Lukáš Kovanda: ČNB si kupuje čas. A Babišovi ukazuje, že ji neřídí
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
Česká národní banka dnešním zvýšením úrokových sazeb dala najevo, že nechce připustit návrat inflačního problému – ani za cenu toho, že její krok bude působit tvrdě ve chvíli, kdy celková inflace není daleko od cíle. Zvýšení základní sazby z 3,50 na 3,75 procenta nepředstavuje dramatický obrat měnové politiky. Je to ale důležitý signál: ČNB se nechce řídit jen aktuální cenou ropy ani politickými výzvami, ale především domácími inflačními tlaky.
Příměří není jistota
Rozhodnutí je možné číst jako preventivní krok. Příměří mezi Spojenými státy a Íránem sice snížilo bezprostřední riziko drahé ropy a pohonných hmot, avšak dohoda je zatím křehká. Trh s ropou zůstává citlivý na jakýkoli vývoj v Hormuzském průlivu a geopolitická přirážka se může rychle vrátit. ČNB tím říká, že nechce stavět měnovou politiku na jedné diplomatické zprávě, byť pro Česko příznivé.
Dnešní zasedání ČNB je testem nervů i kredibility, tedy toho, jak přesvědčivě dokáže centrální banka udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.
Lukáš Kovanda: ČNB dnes řeší dilema. Zvednout sazby, nebo nevypadat jako Babišův spojenec
Názory
Fed zúžil ČNB prostor
Ještě důležitější je středeční zasedání Fedu. Americká centrální banka sice sazby ponechala beze změny, ale její nový výhled vyzněl zřetelně jestřábsky. To zužuje prostor malým otevřeným ekonomikám, jako je Česko, aby působily příliš holubičím dojmem. Jestřábí Fed může podporovat dolar, dolarové výnosy, a tím i cenu dovážených komodit. Pro ČNB je proto zvýšení sazeb také pojistkou proti oslabení koruny a proti návratu dovozní inflace.
Domácí inflace zůstává problém
Domácí část příběhu je však podstatnější. ČNB se dívá hlavně na služby, mzdy, trh práce, ceny nemovitostí a jádrovou inflaci. Právě zde zůstává riziko, že ani při nízké celkové inflaci není cenová stabilita plně zajištěna. Levnější benzin může dočasně vylepšit inflační obrázek, ale neřeší drahé služby, mzdové tlaky ani strukturální napětí na trhu bydlení.
ČNB poprvé za guvernéra Aleše Michla zvýšila sazby. Základní úrok poslala na 3,75 procenta, a to krátce poté, co premiér Andrej Babiš varoval, že dražší peníze poškodí domácnosti, podnikatele i ekonomiku.
Michlova ČNB zvedla sazby. Babiš před tím varoval
Money
Vzkaz Babišovi
Zvýšení sazeb má i reputační rozměr. Premiér Andrej Babiš v posledních týdnech tlačil na nižší sazby. ČNB dnešním krokem ukazuje, že se politickým tlakem neřídí. To je důležité zejména proto, že důvěra v nezávislost centrální banky je sama o sobě nástrojem proti inflaci. Pokud veřejnost věří, že ČNB nebude podléhat vládě, jsou inflační očekávání lépe ukotvena.
Hypotéky nepodraží ze dne na den
Pro domácnosti nebude zvýšení o čtvrt procentního bodu okamžitým šokem. Hypotéky se řídí hlavně delšími tržními sazbami, které už část takového kroku předem zohledňovaly. Dopad bude proto spíše signální než mechanický. Pro firmy je to zpráva, že levnější financování nepřijde tak rychle, jak doufaly. Pro korunu jde naopak o podporu.
ČNB si kupuje čas
Dnešní zvýšení tedy nelze vykládat jako začátek agresivního cyklu zvyšování sazeb. Spíše jde o jednorázové utažení, kterým si ČNB kupuje čas a kredibilitu. Říká trhu, vládě i domácnostem, že i po odeznění energetického šoku zůstává připravena bránit dvouprocentní inflační cíl. Příměří na Blízkém východě jí dalo důvod vyčkat, Fed a domácí inflační tlaky jí však daly silnější důvod přitvrdit.