Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Stanislav Šulc: Motoristické dilema aneb Jak podpořit obří schodek a zůstat rozpočtově zodpovědný

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vysvětluje rozpočet ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé obě)
ČTK
Stanislav Šulc

Nová vláda předkládá Poslanecké sněmovně rozpočet, který je dílem „realistický“, dílem ale také má mimořádný schodek. Ačkoli mají vládní strany mezi poslanci jasnou většinu, a rozpočet tak nejspíš hladce projde, přinejmenším pro členy Motoristů Sobě by to mělo představovat poměrně kardinální problém. Vyrovnají se s tím nějak?

Možná to není úplně fér, ale přesto se to musí udělat. Je zcela namístě konfrontovat sliby stran dnešní vlády s tím, co ve skutečnosti dělají. A pravděpodobně největší problém před sebou nyní mají Motoristé.

Ti se do sněmovny dostali i díky slibům návratu k vyrovnaným rozpočtům. Právě tím získali část voličů dávné ODS, fanoušky malého státu, nulových daní a v podstatě jakési polidštěné verze anarcho-kapitalismu (i té nepolidštěné). Samozřejmě je nelze kritizovat za to, že vyrovnaný rozpočet nezajistili už nyní, což si nejspíš část jejich voličů představovala. Nicméně hlasovat pro rozpočet, který „slibuje“ schodek ve výši 310 miliard v době hospodářského růstu, by mělo vzbudit nejedno nesouhlasné zvýšení obočí, možná i dvě tři nesouhlasné vlnovky.

Petr Macinka

Dalibor Martínek: Macinka si vyvztekal vedlejší kolej

Petr Macinka ve své svaté válce za Turka před pár dny prohlásil, že jeho ministerstvo zahraničí bude ignorovat prezidenta republiky Petra Pavla. Nyní se Pavel s Babišem dohodli, že naopak oni dva budou určovat zahraniční politiku.

Přečíst článek

Když kapříka chytají

Samozřejmě platí, že aktuální rozpočet nešlo sestavit na nulu, protože mandatorní výdaje i mezinárodní závazky dávají poměrně úzké mantinely pro kreativitu. A také platí to, že Motoristé jsou ze všech sněmovních stran v podstatě jako jediní bez viny na tom současném stavu, protože poslaneckou, natož vládní zodpovědnost nikdy neměli, tedy minimálně formálně, byť personálně to už tak bez poskvrny není.

Jenomže stav věcí Motoristé velmi dobře znali i před volbami, kdy vyrovnané rozpočty vesele sliboval nejeden billboard. A bez uzardění a pravděpodobně s jakousi tajemnou expertízou, kterou jiné strany nemají. A za to dostali Motoristé hlasy od části voličů.

Nyní se láme příslovečný chleba a Motoristé mohou ukázat, jak vážně svůj nejdůležitější programový bod myslí. Pokud rozpočet hladce projde, což je velmi pravděpodobné, ukážou, že sliby jsou v předvolební kampani jen taková prázdná a falešná slovíčka, která jsou v podstatě tak živá jako žížala na háčku při lovení kapříků.

Stanislav Šulc: Inspirace Trumpem? Zdánlivě drsná vláda nakonec taky cukne

Černá středa české vlády? Tak bychom mohli nazvat 4. únor 2026, kdy premiér Andrej Babiš vyrazil na schůzku s prezidentem Petrem Pavlem a v podstatě mu vyšel ve všem vstříc. Dění v české nejvyšší politice tak dostává nový rozměr a není nepodobný dění v USA: také tady zdánlivě neústupní populisté nakonec ustoupí, když jim není hned po vůli.

Přečíst článek

Bojovníci v kulturních válkách

Ostatně i jejich ideový guru, exprezident Václav Klaus v jednom komentáři ještě před koncem roku upozornil, že to bude tragický omyl, pokud se vláda rozhodne pokračovat v obřích rozpočtových deficitech.

„Mnozí jsme nemohli vydýchat obří deficit rozpočtu, který provozoval po čtyři roky svého vládnutí kabinet Petra Fialy. A očekávali jsme, že se nová vláda Andreje Babiše, okořeněná Petrem Macinkou a Tomiem Okamurou, bude chovat úplně jinak. Teď toto nadějné očekávání ztrácíme. Zdá se, že chce Babišova vláda Fialův deficit na rok 2026 ještě zvýšit. To je tragický omyl,“ uvedl doslova.

