Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Expertní pracovní skupina zřízená opozičními poslanci mediálního výboru Poslanecké sněmovny vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby stáhl návrh zákona o médiích veřejné služby z připomínkového řízení. Na tiskové konferenci to uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Připomínkové řízení má skončit v pátek.
Finská pohraniční stráž má podezření, že ruský průzkumný letoun Iljušin Il-20 ve čtvrtek narušil vzdušný prostor severské země v západní části Finského zálivu. Narušení podle něj trvalo přibližně tři minuty a letadlo se nacházelo nejhlouběji asi 8,7 kilometru uvnitř finského vdušného prostoru
Návštěvnost filmu Vlny režiséra Jiřího Mádla, který se odehrává na pozadí událostí srpnové okupace, k 21. srpnu překonala v českých kinech milion diváků. S tržbami 159 milionů korun jsou Vlny druhým nejvýdělečnějším českým filmem po roce 1989 za komedií Ženy v běhu režiséra Martina Horského, která dosáhla tržeb téměř 212 milionů korun.
Kvalifikované pracovní síly chybějí v Německu téměř čtvrtině firem. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnil hospodářský institut Ifo. Podle něj se situace proti první polovině letošního roku zhoršila, je ale pořád lepší než dlouhodobý průměr.
Inflace v Japonsku zrychluje. V červenci vzrostla meziročně na 1,8 procenta z červnových 1,6 procenta. Oznámila to dnes tamní vláda. Podniky nyní přenášejí na zákazníky zvýšené náklady na import, za kterými stojí slabý kurz jenu a vysoké ceny energetických produktů. Japonská centrální banka příští měsíc zřejmě přikročí ke zvýšení úrokových sazeb.
Zakladatel a generální ředitel americké internetové společnosti Meta Mark Zuckerberg koupil na jihovýchodě Irska zámek 🏰 z první poloviny 19. století. Informoval o tom jeho mluvčí. Podle listu The Irish Times se hodnota nemovitosti odhaduje na 20 až 30 milionů eur (zhruba 482 až 724 milionů korun).