Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Dospivova Penta má rekordní rok. Miliardový zisk pošle do další expanze

Dospivova Penta má rekordní rok. Miliardový zisk pošle do další expanze
Profimedia
 nst
nst

Investiční skupina Penta vydělala loni rekordních 17,5 miliardy korun. Vedle lékáren Dr. Max ji nově táhnou i fondy pro investory, další miliardy chce využít na růst v Evropě.

Investiční skupina Penta uzavřela rok 2025 s rekordním čistým ziskem 17,5 miliardy korun. Růst stojí na silném výkonu klíčových firem i novém zdroji kapitálu, fondech otevřených externím investorům.

Tisíce investorů

Penta Equity Fund a Penta Real Estate Fund přilákaly přes 7 500 investorů, kteří do nich vložili více než 15 miliard korun. Skupina tak poprvé ve větším otevírá financování i mimo vlastní zdroje.

Největším zdrojem zisku zůstává síť lékáren Dr. Max s více než 3 200 pobočkami. Významně přispěly také Fortuna Entertainment Group, Penta Hospitals nebo developerská divize Penta Real Estate, která nově vstoupila i na londýnský trh. 

Masivní investice

Penta zároveň dál masivně investuje. Jen loni dala do akvizic a rozvoje 24,5 miliardy korun. „Vydělaný zisk celý investujeme do další ambiciózní expanze našich firem,“ uvedl spoluzakladatel skupiny Marek Dospiva.

Skupina zaměstnává přes 60 tisíc lidí a na daních a odvodech odvedla 24,5 miliardy korun.

Hybe

Masaryčka se rozrůstá. Penta postaví další kanceláře za miliardu

Společnost Penta Real Estate postaví v pražské Hybernské ulici vedle komplexu Masaryčky další kancelářskou budovu. Projekt Hybe už získal stavební povolení. Vyjde na zhruba 1,1 miliardy korun, hotový má být ve třetím čtvrtletí roku 2028. Firma o tom dnes ČTK informovala v tiskové zprávě. Hybe je součástí rozsáhlé proměny Masarykova nádraží, který propojuje centrum metropole s Florencí.

Přečíst článek

Tento objekt bude stát na místě Transgasu.

Pražský trh s kancelářemi je v těžké defenzivě. Nové kanceláře budou až za několik let

Český trh s kancelářemi trpí. Stává se z něj úzké hrdlo rozvoje české ekonomiky. Investoři kanceláře nestaví, výhodněji a předvídatelněji jim vycházejí investice do rezidenční výstavby. O kanceláře, zejména v Praze, přitom roste zájem. Po rezidenčním trhu, kde nabídka nestíhá poptávku a ceny bydlení rostou, se podobné schéma odvíjí i v segmentu kanceláří. Málo výstavby, růst cen.

Přečíst článek

Cresco na nákladovém nádraží Žižkov postaví přes 1100 bytů za 11,5 miliardy korun

Slovenský developer postaví na pražském Žižkově tisícovku bytů

Na pražském Žižkově vyroste nová čtvrť za 11,5 miliardy korun. Více než tisícovku bytů na brownfieldu Nákladového nádraží Žižkov postaví developerská skupina Cresco Real Estate ve spolupráci s investiční skupinou Wood & Company.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Z Masaryčky na Florenc. Penta kupuje ČSAD Praha Holding, který vlastní autobusové nádraží

Z Masaryčky na Florenc. Penta kupuje ČSAD Praha Holding, který vlastní autobusové nádraží

Přečíst článek

Ukrajina zapojila byznys do obrany. Ruské drony sestřelují soukromé firmy

Protivzdušná obrana
ČTK
 ČTK

Na Ukrajině začala fungovat protivzdušná obrana, kterou provozují soukromé podniky. Uvedl to ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, podle nějž bylo tímto způsobem sestřeleno v Charkovské oblasti několik ruských dronů Šáhed a Zala.

