Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Expertní pracovní skupina zřízená opozičními poslanci mediálního výboru Poslanecké sněmovny vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby stáhl návrh zákona o médiích veřejné služby z připomínkového řízení. Na tiskové konferenci to uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Připomínkové řízení má skončit v pátek.
Mezinárodní federace novinářů ostře vstoupila do sporu o budoucnost České televize a Českého rozhlasu. Delegáti jejího kongresu jednomyslně odsoudili vládní návrh převést financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet, protože podle nich ohrožuje jejich ekonomickou i redakční nezávislost a posiluje politickou kontrolu. IFJ chce premiéra Andreje Babiše vyzvat ke stažení návrhu.
Na Staroměstském náměstí v Praze se vpodvečer sešly tisíce lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle zpravodaje České tiskové kanceláře drželi účastníci české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Na akci dohlíželi policisté včetně antikonfliktního týmu.
Očekávané úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) mohly týkat i částek, s kterými počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Klempíř to uvedl v Nedělní debatě ČT. Návrh zahrnující zrušení televizních a rozhlasových poplatků, který kritizuje opozice či někteří odborníci, je podle něj napsaný dobře, byť po připomínkovém řízení očekává úpravy.
Debata o budoucnosti veřejnoprávních médií nabírá na obrátkách. Předseda opozičních Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby do připravované pracovní skupiny k zákonu o médiích veřejné služby zapojil i opozici.
Boj o duši České televize a Českého rozhlasu se rozjíždí naplno. Občanská společnost se probouzí, odbory obou mediálních institucí vyhlásily stávkovou pohotovost, šéfové ČT a ČRo jednají s vládními špičkami. A do toho se chystají ne jeden, ale hned dva zákony na radikální proměnu médií veřejné služby. A je dobré si přiznat, že to nakonec bude vláda, kdo si prosadí svou, bez ohledu na cokoli. A to jednoduše proto, že mediální duální systém u nás v podstatě kolabuje.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se ve středu setká s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem kvůli vládnímu návrhu změn financování veřejnoprávních médií. Předseda vlády odmítl, že by kabinet chtěl plánovaným zrušením televizních a rozhlasových poplatků ničit veřejnoprávní média. Je naopak otevřený diskusi a bude transparentní, uvedl Babiš. S ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem se podle Babiše sejde vicepremiér Karel Havlíček (ANO).
Vládní zákon o veřejnoprávních médiích by podle Mezinárodního tiskového institutu (IPI) mohl v případě schválení porušovat Evropský akt o svobodě médií (EMFA). Ten vyžaduje, aby všechny členské státy EU včetně Česka garantovaly nezávislé fungování veřejnoprávních médií zajišťující transparentní a předvídatelné financování. V tiskové zprávě to uvedl výkonný ředitel Mezinárodního tiskového institutu Scott Griffen a předseda správní rady české pobočky institutu Robert Čásenský.
Veřejnoprávní média projdou zásadní proměnou. Bohužel nebude motivovaná žádnou debatou nad tím, jakou službu vlastně mají poskytovat, ale půjde o prozaickou věc: méně peněz. A to o dost. V důsledku toho nabídnou prostě méně a Česko se zbavuje donedávna zajímavé kulturní zbraně.
Posedlost politiků Českou televizí hraničí s fetišismem. Z nějakého záhadného důvodu se politici domnívají, že ČT jim tak nějak patří. Že mají právo chodit do ní do diskusních pořadů. Přitom jsou v Česku tisíce jiných médií. Ne, prostě ČT.
Rozhodnutí o složení české delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře dnes nepadlo, řekl prezident 👨 Petr Pavel novinářům při odchodu z úřadu vlády. Na schůzi kabinetu byl asi 20 minut. Premiér Andrej Babiš (ANO) podle něj zopakoval, že vláda o delegaci do Ankary rozhodne 22. června. Pavel zároveň ocenil, že ho vláda schválila jako šéfa delegace na Valné shromáždění OSN, které se bude v září konat v New Yorku.
Vysoké ceny energií ⚡ zřejmě v příštích letech zabrzdí plány na výstavbu až 40 procent datových center v České republice. Ty přitom mají potenciál až miliardových výnosů pro tuzemské hospodářství. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGU.
Společnost Google představila nový otevřený hydrologický model založený na umělé inteligenci 🧠, který slouží k přesnějšímu předpovídání povodní a zlepšení ochrany před jejich dopady. Na vývoji a testování systému se podílel také Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který o tom informoval v tiskové zprávě.
Výrobce letadel Aero Vodochody Aerospace měl loni obrat 6,5 miliardy korun, meziročně o osm procent více. Na rekord v novodobé historii vzrostl zisk před zdaněním, a to z předloňských 102 milionů korun na 502 milionů korun. Informoval o tom mluvčí Aera Lukáš Hora.
Číst více
Evropské akcie zahájily týden výrazným 📉 poklesem, při kterém sestoupily na dvoutýdenní minimum. Dolů je tlačí eskalace konfliktu na Blízkém východě a globální výprodej akcií firem, které se zabývají umělou inteligencí. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, ztrácel 0,6 procenta a nacházel se blízko 619 bodů. Krátce po zahájení obchodování sestoupil až na 616,50 bodu.
Energetická společnost Pražská plynárenská v loňském roce vykázala čistý zisk přes 720 milionů korun, meziročně si však pohoršila o téměř 3️⃣5️⃣ procent. Klesly rovněž výnosy podniku, a to meziročně o 11 procent na 27,4 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti za rok 2025.
Největší italská bankovní skupina Intesa Sanpaolo nabídla 3️⃣0️⃣,6️⃣ miliardy eur (zhruba 740 miliard korun) za převzetí menšího domácího konkurenta Monte dei Paschi di Siena (MPS). Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Dodala, že spojením podniků by vznikla druhá největší banka v eurozóně podle tržní hodnoty za španělským rivalem Santander.
Strana Občanská smlouva arménského premiéra 👨 Nikoly Pašinjana vyhrála nedělní parlamentní volby se ziskem 49,8 procenta hlasů. Dnes o tom podle agentur informovala arménská volební komise po sečtení hlasů ze všech volebních místností. Druhá skončila Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan. Získala 23,3 procenta hlasů. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany.
Ceny ropy na začátku týdne prudce 📈 rostou. Je to reakce na obnovené izraelské útoky na Libanon a na izraelské údery na vojenské cíle v Íránu. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst přibližně o 4,3 procenta a pohybuje se kolem 97,20 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) přidává zhruba 4,2 procenta a je nad 94,30 dolaru za barel.
Nedělní druhé kolo prezidentské volby v Peru směřuje k těsnému výsledku. Podle prognózy agentury Ipsos má mírný náskok levicový poslanec 👨 Roberto Sánchez. V částečných volebních výsledcích zatím vede krajně pravicová politička Keiko Fujimoriová, píše agentura Reuters. Při těsném výsledku by se mohlo na oficiální vyhlášení vítěze čekat několik dnů i týdnů.