Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Mezinárodní federace novinářů ostře vstoupila do sporu o budoucnost České televize a Českého rozhlasu. Delegáti jejího kongresu jednomyslně odsoudili vládní návrh převést financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet, protože podle nich ohrožuje jejich ekonomickou i redakční nezávislost a posiluje politickou kontrolu. IFJ chce premiéra Andreje Babiše vyzvat ke stažení návrhu.
Na Staroměstském náměstí v Praze se vpodvečer sešly tisíce lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle zpravodaje České tiskové kanceláře drželi účastníci české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Na akci dohlíželi policisté včetně antikonfliktního týmu.
Očekávané úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) mohly týkat i částek, s kterými počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Klempíř to uvedl v Nedělní debatě ČT. Návrh zahrnující zrušení televizních a rozhlasových poplatků, který kritizuje opozice či někteří odborníci, je podle něj napsaný dobře, byť po připomínkovém řízení očekává úpravy.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií nabírá na obrátkách. Předseda opozičních Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby do připravované pracovní skupiny k zákonu o médiích veřejné služby zapojil i opozici.
Boj o duši České televize a Českého rozhlasu se rozjíždí naplno. Občanská společnost se probouzí, odbory obou mediálních institucí vyhlásily stávkovou pohotovost, šéfové ČT a ČRo jednají s vládními špičkami. A do toho se chystají ne jeden, ale hned dva zákony na radikální proměnu médií veřejné služby. A je dobré si přiznat, že to nakonec bude vláda, kdo si prosadí svou, bez ohledu na cokoli. A to jednoduše proto, že mediální duální systém u nás v podstatě kolabuje.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se ve středu setká s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem kvůli vládnímu návrhu změn financování veřejnoprávních médií. Předseda vlády odmítl, že by kabinet chtěl plánovaným zrušením televizních a rozhlasových poplatků ničit veřejnoprávní média. Je naopak otevřený diskusi a bude transparentní, uvedl Babiš. S ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem se podle Babiše sejde vicepremiér Karel Havlíček (ANO).
Vládní zákon o veřejnoprávních médiích by podle Mezinárodního tiskového institutu (IPI) mohl v případě schválení porušovat Evropský akt o svobodě médií (EMFA). Ten vyžaduje, aby všechny členské státy EU včetně Česka garantovaly nezávislé fungování veřejnoprávních médií zajišťující transparentní a předvídatelné financování. V tiskové zprávě to uvedl výkonný ředitel Mezinárodního tiskového institutu Scott Griffen a předseda správní rady české pobočky institutu Robert Čásenský.
Veřejnoprávní média projdou zásadní proměnou. Bohužel nebude motivovaná žádnou debatou nad tím, jakou službu vlastně mají poskytovat, ale půjde o prozaickou věc: méně peněz. A to o dost. V důsledku toho nabídnou prostě méně a Česko se zbavuje donedávna zajímavé kulturní zbraně.
Posedlost politiků Českou televizí hraničí s fetišismem. Z nějakého záhadného důvodu se politici domnívají, že ČT jim tak nějak patří. Že mají právo chodit do ní do diskusních pořadů. Přitom jsou v Česku tisíce jiných médií. Ne, prostě ČT.
Vládní koalice chce od příštího roku zrušit koncesionářské poplatky za Česká televize a Český rozhlas a nahradit je financováním ze státního rozpočtu. Obě média by ale podle návrhu měla dostat méně, než kolik nyní vyberou od poplatníků. Ministr kultury Oto Klempíř uvedl, že Česká televize má příští rok získat 5,74 miliardy korun, což je zhruba o miliardu méně než letošní výnos z poplatků. Český rozhlas má obdržet 2,07 miliardy korun, tedy asi o 400 milionů méně než letos. Vedení obou institucí před změnou varuje a opozice ji označuje za likvidační, přičemž avizuje obstrukce při projednávání zákona.
Pražská burza v úvodu týdne posílila 💪 o 0,78 procenta na 2580,60 bodu. Je to její nejsilnější závěr v letošním květnu. Rostla většina hlavních titulů, dařilo se především akciím Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ. Aktivita na trhu byla podprůměrná. Cenné papíry Erste Bank zdražily o 3,55 procenta na 2479 korun. Komerční banka posílila o 0,46 procenta na 992,50 korun a Moneta Money Bank o 0,59 procenta na 188,50 koruny.
