Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Expertní pracovní skupina zřízená opozičními poslanci mediálního výboru Poslanecké sněmovny vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby stáhl návrh zákona o médiích veřejné služby z připomínkového řízení. Na tiskové konferenci to uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Připomínkové řízení má skončit v pátek.
Prodej nových aut s hybridním pohonem🚙🔌 za osm měsíců vzrostl↗️ meziročně o 14,9 procenta na 49 368 vozidel. Hybridy tak tvořily 29,4 procenta všech letos prodaných osobních vozů. Prodej elektromobilů se pak zvýšil o 32,3 procenta na 11 665 aut. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.
Číst více
Stát loni získal dědictví💰💰 po lidech bez příbuzných a bez závěti za víc než 5️⃣6️⃣0️⃣ milionů korun. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) řešil 1615 případů takzvaných odúmrtí. Od roku 2015 je to druhý nejvyšší počet. Vyplývá to z výroční zprávy ÚZSVM za minulý rok.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3️⃣,7️⃣5️⃣ procenta. Shodují se na tom analytici a naznačila to tento týden i viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v rozhovoru s agenturou Reuters. Centrální banka naposledy upravila základní úrokovou sazbu v červnu, kdy ji zvýšila o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň.
V Hormuzském průlivu byla nad ránem zasažena íránská obchodní loď⛴️, uvedly íránské úřady podle agentur. Jeden člověk zemřel, další tři utrpěli zranění. Televize Al-Džazíra informovala, že Írán z útoku obvinil Spojené státy.
Soudy v ČR od ledna do konce srpna 2026 vyhlásily 9869 osobních bankrotů, meziročně je to pokles↘️ o osm procent. Soudy zároveň přijaly 10 121 návrhů na osobní bankrot, rovněž o osm procent méně než za prvních osm měsíců roku 2025. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF-Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.
Polsko přišlo ruskou invazí na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu Kč). To odpovídá přibližně 3,5 procenta kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo polské stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
Americká společnost OpenAI, která působí v oblasti umělé inteligence (AI), neuvede své akcie na burzu v letošním roce. V rozhovoru s časopisem Fortune to řekl šéf podniku Sam Altman. Poukázal v této souvislosti na pochybnosti ohledně bezpečnosti AI.
Číst více
Hlavní cenu Zlatého lva na mezinárodním filmovém🎬 festivalu v Benátkách získalo historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.