Stát a EU posílají do univerzitní výstavby desítky miliard. Nové kampusy formují města i vědu na generace dopředu. Přesto řada klíčových projektů vzniká bez architektonických soutěží.
Od doby, co americký prezident Donald Trump tvrdě škrtí dotace pro americké univerzity, se situace v některých z nich značně zdramatizovala. Krušné časy zažívá po Harvardu i ta nejprestižnější.
Obliba amerického prezidenta Donalda Trumpa klesla na 42 procent, což je nejméně od jeho lednového návratu do Bílého domu. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnily agentury Reuters a Ipsos.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu, uvedla agentura Reuters.
Američtí akademici čím dál více emigrují v reakci na kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména kvůli jejímu tlaku na vysoké školství, píše list Financial Times. Řadu z nich znepokojuje snížení financování, omezování akademických svobod nebo kroky vlády zaměřené proti vědě. Kanadské a evropské univerzity se americké výzkumníky snaží nalákat do zahraničí.
Někdejší slovenská prezidentka Zuzana Čaputová stráví semestr na prestižní Stanfordově univerzitě ve Spojených státech, kde bude přednášet o svých politických zkušenostech. Čaputová, která byla první ženou v prezidentské funkci na Slovensku, to řekla v rozhovoru s deníkem Sme. Současnou politickou situaci v zemi nepovažuje za jednoduchou, obzvláště upozornila na to, že se politické napětí přenáší na celou společnost.
Spekulant Bill Ackman rozjel svůj aktivismus i na sociálních sítích - byl jeden z těch, kdo dohnal šéfku Harvard University Claudine Gayovou k rezignaci. Nyní čelí podobnému tlaku jeho žena.
Tři univerzity z České republiky získaly prostředky z evropských strukturálních fondů na výzkum široké škály technických fenoménů zahrnutých do oboru nanotechnologií. Organizátoři předpokládají, že přilákají i vědce ze zahraničí. A chtějí při výzkumu nových technologií spolupracovat i s právníky, filozofy a teology.
Univerzitě Palackého v Olomouci i Univerzitě Karlově v Praze podle jejich rektorů Martina Procházky a Mileny Králíčkové v souvislosti s dlouhodobým podfinancováním školství odcházejí akademici, často jde podle nich i o klíčové pracovníky. Odcházejí i mimo školství. Na obou univerzitách chystají tamní filozofické fakulty 17. října stávku, zda budou mít podporu i od vedení univerzit, zatím rektoři nedokázali odpovědět. Seznámit se chtějí nejprve s požadavky odborových organizací, řekli po zasedání České konference rektorů (ČKR).
