Očekávané úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) mohly týkat i částek, s kterými počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Klempíř to uvedl v Nedělní debatě ČT. Návrh zahrnující zrušení televizních a rozhlasových poplatků, který kritizuje opozice či někteří odborníci, je podle něj napsaný dobře, byť po připomínkovém řízení očekává úpravy.
Veřejnoprávní média projdou zásadní proměnou. Bohužel nebude motivovaná žádnou debatou nad tím, jakou službu vlastně mají poskytovat, ale půjde o prozaickou věc: méně peněz. A to o dost. V důsledku toho nabídnou prostě méně a Česko se zbavuje donedávna zajímavé kulturní zbraně.
Posedlost politiků Českou televizí hraničí s fetišismem. Z nějakého záhadného důvodu se politici domnívají, že ČT jim tak nějak patří. Že mají právo chodit do ní do diskusních pořadů. Přitom jsou v Česku tisíce jiných médií. Ne, prostě ČT.
Vládní koalice chce od příštího roku zrušit koncesionářské poplatky za Česká televize a Český rozhlas a nahradit je financováním ze státního rozpočtu. Obě média by ale podle návrhu měla dostat méně, než kolik nyní vyberou od poplatníků. Ministr kultury Oto Klempíř uvedl, že Česká televize má příští rok získat 5,74 miliardy korun, což je zhruba o miliardu méně než letošní výnos z poplatků. Český rozhlas má obdržet 2,07 miliardy korun, tedy asi o 400 milionů méně než letos. Vedení obou institucí před změnou varuje a opozice ji označuje za likvidační, přičemž avizuje obstrukce při projednávání zákona.
Koaliční rada se podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) shodla na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Upravila časový harmonogram změny financování. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027. Opozice se zrušením poplatků nesouhlasí, bojí se omezení nezávislosti veřejnoprávních médií.
„Kellner. Na cestě k miliardám“ je titul nové sedmidílné série Českého rozhlasu (ČRo) Plus mapující podnikatelskou dráhu nejbohatšího Čecha až do jeho tragické smrti. Vysílá se od dneška.
Rada České televize dnes nezvolila nového generálního ředitele, volbu na týden přerušila. Ani jeden z finalistů nezískal ve třech volebních kolech nejméně deset hlasů potřebných ke zvolení. Ve druhém a třetím kole volby se radní rozhodovali mezi programovým ředitelem Milanem Fridrichem a obchodním ředitelem Hynkem Chudárkem, kteří střídavě dostali osm a devět hlasů. Vpodvečer rada ČT volbu generálního ředitele přerušila do příští středy 25. června. Příští týden budou radní opět hlasovat pouze o těchto dvou kandidátech.
Rada Janu Součkovi vytkla nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv i komunikaci s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno televize. Generální ředitel označil výtku za neopodstatněnou.
Historie má bohužel tendenci se opakovat v různých obměnách a lidstvo má bolestivou schopnost historické zkušenosti ignorovat. Při dnešním pietním aktu k 56. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy to před budovou Českého rozhlasu v Praze řekl prezident Petr Pavel. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zase uvedl, že národ by měl být hrdý na to, že 21. srpna 1968 do ulic vyšly desetitisíce lidí a bojovaly beze zbraní proti tankům a samopalům.
Vysílání na AM frekvencích sice umožňuje přenos na velké vzdálenosti, je ale méně kvalitní a výrazně dražší než FM frekvence. Veřejnoprávní rozhlas tak ušetří desítky milionů korun ročně.
Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 dolarů za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala válka na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří ve válce s Ukrajinou na dobu oslav sovětského vítězství v druhé světové válce, uvedl podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov.
Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu.
Ve strategické průmyslové zóně Triangle nedaleko Žatce na Lounsku uvažuje zájemce o investici ve výši deset miliard korun. Zaměstnat by mohl 1000 lidí. Radní Ústeckého kraje schválili realizaci ve dvou etapách. Řekl to hejtman Richard Brabec (ANO) s tím, že jméno investora zatím uvést nemůže. V zóně na hranici Lounska, Mostecka a Chomutovska pracuje přes 5200 lidí.
Podnikatelé zvolili za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka. Získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
Německá vláda schválila základní obrysy státního rozpočtu na příští rok a finanční plán na roky 2028 až 2030. V jádrovém rozpočtu, který zajišťuje základní chod státu, jsou podle DPA v příštím roce plánované výdaje ve výši 543,3 miliardy eur (13,2 bilionu Kč), tedy více než letos. Významně by měly vzrůst výdaje na obranu.
Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie.
Plzeňská Škoda, výrobce a dodavatel zařízení pro jadernou energetiku, získala jako první výrobní firma ze střední a východní Evropy americké certifikáty jaderného průmyslu ASME. Uvedl to Karel Samec, mluvčí firmy ze skupiny ČEZ.
Americká společnost Booking Holdings, která mimo jiné provozuje ubytovací platformu Booking.com, snížila celoroční výhled zisku. Uvedla to v úterý při zveřejnění hospodářských výsledků za první čtvrtletí. Krok zdůvodnila dopady války na Blízkém východě. Ta mimo jiné prudce zvyšuje ceny paliv, což staví například evropské aerolinky před nejnáročnější prostředí od pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.
Největší švýcarská banka UBS 🏦🏦🏦 v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 80 procent na tři miliardy dolarů (zhruba 62,5 miliardy orun). Oznámila t v tiskové zprávě. K růstu zisku přispěly rekordní příjmy z obchodování na finančních trzích. Ty v poslední době procházely výkyvy v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.
