Ať už jste příznivci Donalda Trumpa a Andreje Babiše, nebo jejich odpůrci, jedno se jim nemůže upřít: dělají věci jinak. Tradice pro ně nic neznamená, instituce jsou v jejich očích od toho, aby škodily, proto je lepší je zničit. Bojovat proti tomu v rámci mantinelů zákona tak zcela zjevně nemůže stačit. A i to potvrdila aktuální výstražná stávka veřejnoprávních médií, která se odehrála v mantinelech zákona.
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.
Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Konec koncesionářských poplatků míří na vládu. Ministr kultury Oto Klempíř chce už v pondělí předložit zákon, který převede financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Ředitelé veřejnoprávních médií ale trvají na zachování poplatků a žádají pevné garance příjmů.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Financování České televize a Českého rozhlasu čeká další politický střet. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem z ANO navrhla rozšířit okruh lidí a firem, kteří by nemuseli platit televizní a rozhlasový poplatek.
Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.
Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly v krajských městech na podporu České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti v průvodech pochodovali městy, cestou skandovali hesla jako "Svobodu médiím" či "My jsme s vámi", vidět byly i české vlajky či transparenty s hesly "Neberte nám svobodná média" či "Nejsme z tebe vyklepaní, Klempíři". Akci Ruce pryč od médií veřejné služby zorganizoval spolek Milion chvilek. Požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. V Praze se podobný pochod konal 5. května, podle organizátorů se tehdy sešly desítky tisíc lidí.
Návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Ve svém nedělním videu na sociální síti to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
Expertní pracovní skupina zřízená opozičními poslanci mediálního výboru Poslanecké sněmovny vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby stáhl návrh zákona o médiích veřejné služby z připomínkového řízení. Na tiskové konferenci to uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Připomínkové řízení má skončit v pátek.
Jižní Korea představila plán na pořízení 2️⃣0️⃣ tisíc vojenských bezpilotních letounů, kterými chce odvrátit hrozby ze Severní Koreje. Soul při tom bude vycházet ze zkušeností získaných z válek na Ukrajině a na Blízkém východě, uvedla agentura AFP. Obě Koreje jsou de facto stále ve válce, protože jejich tříletý konflikt skončil v roce 1953 příměřím, nikoliv mírovou smlouvou.
Výsledky vyšetřování rozsáhlého výpadku elektřiny z loňského července ukazuje potřebu investic do 📈 posílení tuzemské soustavy. K vyšší odolnosti by mělo pomoci i rychle zavedení opatření, které experti při vyšetřování doporučili. Vyplývá to z komentářů Svazu energetiky a analytiků.
Středeční zemětřesení připravila ve Venezuele o život 5️⃣8️⃣9️⃣ lidí, zraněných jsou skoro 3000, uvedla prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Počet mrtvých se ve srovnání s předchozí bilancí více než zdvojnásobil. Pátrací a záchranné akce v zemi pokračují.
Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do 📜 zprávy o extremismu za rok 2022. Dnes o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu hnutí ale nepřiznal. Dnešní rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.
Usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce má zákon, který dnes Sněmovna 👍 schválila hlasy vládních poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce touto normou nahradit od letošního listopadu zákon o státní službě.
Žalobce Nejvyššího státního zastupitelství ❌ zamítl stížnosti exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS), jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze proti usnesení o zahájení trestního stíhání v tzv. bitcoinové kauze. Podle něj jsou stížnosti nedůvodné, informoval první náměstek nejvyšší státní zástupkyně Zdeněk Kasal.
Moskvou dosazený šéf anektovaného poloostrova Krym Sergej Aksjonov oznámil vyhlášení ⚠️ nouzového režimu, který má podle něj pomoci řešit otázky ekonomického charakteru. Konkrétní důvody nesdělil, stanice BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu.
Letošní komunální volby se uskuteční podle očekávání 9. a 10. října společně s prvním kolem senátních voleb. Předpokládané druhé kolo senátních voleb tak bude 16. a 17. října. Termín voleb stanovil prezident 👨 Petr Pavel, oznámil na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Šéf automobilového koncernu Volkswagen Oliver Blume chce výrazně zesílit propouštění a v příštích letech celosvětově ❌ zrušit až 100 tisíc pracovních míst. Píše o tom web listu Manager Magazin, na který se odvolává agentura Reuters. Blume plánuje také snižování investic a kompletní přestavbu koncernu.
Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro 👨 muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise dnes představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner.