Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Expertní pracovní skupina zřízená opozičními poslanci mediálního výboru Poslanecké sněmovny vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby stáhl návrh zákona o médiích veřejné služby z připomínkového řízení. Na tiskové konferenci to uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Připomínkové řízení má skončit v pátek.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 1️⃣4️⃣,3️⃣ miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svoji službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
Prezident Petr Pavel ❌ nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl dnes Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což považuje Pavel za bezprecedentní chování.
Částku 4️⃣,2️⃣5️⃣ miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDnes.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) se podle německých médií připravuje na převzetí moci ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Volby se tam budou konat za dva měsíce a podle průzkumů by strana mohla získat přes 4️⃣0️⃣ procent hlasů. Není vyloučeno ani to, že bude mít v zemském sněmu v Magdeburku absolutní většinu.
Míra inflace v eurozóně v červnu 📉 klesla na 2,8 procenta z květnového tempa růstu cen 3,2 procenta, zejména díky výraznému zpomalení růstu cen energií. V rychlém odhadu to uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Inflace se tak přiblížila dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky, od nějž se v předchozích měsících vzdalovala kvůli dopadům válečného konfliktu na Blízkém východě na ceny energií.
Světová ekonomika zůstává 👍 odolná a podle základního scénáře investiční společnosti Amundi by se měla letos vyhnout recesi. Tento rok by měla vzrůst přibližně o tři procenta, růst však bude nerovnoměrný. Novinářům to dnes řekl investiční ředitel Amundi Czech Republic Petr Zajíc.
Konsolidovaný zisk holdingu Agrofert, který působí v zemědělství, potravinářství či chemii, loni meziročně klesl o 4,9 miliardy na 2️⃣,2️⃣ miliardy korun. Agrofert o tom informoval v tiskové zprávě. Pokles je způsobený mimořádným ziskem z roku 2024, kdy Agrofert prodal mediální skupinu Mafra, firmu Londa provozující rozhlasové stanice a pardubickou chemičku Synthesia.
Albánii ☝️ hrozí, že pro odpor Spojených států související s nízkými výdaji na obranu balkánské země přijde o pořádání summitu NATO v Tiraně v příštím roce. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na osoby obeznámené se situací. Albánie je spolu s Českem a Slovinskem jediným členem aliance, který loni nesplnil cíl vynakládat na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v červnu dál 📈 zlepšily, šlo o nejvýraznější zlepšení od dubna roku 2022. Index nákupních manažerů (PMI) byl 53,9 bodu po květnových 52,2 bodu. Dnes o tom informovala společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.
Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje 👍 obstál před Ústavním soudem. Skupina 32 senátorů loni navrhla zrušit část zákona o rozpočtovém určení daní, soud ale dnes podnět zamítl. Zákon podle senátorů neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji.