Bez čínských surovin se dnes neobejdou elektromobily ani obnovitelné zdroje. To dává Pekingu významnou ekonomickou i politickou páku. USA a EU hledají cesty, jak tuto závislost omezit. Jednoduché řešení ale zatím neexistuje.
Lithium letos zlevnilo o více než 80 procent, především kvůli přebytku nabídky a ochlazení poptávky po elektromobilech. Přesto trh vykazuje známky stabilizace a poptávka po bateriích a obnovitelné energii by měla v dlouhodobém horizontu růst.
Čína do příštího roku předstihne Austrálii a stane se největším světovým těžařem lithia, kovu potřebného pro výrobu baterií. Tržní síla Číny by se pak měla zvyšovat až do roku 2035, i když mnoho čínských producentů nebude ziskových. Vyplývá to z prognózy poradenské společnosti Fastmarkets.
Ceny lithia by se po dvou letech prudkého poklesu měly v letošním roce stabilizovat. Nadměrnou nabídku kovu na trhu může zmírnit uzavření dolů a vysoký prodej elektromobilů v Číně. Agentuře Reuters to řekli analytici a obchodníci. Nárůst ceny kovu by ale podle nich mohlo snížit případné znovuotevření dolů.
Kvalitní nabíjecí baterie potřebují drahé a nedostatkové lithium. Ale jejich konkurent, akumulátor obsahující mnohem levnější a snadno dostupný sodík, sílí prakticky každý měsíc a přesvědčuje o tom investory.
Britsko-australský těžařský gigant Rio Tinto převezme za 6,7 miliardy dolarů (zhruba 155 miliard korun) firmu Arcadium Lithium. Stane se tak jedním z největších producentů lithia na světě. Lithium se využívá například při výrobě baterií pro elektromobily.
Čínský premiér Li Čchiang navštívil továrnu na zpracování lithia ve státě Západní Austrálie, a zdůraznil tak snahu Číny o zajištění klíčových nerostných surovin používaných mimo jiné při výrobě baterií do elektromobilů, chytrých telefonů a dalších elektronických zařízení. Li ukončil návštěvu Austrálie, kam se vydal jako první předseda čínské vlády po sedmi letech, uvedla agentura Reuters.
Rusko předpokládá, že se do roku 2030 zbaví závislosti na dovozu lithia a některých dalších vzácných nerostů. Ruské zpravodajské agentuře TASS to řekl Jevgenij Petrov, šéf úřadu Rosnědra, který v Rusku vydává licence k těžbě.
Lithium, kobalt, nikl a měď jsou kovy, bez nichž se neobejde výroba bateriových článků do elektromobilů, solárních článků ani větrných turbín. Země, které mají jejich těžbu pod palcem, si v éře nastupující elektromobility a transformace celého energetického odvětví malovaly pohádkové zisky. Pak ale přišlo něco nečekaného. Loni ceny těchto kritických nerostných surovin zažily mimořádný sešup. Nejhůře dopadlo lithium, jehož největší evropské naleziště je pod Cínovcem v Krušných horách.
Cena lithia navázala na téměř měsíc trvající pokles a od začátku letošního roku je nižší už asi o 75 procent. Analytici navíc očekávají, že cenový propad ještě zdaleka neskončil, uvedla dnes agentura Bloomberg. Lithium má zásadní význam při výrobě baterií do elektromobilů.
Plánovaná těžba lithia v Krušných horách vyvolává řadu negativních reakcí místních obyvatel. Lidé v okolí Cínovce, Dubí i Teplic se obávají zhoršení kvality života, dopadu na krajinu či vlivu na podzemní vody.
Ministerstvo financí v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 21,9 miliardy korun. Zájem investorů byl větší, připraveni byli nakoupit české obligace v hodnotě 36,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukci zajišťovala.
Počet strojvedoucích v Česku loni poprvé od roku 2022 vzrostl. Celkem jich loni Drážní úřad evidoval 9356, což je oproti předloňsku o téměř 200 více. Často jde ale například o strojvůdce, kteří se k profesi po nějaké době vrátili, nebo strojvůdce za zahraničí. Počet nově vydaných licencí totiž klesl.
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta, oznámilo dnes ministerstvo obchodu v Pekingu. Uzavřelo tak antidumpingové vyšetřování, které zahájilo v roce 2024. Koncem loňského roku Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,1 procenta, je to stejná hodnota jako v předchozím čtvrtletí a zároveň slabší růst, než se očekávalo. Oznámil to britský statistický úřad. Zpráva tak podle agentury Bloomberg zvyšuje tlak na premiéra Keira Starmera, který se teď snaží udržet ve funkci.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit.
České dráhy (ČD) investovaly v posledních čtyřech letech do obnovy a modernizace 🚆🚆🚆vozového parku zhruba 60 miliard korun. Přibližně pět miliard z této částky směřovalo do instalace evropského zabezpečovacího systému ETCS do již provozovaných vlaků. Uvedl to předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.