Strategická surovina, miliardová investice a slib nových pracovních míst. Pro obyvatele Dubí je ale plánovaná těžba lithia hlavně otázkou, co udělá s vodou, dopravou a životním prostředím. Veřejné projednání projektu trvalo téměř devět hodin a skončilo včera až k půlnoci.
O těžbě lithia v Krušných horách debatovali lidé v Dubí na Teplicku ve středu až do půlnoci se zástupci investora a zpracovateli posudku vlivu záměru na životní prostředí. Ti se během téměř devítihodinového veřejného projednání snažili zmírnit obavy místních z hlubinné těžby rudy.
Závazné stanovisko ministerstva životního prostředí k těžbě a zpracování lithia očekává ČEZ do konce letošního roku. Uvedl to Jaroslav Verner, mluvčí skupiny ČEZ, která má většinový podíl v Geometu, jenž je investorem projektu.
Půlkilometrová hala pro Amazon rozdělila Boršov. Stavět se má ještě letos
U Boršova nad Vltavou na Českobudějovicku má vyrůst obří hala pro Amazon. Developeři chtějí stavbu zahájit ještě letos, nejdřív ale musejí přesvědčit místní, že projekt obec nezahltí.
Lidé mají obavy z prachu, hluku i problémů s vodou. Dotazy směřovaly také na kompenzace za zhoršení životního prostředí. Zástupci firem a zpracovatelé posudku argumentovali bezpečností provozu, dodržováním všech limitů i navrženými kompenzačními opatřeními. Obavy obyvatel z těžby ale trvají.
V sále Lidového domu se jich sešlo několik stovek. Na pořádek dohlížela policie. Policejní mluvčí Ilona Gazdošová řekla, že akce se odehrála v poklidu a bez konfliktů.
Zpracovatel posudku nejprve hodinu a půl představoval celý záměr, poté následovala vystoupení zástupců dotčených měst, obcí a veřejnosti. Někteří požadovali přepracování dokumentace.
Velké věci vznikají z rivality. Brno pohání fenomén druhého města, říká rektor VUT
Když nemáte konkurenci, dá se s nadsázkou říci, že neexistujete. Rektor Vysokého učení technického (VUT) Ladislav Janíček v rozhovoru pro Export.cz připomněl, že univerzity se dnes více než kdy jindy nacházejí v nekompromisní mezinárodní konkurenci. „Jako technická univerzita pracujeme s technologiemi a ty dnes představují žádaný strategický kapitál. Kromě toho je základem konkurenceschopnosti sepětí univerzity s potřebami společnosti, a to jak ve vzdělávání, tak v aplikovatelnosti a relevanci výsledků výzkumu,“ řekl rektor brněnské techniky.
Starosta Dubí Jiří Kašpar (ODS) uvedl, že město poslalo 73 požadavků. „V minulosti už jsme tu zažili těžbu. Na Cínovci se těžilo do roku 1990, v dolní části Dubí se těžilo hnědé uhlí. Zmizely části katastru, příroda byla zdevastovaná. Teď, když se začíná vzpamatovávat, přišel další projekt. Město dalo republice mnoho, lidé za to dostali 2000 korun pohřebného. Nedivím se, že se lidé bojí, co bude,“ uvedl.
Obyvatelé se bojí otřesů domů, nákladní dopravy na komunikacích i prašnosti. Ptali se také na to, co z těžby budou mít a jaké budou kompenzace za zhoršení života v souvislosti s těžbou.
Lithiové údolí: Cesta k novým technologiím vede přes staré problémy
Každý zná kalifornské Silicon Valley čili Křemíkové údolí. Jen málokdo však ví o Lithium Valley neboli Lithiovém údolí, které leží v témže americkém státě. Mohlo by přispět k rozvoji nejmodernějších technologií, ale paradoxně tomu brání obavy z problémů starých dlouhé desítky let.
Zástupci Geometu a zpracovatel posudku zdůrazňovali přínos pro region, například v podobě nových pracovních míst, kterých má být přibližně 2000.
Starostové se ale ptali, odkud budou zaměstnanci dojíždět, kde budou bydlet a jak se těžba dotkne lázeňství. Nespokojeni byli také s tím, že na předložení připomínek k materiálu, který má několik tisíc stran, měli jen 30 dní.
Po veřejném projednání teď bude podle Vernera následovat důkladné posuzování dokumentace EIA, vypořádání obdržených připomínek, tvorba oponentního posudku a příprava závazného stanoviska EIA.
Obří investice na severu Čech. Stát za 8,8 miliardy vybuduje závod na zpracování lithia
Stát poskytne až 8,8 miliardy korun na vybudování nového závodu na zpracování lithia v Prunéřově na Chomutovsku. Dotaci pro společnost Geomet, která je součástí skupiny ČEZ, schválila vláda v demisi Petra Fialy (ODS). Podpora bude určena výhradně na investici do továrny, zejména pořízení technologií, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkové náklady na vybudování závodu by měly činit přes 25 miliard korun. Celý projekt těžby a zpracování lithia podle firmy vytvoří přímo 2000 pracovních míst a dalších 2000 míst v dodavatelském řetězci.
Důlní závod bude na Cínovci, odkud bude ruda přepravována štolou nebo závěsným pásovým dopravníkem. S překladištěm se počítá v průmyslovém areálu Dukla. Vytěžená ruda se má zpracovávat v prostoru bývalé tepelné elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku.
Do Prunéřova se bude dopravovat po železnici. Zbytkové materiály se mají ukládat v Dolech Nástup Tušimice u Chomutova. Roční kapacita těžby má být 3,2 milionu tun, roční produkce uhličitanu lithného 37 500 tun. Geomet počítá s investicí 42 miliard korun.
Mangan u Chvaletic slibuje vyšší výnosy, než se čekalo. Projekt je na téměř tři desítky let
Projekt zpracování manganu z odkališť u Chvaletic a Trnávky má podle nového nezávislého ekonomického posudku lepší potenciál, než se původně předpokládalo. Společnost Mangan Chvaletice, která patří kanadské Euro Manganese, počítá s provozní marží 48 procent a zahájením provozu přibližně v roce 2032.
Dnešní zasedání ČNB je testem nervů i kredibility, tedy toho, jak přesvědčivě dokáže centrální banka udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.
Výsledek dnešního měnověpolitického jednání České národní banky je po delší době dosti nevyzpytatelný. Bankovní rada rozhoduje, zda ponechat základní úrokovou sazbu na 3,50 procenta, nebo ji zvýšit na 3,75 procenta, ve chvíli, kdy během několika desítek hodin promluvily hned tři neopominutelné okolnosti: Spojené státy a Írán podepsaly předběžné příměří, americká centrální banka Fed vyslala zřetelnější jestřábí signál, než se čekalo, a česká centrální banka zároveň opět čelí politickému tlaku premiéra Andreje Babiše, který požaduje nižší úroky – nejnověji ve svém včera zveřejněném podcastu SorryJako.
Výsledek dnešního jednání bankovní rady ČNB tudíž bude mít význam nejen ekonomický, ale i reputační. Pokud ČNB sazby zvýší, ukáže, že se soustředí hlavně na domácí inflační tlaky, mzdy, služby, nemovitosti a riziko opětovného rozvolnění inflačních očekávání. Pokud sazby ponechá beze změny, může se opřít o nově vzniklý protiinflační argument: příměří v Perském zálivu snižuje cenu ropy, a tím i tlak na ceny pohonných hmot, dopravy a energií. Současně však bude muset přesvědčivě vysvětlit, že nejde o ústupek politickému tlaku.
Hormuz jako argument pro vyčkávání
Nejnovějším argumentem pro vyčkávání je dohoda USA a Íránu. Její ekonomický význam pro Česko nespočívá v přímém obchodu s Íránem, nýbrž v ceně ropy a bezpečnosti Hormuzského průlivu. Ten je jedním z klíčových světových dopravních uzlů pro ropu i zkapalněný zemní plyn. Jakmile se zvyšuje riziko jeho uzavření nebo omezení, zdražuje ropa, a tím i pohonné hmoty, přeprava, zemědělská výroba, chemie a postupně i část spotřebního koše. Naopak příměří, obnovení lodního provozu a možnost návratu íránské ropy na trh působí protiinflačně.
Právě tento kanál je pro ČNB důležitý. Česká ekonomika je malá, otevřená a silně závislá na dovážených komoditách. Vyšší cena ropy se do tuzemské inflace nepromítá jen přes benzin a naftu u čerpacích stanic. Vstupuje do nákladů dopravců, zemědělců, stavebnictví, průmyslu i obchodních řetězců. V prostředí, kde domácnosti – s živou vzpomínkou na drtivou inflační vlnu let 2022 a 2023 – citlivě vnímají ceny potravin a energií, může i komoditní šok zvenčí snadno ovlivnit inflační očekávání. Příměří proto ČNB dává argument, že jeden z bezprostředních vnějších proinflačních tlaků polevil.
Z akademické literatury přitom vyplývá, že měnová politika by neměla reagovat mechanicky na každý pohyb ropy. Důležité je rozlišovat, zda jde o dočasný nabídkový šok, nebo o trvalejší změnu, která se začne přelévat do mezd, cen služeb a inflačních očekávání. Pokud příměří snižuje pravděpodobnost dlouhodobého ropného šoku, lze obhájit opatrnější postup: sazby dnes nezvyšovat, ale ponechat si možnost zvýšení na příštím zasedání, pokud by se ukázalo, že domácí inflační tlaky nepolevují.
Fed tlačí opačným směrem
Jenže proti tomuto holubičímu argumentu stojí včerejší Fed. Americká centrální banka sice sazby nezměnila, ale její nová projekce a doprovodná komunikace vyzněly až nečekaně jestřábsky. Část trhu začala výrazněji zaceňovat možnost dalšího zvýšení amerických sazeb. To je pro ČNB důležité ze dvou důvodů. Za prvé, vyšší či déle vysoké americké sazby posilují dolarové výnosy a mohou podporovat dolar. Silnější dolar zdražuje dolarové komodity včetně ropy, což část protiinflačního efektu příměří z hlediska české ekonomiky oslabuje. Za druhé, jestřábí Fed zpřísňuje globální finanční podmínky. Malé otevřené ekonomiky, jako je Česko, nejsou vůči americké měnové politice izolované.
Výzkum mezinárodních měnových přenosů opakovaně ukazuje, že politika Fedu se přelévá do finančních podmínek v dalších zemích. Pokud Fed působí jestřábím způsobem, menší centrální banky typu ČNB mají menší prostor být výrazně holubičí, aniž by riskovaly tlak na vlastní měnu, dovozní inflaci nebo odliv kapitálu z místních, tedy korunových, aktiv. Jestliže ČNB ponechá sazby beze změny ve chvíli, kdy Fed přitvrzuje, musí trh přesvědčit, že koruna zůstane dostatečně silná a inflační očekávání ukotvená.
Do rozhodování ČNB zásadněji vstupují i kroky a komunikace Evropské centrální banky. Pro Česko je eurozóna obchodně i finančně důležitější než Spojené státy, ale Fed nastavuje globální cenu peněz a dolarový kurz. Jestliže velké centrální banky znovu zdůrazňují inflační rizika, ČNB bude obtížně vysvětlovat příliš měkký tón. Naopak zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu by mohla opřít právě o to, že nejde o izolované české přitvrzení, nýbrž o součást širší opatrnosti centrálních bank v prostředí geopolitických šoků, dražších služeb a mzdových tlaků.
Evropská centrální banka poprvé téměř po třech letech zvýšila úrokové sazby. Reaguje na dražší ropu a plyn po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a snaží se zabránit tomu, aby se energetický šok přelil do další inflační vlny.
Třetí rozměr je politický. Premiér Andrej Babiš opakovaně veřejně vyzval guvernéra Aleše Michla ke snížení sazeb – či alespoň k jejich nezvyšování – s argumentem, že není důvod, aby Česko mělo sazby vyšší než eurozóna. Politický tlak nelze z analytického pohledu ignorovat. Ne proto, že by měl být legitimním vstupem do měnověpolitické reakční funkce, ale proto, že ovlivňuje reputační čtení dnešního rozhodnutí.
Pokud ČNB sazby ponechá beze změny, bude výsledek fakticky blíže tomu, co si přeje premiér. To samo o sobě neznamená, že by mu centrální banka vyhověla. Příměří USA–Írán a pokles ropného rizika jsou ekonomicky zcela legitimní důvody pro vyčkávání. Problém je v interpretaci. Část trhu a veřejnosti může dnešní stabilitu sazeb číst jako důkaz, že ČNB nechtěla jít proti vládě. Proto by případné ponechání sazeb muselo být doprovázeno velmi jasnou a tvrdou komunikací: celková inflace je sice poblíž cíle a ropa zlevnila, ale domácí inflační tlaky zůstávají rizikem a sazby mohou jít nahoru hned na dalším zasedání.
Literatura o nezávislosti centrálních bank ukazuje, že politické oslabování centrální banky může být z krátkodobého hlediska lákavé, protože nižší sazby podporují růst a ulevují dlužníkům. Dlouhodobě však takový tlak zvyšuje riziko vyšší inflace a ztráty kredibility. Právě kredibilita je v měnové politice klíčová: pokud veřejnost věří, že centrální banka inflaci zkrotí, nemusí banka zvyšovat sazby tolik, jako kdyby důvěra chyběla.
Je to trochu jako s daněmi: nižší daně nyní znamenají vyšší deficity, hlubší zadlužení, a tedy potenciálně i vyšší daně v budoucnu, kdy se bude splácet nejen dluh samotný, ale i úroky z něj. Podobně nižší sazby nyní znamenají přechodnou úlevu, avšak za cenu možné budoucí ztráty části reputace centrální banky coby odhodlaného – jestřábího – bojovníka s inflací. Ta by musela být dříve či později kompenzována vyššími úrokovými sazbami, než jaké by platily, pokud by předtím reputace nebyla pošramocena ani v nejmenším. Pokud zkrátka vznikne dojem, že rozhodnutí ČNB ovlivňuje vláda, může banka později potřebovat přísnější politiku, aby důvěru trhů a veřejnosti obnovila.
Rozhodnutí na hraně
To vytváří paradox. Babišův tlak může část bankovní rady psychologicky tlačit spíše ke zvýšení sazeb, aby ČNB prokázala nezávislost. Příměří USA–Írán ji naopak tlačí k ponechání sazeb, protože snižuje komoditní riziko. Fed ji tlačí zpět k jestřábímu postoji, protože zpřísňuje mezinárodní úrokové prostředí. O výsledku dnešního rozhodnutí proto nemají jasno ani analytici. Z 22 analytiků oslovených agenturou Bloomberg – ovšem ještě před podpisem příměří mezi Washingtonem a Teheránem, ale také před jestřábí signalizací Fedu – jich 13 čeká zvýšení sazeb, devět pak jejich ponechání beze změny.
Zvýšení základní repo sazby ČNB na 3,75 procenta by signalizovalo, že tuzemská centrální banka se nebojí reagovat preventivně na domácí inflační tlaky, zejména ve službách, mzdách a cenách nemovitostí. Takový krok by zároveň podpořil korunu a zmírnil riziko dovozní inflace. Komunikačně by byl čistý i proto, že by odstranil podezření, že centrální banka ustoupila politickému tlaku. Nevýhodou je, že by banka zvyšovala sazby ve chvíli, kdy celková inflace není daleko od cíle a ropný šok právě polevil.
Ponechání sazeb na 3,50 procenta by naopak odpovídalo argumentu, že centrální banka nemá přestřelit svoji reakci na šok, který může díky příměří rychle odeznít. Podporovala by jej nízká celková inflace, pokles ropného rizika a možnost počkat na další data. Nevýhodou je, že by ČNB musela čelit otázce, zda není příliš měkká právě ve chvíli, kdy Fed i další centrální banky vystupují razantněji. A samozřejmě také otázce, zda „nejde na ruku“ premiérovi.
Nejpravděpodobnějším kompromisem v případě ponechání sazeb by proto byla velmi jestřábí slovní komunikace. Bankovní rada by mohla říci, že příměří snížilo krátkodobé riziko drahé ropy, a proto dnes nebylo nutné sazby zvyšovat. Současně by však zdůraznila, že domácí inflační rizika nezmizela, že příliš nízké sazby už nepřipustí a že zvýšení sazeb v srpnu – kdy bude mít ČNB na rozdíl od dneška k dispozici novou prognózu – zůstává otevřené. Takový postup by umožnil využít protiinflační efekt příměří, aniž by ČNB působila jako instituce rezignující na boj s jádrovou inflací.
