Kdo by to čekal? Více než dvě třetiny zemí eurozóny mají horší rating než Česko
Po pátečním zhoršení ratingu Francie ze strany agentury Fitch Ratings stoupl podíl zemí eurozóny, které mají u dané agentury horší rating než Česko, na dosavadní, historický rekord, jenž činí 70 procent. Poprvé v historii tak platí, že horší rating než Česko mají více než dvě třetiny zemí eurozóny. A co je šokující, ještě začátkem března roku 2008 měly všechny země eurozóny lepší rating než ČR, včetně Řecka.
Lepší rating než Česko vykazuje nyní dle Fitche pouze šestice zemí eurozóny. Jedná se o Německo, Nizozemsko, Lucembursko a dále Finsko, Rakousko a Irsko. Jenže hned tři z těchto zemí mají rating lepší o jeden jediný stupínek, jde o Finsko, Rakousko a Irsko, takže jejich rating spadá do stejné kategorie jako ten České republiky.
Všechny ostatní země, včetně Francie, Belgie, Estonska, Slovinska či třeba Španělska mají nejen horší rating než Česko, ale také rating nižší kategorie.
Rating nejvyšší, „tříáčkové“, nebo druhé nejvyšší, „dvouáčkové“, kategorie, do níž spadá i rating Česka, nyní v eurozóně vykazuje pouze šest zemí z dvaceti: Německo, Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko, Finsko a Irsko.
Model francouzské 5. republiky se zdá vyčerpán, nikdo v něm není schopen reálně vládnout. Parlament je zablokovaný a není šance na dohodu, společnost je politikou znechucená a protestuje, a dluhy rostou.
David Ondráčka: Politický chaos ve Francii: žádný kompromis, jen pořádné NON
Názory
Přitom ale Finsku agentura Fitch zhoršila rating letos koncem července, a to ze stupně AA+ na AA. Rakousku zhoršila rating také letos, začátkem června, a to rovněž ze stupně AA+ na AA. Irsko patří k málu zemí eurozóny, jimž se rating zlepšuje. Loni koncem května mu jej Fitch zlepšila z AA- na AA.
Česko drží momentálně známku AA-, a to nepřetržitě už od začátku srpna 2018, tedy posledních více než sedm let.
Zajímavé je, že za tu dobu byl stav tuzemských veřejných financí předmětem nesčetných leckdy vášnivých debat, ať už v rámci politické, odborné, či veřejné diskuse. Avšak s mezinárodně autoritativním pohledem zvenčí, tedy s pohledem ratingové agentury Fitch, to „ani nehnulo“. Doma není nikdo prorokem, dalo by říci.
Hned 14 z 20 zemí eurozóny, tedy oněch 70 procent, má nyní horší rating než Česko. To je dosud historicky rekordní údaj. Přitom ještě začátkem března roku 2008 měly všechny země eurozóny lepší rating než ČR, včetně Řecka a Slovinska, které euro přijalo roku 2007, a také včetně Kypru a Malty, které do eurozóny vstoupily roku 2008.
Eurozóna se rozšíří. Od 1. ledna 2026 do ní oficiálně vstoupí Bulharsko. Jak hodnotí ekonomové připravenost země na tuto skutečnost a co měnový přechod na euro Bulharům vlastně přinese.
Co Bulharům přinese euro?
Money
Tedy zatímco ještě v březnu 2008 mělo 100 procent zemí eurozóny lepší rating než Česko, nyní, v září 2025, po zhruba 17,5 roku, je to již jen 30 procent.
Popsaný vývoj tedy odráží dramatické zhoršení stavu veřejných financí většiny zemí eurozóny v posledních necelých 18 letech, a to v době, kdy Česká republika své veřejné finance dokázala naopak dále zlepšovat.
Pouze tři země eurozóny nyní mají lepší rating než ČR v rozsahu větším než je jediný stupínek (investiční pásmo ratingových hodnocení má deset stupňů, spekulativní pásmo pak dalších dvanáct, dohromady tedy existuje 22 možných „známek“). Jde o zmíněné Německo, Nizozemsko a Lucembursko, které vykazují „známku“ AAA. Tyto tři země eurozóny také tedy vykazují jako jediné v eurozóně ratingové hodnocení vyšší kategorie než Česko (mají takzvané „tříáčkové“ hodnocení, AAA). Zmíněné Finsko, Rakousko a Irsko mají rating stejné kvalitativní kategorie jako Česko (vykazují totiž „dvouáčkové“ hodnocení, ať už AA či AA-). Všech ostatních čtrnáct zemí eurozóny pak vykazuje rating horší kategorie než Česko (tedy „jednoáčkový“ nebo ještě horší).
