Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Expertní pracovní skupina zřízená opozičními poslanci mediálního výboru Poslanecké sněmovny vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby stáhl návrh zákona o médiích veřejné služby z připomínkového řízení. Na tiskové konferenci to uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Připomínkové řízení má skončit v pátek.
Investoři mohou ode dneška vkládat 💶 peníze do nejvýznamnějších firem obchodovaných na pražské burze prostřednictvím fondu Wood PX ETF, který vznikl ve spolupráci obchodníka s cennými papíry Wood & Company a Burzy cenných papírů Praha. ETF je typ fondu, který investuje do podkladových aktiv, tedy akcií, dluhopisů, komodit či cizích měn, a reálně je vlastní.
Stavební produkce v Česku letos v červenci meziročně 📈 vzrostla o 1,8 procenta. Data dnes zveřejnil Český statistický úřad. Červnový růst statistici revidovali ze dvou procent na 0,5 procenta. Červencový růst táhla produkce v pozemním stavitelství, naopak inženýrské stavitelství, kam spadá výstavba cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, evidovalo meziroční pokles.
Zahraniční obchod ČR skončil v červenci schodkem 8️⃣,5️⃣ miliardy korun, meziročně byl o pět miliard korun vyšší. Negativní vliv mělo mimo jiné prohloubení deficitu obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji a také s ropou a zemním plynem. Červenec byl prvním měsícem letošního roku, kdy bilance zahraničního obchodu byla ve schodku.
Průmyslová výroba v Česku se v červenci meziročně 📈 zvýšila o 3,1 procenta, nejvíce k tomu přispěla výroba aut a elektřiny. Meziroční růst ale zpomalil z revidovaných 3,8 procenta v červnu. Vyplývá to z údajů, které na webu zveřejnil Český statistický úřad.
Ministr zdravotnictví 👨 Adam Vojtěch (za ANO) si je vědom některých neefektivních prvků v systému veřejného zdravotnictví a připouští v příštích letech změny, které se podle něj ale nesmí projevit v péči o pacienty. Příští rok v úhradové vyhlášce počítá s úsporou šesti miliard korun. Novinářům to řekl při příchodu do Strakovy akademie, kde z podnětu koaličních Motoristů bude hájit návrh rozpočtu své kapitoly na příští rok.
Americkému prezidentovi 👴 Donaldovi Trumpovi by se líbilo přejmenovat stát Nové Mexiko na Novou Ameriku. Sympatie tomuto návrhu, který podle něj pochází od lidí, vyjádřil v noci na dnešek na své síti Truth Social. Na animaci vytvořené za použití umělé inteligence se nechal americký prezident zobrazit, jak přelepuje silniční tabuli.
Ukrajina kvůli pochybení, podvodům a nehospodárnosti přišla v roce 2024 při zadávání vojenských zakázek o 1️⃣,2️⃣ miliardy dolarů (25 miliard korun v současných cenách). Napsal to v neděli americký deník The New York Times s odvoláním na audit vypracovaný ukrajinskými úřady. Ukrajinská agentura pro vyzbrojování odmítla informace deníku komentovat.
Pouze idioti nebo zrádci se mohou v Polsku těšit z vítězství Alternativy pro Německo (AfD) ve volbách ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, uvedl polský premiér 👨 Donald Tusk. Strana, kterou sasko-anhaltská tajná služba vede od roku 2023 jako prokazatelně pravicově extremistickou, vyhrála podle prognóz hlasování s více než 44 procenty hlasů.