Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Mezinárodní federace novinářů ostře vstoupila do sporu o budoucnost České televize a Českého rozhlasu. Delegáti jejího kongresu jednomyslně odsoudili vládní návrh převést financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet, protože podle nich ohrožuje jejich ekonomickou i redakční nezávislost a posiluje politickou kontrolu. IFJ chce premiéra Andreje Babiše vyzvat ke stažení návrhu.
Na Staroměstském náměstí v Praze se vpodvečer sešly tisíce lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle zpravodaje České tiskové kanceláře drželi účastníci české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Na akci dohlíželi policisté včetně antikonfliktního týmu.
Očekávané úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) mohly týkat i částek, s kterými počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Klempíř to uvedl v Nedělní debatě ČT. Návrh zahrnující zrušení televizních a rozhlasových poplatků, který kritizuje opozice či někteří odborníci, je podle něj napsaný dobře, byť po připomínkovém řízení očekává úpravy.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií nabírá na obrátkách. Předseda opozičních Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby do připravované pracovní skupiny k zákonu o médiích veřejné služby zapojil i opozici.
Boj o duši České televize a Českého rozhlasu se rozjíždí naplno. Občanská společnost se probouzí, odbory obou mediálních institucí vyhlásily stávkovou pohotovost, šéfové ČT a ČRo jednají s vládními špičkami. A do toho se chystají ne jeden, ale hned dva zákony na radikální proměnu médií veřejné služby. A je dobré si přiznat, že to nakonec bude vláda, kdo si prosadí svou, bez ohledu na cokoli. A to jednoduše proto, že mediální duální systém u nás v podstatě kolabuje.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se ve středu setká s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem kvůli vládnímu návrhu změn financování veřejnoprávních médií. Předseda vlády odmítl, že by kabinet chtěl plánovaným zrušením televizních a rozhlasových poplatků ničit veřejnoprávní média. Je naopak otevřený diskusi a bude transparentní, uvedl Babiš. S ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem se podle Babiše sejde vicepremiér Karel Havlíček (ANO).
Vládní zákon o veřejnoprávních médiích by podle Mezinárodního tiskového institutu (IPI) mohl v případě schválení porušovat Evropský akt o svobodě médií (EMFA). Ten vyžaduje, aby všechny členské státy EU včetně Česka garantovaly nezávislé fungování veřejnoprávních médií zajišťující transparentní a předvídatelné financování. V tiskové zprávě to uvedl výkonný ředitel Mezinárodního tiskového institutu Scott Griffen a předseda správní rady české pobočky institutu Robert Čásenský.
Veřejnoprávní média projdou zásadní proměnou. Bohužel nebude motivovaná žádnou debatou nad tím, jakou službu vlastně mají poskytovat, ale půjde o prozaickou věc: méně peněz. A to o dost. V důsledku toho nabídnou prostě méně a Česko se zbavuje donedávna zajímavé kulturní zbraně.
Posedlost politiků Českou televizí hraničí s fetišismem. Z nějakého záhadného důvodu se politici domnívají, že ČT jim tak nějak patří. Že mají právo chodit do ní do diskusních pořadů. Přitom jsou v Česku tisíce jiných médií. Ne, prostě ČT.
Vládní koalice chce od příštího roku zrušit koncesionářské poplatky za Česká televize a Český rozhlas a nahradit je financováním ze státního rozpočtu. Obě média by ale podle návrhu měla dostat méně, než kolik nyní vyberou od poplatníků. Ministr kultury Oto Klempíř uvedl, že Česká televize má příští rok získat 5,74 miliardy korun, což je zhruba o miliardu méně než letošní výnos z poplatků. Český rozhlas má obdržet 2,07 miliardy korun, tedy asi o 400 milionů méně než letos. Vedení obou institucí před změnou varuje a opozice ji označuje za likvidační, přičemž avizuje obstrukce při projednávání zákona.
Americká blokáda u íránských břehů skončí, uvedl dnes bez bližších podrobností americký prezident Donald Trump. Dodal, že míří na schůzku se svými poradci v takzvané situační místnosti, kde rozhodne o aktuálním návrhu dohody s Íránem.
Ceny ropy se snižují, za jejich dnešním poklesem stojí zprávy o dohodě mezi Spojenými státy a Íránem o prodloužení příměří. Severomořská ropa Brent krátce půl čtvrté vykazovala pokles o 1,8 procenta a pohybovala se nedaleko 92 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela téměř 1,6 procenta a nacházela se v těsné blízkosti 87,50 dolaru za barel.
Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) od června povede Romana Benešová, která působila v poradenské společnosti KPMG nebo skupině Kaprain. Dosavadní ředitelka IKEM Helena Rögnerová se vrátí na ministerstvo. Bude působit jako poradkyně ministra zdravotnictví pro oblast veřejného zdravotního pojištění a řízení nemocnic
Poslanec za Motoristy a někdejší velvyslanec Karel Beran (59) se dnes ve Sněmovně vzdal mandátu. Učinil tak notářským zápisem, uvedl předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Ve Sněmovně by Berana podle volebního serveru mohl nahradit jihlavský podnikatel ve stavebnictví a provozovatel čerpacích stanic Libor Forman.
Evropská unie uvolní Maďarsku přes 16 miliard zmrazených eur z evropských fondů. Brusel tak učiní s ohledem na pokrok, kterého Maďarsko dosáhlo či ještě dosáhne v oblasti reforem pod vedením nové vlády, oznámila dnes podle tiskových agentur předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Cenový strop na🛢️🛢️🛢️ pohonné hmoty, který denně stanovuje stát, o víkendu opět o více než půl koruny na litr klesne. Litr benzinu v Česku zlevní o 61 haléřů na 42,57 koruny. Cena nafty pak po delší době klesne pod 40 korun za litr, čerpací stanice ji budou moci prodávat nejvýše za 39,72 koruny za litr, což je o 54 haléřů méně než dnes.
Souhrnný čistý zisk tuzemských spořitelních družstev loni meziročně vzrostl o více než třetinu na 101 milionů korun. Jejich bilanční suma naopak klesla o pětinu na 7,5 miliardy. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka.
Dluhy domácností v Česku u bank se v dubnu meziměsíčně zvýšily o zhruba 24 miliard na 2,67 bilionu korun. Objem úvěrů pro nefinanční podniky stoupl přibližně o 26 miliard na 1,58 bilionu Kč. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. V meziročním srovnání u domácností dluhy vzrostly asi o 236 miliard a u firem zhruba o 111 miliard korun.
Prezident Petr Pavel označil zásah obytného domu v Rumunsku ruským dronem za zcela nepřijatelný. Podpořil zároveň apel rumunského prezidenta Nicušora Dana na silnou mezinárodní odpověď, spojenci by podle Pavla neměli zůstat jen u společného odsouzení. Rusko musí jasně pochopit, že si podobné útoky nenecháme líbit, napsal Pavel na síti X.
Od ledna do konce dubna 2026 v ČR přibylo 7440 firem, meziročně o 33 procent více. Jde o nejvyšší přírůstek podniků v tomto období za posledních šest let. Vzniklo 13.473 společností, což je o 16 procent více než ve stejném období loňského roku. Zaniklo jich 6033, meziročně o procento více. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau