Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Expertní pracovní skupina zřízená opozičními poslanci mediálního výboru Poslanecké sněmovny vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby stáhl návrh zákona o médiích veřejné služby z připomínkového řízení. Na tiskové konferenci to uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Připomínkové řízení má skončit v pátek.
Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se 🤝 shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny, oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky v Gödöllö u Budapešti. „V4 je zpět“, prohlásil na tiskové konferenci. Spolupráce stojí na pevných základech a je schopná se vyrovnat výzvám 21. století, dodal.
Evropské akcie 📉 oslabily. Na trhy dolehla rostoucí očekávání, že americká centrální banka (Fed) v nadcházejících měsících dále zvýší úrokové sazby, a také obavy z vysokých investic technologických firem do umělé inteligence. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, klesl o 0,7 procenta na 634,63 bodu.
Italská vláda již několik týdnů otálí se schválením půjček pro investice do obrany z unijního programu Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE). Ve hře je 14,9 miliardy eur (3️⃣6️⃣1️⃣ miliard korun). Kabinet není podle prohlášení svých členů v postoji k půjčkám jednotný, na schválení tlačí ministr obrany Guido Crosetto, opatrnější postoj pak zastává ministr financí Giancarlo Giorgetti.
Dagmar Havlová ❌ odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou, která je po bývalém prezidentovi pojmenovaná. Uvedly to Česká televize a server Novinky.cz. Havlová podle televize a serveru uvedla, že nechce nést odpovědnost za způsob, jakým je Havlovo jméno používáno, a že ztratila důvěru k současnému vedení a směřování knihovny.
Americký dolar dnes posiluje a ke koši měn se dostal 📈 nejvýše za 13 měsíců. Investoři po minulém zasedání měnového výboru centrální banky USA (Fed) zvýšili sázky na růst úrokových sazeb ve Spojených státech, což podporuje zájem o americkou měnu. K růstu dolaru pomohl i výprodej akcií společností s nejvyšší tržní kapitalizací.
Česká měna dnes dále 📉 oslabila, k euru ale jen o haléř na 24,22 koruny za euro. Vůči dolaru, který dnes posiloval, koruna ztratila 14 haléřů a zakončila obchodování na 21,28 koruny za dolar. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online.
Pražská burza dnes 📈 posílila. Index PX stoupl o 0,61 procenta na 2599,53 bodu. Burza zpevnila hlavně díky zdražení akcií energetické firmy ČEZ a banky Moneta. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Stát vyplatil na náhradním výživném dětem neplatičů za prvních bezmála pět let přes 1️⃣,1️⃣ miliardy korun. Letos od ledna do konce dubna jim poslal 112,2 milionu korun, tedy o 15 procent více než před rokem. V dubnu úřady práce poskytly 14 200 těchto dávek, meziročně o 1500 víc. Vyplývá to z údajů ministerstva práce.
Německý výrobce hraček Playmobil ukončil výrobu ve svém závodě v bavorském Dietenhofenu a přesouvá ji do České republiky a na Maltu. Firma rozhodnutí zdůvodnila vysokými náklady na mzdy a energii v Německu. Závod bude oficiálně uzavřen 30. června, výroba ale byla zastavena už o týden dříve a byli propuštěni všichni zaměstnanci, napsala agentura DPA
Nejvyšší povolená cena, kterou denně stanovuje stát, ve středu oproti dnešku 📉 zlevní o 18 haléřů na 36,36 koruny za litr. Benzin naopak mírně zdraží, čerpací stanice ho budou moci prodávat nejvýše za 40,55 koruny za litr, což je o pět haléřů více než dnes.