Peking chce získat vědecké mozky ze světa, ale Číňanům se to nelíbí
Čínská vláda připravila nová víza, která mají do země přilákat cizí vědce, techniky, matematiky. Je to další krok v její snaze dosáhnout světové dominance v moderních technologiích. Zdá se však, že úsilí poněkud zadrhává. Jednak pro cizince není čínština snadným jazykem, ale navíc na ně zřejmě čeká poněkud lidsky nehostinné prostředí.
Až dosud byly pro špičkové vědecké a technické odborníky nejpřitažlivější zemí světa Spojené státy americké. Jenže administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve svém křižáckém tažení proti vědě komplikuje život vědcům americkým a také omezuje příchod expertů ze zahraničí. Koncem září například uvalila poplatek 100 tisíc dolarů na žádost o vízum pro kvalifikované pracovníky, mezi něž se řadí i výzkumníci.
Možností, jak situace v USA využít, si všimla Evropská unie i Čína. EU vyhlašuje programy, které mají do Evropy přilákat přímo americké vědce znechucené situací doma, ale i odborníky z dalších zemí, kteří se nyní už do USA nedostanou.
Čína vyhlašuje program pro mladé vědce z celého světa. Nečeká velký příliv Američanů ani Evropanů. Ale doufá, že přiláká především odborníky z Ruska, Indie, jihovýchodní Asie či Blízkého východu. Cílí i na čínské výzkumníky, kteří nyní působí v zahraničí, ale vzhledem k mezinárodní situaci zatouží vrátit se do původní vlasti.
Nepodvádějte a nepoužívejte umělou inteligenci, říkali ještě přednedávnem učitelé na čínských vysokých školách studentům. Dnes je naopak povzbuzují, aby tento nástroj využili. Ne k tomu, aby si od stroje nechali napsat celý úkol, ale aby se naučili dobře jej řídit.
Umělá inteligence na čínských univerzitách: od zákazu k povinné dovednosti
Enjoy
Čína se nyní zaměřila zejména na absolventy „prestižních“ univerzit (zatím není přesně definováno, které všechny se do toho budou počítat) v přírodovědeckých, technických či matematických oborech. Připravena pro ně mají být speciální vstupní povolení, označovaná jako K-víza. Ta jim umožní věnovat se nejenom vědě a výzkumu, ale i „relevantním“ podnikatelským aktivitám.
Jde o revoluční zjednodušení dosavadního přístupu. Na rozdíl od současných běžných pracovních víz totiž žadatelé nepotřebují mít předem zajištěnou pracovní pozici ani oficiální pozvání od čínského zaměstnavatele, než mohou o pracovní vízum požádat. Pokud získají na základě své kvalifikace K-vízum, mohou přijet do Číny a teprve na místě si hledat uplatnění. Asi málokdo rozumný pojede opravdu jen tak naslepo, spíše si něco předjedná, byrokratické procedury by však měly být podstatně schůdnější.
Čína porazí Spojené státy v závodě o umělou inteligenci, a to díky nižším nákladům na energii a volnějším předpisům. Řekl to na summitu o budoucnosti AI pořádaném Financial Times generální ředitel amerického výrobce čipů Nvidia Jensen Huang a vyzval Spojené státy, aby urychlily své úsilí.
Šéf Nvidie varuje Washington: Čína porazí USA v závodě o AI díky energii a pravidlům
Leaders
Tiché zpoždění
Program přípravy K-víz Peking oznámil už v létě s tím, že víza se začnou vydávat od října. Máme listopad a vědecký časopis Nature zaznamenává, že K-víza zatím k dispozici nejsou a úřady to nevysvětlují.
Ukazuje se totiž, že vzbuzují vlnu nevole, konstatuje list Financial Times. V době rekordní nezaměstnanosti mladých se Číňané obávají další konkurence a ptají se, proč vláda nepodporuje vlastní talenty. Míra nezaměstnanosti mladých v srpnu dosáhla alarmujících 19 procent, což je dvouleté maximum, takže mnoho absolventů vysokých škol se cítí potenciálním přílivem cizinců ohroženo. Diskuze na povolených čínských sociálních sítích jsou plné nacionalistických a místy až xenofobních komentářů. Diskutující se ptají, proč dávat peníze cizincům a neinvestovat je radši do domácí mládeže.
Čínský výrobce robotů Unitree nabízí malého humanoidního (člověku podobného) robota za cenu nečekaně dostupnou. Je neobyčejně hbitý, ale domácí práce zatím nezvládne. Jedině že si ho sami dobře přeprogramujete.
Humanoidního robota už koupíte jen za 130 tisíc korun. Má to ale háček. K ničemu vám nebude
Enjoy
Těžký jazyk, šest dní práce týdně a cenzurovaný internet
A je otázka, jak moc se do Číny chce cizincům. Představa, že by jim tam stačila jen znalost angličtiny, jako je tomu v mnoha výzkumných institucích i firmách třeba v Evropě, v kontinentální Číně neplatí. Tam člověk bez znalosti alespoň spisovné mandarinštiny (nemluvě o dialektech) obvykle neobstojí.
Odrazuje také přísná internetová cenzura, a náročná pracovní kultura, často vyžadující dlouhé hodiny šest dní v týdnu. Aby Čína skutečně přilákala světovou špičku, musela by podle expertů nabídnout nejen konkurenceschopné platy, ale i podobnou pracovní kulturu, jaká panuje v západních ekonomikách.
A to na pořadu dne není. Aspoň zatím.
Bílý dům se chystá oznámit, že čínské závody nizozemského výrobce čipů Nexperia obnoví dodávky. Uvádí to zdroj agentury Reuters. Nizozemská vláda a společnost Nexperia se k věci odmítají vyjádřit. Německo ale vítá známky zlepšení situace ohledně dodávek čipů po oznámení Číny, že uvolní zákaz vývozu automobilových komponentů Nexperia do Evropy. Čipy od Nexperie jsou zásadní pro automobilový průmysl, jejich nedostatek ohrožuje výrobu.
Obrat v čipové krizi: Čína povolila vývoz. Evropa slaví, možná předčasně
Money
Pojem, který znají i úplní laikové, Turingův test, už nedává smysl. Jak tedy posoudit kvalitu obecné umělé inteligence, o niž se vývojáři snaží? Možná podle toho, že stroj pochopí, jak složit nábytek z krabice, určí čas podle ručiček na ciferníku hodin a nějak pozná, že lidem nemá ublížit. Anebo vůbec nijak.
Umělá inteligence vyvrátila své základní měřítko, Turingův test. Zbyly jen pochyby
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
