Česká televize plánuje do roku 2030 propustit téměř 350 lidí a už příští rok ušetřit 350 milionů korun. Škrty zasáhnou i výrobu pořadů. Úspory přicházejí v době, kdy vláda Andreje Babiše chystá změnu financování veřejnoprávních médií a televize se připravuje na nejisté příjmy.
Českou televizi a Český rozhlas čekají v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií tvrdé škrty. Podle prvních odhadů by obě instituce mohlo opustit celkem 450 až 700 zaměstnanců. Vyplývá to z vyjádření generálního ředitele České televize Hynka Chudárka a generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Výrobce čokolády Lindt & Sprüngli 🍫 mění vedení kvůli slabým výsledkům. Končí výkonný ředitel Adalbert Lechner. Firma, která se v poslední době potýká se slabými výsledky v Evropě, představila i další změny ve vedení. Doufá, že tak zajistí obrat v hospodaření podniku.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se shodli na změně nastavení platů. Většině pracovníků se v nových platových tabulkách příští rok tarify zvýší, nikomu se nesníží. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to řekli ministryně financí Alena Schillerová a ministr práce Aleš Juchelka (ANO).
Česká měna dnes oslabila k euru i dolaru. Vůči euru si koruna pohoršila oproti předchozímu závěru o dva haléře na 24,33 Kč/EUR a k dolaru o deset haléřů na 21,70 Kč/USD.
Pražská burza po šestidenním růstu oslabila 📉. Index PX klesl o 0,59 procenta na 2641,56 bodu. Ztratily akcie zbrojařské společnosti CSG i finančních titulů VIG, Moneta a Erste. Zisky si naopak připsala Komerční banka a zbrojovka Colt.
Česká národní banka (ČNB) varuje před podvodnou nabídkou, která zneužívá její jméno a snaží se vyvolat dojem investiční příležitosti. Podvodníci v e-mailech nabízejí možnost vložit peníze do takzvaných investičních voucherů, které údajně spravují ČNB a česká vláda. Centrální banka doporučuje na nabídku nereagovat.
Protesty ve Francii zatím ❌ nemají na zájem Čechů o tuto destinaci vliv. Shodli se na tom dopravci a zástupci cestovních kanceláří. Klienti CK zatím neruší zájezdy naplánované na druhou polovinu října a listopad a autobusové linky mezi Prahou a Paříží fungují jako obvykle. Pokles prodeje letenek do země neeviduje ani portál Letuška.cz, portál Kiwi.com zaznamenal v Evropě mezitýdenní pokles rezervací o zhruba deset procent.
Když v roce 2022 Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, řada zemí přijímala ruské uprchlíky. Nyní je však přístup mnoha států ☝️ přísnější a čím dál více lidí včetně těch, kteří z Ruska odešli kvůli protiválečným názorům, je nuceno se vrátit zpátky do vlasti. Úřady v jednotlivých státech své rozhodnutí často zdůvodňují tím, že podle nich žadatelům o azyl po návratu do Ruska nehrozí nebezpečí. Informovala o tom stanice BBC.
Zastupitelé Karlovarského kraje dnes ✅ schválili převod Letiště Karlovy Vary na stát. Bude ho spravovat státní firma LOM (Letecké opravny Malešice) a sloužit by kromě civilního provozu mělo i armádě.
Existují politické dohody, které nebyly na pracovní úrovni realizovány, a dochází také ke zpoždění některých životně důležitých dodávek na úrovni amerického ministerstva obrany. Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj to uvedl na síti X, kde v této souvislosti napsal, že ukrajinští činitelé dostali úkoly týkající se jednání s partnery Kyjeva, kteří by mohli rychle pomoci posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Soudy v ČR od ledna do konce září 2026 vyhlásily 11 155 osobních bankrotů, o sedm procent 📉 méně než ve stejném období loňského roku. Také přijaly 11 206 návrhů na osobní bankrot, meziročně o devět procent méně. Vyplývá to z analýzy, kterou poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.