Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Putin „zavařil“ Orbánovi, jenž před blížícími se volbami čelí závažnému výpadku dodávek ruské ropy

Maďarský premiér Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin
ČTK
Lukáš Kovanda

Slovensko, stejně jako Maďarsko učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny.

Situace se může dotknout také Česka, jehož zejména východní část stále z velké části zásobuje ropnými produkty slovenský podnik Slovnaft, dcera maďarské petrochemické společnosti MOL. Slovnaft zásobuje Českou republiku ropnými produkty typu nafty, které však od loňského června musejí být kvůli sankcím EU neruského původu. Omezení dodávek ropy na Slovensko by však mohlo vést k obecnému růstu cen tamních ropných produktů a tento tlak na růst cen by se mohl přenést také do Česka. 

Vývod ropovodu Družba v rafinérii Slovnaft ČTK

Ruský letecký úder

Dodávky ropovodem Družba do Maďarska a na Slovensko se zastavily v důsledku ruského leteckého úderu z 27. ledna, při němž byla jižní větev potrubí na ukrajinském území zásadně poškozena. Už v lednu letošního roku však byly dodávky Družbou nižší, než odpovídá průměru let 2022 až 2025. Činily totiž jen průměrně 150 tisíc barelů denně, zatímco ve stejném období uplynulých čtyř let to bylo průměrně zhruba 200 tisíc barelů denně. 

Filip Turek a Igor Červený

Michal Nosek: Další ministr na vodítku? Výrok Filipa Turka děsí víc než jméno nového kandidáta

Výrok Filipa Turka o tom, že nový ministr „udělá, co mu na očích uvidí“, by měl vyvolat skandál. Místo toho jen dokresluje realitu, v níž se z ministerstva životního prostředí stává nástroj zákulisních dohod. Nominace Igora Červeného nepřináší odpovědi, jen další otázky o tom, kdo bude resort skutečně řídit.

Přečíst článek

Maďarsko a Slovensko nyní žádají Chorvatsko, aby přepravu ruské ropy umožnilo, a to prostřednictvím jadranského ropovodu Adria. Dříve si přitom jak Budapešť, tak Bratislava stěžovaly, že Adria nemá dostatečnou kapacitu a že Záhřeb žádá za její využití příliš vysoký poplatek. Sankce EU sice námořní dovoz ruské ropy zapovídají, což se však nevztahuje na situaci, kdy dojde k přerušení dodávek vnitrozemskou cestou. 

Sankce od EU i USA

Chorvatský premiér Andrej Plenkovič výjimku potvrdil, upozornil však, že celá záležitost podléhá nejen sankcím EU, ale i USA. Spojené státy podle něj neumožňují, aby Chorvatsko přepravovalo do Maďarska ruskou ropu, jež předtím k jeho pobřeží doputuje námořní cestou. „Existuje výjimka [EU], která Maďarsku umožňuje nákup ruské ropy, avšak v platnosti je též systém amerických sankcí, která říkají něco úplně opačného,” řekl Plenkovič.

Viktor Orbán

Orbán: Skutečné nebezpečí není Rusko, ale Brusel

Maďarský premiér Viktor Orbán vyhlásil ostrý boj proti tomu, co označuje za „bruselské vlivy“ v Maďarsku. Po vítězství v dubnových parlamentních volbách chce podle svých slov „vymýtit“ soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které považuje za podplacené Bruselem. Uvedl to ve svém projevu o stavu národa.

Přečíst článek

Pokud by Maďarsko a Slovensko nakonec přece jen získávaly ropu místo Družbou ropovodem Adria, k čemuž mohou tedy potřebovat novou výjimku americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, půjde o jejich reputační porážku. Ukázalo by se totiž, že jejich dosavadní neochota zajistit si dodávky ropy chorvatskou cestou nepramenila z její nedostatečné kapacity nebo vysokých poplatků, jak obě země deklarovaly, nýbrž že byla motivována snahou setrvat i přes zpřísňující se západní sankce při dodávkách ropy ruské, přepravované přes ukrajinské území, ba dokonce její dovážený objem navýšit

Zejména maďarský premiér Viktor Orbán je ale zjevně nucen „kousnout do kyselého jablka“ a využít jadranského ropovodu, neboť s blížícími se parlamentními volbami nemůže riskovat výpadky dodávek ropy do Maďarska nebo citelnější růst cen paliv tamtéž. Volby se konají už v dubnu, přičemž podle většiny průzkumů Orbán na svého arcirivala Pétera Magyara ztrácí. Výpadky v dodávkách paliv a růst jejich ceny by mu preference jistě nevylepšily. Navíc by maďarská veřejnost zřetelně viděla, jak se Orbánovi nevyplácí budování poměrně vřelého vztahu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Právě úder jeho armády na ukrajinskou ropnou infrastrukturu stál na počátku nynější Orbánovy svízele.   

Související

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj kvůli ropovodu Družba naštval Maďary. Ohrožujete naši energetickou bezpečnost, zní z Budapešti

Přečíst článek

Macinka jako malý Orbán. Zúčastní se Rady míru

Petr Macinka
ČTK
 ČTK

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) odletí ve středu do USA a ve čtvrtek se v roli pozorovatele zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, napsal server SeznamZprávy. Cesta se uskuteční po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Premiér informaci potvrdil. První cestu do USA musel Macinka na začátku února odložit. Kvůli nepříznivému počasí a zrušenému letu se tehdy vrátil z letiště z Frankfurtu nad Mohanem.

„Ano, je to po dohodě se mnou. Budeme tam v roli pozorovatele jako například Itálie,“ napsal premiér. Cestu do Washingtonu potvrdil redakci SeznamZprávy.cz i ministr zahraničí. „Budu tam zastupovat premiéra,“ řekl Macinka.

