Jedním z oborů, které nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa trpí nejvíce, je věda a výzkum. Mnozí vědci dokonce přesouvají své výzkumy do zahraničí. Zdá se však, že ztráta pro Spojené státy může být příležitostí pro Evropu.
Obliba amerického prezidenta Donalda Trumpa klesla na 42 procent, což je nejméně od jeho lednového návratu do Bílého domu. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnily agentury Reuters a Ipsos.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu, uvedla agentura Reuters.
Američtí akademici čím dál více emigrují v reakci na kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména kvůli jejímu tlaku na vysoké školství, píše list Financial Times. Řadu z nich znepokojuje snížení financování, omezování akademických svobod nebo kroky vlády zaměřené proti vědě. Kanadské a evropské univerzity se americké výzkumníky snaží nalákat do zahraničí.
Někdejší slovenská prezidentka Zuzana Čaputová stráví semestr na prestižní Stanfordově univerzitě ve Spojených státech, kde bude přednášet o svých politických zkušenostech. Čaputová, která byla první ženou v prezidentské funkci na Slovensku, to řekla v rozhovoru s deníkem Sme. Současnou politickou situaci v zemi nepovažuje za jednoduchou, obzvláště upozornila na to, že se politické napětí přenáší na celou společnost.
Spekulant Bill Ackman rozjel svůj aktivismus i na sociálních sítích - byl jeden z těch, kdo dohnal šéfku Harvard University Claudine Gayovou k rezignaci. Nyní čelí podobnému tlaku jeho žena.
Tři univerzity z České republiky získaly prostředky z evropských strukturálních fondů na výzkum široké škály technických fenoménů zahrnutých do oboru nanotechnologií. Organizátoři předpokládají, že přilákají i vědce ze zahraničí. A chtějí při výzkumu nových technologií spolupracovat i s právníky, filozofy a teology.
Univerzitě Palackého v Olomouci i Univerzitě Karlově v Praze podle jejich rektorů Martina Procházky a Mileny Králíčkové v souvislosti s dlouhodobým podfinancováním školství odcházejí akademici, často jde podle nich i o klíčové pracovníky. Odcházejí i mimo školství. Na obou univerzitách chystají tamní filozofické fakulty 17. října stávku, zda budou mít podporu i od vedení univerzit, zatím rektoři nedokázali odpovědět. Seznámit se chtějí nejprve s požadavky odborových organizací, řekli po zasedání České konference rektorů (ČKR).
O územních otázkách by měl rozhodnout ukrajinský lid, buď ve volbách, nebo v referendu, uvedl dnes ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj před novináři o možných územních ústupcích. Ty žádá Rusko a podmiňuje tím ukončení bezmála čtyřleté války proti Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes během telefonického rozhovoru 👍 ujistil podle agentury Reuters hlavu venezuelského státu Nicoláse Madura o podpoře Moskvy. Maduro je pod tlakem Spojených států, které v oblasti zvýšily vojenskou přítomnost.
Pražská burza nepatrně oslabila a sestoupila ze svého historického maxima, na které vystoupila ve středu. Index PX 📉 klesl o 0,08 procenta na 2561,95 bodu. Ztrácely akcie Komerční banky či Kofoly, většina titulů ale rostla, vyplývá z informací na burzovním webu. Koruna dnes zpevnila k euru i dolaru.
Designovaný český premiér 👴 Andrej Babiš oznámil, že dodrží tradici a jeho první zahraniční cesta bude směřovat 8. ledna na Slovensko. Dnes byl v Bruselu pouze na pracovní návštěvě, řekl českým novinářům po svých jednáních. Na Slovensku se podle svých slov setká s prezidentem, premiérem a možná i dalšími slovenskými politiky.
Evropská komise zvažuje, že o pět let odloží účinnost zákazu spalovacích motorů u 🚗 hybridních vozů. Důvodem je silný tlak od některých zemí, které patří k největším výrobcům aut v regionu. Evropská komise by měla změny pravidel, která mají automobilový průmysl odklonit od fosilních paliv, zveřejnit příští týden, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Střet zájmů 👴 Andreje Babiše (ANO) v době jeho prvního premiérského působení znemožňoval firmám z koncernu Agrofert nejenom přijímat dotace, ale také ucházet se o zakázky malého rozsahu z veřejných zdrojů. Plyne to z rozsudku Nejvyššího správního soudu.
