FOTOGALERIE: Takhle se může proměnit Špindl. Podívejte se na tři návrhy centra
Špindlerův Mlýn se přiblížil jedné z největších proměn za poslední dekády. Tři finálové týmy architektonické soutěže odevzdaly návrhy nové podoby centra na levém břehu Labe. Vzniknout má náměstí, návštěvnické centrum, obchody i služby. Do debaty o vítězné podobě se zapojují také místní obyvatelé.
Špindlerův Mlýn má pověst nejznámějšího českého horského střediska. V zimě sem míří lyžaři, v létě turisté, po celý rok se tu střídají hoteloví hosté, majitelé apartmánů i jednodenní návštěvníci. Přesto samotné centrum města dlouhodobě neodpovídá významu místa. Místo jasně čitelného náměstí tu velkou roli hraje doprava, parkování a roztříštěná zástavba.
Novou podobu území na levém břehu Labe teď hledá Penta Real Estate, která urbanisticko-architektonickou soutěž připravuje ve spolupráci s městem Špindlerův Mlýn. Soutěž míří do finále. Dopracované návrhy odevzdaly ateliéry ADR, OV Architekti a Sadovsky & Architects. Právě z těchto tří týmů vzejde návrh, který se stane podkladem pro další jednání o budoucnosti centra.
Do soutěže se původně přihlásilo 33 týmů. Finálovou trojici vybrala odborná porota složená z českých i zahraničních architektů a urbanistů. Jejími členy jsou například Igor Marko, architekt a urbanista působící v Londýně, kde spoluzaložil studio Marko&Placemakers, dále Michal Krištof ze studia Chybík + Krištof, architektka Eva Jiřičná nebo architekt Zdeněk Fránek.
„Z celkem 33 přihlášených týmů máme finálovou trojici a každý z návrhů nabízí jiný pohled na to, jak by mohlo vypadat nové centrum města na levém břehu Labe. Všechny ale mají urbanistickou i architektonickou kvalitu potřebnou k tomu, aby vytvořily reprezentativní centrum Špindlerova Mlýna pro další generace,“ říká předseda poroty Igor Marko.
Místo silnice nové náměstí
Společným motivem všech tří návrhů je vytvoření skutečného veřejného centra města. Ve Špindlu má vzniknout nové náměstí, návštěvnické centrum, obchody a služby pro místní obyvatele i turisty. Součástí návrhů je také úprava dopravního řešení. Klíčovou změnou má být přeložka komunikace za budovu pošty. Díky tomu by se v centru uvolnil prostor pro nové náměstí, které má sloužit nejen návštěvníkům, ale i každodennímu životu města.
Developer Domoplan se posouvá za hranice klasické rezidenční výstavby. Skupina Tomáše Vavříka rozvíjí fondy, rekreační nemovitosti a vlastní správu resortů. Vedle českých hor sází na Chorvatsko, Bali, Zanzibar nebo Kostariku.
Domoplan hledá nový motor růstu. Vedle bytů chce vydělávat na resortech
Reality
Investor v této souvislosti zdůrazňuje, že právě dopravní změna je podmínkou pro vznik kvalitnějšího veřejného prostoru. „Právě přesunutím komunikace za poštu chceme získat prostor pro nové centrální náměstí určené pro setkávání, kulturní akce i každodenní život města. Takové místo si Špindlerův Mlýn zaslouží. Chceme, aby centrum žilo v průběhu celého roku a sloužilo místním obyvatelům stejně dobře jako návštěvníkům,“ říká David Musil, šéf Penta Real Estate.
Podle Musila není cílem pouze kvalitní architektura, ale především celoročně funkční urbanistický koncept pro celé území. To je pro horské středisko zásadní. Špindl totiž v sezonních špičkách čelí náporu turistů, mimo hlavní sezonu se naopak ukazuje, zda město nabízí dost služeb a veřejného prostoru i pro běžný život.
Stavět se může až v roce 2029
Výběr vítězného návrhu ale nebude znamenat okamžitý začátek stavby. Výsledek soutěže má být podkladem pro další jednání města a investora o budoucí podobě území. Řešit se bude zejména výsledný rozsah zástavby, funkční náplň jednotlivých částí projektu a případné úpravy územního plánu. Pokud budou další přípravy a navazující jednání postupovat podle plánu, výstavba nového centra Špindlerova Mlýna by mohla začít v roce 2029.
Do českých hor míří bohatší klientela i developerské miliardy. S tím roste tlak na lepší služby, hlavně gastronomii. Kuchaři a šéfkuchaři proto v horských resortech získávají podmínky, které ještě nedávno patřily hlavně Praze nebo Brnu.
Horský byznys bohatne a kuchaři s ním. Nové resorty tlačí mzdy až k 75 tisícům
Money
Právě proto je součástí soutěže také zapojení veřejnosti. Autoři tří finálových návrhů je představili přímo ve Špindlerově Mlýně, kde o nich debatovali s místními obyvateli, vedením města, investorem i odbornou porotou. Ve finále jsou pražský ateliér ADR architektů Petra Koláře a Aleše Lapky, známý mimo jiné projekty hotelů a interiérů, OV Architekti Jiřího Opočenského, Štěpána Valoucha a Ondřeje Králíka, kteří mají za sebou například oceňované sídlo Lasvitu, a bratislavské studio Sadovsky & Architects vedené Oliverem Sadovským, navazující na někdejší ateliér Vallo Sadovsky Architects.
„Budoucí centrum je pro město a Špindleráky zásadní téma, protože bude sloužit především místním obyvatelům. Proto je důležité, že se ještě před výběrem vítězného návrhu mohou takto aktivně zapojit do rozhodování o jeho podobě,“ říká starosta Špindlerova Mlýna Martin Jandura.
Podněty místních má porota zohlednit při závěrečném rozhodování. Finální workshop poroty s architekty proběhne 19. června.
Špindl není výjimkou. Česká horská střediska se rychle mění a Newstream už podobné proměny popisoval v Peci pod Sněžkou, Velké Úpě, na Ramzové i na Klínovci. Staré prodejny, hotely, rekreační areály nebo nevyužité pozemky ustupují novým apartmánovým domům, resortům a službám. Přináší to investice, ale i otázky, kolik další výstavby horská města a jejich infrastruktura unesou.
Rokytnici nad Jizerou v Krkonoších čeká velký rozvoj. Před dvěma lety tamní skiareál koupil Marcel Soural, majitel developera Trigema. Ten již vlastní skiareál Monínec a chce tuto nohu svého byznysu dál rozvíjet. „Být součástí jednoho z největších lyžařských center v Krkonoších bylo naší obrovskou motivací,“ uvedl před dvěma lety pro newstream Soural.
Rokytnice chce trumfnout Špindlerův Mlýn
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
