V Česku má stávka vždy jednu zásadní slabinu. Organizuje se tak ohleduplně, aby pokud možno nikomu nepřekážela. Účastníci se projdou, zapískají si, zabubnují a vrátí se domů s pocitem, že demokracii pro dnešek s úsměvem a pokorou ubránili. Demokracie by se mohla ozvat příkřeji, ale zatím nedostala píšťalku.
Spor o budoucnost České televize a Českého rozhlasu dál houstne. Ministr kultury Oto Klempíř obvinil opozici, že z médií veřejné služby udělala rukojmí politického boje, a odmítl, že by jejich financování ze státního rozpočtu ohrozilo nezávislost. Opozice naopak varuje před větším politickým vlivem a připomíná, že ČT má podle návrhu příští rok dostat o miliardu korun méně a Český rozhlas o 400 milionů. Zaměstnanci obou médií už kvůli změnám ohlásili celodenní stávku.
Tisíce lidí zaplnily dnes odpoledne Staroměstské náměstí v Praze na demonstraci proti zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na stát. Demonstraci Ruce pryč od médií uspořádal spolek Milion chvilek pro demokracii, který se vymezil i proti způsobu, jímž vládní poslanci návrh v sobotu ve 4:36 poslali do druhého čtení. Předseda spolku Mikuláš Minář vyzval v úvodu shromáždění premiéra Andreje Babiše (ANO) a další politiky vládní koalice, aby návrh zákona stáhli a přestali demontovat demokratické pilíře společnosti. Vyzval ho také k veřejné diskusi. Zároveň oznámil další shromáždění na 15. listopadu na Letenské pláni.
Do sporu o financování České televize a Českého rozhlasu se vložil také šéf odborů Josef Středula. Převod veřejnoprávních médií pod státní rozpočet bez pevných zákonných záruk podle něj ohrožuje nezávislost novinářské práce a může vést k omezení programu i propouštění. Odbory zároveň kritizují způsob, jakým vláda změnu prosazuje, a požadují skutečný sociální dialog.
Brněnské náměstí Svobody zaplnily tisíce lidí, kteří protestovali proti chystanému zrušení koncesionářských poplatků a převodu financování České televize a Českého rozhlasu na stát. Demonstranti varovali před oslabením nezávislosti veřejnoprávních médií a kritizovali také způsob, jakým koalice ANO, SPD a Motoristů návrh ve Sněmovně prosazuje. Spor se dál vyostřuje: zaměstnanci ČT a ČRo chystají stávku a opozice se chce obrátit na Ústavní soud i Evropskou komisi.
Prezident Petr Pavel se vložil do vyhroceného sporu o zrušení koncesionářských poplatků. Neočekávané zařazení návrhu a noční víkendové hlasování podle něj podkopávají víru v dobré úmysly jeho předkladatelů a vyvolávají vážné pochybnosti o jejich záměrech. Hlava státu zároveň vyzvala koalici i opozici ke zklidnění situace a požaduje, aby případným zásadním změnám ve financování České televize a Českého rozhlasu předcházela široká debata.
Spor o zrušení koncesionářských poplatků dál sílí. Mediální odbornice Marína Urbániková kritizuje rychlost, s jakou koalice ANO, SPD a Motoristů návrh prosazuje, a varuje, že financování České televize a Českého rozhlasu přímo ze státního rozpočtu může oslabit jejich politickou nezávislost. Za problematické považuje i to, že vláda podle ní změnu dostatečně věcně nezdůvodnila.
Vládní návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel po téměř dvacetihodinovém jednání prvním čtením. Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla opoziční pokusy předlohu zamítnout či vrátit k přepracování. Česká televize a Český rozhlas by nově dostávaly peníze přímo ze státního rozpočtu, zároveň by ale měly k dispozici méně prostředků než letos.
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku. Reagují na rozhodnutí vládní koalice přednostně projednat zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Protest se má projevit i ve vysílání. Podle iniciativy Veřejnoprávně plánované financování ze státního rozpočtu ohrožuje nezávislost obou institucí, vláda změnu obhajuje úlevou pro občany a firmy.
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků se dobře prodává jako úleva domácnostem. Náklady na veřejnoprávní média tím ale nezmizí. Vláda je chce přesunout do státního rozpočtu a zároveň financování omezit. Podstatná otázka proto zní, co za své peníze veřejnost dostane a jak budou redakce chráněny před politiky, o jejichž práci mají informovat. Opoziční spekulace o povolebních motivech tuto debatu jen odvádějí stranou.
Česká televize plánuje do roku 2030 propustit téměř 350 lidí a už příští rok ušetřit 350 milionů korun. Škrty zasáhnou i výrobu pořadů. Úspory přicházejí v době, kdy vláda Andreje Babiše chystá změnu financování veřejnoprávních médií a televize se připravuje na nejisté příjmy.
Průmyslová výroba v Česku se v září meziročně 📈 zvýšila o 6,2 procenta. Byl to nejvyšší měsíční růst za čtyři roky, naposledy průmysl rostl rychleji v září 2022. K letošnímu zrychlení pomohla zejména výroba motorových vozidel a elektřiny. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Zbrojařská a strojírenská skupina Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada se dostala mezi firmy, které mohou usilovat o zakázky na modernizace sedmi amerických muničních závodů dohromady za až 4️⃣,2️⃣ miliardy dolarů (91,5 miliardy korun). Jednotlivé projekty bude americká armáda v pětiletém rámcovém programu MATOC zadávat samostatně podle výsledků soutěží.
Ministerstvo obrany chce ❌ zrušit finanční podporu pro obranný summit. Navrhuje odstoupit od darovací smlouvy s mezinárodním think-tankem, který Prague Defence Summit organizuje. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz s odvoláním na interní dokument ministerstva. V pondělí o tom má rozhodnout vláda. Mezinárodní konference o obraně se letos konala v hlavním městě potřetí, podruhé s finanční podporou české vlády.
Asijské akciové trhy 📉 výrazně oslabují v čele s technologiemi. Zasáhly je obavy z možného nadhodnocení akcií navázaných na umělou inteligenci a z přísnějších regulací odvětví po vítězství demokratů v USA, které stály za čtvrtečním propadem amerických trhů. Ztrácejí výrobci čipů, neboť mezi americkými voliči se projevil výrazný odpor k výstavbě datových center.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že dohoda o ukončení ruské války na Ukrajině se blíží a mohla by se podle něj týkat nejen Ukrajiny, nýbrž celé Evropy. Trump novinářům podle tiskových agentur také řekl, že se dnes v Bílém domě 🤝 setkal s vyslancem ruského prezidenta Vladimira Putina Kirillem Dmitrijevem, o obsahu schůzky ale hovořit odmítl.
Americké akcie prudce 📉 oslabily v čele s technologickými podniky. Ty se dostaly pod tlak, protože vítězství demokratů v kongresových volbách vyvolalo obavy z přísnější regulace umělé inteligence.
Spojené státy dnes v Bruselu vedly produktivní rozhovory s Ukrajinou, Severoatlantickou aliancí a evropskými spojenci o bezpečnostních zárukách pro poválečnou Ukrajinu a o širším bezpečnostním uspořádání v Evropě. Na síti X to napsal zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa 👨 Jared Kushner, který patří k americkým vyjednávačům usilujícím o zprostředkování konce ruské války proti Ukrajině.