Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Expertní pracovní skupina zřízená opozičními poslanci mediálního výboru Poslanecké sněmovny vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby stáhl návrh zákona o médiích veřejné služby z připomínkového řízení. Na tiskové konferenci to uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Připomínkové řízení má skončit v pátek.
Pražská burza poprvé od dubna zavřela nad úrovní 2600 bodů. Index PX dnes posílil o 1,06 procenta na 2615,58 bodu. Pomohly mu akcie energetické společnosti ČEZ i některé bankovní tituly. Výrazně naopak ztrácely plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Za celý týden pražská burza přidala 2,13 procenta.
Energetická společnost ČEZ od konce srpna zvýší ceny některých svých fixovaných ceníků elektřiny i plynu. Reaguje tím na růst cen energií na světových trzích. Elektřina například u dvouletých tarifů tak zdraží zhruba o šest procent, plyn o přibližně 17 procent. V souhrnu jde o desítky až nízké stovky korun za spotřebovanou megawatthodinu.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vypsalo tendr na rozšíření úseku Pražského okruhu mezi Satalicemi a Běchovicemi. Předpokládaná hodnota zakázky, kterou ŘSD soutěží v režimu navrhni a postav, je 2,972 miliardy korun bez DPH. Rozšíření včetně rekonstrukce mostů má nepravomocné stavební povolení. Dnes to na síti X oznámil ředitel ŘSD Radek Mátl.
Sněmovna schválila změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává dolní komoře širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Pro předlohu zvedlo ruku 110 ze 136 přítomných poslanců, proti jich bylo 12. Nyní ji dostane k posouzení Senát.
Prodej nových osobních aut v Česku se v první polovině letošního roku meziročně zvýšil o 5,85 procenta na 129 810 vozů. V červnu trh zaznamenal nárůst prodejů o téměř 19 procent. Největší zájem byl o značku Škoda. Stoupá poptávka po vozech s alternativním pohonem.
Klimatické změny vedou v Rakousku k rychlejšímu úbytku ledovců, sněhové pokrývky i permafrostu. Vyplývá to z druhé zprávy projektu KryoMon.AT, která shrnuje měření z let 2022 až 2024. Podle autorů se země potýká s rekordními teplotami, výrazným táním ledovců i zkracováním doby, po kterou zamrzají jezera. Na zprávu upozornila agentura APA.
Vyjednávání o budoucím sedmiletém rozpočtu Evropské unie budou velmi obtížná a všechny státy Evropské unie budou muset udělat těžké kompromisy, řekl irský premiér Micheál Martin. Irsko převzalo ve středu 1. července předsednictví v Radě EU a jedním z jeho hlavních úkolů bude dosáhnout dohody právě o takzvaném víceletém finančním rámci (VFR) na roky 2028 až 2034.
Rafinérská a petrochemická skupina Orlen Unipetrol loni vykázala čistou ztrátu více než 46,75 miliardy korun. Meziročně tak ztrátu prohloubila o 30,5 miliardy korun. Meziročně o osm procent klesly také výnosy skupiny na 150,3 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy Orlen Unipetrol za rok 2025.
Moldavský premiér Alexandru Munteanu dnes překvapivě oznámil rezignaci, v čele vlády byl od loňského listopadu. Jeho odstoupení znamená pád celé vlády. Premiér neupřesnil, proč se takto rozhodl, uvedla agentura Reuters.
Základních obilovin 🌾 se letos v Česku sklidí necelých 6,47 milionu tun, tedy o 15,9 procenta méně než v loňském roce, uvedl v prvním odhadu Český statistický úřad. Odhadovaná sklizeň řepky klesne meziročně o 17,1 procenta na 847 tisíc tun. Odhad je podle statistiků také výrazně nižší než pětileté průměry sklizně.