Vyslyší některý z motoristů tato slova? Pokud ne, je poměrně pravděpodobné, že to v dalších volbách s jejich výsledkem už tak slavné nebude. Velmi pravděpodobně totiž ztratí voliče, kteří motoristy volili kvůli ekonomickým billboardům. A zůstanou jim jen věrní bojovníci v kulturních válkách. Bude to stačit?

Filip Turek a Petr Macinka

Dalibor Martínek: Metoda Macinka. Provokovat, vykrádat mediální prostor

Macinka a Turek denně plní titulky. Ne řešeními, ale konflikty a gesty. Skutečná agenda státu se ztrácí v hluku. A Babišovi to vyhovuje.

Přečíst článek

Související

Tomio Okamura a Andrej Babiš

David Ondráčka: Loajalita, nebo kariéra? Úředníci čekají, kam se vláda Babiše vydá

Přečíst článek

Co zbyde po olympiádě? Milán se poučil z Londýna i Paříže a vsadil na studenty

Olympijská vesnice v Miláně
iStock
Petra Nehasilová

Zatímco předchozí evropské olympiády řešily, co s vesnicemi po odjezdu sportovců, Milán měl odpověď připravenou dopředu. Komplex pro 1 700 sportovců se okamžitě promění ve studentské koleje. Architektura, která se poučila z minulosti, ale cenově může zopakovat stejné chyby.

Olympijské hry po celém světě opakovaně dávají vzniknout okázalým architektonickým komplexům, jejichž dlouhodobé využití bývá až druhořadou otázkou. Zkušenosti posledních dvou evropských her z Londýna 2012 a Paříže 2024 přitom ukazují, jak složité je proměnit olympijské vesnice ve skutečně funkční městské čtvrti.

Nový milánský projekt s kapacitou 1 700 lůžek proto volí odlišnou strategii. Už od počátku byl navržen tak, aby po skončení zimních her 2026 řešil konkrétní problém města, a to kritický nedostatek studentského bydlení.

Olympijská vesnice, kterou navrhlo mezinárodní architektonické studio Skidmore, Owings & Merrill (SOM), tak představuje nejen posun v udržitelnosti, ale i reakci na urbanistické a sociální lekce z předchozích olympiád, píše server Bloomberg. Michodem chicagské studio SOM patří k nejzkušenějším kancelářím v práci s velkým měřítkem i brownfieldy. Vedle ikonických mrakodrapů se v posledních letech soustředí na udržitelný urbanismus a komplexní masterplany.

Olympijské skokanské můstky v Dolomitech procázejí rekonstrukcí

Dva měsíce do olympiády. Predazzo už tři roky mění dolomitskou krajinu kvůli skokanským můstkům

Do startu zimních olympijských her zbývají zhruba dva měsíce a dokončovací práce na sportovištích pokračují. Italské dolomity přitom již zasypal první sníh.

Přečíst článek

Od univerzálních bytů ke specializovanému bydlení

Londýn i Paříž pracovaly s tradičním modelem olympijské výstavby. Vesnice byly navrženy primárně jako standardní bytové domy, které se během her dočasně upraví pro sportovce.

V londýnském Stratfordu vzniklo kolem Olympic Parku 12 400 bytů, které měly nastartovat regeneraci chudšího East Endu. Polovina z nich měla být cenově dostupná. Ve výsledku však tento podíl klesl přibližně na pětinu. Urbanisticky šlo o úspěšnou transformaci území, sociální ambice se ale naplnily jen částečně.

Paříž zvolila podobný přístup ve čtvrti Saint‑Denis. Olympijská vesnice pro hry 2024 se stala katalyzátorem rozsáhlé regenerace severního předměstí. Nová infrastruktura, veřejné prostory i bydlení zvýšily kvalitu lokality. Zároveň však přinesly ceny, které často převyšují okolní trh.

Milán se z těchto zkušeností poučil. Namísto bytů, které je nutné po hrách znovu přestavovat a znovu uvádět na trh, vzniká typologie, jež odpovídá poptávce od prvního dne po skončení olympiády.

Projekt Nový Rohan by mohl vyvrcholit stavbou národního centra čtenářské kultury s knihovnou

Třicet miliard, čtyři věže a hvězda architektury. Sekyra pozval do Prahy Libeskinda, na Rohanu navrhne náměstí

Praha získá první projekt Daniela Libeskinda. Jeden z nejuznávanějších světových architektů navrhl čtveřici rezidenčních domů Sekyra Flowers, které se stanou architektonickým centrem vznikající čtvrti Rohan City.

Přečíst článek

Architektonický koncept: současnost navázaná na milánskou tradici

Projekt vzniká na místě bývalého železničního brownfieldu Porta Romana, jednom z největších transformačních území v širším centru Milána. Urbanisticky navazuje na dlouhodobou strategii města přeměňovat opuštěné železniční areály na smíšené čtvrti s bydlením, službami a veřejným prostorem.

Architektonický jazyk vesnice kombinuje současný modulární urbanismus s historickou milánskou rezidenční typologií. Klíčovou inspirací je tradiční „casa di ringhiera“, což je činžovní dům s pavlačemi orientovanými do vnitrobloku, který historicky podporoval komunitní život i přirozené proudění vzduchu.

SOM tento princip převedl do současnosti, výsledkem jsou otevřené galerie, sdílené pavlače a hluboké lodžie fungují jako stínící prvek i sociální infrastruktura. Podélné dvory mezi budovami vytvářejí poloveřejný prostor, jenž má fungovat stejně během olympiády i v běžném studentském provozu.

Studentské koleje v Olomouci navrhlo architektonické studio Perspektiv

OBRAZEM: Už žádné staré koleje. Studenti v Olomouci dostanou luxus s fitness a kinem

Společnost Redstone chce zaplnit díru na trhu. V centru Olomouce plánuje postavit studentskou kolej podle návrhu architektonického studia Perspektiv.

Přečíst článek

Modulární výstavba a nízkoemisní řešení

Komplex tvoří šest prefabrikovaných budov doplněných o dvě rekonstruované historické železniční stavby. Prefabrikace mimo staveniště zkrátila dobu výstavby, snížila odpad i uhlíkovou stopu projektu. Což je klíčový faktor u staveb s pevně daným olympijským termínem.

Energetická strategie komplexu stojí na kombinaci pasivních i aktivních opatření, která mají snížit provozní emise i energetickou náročnost budov. Střechy jsou osazeny fotovoltaickými panely, zatímco velkokapacitní sdílené kuchyně omezují potřebu plně vybavených jednotek a tím i spotřebu energií. Architektura zároveň pracuje se stínícími terasami a pavlačemi, jež přirozeně regulují teplotu interiérů. Po skončení her navíc zpevněné plochy nahradí rozsáhlá výsadba zeleně, která pomůže ochlazovat mikroklima a zadržovat dešťovou vodu.

Jedním z nejvýraznějších rozdílů oproti Londýnu a Paříži je samotná bytová typologie. Zatímco letní olympiády tradičně vyžadují velkokapacitní sdílené byty, které se před hrami i po jejich skončení nákladně upravují, milánská zimní vesnice pracuje od počátku s dispozicí kompaktních studií. Každá jednotka má vlastní koupelnu, kuchyňský kout i plné vybavení a je navržena tak, aby byla bezprostředně po odjezdu sportovců obyvatelná studenty. Projekt se tak vyhýbá emisně i finančně náročným postolympijským rekonstrukcím. Právě tato slabina se naplno projevila právě u předchozích her.

Jan Klaška

„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku

„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.

Přečíst článek

Sociální rozměr: stejný problém jako jinde

Stejně jako v Londýně a Paříži se však i v Miláně ukazuje napětí mezi urbanistickou kvalitou a ekonomickou dostupností. Město s přibližně 220 tisíci studenty patří k nejdražším v Itálii. Průměrný nájem za pokoj dosahuje 664 eur měsíčně. Nový komplex zvýší kapacitu studentského bydlení o zhruba šest procent.

Z 1 700 lůžek ale bude pouze 450 nabízeno za dotované nájemné 592 eur včetně energií. Ostatní jednotky vyjdou na 739 eur za sdílený pokoj a až 1 065 eur za jednolůžkový, čímž se projekt stane jedním z nejdražších ubytování ve městě.

Podobně jako v případě Londýna a Paříže tak vzniká paradox. Projekty sice zvyšují kapacitu bydlení, ale ne vždy jeho dostupnost.

. Vestavěná konstrukce se památkově chráněné budovy nedotýká a stojí na šesti ocelových nohách.

Nejlepší evropská architektura? Tentokrát ji porota našla schovanou v Karlových Varech

Nejsou to mrakodrapy ani okázalé ikony. Nejlepší evropská architektura roku 2026 vzniká z omezení, rekonstrukcí a veřejných investic. A jeden z projektů, které dnes porota Mies van der Rohe Awards považuje za klíčové, najdeme překvapivě v Karlových Varech.

Přečíst článek

Město Milton Keynes ve Velké Británii

Jak řešit krizi bydlení? V Británii chtějí stavět nová města

Britský urbanismus se pyšní dlouhou tradicí městských experimentů. Nových sídel tu v minulém století vznikly desítky. Nyní se má koncept vrátit, aby zachránil zemi z krize bydlení. Stavitelé se však musí poučit z předchozích chyb.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Daně 2026: Jak mohou OSVČ legálně snížit daňovou zátěž

Průměrná mzda loni ve 4. čtvrtletí stoupla na 46 013 korun, reálně opět klesla
ČTK
 nst
nst

Daně jsou pro podnikatele jedním z nejcitlivějších témat. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si na rozdíl od zaměstnanců musí většinu povinností hlídat samy – zároveň ale mají větší prostor ovlivnit, kolik skutečně odvedou státu.

Rok 2026, kdy se podává daňové přiznání za rok 2025, nabízí poměrně širokou škálu legálních možností, jak daňovou zátěž snížit. Klíčová je správná volba výdajů, využití slev a nezdanitelných částí základu daně i sledování změn, které v posledních letech nastaly.

Paušální, nebo skutečné výdaje? První zásadní volba

Na rozdíl od zaměstnanců si OSVČ samy určují základ daně – buď pomocí skutečných výdajů, nebo paušálu. Právě toto rozhodnutí má zásadní dopad na konečnou výši daně.

„Volba mezi paušálními a skutečnými výdaji je jedním z klíčových rozhodnutí každého podnikatele. Paušální výdaje představují jednoduché řešení bez nutnosti evidovat jednotlivé náklady, ale zároveň mohou omezit možnosti další daňové optimalizace. Skutečné výdaje naopak umožňují odečíst reálné náklady spojené s podnikáním a v řadě případů vedou k nižšímu základu daně,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.

Bez ohledu na zvolený způsob mají OSVČ nárok na stejné základní slevy a odpočty jako zaměstnanci. Rozdíl je v tom, že u podnikatelů se jejich efekt často projeví už při samotném stanovení základu daně.

Až čtyři procenta bez rizika? Spořicí účty dál drží náskok před inflací

Úroky na spořicích účtech zůstávají vysoko, i když inflace klesá. Česká národní banka se změnami sazeb nespěchá, komerční banky také ne. Získat úrok nad tři, dokonce čtyři procenta stále jde. Klienti ale musí splnit různé, někdy komplikované, podmínky. Jak se v tom vyznat? Přinášíme srovnání únorových spořicích účtů.

Přečíst článek

Základní sleva a další osobní úlevy

Každá OSVČ může uplatnit základní slevu na poplatníka, která se odečítá přímo od vypočtené daně. Pro drobné podnikatele s nižšími zisky může znamenat výrazné snížení daňové povinnosti – někdy až na nulu.

Vedle toho lze uplatnit i slevy na invaliditu, držení průkazu ZTP/P nebo na manžela či manželku, pokud jsou splněny zákonné podmínky.

„Stejně jako u zaměstnanců už nejde o automatický nárok, ale o cílenou podporu pro konkrétní životní situace,“ upozorňuje Jana Jáčová z UOL Účetnictví.

Děti mohou přinést i daňový bonus

Daňové zvýhodnění na děti mohou využít také OSVČ. Pokud je jejich vypočtená daň nižší než samotné zvýhodnění, vzniká nárok na daňový bonus. Podmínkou je však dosažení minimální hranice příjmů, která je u podnikatelů přísně kontrolována.

