Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Expertní pracovní skupina zřízená opozičními poslanci mediálního výboru Poslanecké sněmovny vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby stáhl návrh zákona o médiích veřejné služby z připomínkového řízení. Na tiskové konferenci to uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Připomínkové řízení má skončit v pátek.
Čínská automobilka BYD zvýšila ve druhém čtvrtletí čistý zisk meziročně o 30 procent na 8,2 miliardy jüanů (25,3 miliardy korun). Čtvrtletní zisk stoupl poprvé po déle než roce. Přispělo k tomu oživení exportu, které vyvážilo slabou domácí poptávku. Firma, která je největším výrobcem elektromobilů na světě podle objemu prodeje, o tom informovala ve své výsledkové zprávě
Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65 procent. Maximální podpora by činila 60 procent průměrné mzdy namísto letošních 80 procent.
Japonské úřady za uplynulý měsíc vynaložily na intervence na devizových trzích rekordních 15,4 bilionu jenů (téměř dva biliony korun). Cílem bylo podpořit domácí měnu, která se propadla vůči dolaru nejníže za 40 let. Ukázaly to údaje japonského ministerstva financí
Hospodářský růst ve druhém čtvrtletí byl 📉 slabší, než očekávala Česká národní banka (ČNB). Podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu se hrubý domácí produkt meziročně zvýšil o 1,9 procenta, prognóza centrální banky předpokládala růst o 2,2 procenta. Slabší výkonnost jde podle ČNB na vrub výraznému snížení zásob.
Výnos desetiletých dluhopisů německé vlády se dnes vyšplhal na 3,276 procenta a je 📈 nejvýše od roku 2011. Vyšší výnosy znamenají vyšší náklady na půjčky pro vlády a zvyšují náklady hypoték a firemního financování. Analytici zároveň upozorňují, že Německo i eurozóna v příštím roce vydají rekordní objemy nového dluhu.
Skupině Air Bank, kterou tvoří stejnojmenná banka zahrnující i značku Zonky a český a slovenský Home Credit, v prvním pololetí 📈 stoupl čistý zisk o 23 procent na 2,232 miliardy korun. Počet klientů skupiny letos vzrostl o 53 tisíc na 2,1 milionu.
Konsorcium investiční společnosti Advent International a zpracovatele plateb Stripe ustoupilo od snahy převzít zhruba za 5️⃣3️⃣ miliard dolarů (1,1 bilionu korun) americkou platební společnost PayPal Holdings. S odkazem na informované zdroje to ve čtvrtek uvedla agentura Bloomberg. PayPal už dříve avizoval, že nabídku považuje za nedostatečnou, protože nedoceňuje vyhlídky podniku.
Podíl čínských výrobců automobilů na celkovém prodeji nových aut v Evropě v červenci překročil 1️⃣1️⃣ procent. Spotřebitelé mají i nadále v oblibě cenově dostupnější čínské plug-in hybridy, které v červenci měly na celkovém počtu všech registrovaných plug-in hybridních vozů v Evropě rekordní třetinový podíl. S odvoláním na údaje analytické společnosti Dataforce to napsala agentura Bloomberg.
Po vleklých zdravotních problémech zemřel nejstarší evropský panovník, norský král Harald V., který byl od minulého pondělí v nemocnici v Oslu. Bylo mu 89 let. Oznámil to dnes podle agentur královský palác. Po jeho smrti se jeho syn Haakon VIII. stává novým norským králem.
Americký technologický gigant Google ze skupiny Alphabet změní v Evropě své zásady týkající se 💻 spamu, aby vyhověl výhradám Evropské unie. Chce se tak vyhnout případné pokutě od antimonopolního úřadu. Podle agentury Reuters to dnes oznámila společnost.