Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pohrozil možnou reakcí Moskvy na posilování vojenské přítomnosti západních zemí v Grónsku. Reagoval tak podle agentury AFP na nedávné nasazení malých kontingentů evropských vojsk na tomto arktickém ostrově. Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat. Severoatlantická aliance dnes v arktickém regionu zahájila vojenské cvičení Arctic Sentry (Arktická stráž).
„V případě militarizace Grónska a budování vojenských kapacit zaměřených proti Rusku samozřejmě přijmeme odpovídající protiopatření, včetně těch vojensko-technických,“ prohlásil Lavrov v projevu k ruským zákonodárcům. Šéf ruské diplomacie zároveň obvinil Kodaň, že s 57 tisíci obyvateli arktického ostrova zachází jako s občany druhé kategorie, a dodal, že Spojené státy, Dánsko a Grónsko si musí celou situaci vyřešit samy.
Trump své snahy o získání ostrova dlouhodobě zdůvodňuje jeho strategickým významem pro USA a nedostatečným zabezpečením Arktidy, která je tak podle amerického prezidenta vystavena ruskému a čínskému vlivu. Jeho záměr získat ostrov a výhrůžky evropským zemím, které se proti jeho plánu postavily, způsobily mezi Evropou a USA diplomatickou krizi.
„Nemáme slov.“ Dánští vojenští veteráni protestovali proti Trumpovi
Asi 10 tisíc lidí se zúčastnilo pochodu k velvyslanectví USA v Kodani, který uspořádalo sdružení dánských válečných veteránů, píše agentura AFP. Pochod byl tichým protestem proti nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zlehčoval roli vojáků ze spojeneckých zemí NATO v Afghánistánu. Trump tvrdil, že se drželi mimo frontu.
Trump se však v lednu na fóru v Davosu s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem dohodl na rámcové dohodě o budoucnosti tohoto arktického ostrova a posílení bezpečnosti v celé arktické oblasti. Trump avizoval, že podrobnosti k rámcové dohodě o Grónsku sdělí zhruba za dva týdny. Vedoucí představitelé Grónska i Dánska však nadále zdůrazňují, že ostrov není na prodej a Grónsko o připojení ke Spojeným státům zájem nemá.
Cvičením Arctic Sentry se NATO snaží v arktickém regionu posílit svou roli a zmírnit napětí mezi Spojenými státy a evropskými spojenci. Už v době, kdy diplomatická krize mezi Trumpem a Evropou byla nejhlubší, zahájilo Dánsko společně s desítkou evropských zemí v lednu v Grónsku vojenské cvičení Arctic Endurance (Arktická odolnost).
Dnes také oznámila britská vláda, že do tří let zdvojnásobí počet vojáků rozmístěných v Norsku z 1000 na 2000. Vláda krok odůvodnila posílením bezpečnosti v Arktidě, a to s ohledem na rostoucí hrozby právě ze strany Ruska.
Kvalita espressa přestala být otázkou talentu jednotlivce. Ve světě, kde se káva připravuje napříč kancelářemi, hotely a veřejnými prostory, přebírají kontrolu technologie, data a automatizace.
Ještě donedávna byla kvalitní espresso káva výsadou kaváren. Dnes se stejné nároky objevují v kancelářích, hotelech i veřejných prostorech. Nejde jen o chuť. Káva má být stabilní, rychlá a bez zbytečných komplikací. A tomu se začíná přizpůsobovat i způsob její přípravy.
Zatímco dříve stála kvalita především na zkušenostech baristy, dnes se stále větší část odpovědnosti přesouvá na technologii. Vývoj profesionálních kávovarů se soustředína výkon i na přesnost jako je stabilní tlak, konzistentní teplota a opakovatelný čas extrakce.
Na tomto směru se podílejí i vývojové týmy značky WMF v rámci skupiny SEB Professional. Strategické vedení této oblasti má na starosti Martin Zouhar, prezident divize SEB Professional Beverage, jehož role spočívá v propojování technologického vývoje s realitou provozu: od kanceláří až po gastronomii.
Káva jako provozní standard, ne benefit
Kávovar dnes přestává být čistě mechanickým zařízením. Stále častěji pracuje se softwarem, ukládáním receptur a provozními daty. Technologie, které dříve patřily spíše do průmyslových aplikací, se postupně stávají součástí každodenního kávového rituálu. Vývoj se tak odehrává na pomezí laboratoře a reálného provozu.
