Studium v USA by se mohlo zahraničním studentům výrazně prodražit. Americká vláda plánuje zavést poplatek 70 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,5 milionu korun, který by univerzity platily za každého zahraničního absolventa, jenž chce po škole v zemi pracovat. Opatření má omezit jejich počet, hlavně v technických a přírodovědných oborech.
Akademická politika se na českých univerzitách zvrhla v trapné politikaření, rvačku o granty a zneužívání fondů škol. Celé je to překryto tituly, taláry a ceremoniály, ale mnohde to je pokrytectví až na půdu. Odvolání rektora ČVUT Petráčka s ostudou a podezřeními, hrubě přepálené odměny rektorky Králíčkové z Univerzity Karlovy, to jsou jen viditelné špičky desítek nedůstojných příběhů. Liší se akademická politika vůbec v něčem od té vesnické rvačky, kterou sledujeme ve sněmovně?
Od doby, co americký prezident Donald Trump tvrdě škrtí dotace pro americké univerzity, se situace v některých z nich značně zdramatizovala. Krušné časy zažívá po Harvardu i ta nejprestižnější.
Obliba amerického prezidenta Donalda Trumpa klesla na 42 procent, což je nejméně od jeho lednového návratu do Bílého domu. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnily agentury Reuters a Ipsos.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu, uvedla agentura Reuters.
Američtí akademici čím dál více emigrují v reakci na kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména kvůli jejímu tlaku na vysoké školství, píše list Financial Times. Řadu z nich znepokojuje snížení financování, omezování akademických svobod nebo kroky vlády zaměřené proti vědě. Kanadské a evropské univerzity se americké výzkumníky snaží nalákat do zahraničí.
Někdejší slovenská prezidentka Zuzana Čaputová stráví semestr na prestižní Stanfordově univerzitě ve Spojených státech, kde bude přednášet o svých politických zkušenostech. Čaputová, která byla první ženou v prezidentské funkci na Slovensku, to řekla v rozhovoru s deníkem Sme. Současnou politickou situaci v zemi nepovažuje za jednoduchou, obzvláště upozornila na to, že se politické napětí přenáší na celou společnost.
Spekulant Bill Ackman rozjel svůj aktivismus i na sociálních sítích - byl jeden z těch, kdo dohnal šéfku Harvard University Claudine Gayovou k rezignaci. Nyní čelí podobnému tlaku jeho žena.
Tři univerzity z České republiky získaly prostředky z evropských strukturálních fondů na výzkum široké škály technických fenoménů zahrnutých do oboru nanotechnologií. Organizátoři předpokládají, že přilákají i vědce ze zahraničí. A chtějí při výzkumu nových technologií spolupracovat i s právníky, filozofy a teology.
Univerzitě Palackého v Olomouci i Univerzitě Karlově v Praze podle jejich rektorů Martina Procházky a Mileny Králíčkové v souvislosti s dlouhodobým podfinancováním školství odcházejí akademici, často jde podle nich i o klíčové pracovníky. Odcházejí i mimo školství. Na obou univerzitách chystají tamní filozofické fakulty 17. října stávku, zda budou mít podporu i od vedení univerzit, zatím rektoři nedokázali odpovědět. Seznámit se chtějí nejprve s požadavky odborových organizací, řekli po zasedání České konference rektorů (ČKR).
Česká republika by se měla snažit pořídit další systémy protivzdušné obrany co nejdříve a nečekat až do roku 2030. Po dnešním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem to řekl předseda české vlády Andrej Babiš. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje za jednu ze svých priorit.
Francouzský Renault plánuje do dvou let přijmout ve svých francouzských závodech 1650 dělníků a dalších 250 lidí na nepřímé pozice ve výrobě. Navýšení počtu zaměstnanců má pomoci s uspokojením vzrůstající poptávky po elektromobilech. Zároveň firma oficiálně potvrdila plán na zrušení 1000 pracovních míst v administrativě. Reuters to řekl průmyslový ředitel Renaultu Thierry Charvet.
Pražská burza navázala na páteční růst a v úvodu týdne posílila 💪. Index PX přidal 0,49 procenta na 2664,62 bodu. Dařilo se zejména akciím zbrojaře Czechoslovak Group (CSG), které zpevnily o více než pět procent. Zdražily také akcie VIG, Erste Bank a Komerční banky. Nedařilo se cenným papírům ČEZ a Monety Money Bank.
Evropa má vůči Moskvě jasné 📜 požadavky, uvedla dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Rusko podle ní musí respektovat svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny i její právo zvolit si vlastní spojence. Moskva nesmí získat právní uznání okupovaných ukrajinských území, musí nést odpovědnost za válečné zločiny a zaplatit za způsobené škody, dodala Kallasová po konci jednání ministrů zahraničí zemí EU.
Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.
Čínské elektrické dopravní 🛫 letadlo absolvovalo o víkendu svůj první let s posádkou. Letoun CE-25A, na jehož palubě byli dva piloti a jeden inženýr, byl ve vzduchu 16 minut a 38 sekund, uvedl podle agentury AFP časopis spojený s vývojářem letadla, státním podnikem Commercial Aircraft Corporation of China (COMAC). Let představuje další krok v rámci snahy země o rozvoj domácí výroby letadel.
Izraelská ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla v přepočtu na celý rok o 8️⃣ procent, uvedl dnes izraelský statistický úřad. Ekonomika se tak zotavuje z války s Íránem, a to díky vyššímu vývozu, spotřebitelským výdajům a investicím. Výsledek překonal očekávání ekonomů oslovených agenturou Reuters, kteří odhadovali růst hrubého domácího produktu na šest procent.
Francouzští vojáci již několik měsíců působí na Ukrajině. ❌ Nejsou nasazeni v boji, starají se o výcvik a o údržbu dodané techniky a zbraní, informovaly nejprve rozhlasová stanice RFI a následně agentura AFP s odvoláním na své anonymní zdroje. Ty se zmiňovaly jen o malém počtu příslušníků francouzských ozbrojených sil, přesnější číslo však neuvedly.
Dodavatel energií E.ON od ledna příštího roku 📈 zvýší zhruba půl milionu zákazníkům se smlouvou bez závazku ceny elektřiny. Domácnosti si oproti letošku připlatí několik stovek korun za spotřebovanou megawatthodinu. Zákazníků s fixací se zdražování netýká. Energie postupně zdražují i další dodavatelé.
Více než dva týdny trvající pokles maximálních cen pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, ❌ skončil. Nejvyšší přípustná cena nafty se oproti dnešku zvýší o 35 haléřů na 45,73 koruny za litr. U benzinu zůstane na stejné úrovni jako dosud, čerpací stanice ho tak budou moci prodávat nejvýše za 40,50 koruny za litr. Jde o ceny pro nadcházející dva dny.