Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Ze severu Evropy fučí. Němci vyrábějí rekordní množství levné elektřiny. Budou z toho profitovat i Češi?

Ze severu Evropy fučí. Němci vyrábějí rekordní množství levné elektřiny. Budou z toho profitovat i Češi?
Profimedia
Lukáš Kovanda

Vyplatí se Čechům počkat s fixací cen energií? Cena elektřiny v Německu v pondělí spadla nejníže v letošním roce. Němci vyrábějí rekordní množství energie z větru.

Okamžitá cena velkoobchodní elektřiny v Německu v pondělí klesla nejníže od začátku letošního roku, na úroveň 8,83 eura za megawatthodinu.

Signalizuje takto nízká cena na klíčovém evropském trhu také možné další zlevnění elektřiny v Česku, které je na německý trh poměrně úzce navázané? Vyplatí se českým domácnostem počkat s fixací cen elektřiny, ale i plynu, jehož cenový vývoj je s vývojem cen elektřiny spjatý?

Především je třeba říci, že za poklesem cen elektřiny v Německu stojí mimořádně větrné počasí v severní části Evropy. Z Atlantického oceánu se do ní přesouvá oblast nízkého tlaku vzduchu, která vyvolává či ještě vyvolá větrné počasí nejen v Německu, ale také v Británii nebo Skandinávii. Nebývale silné větry pocítí ovšem také Francie.

Silné větry zajistí zítra v Německu výrobu příslušné elektřiny v historicky rekordním objemu; měl by padnout dosavadní rekord z prosince 2023, vyplývá z modelu agentury Bloomergu. To tlačí zmíněnou okamžitou cenu nebývale nízko. Rekordní objem vyrobené elektřiny z německých větrných farem umožní šetřit při výrobě elektřiny prostřednictvím zemního plynu. Obchodníci jej tak mohou ve vyšší míře ukládat do zásobníků, které jsou ovšem i tak celoevropsky naplněné meziročně v nižším (asi tak o 15 procent) rozsahu.

Jan Palaščák: Čína může vypnout českou fotovoltaiku stiskem tlačítka

Jan Palaščák: Čína může vypnout českou fotovoltaiku stiskem tlačítka

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před několika dny varování před předáváním dat a vzdálenou správou zařízení původem z Čínské lidové republiky. Hrozby plynoucí z přímého propojení naší kritické infrastruktury s čínskými informačními systémy dokument hodnotí na úrovni „Vysoká,“ NÚKIB tedy jejich naplnění považuje za „pravděpodobné až velmi pravděpodobné.“ Jak by to mohlo vypadat v praxi, nastiňuje v komentáři Jan Palaščák ze skupiny Amper.

Přečíst článek

EU jako celek má zásobníky naplněny ze 79,6 procenta, přičemž pětiletý průměr činí 87,1 procenta. Citelně v plnění zásobníků letos zaostává například Nizozemsko. Česko patří k menšině zemí EU, které vykazuje naplněnost zásobníků, aktuálně 90,1 procenta, jež převyšuje pětiletý průměr pro tuto část roku, odpovídající 89,3 procenta.

S poklesem cen elektřiny a s růstem naplněnosti evropských zásobníků by se mohlo zdát, že poklesne také velkoobchodní cena elektřiny a plynu v Česku. A že tedy se může tuzemským domácnostem vyplatit s fixací počkat, aby se neuvázaly ke zbytečně vysokým cenám.

Nicméně kvůli nástupu topné sezóny, jež třeba v Česku nastává běžně v říjnu, lze přepokládat spíše tlak na růst cen velkoobchodní elektřiny. Pro třetí čtvrtletí letošního roku činí expertní prognóza ceny velkoobchodní elektřiny v Německu 81,95 eura za megawatthodinu, pro poslední letošní kvartál to pak je 91,59 eura za megawatthodinu, vyplývá dále z dat Bloombergu. V prvním čtvrtletí roku 2026 by cena měla činit dokonce 94,15 eura za megawatthodinu. Celoročně by v příštím roce měla být elektřina v Německu levnější o necelá tři eura na megawatthodinu, namísto letošních očekávaných 89,11 by měla stát 86,64.

Větrníky, ilustrační foto

Místo tanků větrníky. ČEZ chystá u Ralska větrný megaprojekt

Výstavbu větrného parku o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW) připravuje společnost ČEZ PV & Wind v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), by se tak stal největším větrným parkem v zemi, uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). V Česku byly na konci loňského roku větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 352 MW.

Přečíst článek

Letošní zlevňování velkoobchodní elektřiny by tak mírným tempem mělo pokračovat také v příštím roce, což se může promítnout také do podobně příznivého vývoje v Česku. Na druhou stranu, zlevnění podle všeho nebude tak výrazné, aby tuzemská domácnost citelněji ušetřila tím, že počká na ještě výhodnější fixační ceny. A to platí jak pro elektřinu, tak pro plyn.

