Místo tanků větrníky. ČEZ chystá u Ralska větrný megaprojekt
Výstavbu větrného parku o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW) připravuje společnost ČEZ PV & Wind v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), by se tak stal největším větrným parkem v zemi, uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). V Česku byly na konci loňského roku větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 352 MW.
Liberecký kraj má s větrnou energetikou dvacetiletou zkušenost. Nejstarším projektem jsou dvě obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem připojené do sítě v roce 2003. Kraji patří v Česku co do počtu elektráren třetí místo, v sedmi lokalitách stojí 31 větrných věží v okolí Hrádku nad Nisou a ve Frýdlantském výběžku. Zařízení s celkovým instalovaným výkonem 49 megawattů dodala loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) do sítě téměř 111 gigawatthodin elektrické energie.
Zatím největší je v kraji větrný park firmy JRD Group v Hrádku nad Nisou s 13 větrnými elektrárnami s instalovaným výkonem přes 26 MW, v plánu má firma přidat dalších šest. V oblasti Dolní Řasnice a Krásného Lesa na Liberecku plánuje stavbu sedmi elektráren společnost W.E.B Větrná energie. Stavbu další elektrárny zvažují v Jindřichovicích pod Smrkem, rozhodovat o tom budou v referendu. V Košťálově na Semilsku plánuje stavbu elektrárny firma Beneš Energo, o stavbě elektráren se jedná také třeba v Brništi a okolních obcích na Českolipsku.
Skupina Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře poslední energetickou krizi zvládla dobře, udělala si z ní ale jasný závěr. „Svět se mění a stává se více volatilním, nestabilním,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Milev, výkonný šéf této mezinárodní skupiny se sídlem v Praze. „Musíme být připraveni na to, že krize budou přicházet, umět s nimi žít, počítat s vyšší nestabilitou a výkyvy cen energií.“
Šéf Energo-Pro: S vodními elektrárnami různě po světě jsme odolní vůči krizím
Money
Projekt v Ralsku počítá s výstavbou 16 větrných elektráren s výškou až 166 metrů a průměrem rotoru do 163 metrů s celkovou výškou až 250 metrů v oblasti Svébořic a Náhlova. Výkon každé z elektráren by se měl pohybovat od 5,56 do 7,2 MW, celkový instalovaný výkon elektrárny by tak měl být od 88,96 do 115,2 megawattu. Po dokončení by celý park dokázal ročně vyrobit tolik elektřiny, kolik by jinak vzniklo spálením zhruba 200 tisíc tun hnědého uhlí.
ČEZ v oblasti Ralska provozuje na pěti místech solární elektrárny o celkovém výkonu 56 MW. Pro obyvatele Ralska je další záměr novinkou. „Určitě nás čeká veřejné projednání. Při té příležitosti se bude moct veřejnost vyjádřit, jestli tu větrné elektrárny chce, nebo ne. My se na základě toho k záměru postavíme,“ sdělil deníku starosta Ralska Miloslav Tůma (ANO). Vzhledem k malému osídlení území má za to, že by větrný park nemusel místním vadit.
Nová německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová v pátek vyloučila, že by se Německo mohlo vrátit k výrobě elektřiny z jádra. Návrat by podle ní vyžadoval příliš mnoho peněz a není pro něj ani shoda ve společnosti.
Jádro je passé a na větrníky není spoleh. Němci tlačí plyn
Politika
Velká část podobných projektů v Česku ztroskotá na nesouhlasu obyvatel. „Určitě nebudeme větrný park tlačit na sílu. Připravujeme ho s vědomím města Ralska, kterému jsme předložili první návrhy a vedeme další jednání. Celý proces je na začátku,“ řekl HN mluvčí skupiny ČEZ Martin Schreier. Pro obyvatele okolních obcí plánuje ČEZ benefity formou podpory komunitních projektů. Se zahájením stavby počítá v březnu 2007, hotovo by mělo být o dva roky později.
Prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních využívala do počátku 90. let sovětská armáda. K vojenským účelům ale sloužil už v první polovině minulého století. Oblast patří v zemi k nejzatíženějším lokalitám po pobytu sovětských vojsk, sanace území stála přes půl miliardy korun. Navzdory předchozímu působení armády je ale v oblasti nedotčená příroda s řadou přírodních památek. Část území patří od roku 2007 Libereckému kraji, který na bývalém letišti Hradčany plánuje fotovoltaickou elektrárnu s výkonem až 100 megawattů.
Čína začala v Tibetu stavět největší vodní elektrárnu na světě. Má jít o projet století, který bude stát biliony. Češi mají také svůj projekt století, je jím dostavba jaderné elektrárny Dukovany za stamiliardy. 
Projekty století. Češi mají Dukovany, Číňané vodní elektrárnu v Tibetu
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
