Česká televize plánuje do roku 2030 propustit téměř 350 lidí a už příští rok ušetřit 350 milionů korun. Škrty zasáhnou i výrobu pořadů. Úspory přicházejí v době, kdy vláda Andreje Babiše chystá změnu financování veřejnoprávních médií a televize se připravuje na nejisté příjmy.
Českou televizi a Český rozhlas čekají v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií tvrdé škrty. Podle prvních odhadů by obě instituce mohlo opustit celkem 450 až 700 zaměstnanců. Vyplývá to z vyjádření generálního ředitele České televize Hynka Chudárka a generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Americký dolar dnes pokračuje v růstu díky vyhlídkám na další zvýšení úrokových sazeb ve Spojených státech. Vůči koši předních měn se tak vyšplhal na nejvyšší úroveň za téměř dva měsíce.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) plánuje v následujících 15 měsících zahájit stavbu nových 90,8 kilometru dálnic, 50,3 kilometru silnic první třídy a zvýšit kapacitu zhruba 13 kilometrů dálnic. Mezi nimi jsou úseky dálnice D52 před Novomlýnskými nádržemi, úseky D6 u Karlových Varů, část D7 u Postoloprt nebo úseky D55 mezi Kokory a Přerovem a mezi Napajedly a Babicemi.
Pražská burza dnes opět oslabila a prohloubila tak úterní ztráty. Index PX klesl o 0,46 procenta na 2729,62 bodu. V červeném zakončila obchodování většina hlavních titulů, zisky si ale připsaly akcie Erste Bank a zbrojovky CSG.
Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nyní poprvé za více než 20 let nedostali pozvání na volby do amerického Kongresu, informovala agentura AFP. Volby budou v listopadu a rozhodnou o tom, zda si republikáni udrží ve Sněmovně reprezentantů a Senátu většinu.
Rusko i Ukrajina projevují zájem o omezené příměří týkající se energetiky a obilí. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se na okraj všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN setkal s ruskou delegací vedenou šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem.
Ruská vláda snížila odhad letošní těžby zemního plynu. Nové prognózy ministerstva hospodářství předpokládají, že jeho produkce v Rusku letos dosáhne 683,1 miliardy krychlových metrů, zatímco v květnu vláda letošní těžbu odhadovala na 688,4 miliardy krychlových metrů. Vyplývá to z návrhu vládního dokumentu, ke kterému získala přístup agentura Reuters. I navzdory zhoršení odhadu by se těžba nicméně měla zvýšit z 662,7 miliardy krychlových metrů v loňském roce.
Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair nebudou zákazníkům účtovat kvůli vyšším cenám pohonných hmot palivový příplatek, ale konkurence možná ano, řekl dnes šéf podniku Michael O'Leary. Dodal, že v důsledku zvýšených nákladů na palivo očekává, že by v leteckém odvětví mohla nastat další konsolidace. Informuje o tom agentura Reuters.
Města a obce by mohly vyhláškou stanovit řidičům taxi jako podmínku pro poskytování služeb na svém území zkoušku z češtiny nebo místopisu. Schválila to dnes Sněmovna v novele zákona o silničním provozu, když přijala pozměňovací návrh pražských poslanců ANO Patrika Nachera a Roberta Králíčka. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) návrh podpořil.
Česko ode dneška upravilo pravidla systému notifikací ruských diplomatů. S jednodenním předstihem musí hlásit plán překročit hranice, oznamovat budou muset i účel cesty, její trasu a dobu nebo místo pobytu. Úpravu režimu, o které informoval web Parlamentní listy, na dotaz ČTK potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgö. Premiér Andrej Babiš (ANO) v únoru po výtkách opozice sliboval zavedení přísnějšího režimu, kdy u ruských diplomatů přijíždějících do ČR z jiných zemí stát vyžaduje předchozí schválení.
Vizovické likérce Rudolf Jelínek loni klesly tržby na 545 milionů korun, předloni činily 573 milionů korun. Společnosti se také snížil zisk na 12,1 milionu korun po zdanění, o rok dříve to bylo 14,6 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.