Pokud by ČNB sazby zvýšila, pravděpodobně by zdůraznila jiný příběh. Příměří je sice pozitivní zpráva, ale zatím nejde o trvalé řešení. Dohoda je předběžná, počítá s vyjednávacím obdobím a její naplnění není jisté. Ceny ropy sice klesly, ale geopolitická přirážka se může rychle vrátit. Fed navíc ukázal, že inflační rizika nejsou zažehnána. V takové situaci je podle jestřábí logiky lepší zvýšit sazby preventivně o malý krok než později dohánět znovu rozjetou inflaci.
Dopad na domácnosti, firmy i korunu
Pro domácnosti by zvýšení o čtvrt procentního bodu nemělo zásadnější bezprostřední dopad. Hypoteční sazby se řídí hlavně delšími tržními sazbami, nikoli jen dvoutýdenní repo sazbou, takže dopad by byl spíše signální. Pro firmy by šlo o zprávu, že financování zůstane dražší déle. Pro korunu by zvýšení bylo podpůrné, zatímco ponechání sazeb by mohlo být neutrální až mírně negativní, zejména pokud by nebylo doprovázeno tvrdým komentářem.
Pro vládu by ponechání sazeb bylo politicky příjemnější, protože nižší či stabilní sazby snižují tlak na dlužníky, hypotéky a rozpočet. Pro ČNB je však právě zde klíčové udržet odstup. Centrální banka nemá reagovat na přání vlády, ale na výhled inflace. Jestliže její rozhodnutí shodou okolností odpovídá politickému přání, musí být o to přesvědčivěji vysvětleno ekonomickými daty.
Test nezávislosti ČNB
Celkově lze dnešní situaci shrnout tak, že příměří USA–Írán dalo holubicím v bankovní radě silný nový argument, Fed jej ale současně oslabil. Politický tlak premiéra Babiše naopak zvyšuje reputační riziko spojené s ponecháním sazeb beze změny. Proto je dnešní rozhodnutí „na hraně“. Mírně pravděpodobnější je buď zvýšení sazeb na 3,75 procenta, nebo ponechání sazeb doprovázené značně jestřábím komentářem. Nejméně pravděpodobné je měkké ponechání sazeb bez zásadnějšího varování před dalším zvýšením.
Ať už ČNB rozhodne jakkoli, klíčové bude vysvětlení. Příměří může být legitimním důvodem k vyčkávání, ale ne alibi pro podřízení se politice. Fed může být legitimním důvodem k razanci, ale ne automatickým příkazem ke zvýšení sazeb. A Babišův tlak může být mediálně významný, ale měnověpoliticky by neměl hrát roli. Dnešní zasedání tak bude testem nejen výhledu inflace, ale i toho, jak přesvědčivě dokáže ČNB udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.
Penta Real Estate společně se Sekyra Group zahájila výstavbu rezidenčního projektu Momentum v pražské ulici Na Knížecí. Na místě bývalého parkoviště vznikne 240 plně vybavených mikroapartmánů, doplněných o wellness, fitness, coworking a střešní terasu. Projekt za odhadovaných 1,3 miliardy korun má být dokončen v roce 2028.
Pražský Smíchov získá další rezidenční projekt, který má rozšířit nabídku městského bydlení v jedné z nejrychleji se měnících částí metropole. Penta Real Estate začala společně se Sekyra Group stavět projekt Momentum v ulici Na Knížecí, nedaleko stanice metra Anděl a autobusového terminálu.
Pozemek, který v minulosti sloužil jako parkoviště, získala Penta v roce 2023 v rámci akvizice společnosti ČSAD Praha holding. Projekt už má pravomocné stavební povolení a jeho dokončení je plánováno na rok 2028. Odhadovaná hodnota investice činí 1,3 miliardy korun.
Dr. Max zvýšil tržby o desetinu na 32,6 miliardy korun. E-shop vynesl 3,7 miliardy
Tuzemská síť lékáren Dr. Max loni zvýšila tržby o 9,6 procenta na 32,6 miliardy korun. Významně rostl také e-shop, jehož tržby dosáhly 3,71 miliardy korun. Firma dál posiluje pozici jedničky na českém lékárenském trhu.
Momentum vzniká na vstupu do nové smíchovské čtvrti a navazuje na širší transformaci brownfieldů v okolí železniční stanice. Lokalita patří k nejvýraznějším rozvojovým územím v Praze.
Bydlení pro generaci, která chce žít v centru dění
Projekt nabídne celkem 240 bytů v dispozicích od 1+kk do 2+kk. Nejmenší jednotky budou mít 22 metrů čtverečních, největší přibližně 45 metrů čtverečních. Všechny byty budou prodávány kompletně vybavené, včetně kuchyně se spotřebiči, vestavěného nábytku a interiérového zařízení.
Penta tím vstupuje do segmentu mikroapartmánů, který reaguje na změnu životního stylu části městských obyvatel. Cílovou skupinou mají být především mladí profesionálové, kteří hledají bydlení v dobře dostupné lokalitě a kladou důraz spíše na polohu, služby a komunitní zázemí než na velkorysou výměru samotného bytu.
Karlín čeká další proměna. V Rohan City vyroste 640 nových bytů
Rohan City vstupuje do další fáze. Sekyra Group letos začne stavět druhou etapu za osm miliard korun, která přinese 640 bytů, nové kanceláře i další kus budoucí karlínské čtvrti.
„Mladá generace dnes hledá něco jiného než před deseti nebo patnácti lety. Chce žít v centru dění, mít vše na dosah a neztrácet čas dojížděním,“ říká Rudolf Vacek, výkonný ředitel Penta Real Estate pro Českou republiku.
Wellness, coworking i terasa s výhledem na Prahu
Menší výměry bytů má kompenzovat rozsáhlé společné zázemí. Součástí domu bude komunitní wellness, fitness centrum, společenská místnost, coworkingové prostory, relaxační zóny i střešní terasa s výhledem na Prahu.
Na střeše vznikne také vodní ochlazovací prvek určený obyvatelům domu. Parter budovy má být aktivní a doplní jej obchody a služby orientované do veřejného prostoru.
Podle Vacka mají sdílené prostory rozšířit kvalitu bydlení za hranice jednotlivých jednotek. „Byt není jediným místem, kde mladí lidé tráví svůj volný čas. Proto vedle samotných bytů vzniknou také rozsáhlé sdílené a komunitní prostory,“ doplňuje.
Architektonická soutěž a odkaz na pražské činžovní domy
Podobu projektu navrhlo studio Aulík Fišer Architekti, které uspělo v otevřené architektonické soutěži. Autoři návrhu chtějí podle hlavního architekta Davida Zalabáka navázat na charakter pražských ulic a současným jazykem interpretovat prvky tradiční městské architektury.
Fasáda budovy má být členěna do menších modulů inspirovaných činžovními domy. Výrazným prvkem budou rizality, které mají do bytů přivádět více denního světla a zároveň formovat chráněný veřejný prostor v parteru.
„Možnost podílet se na proměně Smíchova a vzniku nové čtvrti Smíchov City vnímáme jako mimořádnou příležitost i odpovědnost,“ uvedl Zalabák.
Důraz na úsporný provoz a zdravé vnitřní prostředí
Projekt má podle investora klást důraz také na energetickou efektivitu a kvalitu vnitřního prostředí. Byty budou vybaveny rekuperací vzduchu, chytrou domácností ve standardu Smart Home a úsporným systémem vytápění a chlazení.
Ten bude využívat geotermální vrty a stropní sálavé systémy, které mají přispět ke komfortu obyvatel i nižší energetické náročnosti domu.
Umění jako součást veřejného prostoru
Momentum nebude jen rezidenčním domem. Penta do projektu zapojí také umění ve veřejném prostoru. Na fasádě vznikne velkoformátové dílo autorů Jiřího Franty a Davida Böhma, kteří uspěli v otevřené umělecké soutěži. Soutěž se konala v rámci iniciativy Penta Art, kterou developer využívá k podpoře současného umění v městském prostředí.
Michal Nosek: Kdo má klíče, má pravdu. Česká bytová politika pro vyvolené
Česká politika zřejmě objevila nový typ dostupného bydlení. Pro běžné občany zůstává nedostupné, pro vybrané veřejné činitele je ale překvapivě levné, stabilní a občas i zapomenutelné v majetkových přiznáních. Stačí být u správných dveří, mít správné klíče – a když se někdo zeptá, umět se z toho vylhat.
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
FOTOGALERIE: Takhle se může proměnit Špindl. Podívejte se na tři návrhy centra
