Tisíce lidí zaplnily dnes odpoledne Staroměstské náměstí v Praze na demonstraci proti zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na stát. Demonstraci Ruce pryč od médií uspořádal spolek Milion chvilek pro demokracii, který se vymezil i proti způsobu, jímž vládní poslanci návrh v sobotu ve 4:36 poslali do druhého čtení. Předseda spolku Mikuláš Minář vyzval v úvodu shromáždění premiéra Andreje Babiše (ANO) a další politiky vládní koalice, aby návrh zákona stáhli a přestali demontovat demokratické pilíře společnosti. Vyzval ho také k veřejné diskusi. Zároveň oznámil další shromáždění na 15. listopadu na Letenské pláni.
Vládní návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel po téměř dvacetihodinovém jednání prvním čtením. Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla opoziční pokusy předlohu zamítnout či vrátit k přepracování. Česká televize a Český rozhlas by nově dostávaly peníze přímo ze státního rozpočtu, zároveň by ale měly k dispozici méně prostředků než letos.
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku. Reagují na rozhodnutí vládní koalice přednostně projednat zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Protest se má projevit i ve vysílání. Podle iniciativy Veřejnoprávně plánované financování ze státního rozpočtu ohrožuje nezávislost obou institucí, vláda změnu obhajuje úlevou pro občany a firmy.
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků se dobře prodává jako úleva domácnostem. Náklady na veřejnoprávní média tím ale nezmizí. Vláda je chce přesunout do státního rozpočtu a zároveň financování omezit. Podstatná otázka proto zní, co za své peníze veřejnost dostane a jak budou redakce chráněny před politiky, o jejichž práci mají informovat. Opoziční spekulace o povolebních motivech tuto debatu jen odvádějí stranou.
Česká televize plánuje do roku 2030 propustit téměř 350 lidí a už příští rok ušetřit 350 milionů korun. Škrty zasáhnou i výrobu pořadů. Úspory přicházejí v době, kdy vláda Andreje Babiše chystá změnu financování veřejnoprávních médií a televize se připravuje na nejisté příjmy.
Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Stovky zaměstnanců České televize v černém protestovaly na Kavčích horách proti změně financování veřejnoprávních médií. Varují před škrty, omezením výroby pořadů a propouštěním stovek lidí.
Ministr kultury Oto Klempíř odmítá, že by vládní změny financování ČT a Českého rozhlasu ohrožovaly jejich nezávislost. Demonstraci na podporu veřejnoprávních médií označil za spor o peníze, zatímco zaměstnanci obou institucí vstupují do výstražné stávky.
Ministr kultury Oto Klempíř chce v rozpočtu na rok 2027 pro svůj resort až 21 miliard korun. Peníze pro Českou televizi a Český rozhlas se podle něj do této částky započítávat nebudou a mají rozpočet ministerstva navýšit zvlášť. O návrhu dnes jednala tripartita, definitivní podoba rozpočtu se bude řešit s ministerstvem financí.
Českou televizi a Český rozhlas čekají v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií tvrdé škrty. Podle prvních odhadů by obě instituce mohlo opustit celkem 450 až 700 zaměstnanců. Vyplývá to z vyjádření generálního ředitele České televize Hynka Chudárka a generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Ministerstvo dopravy chce od poloviny příštího roku zvýšit mýtné pro nákladní auta nad 3️⃣,5️⃣ tuny. Autobusů se zvyšování nedotkne. V nejrozšířenější kategorii kamionů nad 12 tun má vzrůst sazba na kilometr o 18,5 procenta na dálnicích a o 26,6 procenta na silnicích I. třídy. Cílem je přiblížit mýtné sazby pro těžká nákladní vozidla na úroveň sousedních států, uvedlo ministerstvo.
Německý výrobce luxusních sportovních automobilů Porsche v období od ledna do září 📈 zvýšil provozní zisk na 1,74 miliardy eur (přes 42 miliard korun) z pouhých 40 milionů eur před rokem, kdy výsledky podniku zasáhly rozsáhlé mimořádné náklady související s omezením plánů v oblasti elektromobility. Tržby však meziročně klesly o zhruba šest procent na 25,3 miliardy eur.
Počet potvrzených případů eboly v Kongu 📈 dosáhl 10 060 nakažených, podle agentury Reuters to vyplývá z vládních dat. Od poloviny tohoto měsíce tak v zemi přibylo zhruba 1000 nových případů. Nynější epidemie, která byla vyhlášena v provincii Ituri v polovině května, svým rozsahem i počtem obětí přesahuje epidemii, která zemi zasáhla v letech 2018 až 2020.
V Izraeli dnes ráno začaly parlamentní volby. V prvním hlasování od tragického teroristického útoku hnutí Hamás z října 2023 lidé rozhodují, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra 👴 Benjamina Netanjahua nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a bývalým šéfem armády Gadim Eisenkotem, jehož mírně favorizují průzkumy.
Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu 🚀 raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí.
Strana neúspěšného brazilského krajně pravicového kandidáta na prezidenta Flávia Bolsonara 👍 uznala vítězství jeho soka Luize Inácia Luly da Silva, který v neděli vyhrál prezidentské volby. Šéf Bolsonarovy Liberální strany Valdemar Costa Neto v prohlášení uvedl, že strana uznává výsledky voleb, chce však prošetření údajných nesrovnalostí, informovala agentura Reuters.
Ruské ministerstvo obrany dnes v noci oznámilo, že ruská armáda ❌ zastavila útoky v oblasti ukrajinského města Cherson, a to kvůli přípravě humanitární akce ve městě Olešky. Lokální příměří mezi ruskými a ukrajinskými silami má umožnit dodat strádajícím lidem v této obci ležící u frontové linie potraviny a léky, případně zajistit jejich evakuaci.
