Česká televize plánuje do roku 2030 propustit téměř 350 lidí a už příští rok ušetřit 350 milionů korun. Škrty zasáhnou i výrobu pořadů. Úspory přicházejí v době, kdy vláda Andreje Babiše chystá změnu financování veřejnoprávních médií a televize se připravuje na nejisté příjmy.
Českou televizi a Český rozhlas čekají v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií tvrdé škrty. Podle prvních odhadů by obě instituce mohlo opustit celkem 450 až 700 zaměstnanců. Vyplývá to z vyjádření generálního ředitele České televize Hynka Chudárka a generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Opoziční občanští demokraté navrhnou při projednávání rozpočtu v Poslanecké sněmovně obnovit první tři dny nemoci bez nemocenské. Předseda ODS 👨 Martin Kupka to uvedl v diskusi televize Nova s ministrem zahraničí a předsedou Motoristů Petrem Macinkou. Ten obnovení takzvané karenční doby neprosadil v uplynulém týdnu při jednáních se zástupci SPD a ANO ve vládní koalici. V debatě řekl, že při hlasování určitě nebude proti.
Německá chystaná opatření proti 📈 vysokým cenám pohonných hmot mohou být podle analytiků signálem i pro Česko, aktuální zdražování ale automaticky nevyřeší. Tuzemské vládě proto doporučují spíše vyvážený a opatrný přístup. Pokud by česká vláda nakonec rozhodla o regulaci, pak analytici podporují cílené kroky jako například snížení spotřební daně. Naopak zastropování cen by podle nich mohlo krizi ještě prohloubit.
Senátní volby mohou obměnit složení Sněmovny. V říjnovém výběru zástupců do horní parlamentní komory usiluje o zvolení čtveřice nynějších poslanců, a to výhradně z koaličního tábora. Jde o tři zákonodárce hnutí ANO a jednoho z hnutí SPD. Pokud by ve volebním klání uspěli, poslanecký mandát by jim ❌ zanikl. Do sněmovních lavic by za ně nastoupili náhradníci podle pořadí na příslušných kandidátních listinách.
Stejně jako v minulých letech přilákaly 👑 korunovační klenoty na Pražský hrad stovky návštěvníků. Pražané i čeští a zahraniční turisté dorazili před Vladislavský sál ještě před otevřením výstavy, která letos nese podtitul Habsburkové 500. Kolem 09:00 se již fronta táhla téměř přes celé Jižní zahrady. Expozice představuje příběh klenotů od nástupu Ferdinanda I. Habsburského v roce 1526 až do konce 18. století.
Na letišti v Mošnově na Novojičínsku dnes začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR, které jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Ze všech stran jsou kolony 🚗 aut, která na akci jedou. Nejdelší kolona je ze strany od Studénky ve směru od dálnice D1. Je dlouhá asi devět kilometrů.
Ekonomickou situaci v ČR zhodnotilo 👍 pozitivně 52 procent zaměstnavatelů, což je nejvíce za dobu sledování od jara 2020. Zároveň ale 39 procent jich čeká zhoršení stability podnikatelského prostředí v souvislosti s kroky vlády. Vyplývá to z průzkumu společnosti Alma Career mezi 550 firmami, který tak ukázal výrazný kontrast mezi hodnocením ekonomiky a očekáváním dalšího vývoje.
V Mnichově dnes začíná 191. ročník pivních slavností 🍺 Oktoberfest. Do 4. října ho podle pořadatelů navštíví více než šest milionů lidí. Ve festivalovém areálu budou i letos panovat přísná bezpečnostní opatření, která bude zajišťovat přes 600 policistů. Konkrétní poznatky o ohrožení návštěvníků ale policie nemá.
Americký prezident 👴 Donald Trump v pátek oznámil, že se dohodl s Dánskem na urovnání vztahů kolem Grónska. USA tam nyní budou kontrolovat své bezpečnostní zájmy a žádná nepřátelská země si tam nebude moci vybudovat základnu bez amerického souhlasu, uvedl. Podle dánské premiérky Mette Frederiksenové bude dohoda dobrá pro Dánsko i NATO, uvedla agentura AFP.