Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Expertní pracovní skupina zřízená opozičními poslanci mediálního výboru Poslanecké sněmovny vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby stáhl návrh zákona o médiích veřejné služby z připomínkového řízení. Na tiskové konferenci to uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Připomínkové řízení má skončit v pátek.
Na zrychlení ekonomického 📈 růstu o jeden procentní bod ročně cílí hospodářská strategie, kterou dnes představili opoziční Piráti. Počítá například s vyřazením největších firem z příjmu plošných dotačních titulů tak, aby podpora směřovala k malým a středním podnikům, případně se zavedením stropu u zemědělských dotací. Dokument se nezabývá nastavením daní, kterým se bude věnovat druhá část plánovaná k vydání do konce roku.
Počet nových případů žloutenky A, s jejíž epidemií se Česko potýkalo v posledním roce, od února 📉 klesá, v srpnu jich bylo 70. Návrat dětí do škol může situaci zhoršit, uvedl na webu Státní zdravotní ústav (SZÚ). Loni lékaři zachytili 3255 nemocných, nejvíc od 80. let minulého století. Letos do konce srpna bylo nakažených 1483.
Za nynější zhoršení vztahů mezi Ruskem a Japonskem může podle ruského prezidenta 👴 Vladimira Putina zcela jednoznačně Tokio. Putin to podle agentury Kjódó prohlásil v kyrgyzském Biškeku, kde se účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Ostrou kritiku přitom před třemi týdny v Japonsku vyvolala Putinova cesta na sporné Kurilské ostrovy. Země si totiž nárokuje jižní část souostroví, které je celé pod ruskou správou.
Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou podle ministra zahraničí 👨 Petra Macinky alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Novinářům to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou.
Kvůli zřejmě úmyslně způsobenému zkratu na rozvodně v Bergheimu na západě Německa bylo ze sítě ❌ odpojeno pět bloků dvou elektráren v jejím okolí. Podle agentury DPA o tom dnes informovala energetická společnost RWE. Dodávky elektrické energie to neohrozilo, provozovatel sítě dokázal výpadek vykrýt.
Ceny ropy se dnes dál 📈 zvyšují. Pokračující vojenské údery mezi Spojenými státy a Íránem podle analytiků podkopávají naděje na rychlé řešení konfliktu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent krátce před 9:00 středoevropského letního času vykazovala zhruba jednoprocentní růst, dostala se tak nad 95 dolarů za barel.
Podle šéfky unijní diplomacie 👩 Kaji Kallasové má srpnový útok na letiště Lipsko/Halle všechny známky státem podporovaného terorismu. Kallasová to uvedla před dnešním jednáním unijních ministrů zahraničí v irském Wicklow. Německo na úterní tiskové konferenci oficiálně přisoudilo odpovědnost za útok Rusku.
Známý hongkongský prodemokratický aktivista 👨 Joshua Wong se dnes během soudního procesu přiznal ke spiknutí s cílem spolupracovat se zahraničními silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti. Informovala o tom agentura AP. Hrozí mu až doživotí.
Izraelští představitelé v Německu převzali poslední z šesti objednaných ponorek třídy Dolphin, která je nyní na cestě do Izraele. Oznámilo to v úterý izraelské ministerstvo obrany. Portál The Jerusalem Post napsal, že podle zahraničních médií jsou izraelské ponorky spolu s 🚀 raketovými nosiči a letouny součástí jaderné triády.
Při poslední úterní vlně amerických útoků na Írán zemřelo 1️⃣1️⃣ lidí, informovala dnes ráno agentura IRNA. Po zhruba měsíci relativního klidu se boje mezi Washingtonem a Teheránem znovu rozhořely. Írán v noci na dnešek pokračoval v odvetných útocích na americké základny v arabském regionu.