Z uvedeného výhledu německých cen elektřiny v nejbližších čtvrtletích je také patrné, že dnešní okamžitá cena, oněch 8,83 eura za megawatthodinu, je opravdu mimořádně nízká. Vždyť cena odhadovaná pro čtvrté letošní čtvrtletí a první čtvrtletí 2026 má být dokonce více než desetkrát vyšší než ta dnešní. To proto, že tak vysoký objem elektřiny vyrobené prostřednictvím větru, jaký je realitou v těchto hodinách a dnech, není ani vzdáleně udržitelný. Nemá tedy smysl od něj odvíjet úvahy o možném dalším výraznějším zlevňování energií, a to ani v Německu, ani v Česku.

Komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Kdo by to čekal? Více než dvě třetiny zemí eurozóny mají horší rating než Česko

Stanjurovy tupé škrty připraví Česko o peníze z Bruselu
iStock
Lukáš Kovanda

Po pátečním zhoršení ratingu Francie ze strany agentury Fitch Ratings stoupl podíl zemí eurozóny, které mají u dané agentury horší rating než Česko, na dosavadní, historický rekord, jenž činí 70 procent. Poprvé v historii tak platí, že horší rating než Česko mají více než dvě třetiny zemí eurozóny. A co je šokující, ještě začátkem března roku 2008 měly všechny země eurozóny lepší rating než ČR, včetně Řecka.

Lepší rating než Česko vykazuje nyní dle Fitche pouze šestice zemí eurozóny. Jedná se o Německo, Nizozemsko, Lucembursko a dále Finsko, Rakousko a Irsko. Jenže hned tři z těchto zemí mají rating lepší o jeden jediný stupínek, jde o Finsko, Rakousko a Irsko, takže jejich rating spadá do stejné kategorie jako ten České republiky.

Všechny ostatní země, včetně Francie, Belgie, Estonska, Slovinska či třeba Španělska mají nejen horší rating než Česko, ale také rating nižší kategorie.

Rating nejvyšší, „tříáčkové“, nebo druhé nejvyšší, „dvouáčkové“, kategorie, do níž spadá i rating Česka, nyní v eurozóně vykazuje pouze šest zemí z dvaceti: Německo, Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko, Finsko a Irsko.

David Ondráčka: Politický chaos ve Francii: žádný kompromis, jen pořádné NON

Model francouzské 5. republiky se zdá vyčerpán, nikdo v něm není schopen reálně vládnout. Parlament je zablokovaný a není šance na dohodu, společnost je politikou znechucená a protestuje, a dluhy rostou.

Přečíst článek

Přitom ale Finsku agentura Fitch zhoršila rating letos koncem července, a to ze stupně AA+ na AA. Rakousku zhoršila rating také letos, začátkem června, a to rovněž ze stupně AA+ na AA. Irsko patří k málu zemí eurozóny, jimž se rating zlepšuje. Loni koncem května mu jej Fitch zlepšila z AA- na AA.

Česko drží momentálně známku AA-, a to nepřetržitě už od začátku srpna 2018, tedy posledních více než sedm let.

Zajímavé je, že za tu dobu byl stav tuzemských veřejných financí předmětem nesčetných leckdy vášnivých debat, ať už v rámci politické, odborné, či veřejné diskuse. Avšak s mezinárodně autoritativním pohledem zvenčí, tedy s pohledem ratingové agentury Fitch, to „ani nehnulo“. Doma není nikdo prorokem, dalo by říci.

Hned 14 z 20 zemí eurozóny, tedy oněch 70 procent, má nyní horší rating než Česko. To je dosud historicky rekordní údaj. Přitom ještě začátkem března roku 2008 měly všechny země eurozóny lepší rating než ČR, včetně Řecka a Slovinska, které euro přijalo roku 2007, a také včetně Kypru a Malty, které do eurozóny vstoupily roku 2008.

Euro měna

Co Bulharům přinese euro?

Eurozóna se rozšíří. Od 1. ledna 2026 do ní oficiálně vstoupí Bulharsko. Jak hodnotí ekonomové připravenost země na tuto skutečnost a co měnový přechod na euro Bulharům vlastně přinese.

Přečíst článek

Tedy zatímco ještě v březnu 2008 mělo 100 procent zemí eurozóny lepší rating než Česko, nyní, v září 2025, po zhruba 17,5 roku, je to již jen 30 procent.

Popsaný vývoj tedy odráží dramatické zhoršení stavu veřejných financí většiny zemí eurozóny v posledních necelých 18 letech, a to v době, kdy Česká republika své veřejné finance dokázala naopak dále zlepšovat.