Pro rodiny, kde jeden z rodičů podniká, může jít o rozdíl v řádu desítek tisíc korun ročně – a často i o to, zda se podnikání z pohledu rodinného rozpočtu vyplatí.

Spoření, pojištění i dary snižují základ daně

Podnikatelé mohou odečítat příspěvky na penzijní spoření, dlouhodobé investiční produkty či životní pojištění, pokud splňují zákonné podmínky. Tyto odpočty snižují základ daně a jejich efekt roste s vyšší daňovou sazbou.

Často využívané jsou také odpočty za dary na veřejně prospěšné účely, včetně bezpříspěvkového darování krve nebo kostní dřeně. V kombinaci s dalšími položkami mohou sehrát významnou roli.

Češi si půjčují víc, úroky klesají. Refinancování má prostor růst

Češi si nadále půjčují více. Objem nezajištěných spotřebitelských úvěrů meziročně vzrostl zhruba o devět procent a spolu s tím posílil i segment refinancování. Vyplývá to z dat České národní banky, která zároveň ukazují na dlouhodobý pokles úrokových sazeb u nových spotřebitelských úvěrů. To vytváří prostor pro refinancování starších půjček a možné snížení nákladů na jejich splácení.

Přečíst článek

Paušální daň: méně papírování, méně možností

Specifickou skupinou jsou OSVČ v paušálním režimu. Ten výrazně zjednodušuje administrativu, ale zároveň omezuje možnosti uplatňovat slevy a odpočty samostatně.

Podnikatel v tomto režimu nemůže optimalizovat daňovou povinnost pomocí dětí, manžela ani odpočtů na spoření – vše je zahrnuto v jedné měsíční platbě. I proto se řada OSVČ v roce 2026 znovu zamýšlí, zda se jim paušální režim stále vyplatí.

Na co si dát pozor

Některé dříve běžné odpočty už zákon neumožňuje. Zrušeny byly například odpočty za členské příspěvky odborům nebo školkovné. Přísnější jsou také podmínky u některých pojistných produktů.

Chyby v této oblasti patří mezi časté důvody doměrků a kontrol ze strany Finanční správa České republiky. OSVČ by proto měly pečlivě sledovat nejen to, co odečíst lze, ale i to, co už zákon neumožňuje.

Modelové příklady: paušál vs. skutečné výdaje
Příklad 1: OSVČ bez dětí, příjem 1 200 000 Kč

Varianta A – paušální výdaje (60 %)
Výdaje: 720 000 Kč
Základ daně: 480 000 Kč
Výsledná daň po základní slevě: přibližně 41 000 Kč

Varianta B – skutečné výdaje (850 000 Kč)
Základ daně: 350 000 Kč
Výsledná daň po základní slevě: zhruba 22 000 Kč

Rozdíl: Úspora asi 19 000 Kč ročně pouze na dani z příjmů.

Příklad 2: OSVČ s jedním dítětem, příjem 800 000 Kč

Varianta A – paušální výdaje (60 %)
Výdaje: 480 000 Kč
Základ daně: 320 000 Kč
Daň před slevami: cca 48 000 Kč
Po uplatnění slev a zvýhodnění může daň klesnout na minimum, případně vznikne nárok na bonus.

Varianta B – skutečné výdaje (600 000 Kč)
Základ daně: 200 000 Kč
Daň před slevami: cca 30 000 Kč
Po uplatnění slev je daň prakticky nulová a zvýhodnění na dítě se projeví jako daňový bonus vyplacený státem.

Rozdíl: Skutečné výdaje mohou přinést nejen nižší daň, ale i reálný příjem navíc. Rozdíl může činit 15 až 25 tisíc korun ročně.

Daně jako součást strategie

Pro OSVČ nejsou daně jednorázovou povinností, ale součástí dlouhodobého plánování. Rozdíl mezi podnikatelem, který daně řeší až na jaře, a tím, kdo s nimi pracuje průběžně, může dosahovat desítek tisíc korun ročně.

Rok 2026 nenabízí zkratky. Nabízí ale jasná pravidla – a prostor pro ty, kteří je dokážou využít.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Investice a daně. Kdy máte klid a kdy musíte vyplňovat přiznání?

Na přihlášení do systému paušální daně zbývá 14 dní. Komu se vyplatí?

Přečíst článek
Doporučujeme