Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Expertní pracovní skupina zřízená opozičními poslanci mediálního výboru Poslanecké sněmovny vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby stáhl návrh zákona o médiích veřejné služby z připomínkového řízení. Na tiskové konferenci to uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Připomínkové řízení má skončit v pátek.
V Ankaře i dnes, dva dny před summitem Severoatlantické aliance, pokračují úřady v 👮 zatýkání opozičních politiků, novinářů nebo ekologických aktivistů. V turecké metropoli jsou prakticky uzavřeny hlavní dopravní tepny a řadu míst kontroluje policie, čímž v Ankaře ochromila dopravu. Uvedla to agentura AFP.
Investice do luxusního zboží se loni znehodnotily o 0,4 procenta, za posledních deset let ale investorům 📈 vydělaly 38,6 procenta. Vyplývá to z Indexu luxusních investic, který sestavuje společnost Knight Frank. Inflace v ČR loni činila meziročně 2,5 procenta, za desetileté období zhruba 55 procent.
Alternativa pro Německo (AfD) bude po zářijových zemských volbách vládnout. V projevu na závěr sjezdu strany v Erfurtu to dnes řekla její spolupředsedkyně 👩 Alice Weidelová. Dvoudenní sjezd AfD, kterou německá civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou, doprovázely protesty.
V Polsku vypukl spor o 🚀 střely do systému protivzdušné obrany Patriot, které podle polské opozice předala Varšava na jaře Ukrajině. Národně konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) a další pravicové strany kritizují, že rozhodnutí učinila vláda bez souhlasu parlamentu a prezidenta. Polsko podle nich potřebuje munici do patriotů pro sebe, informovala dnes agentura DPA.
Tři synové zabitého íránského duchovního vůdce Alího Chameneího se dnes přišli pomodlit k jeho rakvi i rakvím čtyř dalších členů rodiny. Další syn Modžtaba, který po otci funkci nejvyššího duchovního vůdce Íránu převzal, mezi nimi ❌ nebyl, informovala agentura Reuters.
V Česku je po prvních sečích nedostatek krmiv pro 🐄 hospodářská zvířata. Méně je například sena nebo slámy užívané pro krmení skotu, ale i jako podestýlka pro drůbež. Pokles produkce způsobilo sucho i vysoké teploty v posledním červnovém týdnu. Vyplynulo to z vyjádření zemědělců.
Ministři sedmi zemí skupiny OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, od srpna 📈 zvýší těžbu celkem o 188 tisíc barelů denně. OPEC to dnes oznámil v tiskové zprávě. Jde o stejně vysoký nárůst, na jakém se skupina dohodla i v předchozích měsících.
Nejméně 8️⃣ lidí včetně čtyř dětí bylo v sobotu pozdě večer, kdy ve Spojených státech vrcholily oslavy Dne nezávislosti, postřeleno ve čtvrti Coney Island v New Yorku. Všichni zranění byli hospitalizováni, jedna žena je v kritickém stavu. S odvoláním na newyorskou policii o tom dnes na svém webu informovala stanice ABC News.
Vládní delegace v čele s premiérem 👴 Andrejem Babišem odletí v úterý ráno na summit Severoatlantické aliance (NATO) krátce před prezidentem Petrem Pavlem. V informacích pro média to potvrdil úřad vlády. V Babišově programu úřad vlády uvádí obě hlavní akce summitu, tedy úterní neformální večeři i středeční jednání Severoatlantické rady, Pavla program nezmiňuje.
Bělorusko pod vedením 👴 Alexandra Lukašenka fakticky ztratilo vojenskou suverenitu a jeho ekonomika i státní aparát se stále více podílí na ruském válečném úsilí proti Ukrajině. To by si měly spojenecké země uvědomit, uvedl Uladzimir Žyhar, jeden ze zástupců exilové organizace BELPOL, sdružující bývalé příslušníky běloruských bezpečnostních složek, kteří dokumentují aktivity Lukašenkova režimu a jeho aparátu.