Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Expertní pracovní skupina zřízená opozičními poslanci mediálního výboru Poslanecké sněmovny vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby stáhl návrh zákona o médiích veřejné služby z připomínkového řízení. Na tiskové konferenci to uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Připomínkové řízení má skončit v pátek.
Růst hrubého domácího produktu (HDP) Spojených států ve druhém čtvrtletí v celoročním přepočtu zpomalil na 1,5 procenta z tempa 2,1 procenta v prvním čtvrtletí. V rychlém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu.
Ministerstvo zdravotnictví počítá pro příští rok po přesunu protidrogové agendy s dotacemi 415 milionů korun pro poskytovatele služeb proti závislostem. Peníze by chtělo přesměrovat víc do prevence. Při veřejném slyšení v Senátu o odpovědnosti státu za protidrogovou politiku to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podpora tak bude stejná jako letos. Podle protidrogových expertů je částka nízká, služby jsou dlouhodobě podfinancované a potřeba by bylo k plnému pokrytí navíc 600 až 800 milionů korun.
Ministerstvo financí dnes v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 7,7 miliardy korun. Objem emise byl zhruba o 30 procent vyšší, než ministerstvo předpokládalo ve svém emisním kalendáři z konce června. Zájem investorů o české obligace byl větší, když je chtěli nakoupit za 15,9 miliardy korun.
Firmě Wienerberger, největšímu výrobci pálených cihel a střešních tašek v ČR, loni klesl zisk před zdaněním o více než 45 procent na 171 milionů korun. Obrat společnosti vzrostl o téměř devět procent na 3,65 miliardy korun.
Evropská komise dnes vyplatila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur (asi 84 miliard korun) z vojenské části půjčky pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na nákup dronů, raket a stíhaček, uvedla komise. Platba navazuje na převod prvních 3,2 miliardy eur (77,4 miliardy Kč) v rámci makrofinanční podpory, kterou oznámila šéfka EK Ursula von der Leyenová 25. června.
Mezičtvrtletní růst ekonomiky Evropské unie ve druhém čtvrtletí podle sezonně upravených údajů zrychlil na 0,5 procenta z tempa 0,1 procenta v prvním čtvrtletí. V rychlém odhadu to dnes oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Růst české ekonomiky zrychlil na 0,4 procenta.
Americká softwarová společnost Microsoft ve čtvrtém finančním čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 31 procent na 35,8 miliardy dolarů (zhruba 755 miliard korun). Firma o tom informovala v tiskové zprávě. Microsoft nadále těží z dobrých výsledků v oblasti cloudových služeb a umělé inteligence (AI).
Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vzrostla 📈 oproti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta. V předběžné zprávě to uvedl Spolkový statistický úřad. Analytici oslovení agenturou Reuters předpokládali, že hrubý domácí produkt (HDP) vzroste jen o 0,1 procenta. Statistický úřad také revidoval data za první čtvrtletí. HDP v něm vzrostlo o 0,4 místo původně udávaných 0,3 procenta.
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, vložilo za dva a půl roku peníze 266 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od ledna 2024 investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů. V DIP bylo koncem června 12,1 miliardy korun. Z toho tvořily tři procenta depozita, 91 procent investiční fondy a šest procent ostatní investice.
Číst více
Zisk 💰 před zdaněním německého výrobce luxusních aut BMW ve druhém čtvrtletí klesl o 35 procent na 1,7 miliardy eur (41,1 miliardy korun). Výsledky negativně ovlivnil prudký propad prodeje v Číně a pokles spotřebitelské důvěry na Blízkém východě. Výnosy klesly o 7,9 procenta na 31,3 miliard eur. Oznámila to společnost v tiskové zprávě.