Americký návrh na zónu v Donbasu budí skepsi. Nadšení nejsou ani Rusové, ani Ukrajinci
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal nabídku Spojených států na uspořádání dalšího kola jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Rozhovory by se měly uskutečnit příští týden, pravděpodobně v úterý nebo ve středu, uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro Bloomberg. Není však jasné, zda Rusko bude souhlasit s jednáním na území USA.
Hlavním tématem nadcházejících jednání má být otázka území, která zůstává klíčovým sporným bodem konfliktu. Na stole je mimo jiné americký návrh na vytvoření svobodné ekonomické zóny jako nárazníkového pásma ve východním Donbasu. Podle Zelenského se však k tomuto návrhu obě strany stavějí skepticky. „Ani jedna strana z myšlenky svobodné ekonomické zóny nadšená není – ani Rusové, ani my,“ uvedl. Dodal, že se k návrhu mají vrátit s konkrétnější představou na příštím setkání.
Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa v poslední době zintenzivnili diplomatické úsilí o ukončení ruské invaze, která se blíží k pátému roku trvání. Předchozí kolo jednání mezi ruskými, ukrajinskými a americkými představiteli se konalo začátkem měsíce v Abú Zabí. Zelenskyj je označil za konstruktivní a uvedl, že při jednáních vedených v dobré víře by válka mohla skončit během několika měsíců.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pohrozil možnou reakcí Moskvy na posilování vojenské přítomnosti západních zemí v Grónsku. Reagoval tak podle agentury AFP na nedávné nasazení malých kontingentů evropských vojsk na tomto arktickém ostrově. Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat. Severoatlantická aliance dnes v arktickém regionu zahájila vojenské cvičení Arctic Sentry (Arktická stráž).
Rusko přijme protiopatření, varoval Lavrov kvůli militarizaci Grónska
Politika
Kyjev preferuje řešení, podle něhož by v Donbasu zůstaly jednotky podél současné frontové linie. Kreml nadále požaduje kontrolu nad celým regionem, včetně oblastí, které se mu nepodařilo vojensky obsadit. V otázce správy případné nárazníkové zóny podle Zelenského musí Spojené státy jasně vymezit svou pozici. „Pokud je to naše území – a je to naše území – pak by jej měla spravovat země, které patří,“ uvedl.
Zelenskyj také připomněl, že americké listopadové volby vytvářejí tlak na administrativu Donalda Trumpa, aby dosáhla mírové dohody. Podle něj Trumpův tým navrhl uzavřít všechna potřebná jednání do června. Americká strana chce podepsat všechny dokumenty současně, zatímco Ukrajina bude muset případnou mírovou dohodu schválit buď hlasováním parlamentu, nebo v celostátním referendu.
Ukrajinský prezident opakovaně uvedl, že referendum o mírové dohodě plánuje vyhlásit po ukončení bojů. Předseda jeho parlamentní frakce David Arachamija minulý měsíc sdělil, že návrh zákona o referendu by mohl být dokončen do konce února a hlasování by se mohlo konat společně s prezidentskými volbami.
Nedávná jednání ve Spojených arabských emirátech se podle Zelenského soustředila také na technické nastavení příměří a jeho monitorování za účasti Spojených států. Finální dohoda však vyžaduje politická rozhodnutí na vyšší úrovni. „Rusové mají jednu formulaci, my druhou a Američané třetí,“ uvedl prezident s tím, že je třeba dopracovat znění a detaily.
Evropská unie zvažuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině umožnit částečné členství v EU už v příštím roce. Jak uvádí server Politico s odvoláním na deset evropských činitelů a diplomatů, cílem iniciativy je posílit ukotvení Ukrajiny v Evropě a zároveň ji definitivně vyvést z ruské sféry vlivu.
Ukrajina v EU už příští rok? Brusel jedná o částečném členství, překážkou je Orbán
Politika
Poválečná obnova
Další kolo rozhovorů má zahrnovat i bilaterální jednání s Washingtonem o poválečné obnově a ekonomických otázkách. Do delegace se připojí ministr hospodářství Oleksij Sobolev, který má se Spojenými státy projednat takzvaný balíček prosperity.
Zelenskyj zároveň varoval, že Ukrajina čelí obtížné situaci při financování obnovy a udržení vojenských kapacit. Bez jasného finančního mechanismu s účastí evropských zemí podle něj hrozí ekonomický šok. Ani případné využití zmrazených aktiv ruské centrální banky by podle něj dlouhodobě nestačilo.
Ruské vzdušné útoky na energetickou infrastrukturu navíc vyřadily až deset gigawattů výrobní kapacity, což vede k denním výpadkům elektřiny v rozsahu pěti až šesti gigawattů během špičky. Některá zařízení nebude možné opravit před příští topnou sezonou, uvedl Zelenskyj.