V praxi to znamená, že profesionální kávový svět již není rozdělený jen na kavárenské páky a kancelářské automaty. Vedle plně automatických kávovarů, které tiše a spolehlivě fungují v kancelářích a hotelech, se prosazují i výkonnější kompaktní stroje určené pro místa s vyšším provozem. Zvláštní pozici pak zaujímají poloautomatické tradiční kávovary - portafiltry. Ty si zachovávají baristický rituál práce s pákou, ale část rutiny, která je náchylná k chybám, přenechávají spolehlivé technologii. Výsledkem je širší spektrum řešení, kde si každý provoz může zvolit míru pohodlí, kontroly i zapojení člověka – bez nutnosti slevovat z kvality.
Místo klasické recepce kavárna. Penta boří zavedená pravidla vstupu do kancelářských budov
Provoz recepce je nákladný na personál, vstupní lobby zase na metry čtvereční. Jak využít prostory lépe a ekonomičtěji teď zkouší developer Penta Real Estate v právě dokončené budově Metalica na Nové Waltrovce v Praze 5. Klasickou recepci nahradila kavárna a moderní technologie. A pokud je třeba lidský kontakt, například pro lepší orientaci v budově, mohou se příchozí obrátit pro radu na vyškoleného baristu.
Rozdíly mezi jednotlivými typy kávovarů se nejvíce projeví v reálném provozu. Menší kanceláře nebo pracovní týmy, kde se káva připravuje průběžně během dne, si vystačí s kompaktními automatickými stroji jako jsou nové WMF Elevation 10 a WMF Peak 50. Ty fungují spolehlivě a nevyžadují zvláštní pozornost. Ve větších kancelářích, hotelových snídaních nebo recepčních prostorech už jde o plynulý provoz během špiček. Stejně důležitá jako samotná rychlost je zde i stabilita. Schopnost zvládnout nápor bez kolísání kvality a bez nutnosti zkušené obsluhy.
Když do kávovaru vstoupí software
Poloautomatické kávovary, jako je WMF espresso NEXT, pak stojí trochu stranou této logiky výkonu. Nejsou určené primárně na objem, ale na situace, kde je káva součástí atmosféry. Hodí se do kaváren, hotelových lobby nebo moderních firemních prostor, kde má samotná příprava viditelnou roli. Technologie zde nepřebírá celý proces, ale zasahuje tam, kde má smysl – u rutiny, která má být pokaždé stejná.
Podle Jakuba Smolky, baristy a vítěze Czech Barista Championship, se role člověka v době „chytrých“ kávovarů nemění, ale vyvíjí. „Role člověka kvůli chytrému kávovaru nezmizí, ale vyvíjí se. Barista zůstává tím, kdo do procesu vnáší zkušenosti, záměr a smyslové posouzení. Technologie nedokáže pochopit chuťové cíle, kontext nebo emoce, ale lidé ano,“ říká Smolka.
Podle něj je klíčový moment ve chvíli, kdy je ideální chuťový výsledek jednou definován: „Jakmile máte ideální výsledek, chytrá technologie se stává neuvěřitelně výkonnou, protože dokáže toto rozhodnutí konzistentně a spolehlivě replikovat.“
Jste ohleduplní a staráte se o klima? Kodaň vás zve na kafe
Zatímco ve světě vznikají vůči turistům omezení nebo dokonce schytávají nevybíravé útoky, vedení dánské Kodaně chce s dopady masového cestování bojovat přátelským programem, který netrestá, ale odměňuje. Třeba za jízdu na kole nebo autobusem dostanete šálek kávy zdarma.
To má přímý dopad i na každodenní práci baristů. „Dříve byla velká část práce reakcí na měnící se podmínky – neustálé upravování mletí, receptur a nastavení stroje. Moderní systémy umožňují udržovat zvolenou recepturu s vysokou mírou stability a snadno ji replikovat nebo sdílet mezi týmy,“ popisuje Smolka.
Díky tomu se pozornost baristů přesouvá od technické obsluhy stroje k pohostinnosti, komunikaci a vytváření celkového zážitku. „Technologie odstraňuje z procesů zbytečné „tření“ a vytváří tak prostor pro to nejlidštější na naší práci,“ dodává.
Data jako nový garant kvality
Podobně vnímá vývoj i Radek Matuszewski, viceprezident pro Evropu. Podle něj vedly požadavky zákazníků ke zvýšenému důrazu na automatizaci a uživatelský komfort. „Vyvinuli jsme řešení pro studené nápoje, jako je nová funkce WMF Cooled Brew, a také plně automatizované systémy čištění a údržby, které snižují zátěž personálu a zajišťují stabilní výsledek bez ohledu na to, kdo stroj obsluhuje,“ vysvětluje.
