Česká televize plánuje do roku 2030 propustit téměř 350 lidí a už příští rok ušetřit 350 milionů korun. Škrty zasáhnou i výrobu pořadů. Úspory přicházejí v době, kdy vláda Andreje Babiše chystá změnu financování veřejnoprávních médií a televize se připravuje na nejisté příjmy.
Českou televizi a Český rozhlas čekají v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií tvrdé škrty. Podle prvních odhadů by obě instituce mohlo opustit celkem 450 až 700 zaměstnanců. Vyplývá to z vyjádření generálního ředitele České televize Hynka Chudárka a generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Čínská společnost DeepSeek zabývající se umělou inteligencí (AI) 🧠 je blízko získání nejméně 80 miliard jüanů (260 miliard korun) od investorů. To je výrazně více, než v novém kole financování původně plánovala. Silný zájem investorů přichází před očekávaným vstupem firmy na burzu, který je plánován na začátek roku 2027. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Česko je třiadvacátou ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. Proti loňskému revidovanému žebříčku si polepšilo o 12 příček, ekonomická svoboda se zlepšila i v absolutním vyjádření. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku "Economic Freedom of the World Index" kanadského institutu Fraser.
Lotyšská letecká společnost airBaltic ✈ by mohla v rámci restrukturalizačního plánu zrušit až 700 pracovních míst v Rize, Vilniusu a Tallinnu. Oznámila to v pondělí firma, která nyní v Pobaltí zaměstnává kolem 3000 lidí. Aerolinky airBaltic se v poslední době potýkají s rozsáhlými finančními problémy. Minulý měsíc požádaly ve Spojených státech o soudní ochranu před věřiteli, nadále však pokračují v provozu.
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, kterým rozšířil přístup k daňově zvýhodněnému dieselu. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters, podle které si toto zvýhodněné palivo, které bylo určeno pro zemědělské 🚜 či stavební stroje , bude moci koupit kdokoli.
Čína urychluje slučování menších, převážně venkovských bank 🏦. Chce tak posílit svůj finanční systém v době přetrvávajících obav ze zpomalení ekonomického růstu. Loni v rámci konsolidace řízené vládou bylo uzavřeno rekordních 670 úvěrových institucí, což představuje zhruba čtvrtinu bank v zemi, píše CNBC.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal 📝 dekret, který italské bankovní skupině UniCredit umožňuje, aby prodala část svých ruských aktivit. Informovaly o tom tiskové agentury. Společnost UniCredit v květnu podepsala nezávaznou dohodu o prodeji části ruských aktivit soukromému investorovi se sídlem ve Spojených arabských emirátech.