„Experimentální projekt vlády zaměřený na zapojení soukromého sektoru do systému protivzdušné obrany se již realizuje a přináší první výsledky,“ uvedl Fedorov v příspěvku na Telegramu, k němuž připojil video ukazující sestřel několika bezpilotních prostředků. „Vznikl model, v němž stát, armáda a byznys fungují jako jeden celek,“ dodal.

První úspěchy podle něj zaznamenala soukromá firma, která vytvořila vlastní jednotku protivzdušné obrany. Podobné týmy nyní vznikají v dalších 13 podnicích, které od ukrajinského ministerstva obrany obdržely příslušné povolení a budou tak moci začít chránit vlastní infrastrukturu, uvedl Fedorov.

Více chráněných objektů a rychlejší reakce

Soukromá protivzdušná obrana je integrována do jednotného systému řízení ukrajinských vzdušných sil. „Jde o systémové řešení, které umožňuje rychle rozšiřovat kapacity protivzdušné obrany bez dodatečného zatížení frontových jednotek,“ dodal Fedorov s tím, že výsledkem má být více chráněných objektů, více sestřelených cílů a rychlejší reakce na ruské útoky.

Fedorov, který dříve působil v byznysu a později byl zodpovědný za digitální transformaci, se ukrajinským ministrem obrany stal v lednu 2026. Úřad pod jeho vedením koncem února představil plán, který má donutit Rusko, aby vzdalo své snahy o dobytí Ukrajiny. Jeho součástí je mimo jiné „uzavření nebe“ nad Ukrajinou, která denně čelí útoku desítek či stovek ruských dronů.

Armin Papperger

Šéf Rheinmetallu schytal kritiku od Ukrajinců kvůli výrokům o dronech

Kritiku od ukrajinských politiků i podnikatelů sklidil šéf německé zbrojařské skupiny Rheinmetall Armin Papperger, který dal před několika dny dal najevo pochybnosti ohledně inovativnosti ukrajinských dronů. Píše o tom server Politico. Později Rheinmetall vyzdvihl snahy Ukrajinců o obranu jejich země před ruskou agresí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury AFP výroky označil za divné.

Přečíst článek

Mark Rutte

Karel Pučelík: Je NATO opravdu silnější než kdy dřív?

Generální tajemník NATO nás uklidnil, že aliance je silnější než kdy dřív. Vzhledem k aktuálnímu mezinárodnímu dění to vypadá, že Mark Rutte strávil poslední měsíce v izolované kanceláři bez oken. Obranné rozpočty sice bobtnají, ale v sázce je samotná podstata NATO.

Přečíst článek

Související

Vladimir Putin

Ukrajině hrozí „finanční tragédie“. Peníze na obranu před Rusy mohou brzy dojít

Přečíst článek

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí
Kinský dal Borgho, užito se svolením
Petra Nehasilová

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Setkali jsme se v budově pokladen. Přivítal nás hrabě Francesco Kinský dal Borgo. Mimochodem jeden z těch, kteří zámkem neprovádějí jen obrazně, ale doslova. Jednou za měsíc se ujímá role průvodce a jak sám říká, prohlídky pak dostávají úplně jiný rozměr. Najednou nejde jen o historická fakta, ale o osobní vztah k místu, které má svou paměť i budoucnost.

Příběh, který nezačal jednou rekonstrukcí

Novodobý příběh Karlovy Koruny se začal psát ve chvíli, kdy se areál po restituci vrátil rodině Kinských. Nešlo přitom jen o samotný zámek. Obnova postupně pokračovala přes jízdárnu a hospodářské zázemí. A práce zdaleka nekončí.

V krátkodobém horizontu čeká Karlovu Korunu hned několik dalších zásahů, které mají areálu dát nový, smysluplný život. Na řadě je rekonstrukce Tereziánského traktu, tedy bývalého předzámčí, kde se historicky skutečně bydlelo. Právě tady se dnes hledá nová funkce, která by respektovala charakter místa a zároveň ho znovu zapojila do každodenního života.