Pouze tři země eurozóny nyní mají lepší rating než ČR v rozsahu větším než je jediný stupínek (investiční pásmo ratingových hodnocení má deset stupňů, spekulativní pásmo pak dalších dvanáct, dohromady tedy existuje 22 možných „známek“). Jde o zmíněné Německo, Nizozemsko a Lucembursko, které vykazují „známku“ AAA. Tyto tři země eurozóny také tedy vykazují jako jediné v eurozóně ratingové hodnocení vyšší kategorie než Česko (mají takzvané „tříáčkové“ hodnocení, AAA). Zmíněné Finsko, Rakousko a Irsko mají rating stejné kvalitativní kategorie jako Česko (vykazují totiž „dvouáčkové“ hodnocení, ať už AA či AA-). Všech ostatních čtrnáct zemí eurozóny pak vykazuje rating horší kategorie než Česko (tedy „jednoáčkový“ nebo ještě horší).

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Francie klesla na úroveň Malty. Poprvé v historii má horší rating než Česko

Přečíst článek
Macronovo předvolební fiasko. Další z ratingových agentur zhoršila Francii rating

Lukáš Kovanda: Další agentura zhoršuje Francii rating. Je to varování pro celou eurozónu

Přečíst článek
Český premiér Petr Fiala a francouzský prezident Emmanuel Macron v Praze

Lukáš Kovanda: Češi a euro. Chtěli jsme do elitního klubu, 20 let nato je vše jinak

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Češi milují Babiše. A hned po něm Okamuru

Šéf ANO Andrej Babiš
ČTK
Dalibor Martínek

Audio verze článku

Češi si přejí jednobarevný kabinet hnutí ANO. Podle průzkumu agentury Median je pro takové řešení 41 procent lidí. Vládu ANO s SPD chce 37 procent, Spolu, STAN a Piráty jen 31 procent.

Jednobarevná vláda skutečně není vyloučenou variantou. Samozřejmě, Babiš by za to musel tvrdě platit. Jakým způsobem není jasné. Možná v podobě úprav programu. To by ovšem hnutí ANO moc nevadilo. Jejich program není pro jejich voliče příliš podstatný. Důležitá je samotná osoba Andreje Babiše. Češi touží po vládě pevné ruky. Co konkrétně bude vláda dělat už příliš neřeší.

Může ovšem dojít i na platbu v podobě vlivných a lukrativních postů ve státní správě nebo státních firmách. Roli také může hrát, že Babiš se s Okamurou oba navzájem moc nemusejí. A ANO po oznámení volebního programu SPD okamžitě reagovalo, že rozhodně nemá v úmyslu vystupovat z Evropské unie. Na jiných částech programu se však průnik nějak najde.

Kdo bojuje o Poslaneckou sněmovnu? Přečtěte si jednotlivé profily:

Andrej Babiš >>>

Petr Fiala >>>

Tomio Okamura >>>

Vít Rakušan >>>

Další profily šéfů politckých stran zveřejníme opět o víkendu. 

Tvrdá páka

Babiš si bude SPD logicky předcházet. Nejen kvůli vládnutí, ale také proto, že nová Poslanecká sněmovna bude opět rozhodovat o vydání možného budoucího premiéra k trestnímu stíhání. A pražský městský soud má nyní jasné zadání, že je třeba v kauze Čapí hnízdo rozhodnout proti Babišovi. Vrchní soud totiž jasně uvedl, že šlo o dotační podvod.

Voliče to evidentně nezajímá, Babiše musí. Vydání ke stíhání by pro něj mohlo dopadnout i vězením. Okamura a Stačilo! na něj budou mít tvrdou páku.  

Stanjurovy tupé škrty připraví Česko o peníze z Bruselu

Kdo by to čekal? Více než dvě třetiny zemí eurozóny mají horší rating než Česko

Po pátečním zhoršení ratingu Francie ze strany agentury Fitch Ratings stoupl podíl zemí eurozóny, které mají u dané agentury horší rating než Česko, na dosavadní, historický rekord, jenž činí 70 procent. Poprvé v historii tak platí, že horší rating než Česko mají více než dvě třetiny zemí eurozóny. A co je šokující, ještě začátkem března roku 2008 měly všechny země eurozóny lepší rating než ČR, včetně Řecka.

Přečíst článek

Je celkem logické, že by si jako premiéra jednobarevné vlády přáli Babiše lidé nad šedesát let. Což také vyplývá z průzkumu. Staří mají s komunismem osobní zkušenost a jak známo, čím je člověk starší, tím více mu vadí novoty mládežníků a vzpomíná na staré dobré časy. O důchodce se Babiš ostatně nejvíce opírá. Za prvé jich je hodně, a nezapomeňme, že kvůli nim hnal až k ústavnímu soudu Jurečkovu penzijní reformu. Tady se s Okamurou jistě dohodnou.

Dá se čekat, že po volbách bude silná tendence důchodcům přidat, ber kde ber. A tito voliči to dobře vědí. Z Česka se ještě víc, než je tomu dnes, stane země zaslíbená staré generaci. Mladí budou muset hledat perspektivu více než dnes za hranicemi země.

Související

Doporučujeme