Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Češi a euro. Chtěli jsme do elitního klubu, 20 let nato je vše jinak

Český premiér Petr Fiala a francouzský prezident Emmanuel Macron v Praze
ČTK
Lukáš Kovanda

Páteční zhoršení ratingu Francie ze strany agentury Fitch podtrhuje, jak moc se eurozóna od roku 2004 změnila. Tehdy Česko coby „čtyřkař“ mělo vstupovat mezi „jedničkáře“, dnes je z Česka „dvojkař“ a má vstupovat mezi „horší trojkaře“.

Reklama

Když Česko 1. května 2004, vstupovalo do EU, mělo dle Fitche celkem 100 procent členských zemí eurozóny, včetně Řecka, lepší rating než ČR. Dnes, po pátečním zhoršení ratingu Francie, už je to jen čtvrtina zemí eurozóny. Lepší rating než ČR má jen Německo, Rakousko, Nizozemsko, Lucembursko a Finsko.

Německo, Nizozemsko a Lucembursko pak představují jediné tři země eurozóny, jimž se rating dle Fitche od 1. května 2004 nezhoršil. Zůstává v jejich případě stejný, totiž nejlepší možný, vyjádřený známkou „AAA“. Všem ostatním členským zemím eurozóny se ale od té doby rating zhoršil. Což odráží zejména jejich postupně narůstající veřejné zadlužení, které není kompenzováno dostatečným ekonomickým růstem.

Lukáš Kovanda: Další úder Macronovi. Rating Francie spadl na úroveň Česka. Jen pět zemí eurozóny má lepší rating než ČR

Další úder Macronovi. Rating Francie spadl na úroveň Česka. Jen pět zemí eurozóny má lepší rating než ČR

Světově významná agentura Fitch zhoršila rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny. Zdůvodňuje to výší předpokládaných rozpočtových schodků Francie letos a v příštím roce. Tyto deficity už jsou až příliš výrazně nad úrovní prostřední hodnoty deficitů vykazovaných skupinou zemí, do níž agentura Fitch dosud řadila právě i ve Francii, tedy skupinou zemí s hodnocením „AA“. Proto nově Francii přisuzuje o stupeň horší hodnocení, „AA-“, upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Z elitního klubu je klub pro propadlíky

Vyvstává tak legitimní otázka, zda se euro na tomto nepříznivém vývoji nepodílí. Podle řady jeho kritiků totiž prospívá hlavně Německu, jedné z mála zemí, jíž se rating nezhoršil, zatímco drtivě většině ostatních zemí eurozóny škodí. Vysoce produktivní německá ekonomika, předně její vývozci, má totiž těžit z toho, že je euro o něco slabší, než by byla marka, což činí německý export ve světě konkurenceschopnějším. Zato ovšem pro řadu dalších zemí eurozóny má být euro až příliš silné, což jejich konkurenceschopnost podvazuje. To se týká zejména takzvaného jižního křídla eurozóny, tedy zemí, jako je Itálie, Řecko či Portugalsko, ale částečně také právě Francie.

Reklama

Když Česko vstupovalo do EU, tedy 1. května 2004, měl jeho dluh, resp. schopnost jej splácet, v očích agentury Fitch hodnocení „A-“. Česko tak vykazovalo hodnocení, které bylo celých šest stupňů pod uvedeným nejlepším hodnocením „AAA“. S výjimkou Itálie, Portugalska, Belgie a Řecka měly tehdy všechny země eurozóny nejlepší hodnocení „AAA“. Itálie, Portugalsko a Belgie tehdy vykazovaly hodnocení „AA“, o dva stupně nižší, než je „AAA“. Řecko pak mělo v rámci eurozóny nejhorší rating, „A+“, tedy čtyři stupně pod „německým“ hodnocením „AAA“.

Prezident německé Bundesbanky Joachim Nagel

Eurozóna musí být při potírání inflace tvrdohlavá. Boj s inflací nekončí, varuje šéf Bundesbanky Nagel

Tvůrci úrokových sazeb v eurozóně musejí být při potírání inflace tvrdohlaví a sazby dál zvedat. Deníku Financial Times (FT) to řekl šéf německé centrální banky Joachim Nagel který se dostal do čela Bundesbank začátkem minulého roku. Německá centrální banka drží v ECB největší podíl, a má tak na její rozhodování velký vliv.