„Nejtěžší není historickou budovu opravit, ale najít jí nový smysl.“

Vedle toho se připravuje obnova bývalého zámeckého zahradnictví na okraji parku, kde by do budoucna mohlo vzniknout například komunitní nebo veřejně přístupné zázemí. A praktičtější, ale neméně důležitou kapitolou je také úprava parkování pro návštěvníky, která má zlepšit komfort celého areálu.

Z ruin k postupné obnově

Když se přitom člověk vrátí na začátek, je zřejmé, jak velký kus cesty má areál za sebou. Po restituci na začátku devadesátých let byl ve velmi špatném technickém stavu. Řada budov byla dlouhodobě zanedbaná, některé sloužily provozům, které s historickou funkcí místa neměly mnoho společného. Chyběly systematické investice, a tak bylo nutné začít od základů: opravit střechy, konstrukce, statiku i technickou infrastrukturu.

„Rekonstrukce památky je vždy projekt na desítky let. Nikdy to není hotové.“

Zásadní ale je, že nejde jen o samotnou rekonstrukci objektů. Jak zdůrazňuje Francesco Kinský, klíčovou výzvou je hledání nové funkce, která dá budovám smysl i do budoucna. Opravená, ale prázdná stavba dlouhodobě fungovat nemůže. Teprve ve chvíli, kdy se do ní vrátí život, má obnova skutečný význam.

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej

Schwarzenbergův Dřevíč zmizel z trhu. Které zámky teď čekají na investora?

Český trh s historickými sídly se v posledních letech výrazně proměnil. Investoři dnes pečlivě zvažují nejen kupní cenu, ale především náklady na rekonstrukci, budoucí provoz a možnosti využití objektu. Zámek už dávno není impulzivní koupi, ale dlouhodobým projektem.

Přečíst článek

Zámek jako místo setkávání

Právě proto dnes areál čím dál víc otevírají i pro společenské a kulturní akce. Svatby, firemní setkání nebo menší kulturní programy navazují na historickou roli zámku jako místa setkávání a zároveň pomáhají financovat jeho provoz. Nejde ale o bezhlavé komerční využití. Důležité je, aby všechny aktivity respektovaly charakter místa a přirozeně do něj zapadaly. „Člověk je u památky spíš správcem než investorem. Má ji předat v lepším stavu, než ji převzal.“

I proto je dnes obnova Karlovy Koruny vnímána jako proces na generace. Nejde o jednorázový projekt, ale o postupné navracení hodnoty místu, které bylo desítky let upozaděné a které se teprve teď znovu skládá dohromady.

Zámek Karlova Koruna

Barokní dominanta Chlumce nad Cidlinou z první poloviny 18. století, jejímž autorem je architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Historicky spjatý s rodem Kinských, který areál po restituci v 90. letech postupně obnovuje. Součástí komplexu jsou také jízdárny, stáje, kočárovna a rozsáhlý park. Dnes zámek funguje nejen jako památka, ale i jako živé místo pro kulturní a společenské akce.

Princ Alfréd z Lichtenštejna s manželkou Alicí

Princ Alfréd: Na údržbu zámku nám musí vydělat lesy

Princ Alfréd z Lichtenštejna vlastní a spravuje rodové sídlo, renesanční zámek v Holleneggu v rakouském Štýrsku. Má odpovědnost za tradiční byznys, osm tisíc hektarů polí a lesů, těžbu a zpracování dřeva a údržbu krajiny. Baví ho ale i technologie a reality. Jak se žije aristokratovi v 21. století, přiblížil v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Zámek Książ ve Slezsku

REPORTÁŽ: Lesk aristokracie a beton nacistů. Polský zámek Książ vstal z popela Rudé armády

Přečíst článek
Majitel zámku Neustupov Michal Farník

Michal Farník: Rekonstrukce památky je srdeční záležitost. Z hlediska peněz bláznovství

Přečíst článek
Doporučujeme