Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Europarlament schválil obří půjčku pro Kyjev za 90 miliard. Jak hlasovali čeští europoslanci?

Válka na Ukrajině
ČTK
 ČTK

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.

Evropský parlament dnes hlasoval o všech třech legislativních návrzích, které s půjčkou souvisejí. Pro návrh na pozměnění víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 hlasovalo 490 europoslanců, proti bylo 130 a zdrželo se 32. Nařízení o posílené spolupráci za účelem zřízení půjčky podpořilo 458 členů Evropského parlamentu (EP), proti bylo 140 a zdrželo se 44 europoslanců. A změnu nařízení o zřízení nástroje pro Ukrajinu schválilo 473 europoslanců, nesouhlasilo 140 a zdrželo se 32 členů EP.

Jak hlasovali Češi?

Z přítomných českých europoslanců podpořili všechny tři texty Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín, Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová (všichni ANO), kteří sedí ve frakci Patrioti pro Evropu (PfE). Pro hlasovali také Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová (všichni ODS) z evropských konzervativců (ECR), Jan Farský, Danuše Nerudová (oba STAN), Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (oba TOP 09) z největší frakce Evropské lidové strany (EPP) a Markéta Gregorová (Piráti) z frakce Zelených. Z nezařazených poslanců se pro všechny tři návrhy vyslovila také Nikola Bartůšek (Přísaha).

Proti všem třem návrhům hlasoval europoslanec Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN). Nařízení o posílené spolupráci a změnu nástroje pro Ukrajinu odmítli také nezařazení členové EP Ondřej Dostál a Kateřina Konečná (Stačilo!), u textu na změnu finančního rámce se zdrželi hlasování. Europoslanec Antonín Staněk (Přísaha) z frakce PfE se zdržel hlasování o všech třech textech.

Volodymyr Zelenskyj

Americký návrh na zónu v Donbasu budí skepsi. Nadšení nejsou ani Rusové, ani Ukrajinci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal nabídku Spojených států na uspořádání dalšího kola jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Rozhovory by se měly uskutečnit příští týden, pravděpodobně v úterý nebo ve středu, uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro Bloomberg. Není však jasné, zda Rusko bude souhlasit s jednáním na území USA.

Přečíst článek

Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v hodnotě 90 miliard eur odsouhlasili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Proti takzvané reparační půjčce silně vystupovala Belgie, která značnou část blokovaného ruského majetku kontroluje a která se obávala důsledků případných ruských protestů u soudu. Ze zhruba 210 miliard eur (zhruba pět bilionů korun) zmrazených ruských aktiv v EU se jich 180 miliard eur nachází právě v Belgii.

Na půjčku pro Ukrajinu si EU půjčí na finančních trzích a bude ručit rezervou v unijním rozpočtu. Podle materiálů EP bude Ukrajina odpovědná za splacení půjčky, jakmile obdrží válečné reparace od Ruska. Dvě třetiny financí, tedy 60 miliard eur, mají pokrýt obranné a vojenské výdaje Ukrajiny a 30 miliard eur má podpořit ukrajinský rozpočet tak, aby země mohla pokročit v reformách a postupovat v modernizaci. Bez schválení půjčky by hrozilo, že Ukrajina zůstane již v dubnu bez potřebných financí.

Babiš: Potřebujeme peníze v Čechách

Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Česko tehdy na summitu zastupoval nový premiér Andrej Babiš (ANO). „My jsme už před volbami říkali, že nebudeme posílat peníze na Ukrajinu, že potřebujeme peníze v Čechách,“ uvedl po summitu.

„Premiér Babiš na prosincové Evropské radě již vyjednal, že Česko nebude Ukrajině ručit a nezatíží už tak napjatý rozpočet. Z tohoto důvodu se samotným aktem půjčky nebyl žádný problém,“ sdělili ve společném prohlášení europoslanci z hnutí ANO, kteří půjčku podpořili.

Satelitní síť StarLink společnosti SpaceX Elona Muska

Rusové obcházejí blokaci Starlinku

Ruská armáda využívá rodiny ukrajinských vojáků v ruském zajetí k tomu, aby na sebe registrovaly terminály satelitního systému Starlink. Upozornil na to ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců. Společnost SpaceX, pod který Starlink spadá, nedávno zablokovala terminály, které Rusko používalo k dronovým útokům proti Ukrajině, a na Ukrajině vznikl seznam povolených zařízení.

Přečíst článek

„Není to ideální, ale je to jediná cesta, proto je samozřejmě dobře, že půjčka prošla,“ uvedl po hlasování Kolář. Doplnil, že za nejspravedlivější variantu nadále považuje použití zmražených ruských aktiv. Spolu s dalším členem EPP Farským také kritizoval neúčast Česka na půjčce. „Je to chyba, která se může otočit proti nám,“ komentoval krok české vlády Farský.

Předložení veškerých legislativních návrhů, které s půjčkou souvisejí, bylo na Evropské komisi. Ta texty zveřejnila 14. ledna. Návrhy ještě musí formálně potvrdit členské státy bloku. Evropská komise uvedla, že první úhradu půjčky pro Ukrajinu očekává v dubnu.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Americký návrh na zónu v Donbasu budí skepsi. Nadšení nejsou ani Rusové, ani Ukrajinci

Volodymyr Zelenskyj
ČTK
 nst
nst

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal nabídku Spojených států na uspořádání dalšího kola jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Rozhovory by se měly uskutečnit příští týden, pravděpodobně v úterý nebo ve středu, uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro Bloomberg. Není však jasné, zda Rusko bude souhlasit s jednáním na území USA.

Hlavním tématem nadcházejících jednání má být otázka území, která zůstává klíčovým sporným bodem konfliktu. Na stole je mimo jiné americký návrh na vytvoření svobodné ekonomické zóny jako nárazníkového pásma ve východním Donbasu. Podle Zelenského se však k tomuto návrhu obě strany stavějí skepticky. „Ani jedna strana z myšlenky svobodné ekonomické zóny nadšená není – ani Rusové, ani my,“ uvedl. Dodal, že se k návrhu mají vrátit s konkrétnější představou na příštím setkání.

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa v poslední době zintenzivnili diplomatické úsilí o ukončení ruské invaze, která se blíží k pátému roku trvání. Předchozí kolo jednání mezi ruskými, ukrajinskými a americkými představiteli se konalo začátkem měsíce v Abú Zabí. Zelenskyj je označil za konstruktivní a uvedl, že při jednáních vedených v dobré víře by válka mohla skončit během několika měsíců.

Sergej Lavrov

Rusko přijme protiopatření, varoval Lavrov kvůli militarizaci Grónska

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pohrozil možnou reakcí Moskvy na posilování vojenské přítomnosti západních zemí v Grónsku. Reagoval tak podle agentury AFP na nedávné nasazení malých kontingentů evropských vojsk na tomto arktickém ostrově. Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat. Severoatlantická aliance dnes v arktickém regionu zahájila vojenské cvičení Arctic Sentry (Arktická stráž).

Přečíst článek

Kyjev preferuje řešení, podle něhož by v Donbasu zůstaly jednotky podél současné frontové linie. Kreml nadále požaduje kontrolu nad celým regionem, včetně oblastí, které se mu nepodařilo vojensky obsadit. V otázce správy případné nárazníkové zóny podle Zelenského musí Spojené státy jasně vymezit svou pozici. „Pokud je to naše území – a je to naše území – pak by jej měla spravovat země, které patří,“ uvedl.

Zelenskyj také připomněl, že americké listopadové volby vytvářejí tlak na administrativu Donalda Trumpa, aby dosáhla mírové dohody. Podle něj Trumpův tým navrhl uzavřít všechna potřebná jednání do června. Americká strana chce podepsat všechny dokumenty současně, zatímco Ukrajina bude muset případnou mírovou dohodu schválit buď hlasováním parlamentu, nebo v celostátním referendu.

Válka na Ukrajině: Donbas ČTK

Ukrajinský prezident opakovaně uvedl, že referendum o mírové dohodě plánuje vyhlásit po ukončení bojů. Předseda jeho parlamentní frakce David Arachamija minulý měsíc sdělil, že návrh zákona o referendu by mohl být dokončen do konce února a hlasování by se mohlo konat společně s prezidentskými volbami.

Nedávná jednání ve Spojených arabských emirátech se podle Zelenského soustředila také na technické nastavení příměří a jeho monitorování za účasti Spojených států. Finální dohoda však vyžaduje politická rozhodnutí na vyšší úrovni. „Rusové mají jednu formulaci, my druhou a Američané třetí,“ uvedl prezident s tím, že je třeba dopracovat znění a detaily.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Ukrajina v EU už příští rok? Brusel jedná o částečném členství, překážkou je Orbán

Evropská unie zvažuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině umožnit částečné členství v EU už v příštím roce. Jak uvádí server Politico s odvoláním na deset evropských činitelů a diplomatů, cílem iniciativy je posílit ukotvení Ukrajiny v Evropě a zároveň ji definitivně vyvést z ruské sféry vlivu.

Přečíst článek

Poválečná obnova

Další kolo rozhovorů má zahrnovat i bilaterální jednání s Washingtonem o poválečné obnově a ekonomických otázkách. Do delegace se připojí ministr hospodářství Oleksij Sobolev, který má se Spojenými státy projednat takzvaný balíček prosperity.

Zelenskyj zároveň varoval, že Ukrajina čelí obtížné situaci při financování obnovy a udržení vojenských kapacit. Bez jasného finančního mechanismu s účastí evropských zemí podle něj hrozí ekonomický šok. Ani případné využití zmrazených aktiv ruské centrální banky by podle něj dlouhodobě nestačilo.

Ruské vzdušné útoky na energetickou infrastrukturu navíc vyřadily až deset gigawattů výrobní kapacity, což vede k denním výpadkům elektřiny v rozsahu pěti až šesti gigawattů během špičky. Některá zařízení nebude možné opravit před příští topnou sezonou, uvedl Zelenskyj.

Související

Kupka s Rakušanem ve shodě: Rozpočet je neodpovědný a v rozporu se zákonem

Vít Rakušan
ČTK
 ČTK

Návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun je neodpovědný, vláda porušila zákon o rozpočtové odpovědnosti. Před poslanci se na tom dnes shodli předsedové opozičních ODS a STAN Martin Kupka a Vít Rakušan. Rozpočet, který Sněmovna projednává v úvodním kole, podle Kupky krade budoucnost lidem i firmám. Rakušan soudí, že neobsahuje žádnou vizi udržitelnosti a prosperity.

Zdá se, že návrh zákona o státním rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, řekl dnes prezident Petr Pavel. Při návštěvě olympijského festivalu na českobudějovickém výstavišti připomněl, že návrh je v legislativním procesu, který zatím pokračuje. „Uvidíme, jak si s tím vláda poradí,“ dodal v odpovědi na otázku, zda by takový rozpočet případně vetoval.

Šéf klubu TOP 09 Jan Jakob prosazuje návrh usnesení, kterým by Sněmovna vrátila rozpočet vládě k přepracování. Kabinet by měl podle jeho návrhu seškrtat výdaje nejméně o 64 miliard korun a dostat rozpočet do souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Jde podle Jakoba o jediný zodpovědný postup.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vysvětluje rozpočet ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé obě)

Stanislav Šulc: Motoristické dilema aneb Jak podpořit obří schodek a zůstat rozpočtově zodpovědný

Nová vláda předkládá Poslanecké sněmovně rozpočet, který je dílem „realistický“, dílem ale také má mimořádný schodek. Ačkoli mají vládní strany mezi poslanci jasnou většinu, a rozpočet tak nejspíš hladce projde, přinejmenším pro členy Motoristů Sobě by to mělo představovat poměrně kardinální problém. Vyrovnají se s tím nějak?

Přečíst článek

Kupka: Rozpočet fakticky krade budoucnost občanů České republiky

Kabinet ANO, SPD a Motoristů rezignoval podle Kupky na šetření. „Rozpočet fakticky krade budoucnost občanů České republiky, českých firem i mladší generace,“ řekl předseda ODS. Podle Rakušana je rozpočet plný nesourodých dílčích zájmů. „Jednoznačně projídá budoucnost Česka a hazarduje s bezpečností,“ zdůraznil. Vláda podle Rakušana znovu nastartovala trajektorii zvyšování dluhů.

Předsedové nejsilnější a druhé nejsilnější opoziční strany i šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel se pozastavili nad snížením obranných výdajů. Kupka varoval před ohrožením bezpečnosti a neplněním spojeneckých závazků. Havel řekl, že vynakládání dvou procent hrubého domácího produktu není strop, ale podlaha.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) naopak označila návrh rozpočtu za úplný, reálný a pravdivý. V úvodním vystoupením odmítla výrok Národní rozpočtové rady, podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Rakušan ministryni vinil z pseudoargumentů a manipulace. Kupka podotkl, že kdo má černé svědomí, útočí na všechny ostatní. Podle místopředsedy Sněmovny Jana Skopečka (ODS) navržený rozpočet nelze obhájit, pokládá jej za zločinný. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) ale tvrdil, že schodek teď není možné navzdory úsporám a změnám v příjmech zkrotit.

Vláda by měla respektovat zákony, prohlásil předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Neměla by se vymlouvat a navrhovaný schodek 310 miliard je podle něj schodkem ministryně Schillerové. Opět poukazoval například na to, že v návrhu chybí peníze na dostupné bydlení pro mladé lidi. Vyslovil se proti poskytování dotací a navrhoval, aby peníze místo toho směřovaly třeba na zvyšování rodičovského příspěvku.

Lidovec Marian Jurečka uvedl, že nynější rozpočtové provizorium tak není z hlediska vývoje dluhu špatné. „Co pácháte vy, je však regulérní rozpočtový zločin,“ prohlásil.

Petr Fiala

Fiala končí spekulace o návratu. Do Senátu ani na Hrad nepůjde, založil think-tank

Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) nebude kandidovat do Senátu ani v prezidentských volbách. Nadále bude vykonávat svůj poslanecký mandát, informoval na síti X. Se svými spolupracovníky založil think-tank nazvaný Politické fórum, který by podle něj měl systematicky rozvíjet, kultivovat a popularizovat myšlenky svobody a demokracie zejména mezi mladými lidmi.

Přečíst článek

S opozičními řečníky se u mikrofonu střídali členové vlády a představovali rozpočty svých kapitol. Například ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy) řekl, že jeho rozpočet je odpovědný jak vůči resortu, tak vůči budoucnosti. Navržených 18,6 miliardy popsal jako kompromis a výsledek složitých jednání.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) označil za svoji prioritu stabilizaci personálu soudů, státních zastupitelství, nebo například zaměstnanců probační a mediační služby. Pro letošek očekává zvýšení průměrného platu zaměstnanců o 3000 korun měsíčně. Současně si posteskl, že platy soudců a státních zástupců se poněkud utrhly ze řetězu. Podotkl však, že vzhledem k judikatuře Ústavního soudu s tím zřejmě nikdo nic neudělá.

Vláda Andreje Babiše (ANO) navrhla na letošek deficit o 24 miliard korun vyšší, než jaký plánovala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Podle Schillerové by ale reálný schodek rozpočtu Fialova kabinetu činil až 350 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.

Nyní se u řečniště střídají řečníci s přednostním právem. Do běžné debaty evidoval sněmovní systém desítky přihlášek. Sněmovna už ráno schválila možnost nočního jednání.

Související

Doporučujeme