Pozvánku ke členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, dostalo Česko na konci ledna. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že Česko nyní neuvažuje o vstupu. Počkat chce na postoje spojenců v EU a NATO. O případném vstupu by rozhodovaly Sněmovna i Senát, bylo by to složité, uvedl premiér.

Macinka se měl na začátku měsíce zúčastnit konference o kritických minerálech, na kterou ho pozval šéf americké diplomacie Marco Rubio. S ním by se podle serveru nyní mohl Macinka potkat. Bilaterální schůzka ale zatím není potvrzena.

Ministr zahraničních věcí ČR Petr Macinka v Mnichově na bezpečnostní konferenci

Stanislav Šulc: Petr Macinka se stal hrdinou MAGA a konečně si vysloužil letenku do USA

Víkendová debata českého ministra zahraničí Petra Macinky na bezpečnostní konferenci v Mnichově oblétla svět. Část lidí se rozčiluje nad tím, že český ministr dělá ostudu, když v debatě o bezpečnosti vytahuje argumenty o genderu, ale pro podstatnou část globální vesnice je Macinka hrdina, který bývalou americkou ministryni zahraničí Hillary Clintonovou „usadil“. Ať už jste příznivci kohokoli, jedno nelze pominout: ministr Macinka si pravděpodobně vysloužil letenku do USA, kde už nebude jen leštit kliky.

Přečíst článek

Trump spolu s pozvanými státníky radu formálně ustavil v lednu na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu. Mezi zakládajícími členy, kteří dokument podepsali, byli mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.

K Trumpovu projektu se zatím připojily Izrael, Ázerbájdžán, Vietnam, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Ze zemí Evropské unie pak Maďarsko a Bulharsko. Naopak například Francie či Slovensko oznámily, že se nyní nepřipojí, zdrženlivě se vyjádřilo Německo. Jako pozorovatel se chce připojit i Itálie. Česko by tak mohlo razit italský scénář. Koho Itálie na zasedání do Washingtonu vyšle, zatím země neuvedla, napsal server.

Agentura Reuters dříve uvedla, že Trump se má stát prvním a zároveň doživotním předsedou rady a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Podle návrhu charty by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun), jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.

Související

Ministr zahraničních věcí ČR Petr Macinka v Mnichově na bezpečnostní konferenci

Stanislav Šulc: Petr Macinka se stal hrdinou MAGA a konečně si vysloužil letenku do USA

Přečíst článek

Měli bychom mít vlastní jaderný program, uvedl polský prezident Karol Nawrocki

Karol Nawrocki
ČTK
 ČTK

Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, on však takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Nawrockého slov si všimla i zahraniční média, píší polské servery.

„Měli bychom se vydat na cestu k vytvoření vlastní jaderné kapacity, samozřejmě s respektem ke všem mezinárodním nařízením," uvedl v neděli Nawrocki. „Musíme vytvořit podmínky k tomu, abychom se mohli vydat touto cestou. Jsme zemí ležící těsně u hranice ozbrojeného konfliktu. Známe postoj agresivní, imperiální Ruské federace k Polsku,“ doplnil polský prezident, který se do úřadu dostal s podporou opozičního Práva a spravedlnosti (PiS).

Polsko je signatářem smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Polský prezident uvedl, že neví, zda by Spojené státy dovolily jeho zemi začít vlastní jaderný program. „Musíme ale jednat tak, aby nám to umožnilo zahájit práce,“ řekl. Když byl Nawrocki dotázán, jaký postoj by k jadernému programu jeho země zaujala Moskva, odpověděl, že agresivní reakci Ruska může vyvolat cokoliv.

Podle europoslance za vládní Občanskou koalici Michala Szczerby by se Polsko mělo účastnit všech jednání, aby si zajistilo jadernou ochranu. „Pokud to bude nutné z hlediska naší bezpečnosti, tak o této otázce rozhodne naše vláda a naše armáda,“ okomentoval politik možnost vlastního jaderného programu ve vysílání rozhlasové stanice RMF-24.

Válka na Ukrajině

Válku na Ukrajině ukončit rychle, i za cenu územních ztrát? Většina Čechů říká ano

Většina Čechů si podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM přeje, aby vláda nadále podporovala Ukrajinu, která čelí ruské agresi. Podpora však výrazně závisí na tom, o jaký typ pomoci jde. Největší souhlas má humanitární a zdravotnická pomoc nebo diplomatický tlak na Rusko, naopak vojenské dodávky či přímá finanční podpora vyvolávají větší rozpory.

Přečíst článek

Evropské jaderné odstrašení

Polský server gazeta.pl upozornil, že si Nawrockého prohlášení všimla zahraniční média, která v souvislosti s ním připomněla slova německého kancléře Friedricha Merze na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Merz uvedl, že s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem zahájil rozhovory o evropském jaderném odstrašení. Ruská média podle serveru uvedla, že Nawrockého slova potvrzují zájem Polska mít na svém území jaderné zbraně. Podle ruského senátora Alexeje Puškova přehnané ambice Polsko historicky vždy zničily.

Vrcholní polští politici už dříve hovořili o možné účasti Polska na misích NATO zahrnujících jaderné zbraně. Jak Nawrocki, tak jeho předchůdce Andrzej Duda navrhli, že by Polsko mohlo skladovat americké jaderné hlavice. Tak je tomu například v Německu a dalších zemích Severoatlantické aliance. Varšava také v loňském roce podepsala s Paříží smlouvu, která by Polsku mohla otevřít cestu k účasti na francouzském jaderném deštníku. Francie je v současnosti jediným státem Evropské unie disponujícím jadernými zbraněmi.

Související

Doporučujeme