberou od poplatníků. Ministr kultury Oto Klempíř uvedl, že Česká televize má příští rok získat 5,74 miliardy korun, což je zhruba o miliardu méně než letošní výnos z poplatků. Český rozhlas má obdržet 2,07 miliardy korun, tedy asi o 400 milionů méně než letos. Vedení obou institucí před změnou varuje a opozice ji označuje za likvidační, přičemž avizuje obstrukce při projednávání zákona.
Jaderná elektrárna Temelín dokončila rozsáhlou modernizaci systému chlazení generátorů. Investiční akce, která začala v roce 2023, si vyžádala desítky milionů korun. Technici vyměnili klíčové tepelné výměníky v podzemí strojovny. Nové zařízení umožní provádět údržbu za plného provozu, což umožní zkrátit plánované odstávky obou bloků.
Průměrné globální teploty se budou v příštích pěti letech držet poblíž rekordních hodnot, přičemž teploty v Arktidě zřejmě porostou rychleji než v jiných regionech. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou dnes zveřejnila Mezinárodní meteorologická organizace (WMO) ve spolupráci s britskou meteorologickou službou
Pražský městský soud rozhodl o ukončení provozu firmy Barrandov Televizní Studio (BTS), jak to navrhl konkurzní správce David Jánošík. Podle soudu je provoz podniku ekonomicky a fakticky neudržitelný. Vyplývá to z usnesení zveřejněného v insolvenčním rejstříku. Podle serveru Lupa.cz jsou na tuto společnost napsané licence dvou menších stanic z celé skupiny, Barrandov Kino a Barrandov Krimi. Zástupci firmy už dříve uvedli, že televize bude ještě několik měsíců vysílat.
Bývalý šéf automobilového koncernu Volkswagen Herbert Diess chce uvést na trh elektrický traktor. Jeho nová firma ho plánuje nabízet od příštího roku. Má to být traktor střední třídy pro zemědělce a komunální služby, napsal 67letý Diess na síti LinkedIn.
Prezident Petr Pavel, druhý den státní návštěvy Estonska, odjede do východní části země. Prohlédne si součásti Baltské obranné linie, kterou na hranici s Ruskem a Běloruskem buduje kromě Estonska také Litva a Lotyšsko.