Peking chce získat vědecké mozky ze světa, ale Číňanům se to nelíbí
Čínská vláda připravila nová víza, která mají do země přilákat cizí vědce, techniky, matematiky. Je to další krok v její snaze dosáhnout světové dominance v moderních technologiích. Zdá se však, že úsilí poněkud zadrhává. Jednak pro cizince není čínština snadným jazykem, ale navíc na ně zřejmě čeká poněkud lidsky nehostinné prostředí.
Až dosud byly pro špičkové vědecké a technické odborníky nejpřitažlivější zemí světa Spojené státy americké. Jenže administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve svém křižáckém tažení proti vědě komplikuje život vědcům americkým a také omezuje příchod expertů ze zahraničí. Koncem září například uvalila poplatek 100 tisíc dolarů na žádost o vízum pro kvalifikované pracovníky, mezi něž se řadí i výzkumníci.
Možností, jak situace v USA využít, si všimla Evropská unie i Čína. EU vyhlašuje programy, které mají do Evropy přilákat přímo americké vědce znechucené situací doma, ale i odborníky z dalších zemí, kteří se nyní už do USA nedostanou.
Čína vyhlašuje program pro mladé vědce z celého světa. Nečeká velký příliv Američanů ani Evropanů. Ale doufá, že přiláká především odborníky z Ruska, Indie, jihovýchodní Asie či Blízkého východu. Cílí i na čínské výzkumníky, kteří nyní působí v zahraničí, ale vzhledem k mezinárodní situaci zatouží vrátit se do původní vlasti.
Nepodvádějte a nepoužívejte umělou inteligenci, říkali ještě přednedávnem učitelé na čínských vysokých školách studentům. Dnes je naopak povzbuzují, aby tento nástroj využili. Ne k tomu, aby si od stroje nechali napsat celý úkol, ale aby se naučili dobře jej řídit.
Umělá inteligence na čínských univerzitách: od zákazu k povinné dovednosti
Enjoy
Čína se nyní zaměřila zejména na absolventy „prestižních“ univerzit (zatím není přesně definováno, které všechny se do toho budou počítat) v přírodovědeckých, technických či matematických oborech. Připravena pro ně mají být speciální vstupní povolení, označovaná jako K-víza. Ta jim umožní věnovat se nejenom vědě a výzkumu, ale i „relevantním“ podnikatelským aktivitám.
Jde o revoluční zjednodušení dosavadního přístupu. Na rozdíl od současných běžných pracovních víz totiž žadatelé nepotřebují mít předem zajištěnou pracovní pozici ani oficiální pozvání od čínského zaměstnavatele, než mohou o pracovní vízum požádat. Pokud získají na základě své kvalifikace K-vízum, mohou přijet do Číny a teprve na místě si hledat uplatnění. Asi málokdo rozumný pojede opravdu jen tak naslepo, spíše si něco předjedná, byrokratické procedury by však měly být podstatně schůdnější.
Čína porazí Spojené státy v závodě o umělou inteligenci, a to díky nižším nákladům na energii a volnějším předpisům. Řekl to na summitu o budoucnosti AI pořádaném Financial Times generální ředitel amerického výrobce čipů Nvidia Jensen Huang a vyzval Spojené státy, aby urychlily své úsilí.
Šéf Nvidie varuje Washington: Čína porazí USA v závodě o AI díky energii a pravidlům
Leaders
Tiché zpoždění
Program přípravy K-víz Peking oznámil už v létě s tím, že víza se začnou vydávat od října. Máme listopad a vědecký časopis Nature zaznamenává, že K-víza zatím k dispozici nejsou a úřady to nevysvětlují.
Ukazuje se totiž, že vzbuzují vlnu nevole, konstatuje list Financial Times. V době rekordní nezaměstnanosti mladých se Číňané obávají další konkurence a ptají se, proč vláda nepodporuje vlastní talenty. Míra nezaměstnanosti mladých v srpnu dosáhla alarmujících 19 procent, což je dvouleté maximum, takže mnoho absolventů vysokých škol se cítí potenciálním přílivem cizinců ohroženo. Diskuze na povolených čínských sociálních sítích jsou plné nacionalistických a místy až xenofobních komentářů. Diskutující se ptají, proč dávat peníze cizincům a neinvestovat je radši do domácí mládeže.
Čínský výrobce robotů Unitree nabízí malého humanoidního (člověku podobného) robota za cenu nečekaně dostupnou. Je neobyčejně hbitý, ale domácí práce zatím nezvládne. Jedině že si ho sami dobře přeprogramujete.
Humanoidního robota už koupíte jen za 130 tisíc korun. Má to ale háček. K ničemu vám nebude
Enjoy
Těžký jazyk, šest dní práce týdně a cenzurovaný internet
A je otázka, jak moc se do Číny chce cizincům. Představa, že by jim tam stačila jen znalost angličtiny, jako je tomu v mnoha výzkumných institucích i firmách třeba v Evropě, v kontinentální Číně neplatí. Tam člověk bez znalosti alespoň spisovné mandarinštiny (nemluvě o dialektech) obvykle neobstojí.
Odrazuje také přísná internetová cenzura, a náročná pracovní kultura, často vyžadující dlouhé hodiny šest dní v týdnu. Aby Čína skutečně přilákala světovou špičku, musela by podle expertů nabídnout nejen konkurenceschopné platy, ale i podobnou pracovní kulturu, jaká panuje v západních ekonomikách.
A to na pořadu dne není. Aspoň zatím.
Bílý dům se chystá oznámit, že čínské závody nizozemského výrobce čipů Nexperia obnoví dodávky. Uvádí to zdroj agentury Reuters. Nizozemská vláda a společnost Nexperia se k věci odmítají vyjádřit. Německo ale vítá známky zlepšení situace ohledně dodávek čipů po oznámení Číny, že uvolní zákaz vývozu automobilových komponentů Nexperia do Evropy. Čipy od Nexperie jsou zásadní pro automobilový průmysl, jejich nedostatek ohrožuje výrobu.
Obrat v čipové krizi: Čína povolila vývoz. Evropa slaví, možná předčasně
Money
Pojem, který znají i úplní laikové, Turingův test, už nedává smysl. Jak tedy posoudit kvalitu obecné umělé inteligence, o niž se vývojáři snaží? Možná podle toho, že stroj pochopí, jak složit nábytek z krabice, určí čas podle ručiček na ciferníku hodin a nějak pozná, že lidem nemá ublížit. Anebo vůbec nijak.
Umělá inteligence vyvrátila své základní měřítko, Turingův test. Zbyly jen pochyby
Enjoy
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.