Bez čínských surovin se dnes neobejdou elektromobily ani obnovitelné zdroje. To dává Pekingu významnou ekonomickou i politickou páku. USA a EU hledají cesty, jak tuto závislost omezit. Jednoduché řešení ale zatím neexistuje.
Lithium letos zlevnilo o více než 80 procent, především kvůli přebytku nabídky a ochlazení poptávky po elektromobilech. Přesto trh vykazuje známky stabilizace a poptávka po bateriích a obnovitelné energii by měla v dlouhodobém horizontu růst.
Čína do příštího roku předstihne Austrálii a stane se největším světovým těžařem lithia, kovu potřebného pro výrobu baterií. Tržní síla Číny by se pak měla zvyšovat až do roku 2035, i když mnoho čínských producentů nebude ziskových. Vyplývá to z prognózy poradenské společnosti Fastmarkets.
Ceny lithia by se po dvou letech prudkého poklesu měly v letošním roce stabilizovat. Nadměrnou nabídku kovu na trhu může zmírnit uzavření dolů a vysoký prodej elektromobilů v Číně. Agentuře Reuters to řekli analytici a obchodníci. Nárůst ceny kovu by ale podle nich mohlo snížit případné znovuotevření dolů.
Kvalitní nabíjecí baterie potřebují drahé a nedostatkové lithium. Ale jejich konkurent, akumulátor obsahující mnohem levnější a snadno dostupný sodík, sílí prakticky každý měsíc a přesvědčuje o tom investory.
Britsko-australský těžařský gigant Rio Tinto převezme za 6,7 miliardy dolarů (zhruba 155 miliard korun) firmu Arcadium Lithium. Stane se tak jedním z největších producentů lithia na světě. Lithium se využívá například při výrobě baterií pro elektromobily.
Čínský premiér Li Čchiang navštívil továrnu na zpracování lithia ve státě Západní Austrálie, a zdůraznil tak snahu Číny o zajištění klíčových nerostných surovin používaných mimo jiné při výrobě baterií do elektromobilů, chytrých telefonů a dalších elektronických zařízení. Li ukončil návštěvu Austrálie, kam se vydal jako první předseda čínské vlády po sedmi letech, uvedla agentura Reuters.
Rusko předpokládá, že se do roku 2030 zbaví závislosti na dovozu lithia a některých dalších vzácných nerostů. Ruské zpravodajské agentuře TASS to řekl Jevgenij Petrov, šéf úřadu Rosnědra, který v Rusku vydává licence k těžbě.
Lithium, kobalt, nikl a měď jsou kovy, bez nichž se neobejde výroba bateriových článků do elektromobilů, solárních článků ani větrných turbín. Země, které mají jejich těžbu pod palcem, si v éře nastupující elektromobility a transformace celého energetického odvětví malovaly pohádkové zisky. Pak ale přišlo něco nečekaného. Loni ceny těchto kritických nerostných surovin zažily mimořádný sešup. Nejhůře dopadlo lithium, jehož největší evropské naleziště je pod Cínovcem v Krušných horách.
Cena lithia navázala na téměř měsíc trvající pokles a od začátku letošního roku je nižší už asi o 75 procent. Analytici navíc očekávají, že cenový propad ještě zdaleka neskončil, uvedla dnes agentura Bloomberg. Lithium má zásadní význam při výrobě baterií do elektromobilů.
Plánovaná těžba lithia v Krušných horách vyvolává řadu negativních reakcí místních obyvatel. Lidé v okolí Cínovce, Dubí i Teplic se obávají zhoršení kvality života, dopadu na krajinu či vlivu na podzemní vody.
Generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR David Kostka ❌ odejde na konci dubna z funkce. Uvedl to server Seznam Zprávy na základě vyjádření pojišťovny. Podle mluvčí pojišťovny Jany Schillerové končí Kostka z osobních důvodů. ZPMV spadající pod vnitro je s počtem více než 1,3 milionu klientů druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi.
Ruská Státní duma dnes ✅ schválil zákon, podle kterého poskytovatelé internetu a mobilní operátoři budou muset vyhovět žádosti tajné služby FSB a na její pokyn přerušit své služby. Informuje o tom server The Moscow Times.
Česko nabízí Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba, řekl ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček, který o tom dnes jednal v Bratislavě se slovenským premiérem Robertem Ficem. Stávající řešení by podle Havlíčka umožnilo dodávat na Slovensko jen menší množství suroviny, pro větší objem dodávek by bylo potřeba technických úprav.
I ve druhém obchodním dni v tomto týdnu pražská burza 📈 rostla. Index PX dnes přidal 0,14 procenta na 2654,09 bodu. Akcie bank s výjimkou Erste klesly, posílily cenné papíry energetické společnosti ČEZ a plzeňských strojíren Doosan Škoda Power. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna dnes oslabila k euru i dolaru.
Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek sejde s kandidátem na ministra životního prostředí 👨 Igorem Červeným (Motoristé). Stejně jako v případě ostatních kandidátů před vznikem vlády Andreje Babiše (ANO) si chce při jednání vyslechnout jeho názory. Pavel předpokládá, že Červeného jmenuje členem vlády v pondělí 23. února ráno, řekl novinářům na tiskové konferenci při své návštěvě Prahy.
Německo ☝️ zvažuje, že by koupilo menšinový podíl ve francouzsko-německém výrobci tanků KNDS, aby si zachovalo vliv ve firmě po plánovaném uvedení společnosti na burzu v letošním roce. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. KNDS vyrábí tanky Leopard.
Spojené státy plánují na Filipínách nasadit další 🚀 raketové systémy, které mají podle Washingtonu pomoci odradit Čínu od agresivního a nelegálního jednání v Jihočínském moři. Rozmisťování amerických zbraní odsuzuje Peking, který v tom vidí ohrožování stability v regionu, napsala dnes agentura AP.
Slovensku a Maďarsku ❌ nehrozí v krátkodobém horizontu nedostatek ropy, neboť mají nouzové zásoby na 90 dní. Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí Evropské komise v souvislosti s pozastavenou přepravou ruské suroviny ropovodem Družba přes Ukrajinu. Provoz ropovodu je od konce ledna zastaven v důsledku rozsáhlých ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Spojené státy a Írán při dnešním jednání v Ženevě dosáhly 🤝 shody na hlavních principech, řekl podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta je, míní. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu.
Rusko 📈 zesílilo hybridní válečné aktivity a projevilo větší ochotu riskovat na území Švédska a jeho okolí, uvedl dnes podle agentury AFP šéf švédské vojenské rozvědky, generálporučík Thomas Nilsson. Rusko představuje pro Švédsko hlavní hrozbu, která se pravděpodobně do roku 2030 ještě zvýší.