Česká televize plánuje do roku 2030 propustit téměř 350 lidí a už příští rok ušetřit 350 milionů korun. Škrty zasáhnou i výrobu pořadů. Úspory přicházejí v době, kdy vláda Andreje Babiše chystá změnu financování veřejnoprávních médií a televize se připravuje na nejisté příjmy.
Českou televizi a Český rozhlas čekají v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií tvrdé škrty. Podle prvních odhadů by obě instituce mohlo opustit celkem 450 až 700 zaměstnanců. Vyplývá to z vyjádření generálního ředitele České televize Hynka Chudárka a generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz má před sebou ožehavé dny a stále není jasné, zda se po volebních debaklech své strany dokáže udržet ve funkci. V komentářích k výsledkům hlasování v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku to dnes píší německá média.
V nedělních volbách 🗳 v Berlíně zvítězila s velkým náskokem radikálně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů. Za ní následují Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze s 18,8 procenta a Alternativa pro Německo (AfD) s 16,3 procenta.
Nové 🚀 raketové testy KLDR nepředstavují hrozbu pro USA ani jejich spojence, uvedlo dnes na síti X americké tichomořské velitelství. Prohlášení přichází krátce poté, co Pchjongjang obvinil USA z vyostření napětí v souvislosti s řadou jejich vojenských cvičení na Korejském poloostrově.
Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 3️⃣8️⃣,2️⃣ procenta hlasů. Vyplývá to výsledků hlasování, které dnes zveřejnil zemský volební úřad. Na druhém místě skončila s 35,5 procenty sociální demokracie (SPD) vedená zemskou premiérkou Manuelou Schwesigovou. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala.