Tisíce lidí zaplnily dnes odpoledne Staroměstské náměstí v Praze na demonstraci proti zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na stát. Demonstraci Ruce pryč od médií uspořádal spolek Milion chvilek pro demokracii, který se vymezil i proti způsobu, jímž vládní poslanci návrh v sobotu ve 4:36 poslali do druhého čtení. Předseda spolku Mikuláš Minář vyzval v úvodu shromáždění premiéra Andreje Babiše (ANO) a další politiky vládní koalice, aby návrh zákona stáhli a přestali demontovat demokratické pilíře společnosti. Vyzval ho také k veřejné diskusi. Zároveň oznámil další shromáždění na 15. listopadu na Letenské pláni.
Vládní návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel po téměř dvacetihodinovém jednání prvním čtením. Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla opoziční pokusy předlohu zamítnout či vrátit k přepracování. Česká televize a Český rozhlas by nově dostávaly peníze přímo ze státního rozpočtu, zároveň by ale měly k dispozici méně prostředků než letos.
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku. Reagují na rozhodnutí vládní koalice přednostně projednat zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Protest se má projevit i ve vysílání. Podle iniciativy Veřejnoprávně plánované financování ze státního rozpočtu ohrožuje nezávislost obou institucí, vláda změnu obhajuje úlevou pro občany a firmy.
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků se dobře prodává jako úleva domácnostem. Náklady na veřejnoprávní média tím ale nezmizí. Vláda je chce přesunout do státního rozpočtu a zároveň financování omezit. Podstatná otázka proto zní, co za své peníze veřejnost dostane a jak budou redakce chráněny před politiky, o jejichž práci mají informovat. Opoziční spekulace o povolebních motivech tuto debatu jen odvádějí stranou.
Česká televize plánuje do roku 2030 propustit téměř 350 lidí a už příští rok ušetřit 350 milionů korun. Škrty zasáhnou i výrobu pořadů. Úspory přicházejí v době, kdy vláda Andreje Babiše chystá změnu financování veřejnoprávních médií a televize se připravuje na nejisté příjmy.
Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Stovky zaměstnanců České televize v černém protestovaly na Kavčích horách proti změně financování veřejnoprávních médií. Varují před škrty, omezením výroby pořadů a propouštěním stovek lidí.
Ministr kultury Oto Klempíř odmítá, že by vládní změny financování ČT a Českého rozhlasu ohrožovaly jejich nezávislost. Demonstraci na podporu veřejnoprávních médií označil za spor o peníze, zatímco zaměstnanci obou institucí vstupují do výstražné stávky.
Ministr kultury Oto Klempíř chce v rozpočtu na rok 2027 pro svůj resort až 21 miliard korun. Peníze pro Českou televizi a Český rozhlas se podle něj do této částky započítávat nebudou a mají rozpočet ministerstva navýšit zvlášť. O návrhu dnes jednala tripartita, definitivní podoba rozpočtu se bude řešit s ministerstvem financí.
Českou televizi a Český rozhlas čekají v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií tvrdé škrty. Podle prvních odhadů by obě instituce mohlo opustit celkem 450 až 700 zaměstnanců. Vyplývá to z vyjádření generálního ředitele České televize Hynka Chudárka a generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Po sečtení více než tří čtvrtin hlasů odevzdaných v úterních izraelských volbách vede blok premiéra 👴 Benjamina Netanjahua, většinu v parlamentu ale podle všeho mít nebude. Podle serveru The Times of Israel (ToI) může získat 54 křesel, zatímco hlavní opoziční uskupení 47 mandátů. Pro většinu je ve 120členném Knesetu potřeba 61 křesel.
Náklady na válku v Íránu z americké strany přesahují 4️⃣7️⃣ miliard dolarů (bilion korun), uvedla dnes agentura Reuters. Oproti červencovému odhadu amerického ministerstva obrany je to nárůst o více než 25 procent. Většinu nákladů – přes 29 miliard dolarů (635 miliard korun) – tvoří výdaje na doplnění munice spotřebované v konfliktu. Pentagon zatím na žádost o komentář k číslům, která jsou neveřejná, nereagoval.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj by se velmi brzy mohli 🤝 sejít. Novinářům to bez upřesnění řekl americký prezident Donald Trump, napsala dnes agentura AFP. Trump rovněž podle portálu Kyiv Post prohlásil, že Spojené státy činí značné pokroky v úsilí ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou.
Vládní blok izraelského premiéra Benjamina Netanjahua po sečtení takřka 60 procent hlasů odevzdaných v úterních parlamentních volbách vede, většinu mu ale dílčí výsledky ❌ neslibují. Podle průběžných propočtů, které uvedl portál The Times of Israel, by Netanjahuova strana Likud nyní i se spojenci měla ve 120členném parlamentu 55 křesel, zatímco opoziční uskupení 49 mandátů.
Brazilský politik 👴 Flávio Bolsonaro přicestoval do Spojených států. S odvoláním na své zdroje to v noci na dnešek uvedla stanice BBC a server Financial Times, podle nichž neúspěšný prezidentský kandidát dorazil na Floridu, kde se setkal s bratrem. Agentura Reuters a stanice CNN Brasil o něco dříve uváděly, že Bolsonaro opustil Brazílii a uchýlil se do USA.
Americká 🚗 automobilka General Motors převede registraci svých kmenových akcií z newyorské akciové burzy NYSE na burzu Nasdaq. Připojí se tím k rostoucímu počtu firem, které se snaží navázat spolupráci s touto burzou, zaměřenou hlavně na technologické společnosti. Zároveň se stane prvním tradičním výrobcem automobilů na této burze.