Konzistence je podle Matuszewského založená na práci s daty. „Aby stroj připravil konzistentní espresso, musí sledovat klíčové parametry – dobu extrakce, teplotu i hrubost mletí. Díky neustálému monitorování dokáže odhalit odchylky a automaticky se přizpůsobit,“ říká. Data podle něj neslouží jen ke kontrole kvality, ale i k zajištění hladkého provozu a prevenci chyb dříve, než se projeví v šálku.
Zelenina dobývá restaurace. A hosté si ji objednávají dobrovolně, protože chutná
Vegetariánská a veganská jídla přestávají být pomalu a jistě pouhým doplňkem menu a stávají se plnohodnotným gastronomickým i byznysovým pilířem. Moderní restaurace ukazují, že práce se zeleninou, fermentací a lokálními surovinami je cestou k vyšší kvalitě, stabilnějším nákladům i širšímu publiku. Pražské bistro KRO patří mezi podniky, které tento posun ilustrují v praxi.
Zásadní rozdíl oproti vývoji před deseti lety vidí především v důrazu na flexibilitu. „Dnešní stroje musí zvládat daleko širší nabídku nápojů, přizpůsobení konkrétnímu provozu i firemní identitě a zároveň zůstat kompaktní a servisně přístupné,“ shrnuje Matuszewski.
Automatizace tak v kávovém světě nepůsobí jako popření řemesla, ale jako jeho přirozený vývoj. Stroje přebírají opakovatelné činnosti, zatímco lidem zůstává práce s chutí, servisem a obsahem. A právě díky tomu může dnes espresso chutnat stejně dobře v kanceláři jako v kavárně bez ohledu na to, kdo stojí u kávovaru.
Suchý únor učí Čechy pít jinak. Sahají po nealku, prémiových limonádách i kombuche
Suchý únor zvyšuje poptávku po nealkoholických alternativách destilátů, a to až o pětinu. Roste i zájem o prémiové limonády a fermentované nápoje. Vyplývá to z dat online supermarketu Rohlik.cz.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Gastro pod tlakem: Inflace a demografie mění pravidla hry
Francouzská technologická společnost Mistral AI investuje 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy korun) do výstavby datového centra ve Švédsku. Půjde o první zařízení tohoto typu mimo Francii a zároveň o významný krok směrem k technologické nezávislosti Evropy. Firma uvedla, že nové centrum nabídne plně evropské řešení v oblasti generativní umělé inteligence. O investici informovala agentura Agence France-Presse.
Mistral patří mezi přední evropské hráče v oblasti vývoje pokročilých modelů generativní AI. Přesto její tržby zatím zaostávají za americkými konkurenty, jako jsou OpenAI nebo Anthropic, a stejně jako většina firem v tomto sektoru zatím nevykazuje zisk. Právě evropský původ by se však podle odborníků mohl ukázat jako konkurenční výhoda. Otázky technologické suverenity totiž nabývají pro evropské politické lídry na významu.
Před dvěma lety založili AI firmu, nyní jsou ze tří třicátníků miliardáři
Tomu se říká úspěch. Tři Francouzi, kteří teprve před dvěma lety založili start-up zaměřený na umělou inteligenci Mistral, se už nyní dočkali pohádkového bohatství. A to díky investici od nizozemské společnosti ASML.
Na rozdíl od amerických společností se Mistral nezaměřuje primárně na chatovací nástroje pro běžné uživatele, jako jsou ChatGPT nebo Claude. Jeho strategie cílí především na podnikové zákazníky a firemní aplikace, kde vidí větší potenciál stabilního růstu.
Důvěru v další rozvoj firmy potvrzuje i zájem investorů. Loni v září společnost získala 1,7 miliardy eur a mezi hlavní investory se zařadil také nizozemský technologický gigant ASML. Hodnota Mistralu byla při tomto kole financování stanovena na 11,7 miliardy eur a generální ředitel Arthur Mensch uvedl, že tržby by letos měly překročit jednu miliardu eur. Investice do švédského datového centra tak představuje nejen expanzi firmy, ale i ambici posílit evropskou pozici v globálním závodě o dominanci v oblasti umělé inteligence.
Kyberšmejdi loni útočili ve velkém. Banky Čechům zachránily přes 12 miliard
Banky v Česku loni ochránily svým klientům rekordních 12,2 miliardy korun, které se podvodníci pokusili odčerpat, uvedla Česká bankovní asociace. Zachráněná částka je o 4,2 miliardy korun vyšší než před dvěma lety a potvrzuje, že bankovní sektor patří mezi lídry v oblasti bezpečnosti plateb.
Investice do technologických titulů zdaleka nejsou u konce. Potvrzuje to nový plán vlivného fondu Andreessen Horowitz, který plánuje do nových technologií napumpovat deset miliard dolarů. Vedle umělé inteligence se přitom chce zaměřit také na zbrojní inovace.
