Každý zná kalifornské Silicon Valley čili Křemíkové údolí. Jen málokdo však ví o Lithium Valley neboli Lithiovém údolí, které leží v témže americkém státě. Mohlo by přispět k rozvoji nejmodernějších technologií, ale paradoxně tomu brání obavy z problémů starých dlouhé desítky let.
Stát poskytne až 8,8 miliardy korun na vybudování nového závodu na zpracování lithia v Prunéřově na Chomutovsku. Dotaci pro společnost Geomet, která je součástí skupiny ČEZ, schválila vláda v demisi Petra Fialy (ODS). Podpora bude určena výhradně na investici do továrny, zejména pořízení technologií, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkové náklady na vybudování závodu by měly činit přes 25 miliard korun. Celý projekt těžby a zpracování lithia podle firmy vytvoří přímo 2000 pracovních míst a dalších 2000 míst v dodavatelském řetězci.
Lithium letos zlevnilo o více než 80 procent, především kvůli přebytku nabídky a ochlazení poptávky po elektromobilech. Přesto trh vykazuje známky stabilizace a poptávka po bateriích a obnovitelné energii by měla v dlouhodobém horizontu růst.
Čína do příštího roku předstihne Austrálii a stane se největším světovým těžařem lithia, kovu potřebného pro výrobu baterií. Tržní síla Číny by se pak měla zvyšovat až do roku 2035, i když mnoho čínských producentů nebude ziskových. Vyplývá to z prognózy poradenské společnosti Fastmarkets.
Ceny lithia by se po dvou letech prudkého poklesu měly v letošním roce stabilizovat. Nadměrnou nabídku kovu na trhu může zmírnit uzavření dolů a vysoký prodej elektromobilů v Číně. Agentuře Reuters to řekli analytici a obchodníci. Nárůst ceny kovu by ale podle nich mohlo snížit případné znovuotevření dolů.
Kvalitní nabíjecí baterie potřebují drahé a nedostatkové lithium. Ale jejich konkurent, akumulátor obsahující mnohem levnější a snadno dostupný sodík, sílí prakticky každý měsíc a přesvědčuje o tom investory.
Britsko-australský těžařský gigant Rio Tinto převezme za 6,7 miliardy dolarů (zhruba 155 miliard korun) firmu Arcadium Lithium. Stane se tak jedním z největších producentů lithia na světě. Lithium se využívá například při výrobě baterií pro elektromobily.
Čínský premiér Li Čchiang navštívil továrnu na zpracování lithia ve státě Západní Austrálie, a zdůraznil tak snahu Číny o zajištění klíčových nerostných surovin používaných mimo jiné při výrobě baterií do elektromobilů, chytrých telefonů a dalších elektronických zařízení. Li ukončil návštěvu Austrálie, kam se vydal jako první předseda čínské vlády po sedmi letech, uvedla agentura Reuters.
Rusko předpokládá, že se do roku 2030 zbaví závislosti na dovozu lithia a některých dalších vzácných nerostů. Ruské zpravodajské agentuře TASS to řekl Jevgenij Petrov, šéf úřadu Rosnědra, který v Rusku vydává licence k těžbě.
Lithium, kobalt, nikl a měď jsou kovy, bez nichž se neobejde výroba bateriových článků do elektromobilů, solárních článků ani větrných turbín. Země, které mají jejich těžbu pod palcem, si v éře nastupující elektromobility a transformace celého energetického odvětví malovaly pohádkové zisky. Pak ale přišlo něco nečekaného. Loni ceny těchto kritických nerostných surovin zažily mimořádný sešup. Nejhůře dopadlo lithium, jehož největší evropské naleziště je pod Cínovcem v Krušných horách.
Cena lithia navázala na téměř měsíc trvající pokles a od začátku letošního roku je nižší už asi o 75 procent. Analytici navíc očekávají, že cenový propad ještě zdaleka neskončil, uvedla dnes agentura Bloomberg. Lithium má zásadní význam při výrobě baterií do elektromobilů.
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dnes úspěšně odstartovala ruská nosná raketa🚀 s vesmírnou nákladní lodí Progress, která se má 24. března připojit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos. Šlo o první start z opravené startovací rampy číslo 31, připomněly tiskové agentury. Klíčová startovací rampa byla mimo provoz od 27. listopadu, kdy byla poškozena při startu vesmírné lodi Sojuz MS-28.
