Ze severu Evropy fučí. Němci vyrábějí rekordní množství levné elektřiny. Budou z toho profitovat i Češi?

Vyplatí se Čechům počkat s fixací cen energií? Cena elektřiny v Německu v pondělí spadla nejníže v letošním roce. Němci vyrábějí rekordní množství energie z větru.
Okamžitá cena velkoobchodní elektřiny v Německu v pondělí klesla nejníže od začátku letošního roku, na úroveň 8,83 eura za megawatthodinu.
Signalizuje takto nízká cena na klíčovém evropském trhu také možné další zlevnění elektřiny v Česku, které je na německý trh poměrně úzce navázané? Vyplatí se českým domácnostem počkat s fixací cen elektřiny, ale i plynu, jehož cenový vývoj je s vývojem cen elektřiny spjatý?
Především je třeba říci, že za poklesem cen elektřiny v Německu stojí mimořádně větrné počasí v severní části Evropy. Z Atlantického oceánu se do ní přesouvá oblast nízkého tlaku vzduchu, která vyvolává či ještě vyvolá větrné počasí nejen v Německu, ale také v Británii nebo Skandinávii. Nebývale silné větry pocítí ovšem také Francie.
Silné větry zajistí zítra v Německu výrobu příslušné elektřiny v historicky rekordním objemu; měl by padnout dosavadní rekord z prosince 2023, vyplývá z modelu agentury Bloomergu. To tlačí zmíněnou okamžitou cenu nebývale nízko. Rekordní objem vyrobené elektřiny z německých větrných farem umožní šetřit při výrobě elektřiny prostřednictvím zemního plynu. Obchodníci jej tak mohou ve vyšší míře ukládat do zásobníků, které jsou ovšem i tak celoevropsky naplněné meziročně v nižším (asi tak o 15 procent) rozsahu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před několika dny varování před předáváním dat a vzdálenou správou zařízení původem z Čínské lidové republiky. Hrozby plynoucí z přímého propojení naší kritické infrastruktury s čínskými informačními systémy dokument hodnotí na úrovni „Vysoká,“ NÚKIB tedy jejich naplnění považuje za „pravděpodobné až velmi pravděpodobné.“ Jak by to mohlo vypadat v praxi, nastiňuje v komentáři Jan Palaščák ze skupiny Amper.
Jan Palaščák: Čína může vypnout českou fotovoltaiku stiskem tlačítka
Názory
EU jako celek má zásobníky naplněny ze 79,6 procenta, přičemž pětiletý průměr činí 87,1 procenta. Citelně v plnění zásobníků letos zaostává například Nizozemsko. Česko patří k menšině zemí EU, které vykazuje naplněnost zásobníků, aktuálně 90,1 procenta, jež převyšuje pětiletý průměr pro tuto část roku, odpovídající 89,3 procenta.
S poklesem cen elektřiny a s růstem naplněnosti evropských zásobníků by se mohlo zdát, že poklesne také velkoobchodní cena elektřiny a plynu v Česku. A že tedy se může tuzemským domácnostem vyplatit s fixací počkat, aby se neuvázaly ke zbytečně vysokým cenám.
Nicméně kvůli nástupu topné sezóny, jež třeba v Česku nastává běžně v říjnu, lze přepokládat spíše tlak na růst cen velkoobchodní elektřiny. Pro třetí čtvrtletí letošního roku činí expertní prognóza ceny velkoobchodní elektřiny v Německu 81,95 eura za megawatthodinu, pro poslední letošní kvartál to pak je 91,59 eura za megawatthodinu, vyplývá dále z dat Bloombergu. V prvním čtvrtletí roku 2026 by cena měla činit dokonce 94,15 eura za megawatthodinu. Celoročně by v příštím roce měla být elektřina v Německu levnější o necelá tři eura na megawatthodinu, namísto letošních očekávaných 89,11 by měla stát 86,64.
Výstavbu větrného parku o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW) připravuje společnost ČEZ PV & Wind v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), by se tak stal největším větrným parkem v zemi, uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). V Česku byly na konci loňského roku větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 352 MW.
Místo tanků větrníky. ČEZ chystá u Ralska větrný megaprojekt
Zprávy z firem
Letošní zlevňování velkoobchodní elektřiny by tak mírným tempem mělo pokračovat také v příštím roce, což se může promítnout také do podobně příznivého vývoje v Česku. Na druhou stranu, zlevnění podle všeho nebude tak výrazné, aby tuzemská domácnost citelněji ušetřila tím, že počká na ještě výhodnější fixační ceny. A to platí jak pro elektřinu, tak pro plyn.
Z uvedeného výhledu německých cen elektřiny v nejbližších čtvrtletích je také patrné, že dnešní okamžitá cena, oněch 8,83 eura za megawatthodinu, je opravdu mimořádně nízká. Vždyť cena odhadovaná pro čtvrté letošní čtvrtletí a první čtvrtletí 2026 má být dokonce více než desetkrát vyšší než ta dnešní. To proto, že tak vysoký objem elektřiny vyrobené prostřednictvím větru, jaký je realitou v těchto hodinách a dnech, není ani vzdáleně udržitelný. Nemá tedy smysl od něj odvíjet úvahy o možném dalším výraznějším zlevňování energií, a to ani v Německu, ani v Česku.