Přečíst článek

Česko se bankrotu bát nemusí

Pokud bychom tyto ratingy měli převést pro názornější uchopení na „známky jako ve škole“, pak osm zemí z celkem dvanácti, které 1. května 2004 eurozónu tvořily, mělo „jedničku“, tři „dvojku“ a pouze jedna, Řecko, „trojku“. Česko tehdy bylo „čtyřkařem“. Vstup do eurozóny, k němuž se tehdy zavázalo, pokud by k němu tehdy také došlo, by tak pro něj značil vstup do elitního klubu. Průměrná známka v eurozóně činila totiž tehdy „1-“.

Dnes je tomu radikálně jinak. Zatímco totiž Česku se rating dle Fitche od roku 2004 zlepšil, ze známky „4“ se vytáhlo na „2-“, tj. na hodnocení „AA-“, známka tehdejších zemí eurozóny se, jak víme, většinou zhoršila, u tří z nich zůstala stejná. Průměrná známka v eurozóně se tak nyní blíží „3-“. To není známka, kterou by vykazoval celek, jenž má ambici říkat si elitní klub.

Jednoduše řečeno, v roce 2004 se Česko coby tehdejší „čtyřkař“ zavázalo vstoupit do klubu „jedničkářů“. Dnes je z Česka „dvojkař“ a vstup do eurozóny by pro něj byl vstupem v průměru mezi „horší trojkaře“.  

Lukáš Kovanda: Končí „spanilá jízda“ koruny?  Dolů ji sráží rostoucí hrozba recese v USA

Lukáš Kovanda: Končí „spanilá jízda“ koruny?  Dolů ji sráží rostoucí hrozba recese v USA

Od minulého čtvrtka koruna proti euro oslabuje vůbec nejvýrazněji od loňského srpna. Vyvstává tak otázka, zda se růstový potenciál české měny nevyčerpal. „Spanilá jízda“ koruny ji za posledních dvanáct měsíců proti euru zpevnila do čtvrtka v tomto týdnu o sedm procent. Z významnějších relevantních světových měn proti euru za stejnou dobu posílila ještě výrazněji jen jediná, a to mexické peso, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Hlavně neusnout na vavřínech

Zatímco totiž rating Česka se stále postupně zlepšuje, rating eurozóny jako celku jde citelně dolů. Demonstruje to opět případ Francie, druhé největší ekonomiky eurozóny. Po pátečním zhoršení ratingu v podání Fitche má nyní Francie poprvé v historii stejný rating jako Česko. Jinými slovy, Česko poprvé v historii Francii svým ratingem „dohnalo“. Obě země jsou nyní „dvojkaři“. Jenže Francie byla dlouho neochvějně „jedničkářem“. „Jedničkářem s hvězdičkou“. Zato Česko „čtyřkařem“.

Vzhledem tempu, jakým tempem se Francii v posledních zhruba dvaceti letech rating zhoršuje a vzhledem k tomu, že se Česku v téže době o něco zlepšil, nelze vyloučit, že ji Česko už celkem brzy bude svým ratingem překonávat. Z Francie může být i „trojkař“.

Češi by se proto neměli nechat strašit tím, že spějeme k bankrotu, když si to z expertů ve světě vlastně nikdo nemyslí. Na druhou stranu, je třeba postupně dávat veřejné finance do pořádku, abychom o své stále se relativně lepšící globální postavení nepřišli. Snad k tomu výrazně přispěje konsolidační balíček, který vláda představí v květnu. Má jedinečnou příležitost výdaje pořádně osekat.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde

Reklama

Související

Lukáš Kovanda: Další úder Macronovi. Rating Francie spadl na úroveň Česka. Jen pět zemí eurozóny má lepší rating než ČR

Další úder Macronovi. Rating Francie spadl na úroveň Česka. Jen pět zemí eurozóny má lepší rating než ČR

Přečíst článek
Macronovo předvolební fiasko. Další z ratingových agentur zhoršila Francii rating

Lukáš Kovanda: Další agentura zhoršuje Francii rating. Je to varování pro celou eurozónu

Přečíst článek
Solární panely zdraží

Lukáš Kovanda: Solární panely zdraží. Je to jen další důkaz neschopnosti EU

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme