Když jsem četl programové prohlášení vlády, řada kroků je rozvojová, říká Dušan Kunovský zakladatel a majitel největšího stavitele bytů v zemi, společnosti Central Group. Řada opatření souzní s tím, co firma již posledních deset let říká. „Klíčové je přenést to z papíru, který snese všechno, do praxe,“ hodnotí plány budoucí vlády v oblasti bytové výstavby.

Nejdůležitější je zrychlení povolování nových staveb. „Povolovací procesy se dostaly do absolutně krizové situace,“ tvrdí. V Praze trvá někdy i více než deset let získat povolení na běžný bytový dům.

Za vlády Petra Fialy se podle Kunovského krize ještě prohloubila. Ze stavebních úřadů odešla řada lidí a některé úřady jsou úplně paralyzované. Nyní vláda deklaruje rozvoj bytové výstavby jako jednu z priorit. Jak ovšem upozorňuje Kunovský, nic neproběhne rychle. Je třeba projít legislativním procesem, úředníci musejí nová pravidla vstřebat. „Když se bude intenzivně konat, na konci tohoto volebního období by se to mohlo pozitivně projevit,“ domnívá se šéf Central Group.

Jistě se bude čekat, co bude s digitalizací. A teprve až ta bude funkční, a lidé se s ní naučí pracovat, přichází na řadu schvalování staveb. Kdyby se celý proces podařil do čtyř let, bylo by to „skoro na ohňostroj“. S tím souvisí i územní plánování, které je v Praze stále rigidní. Přestože náměstek primátora Petr Havlíček na podzim představil nový územní plán. Ten však bude schválen nejdříve v polovině příštího roku.

Důležitou otázkou je také rozpočtové určení daní, kdy velká část jejich výběru míří do regionů, a nedostatečné množství jde do velkých měst, kam se lidé z obcí chtějí přesouvat. „Myslím, že by se to určitě řešit mělo. Ale je to velmi horký politický brambor, takže fakticky chápu, proč Praha nebo jiná velká města zavádějí kontribuce,“ říká Kunovský. Kontribuce znamená, že developer kromě bytů staví třeba kruhové objezdy nebo školky. Což se ovšem promítá do ceny nových bytů. „Kontribuce jsou v průměru čtvrt milionu na byt. Peníze se projeví v ceně pro klienta. To je matematika, peníze nerostou na stromě,“ tvrdí Dušan Kunovský.

Kauza upraveného projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který odvysílal pořad britské veřejnoprávní stanice BBC, hýbe politickou i mediální scénou Spojeného království. Nedělní rezignace generálního ředitele BBC Tima Davieho a šéfky zpravodajství Deborah Turnessové označil deník The Daily Telegraph za největší krizi stanice za více než desetiletí. Analytici kladou otázky týkající se zaujatosti média i sporů uvnitř BBC, zatímco někdejší šéfredaktor bulvárního listu The Sun a nynější moderátor BBC David Yelland považuje Davieho pád za puč připravený Radou BBC.

Před týdnem The Daily Telegraph upozornil na interní audit v BBC, který na pochybení upozorňoval. Následně tlak na vedení BBC zesílil, což vedlo k rezignaci ředitele a šéfky zpravodajství. Jádrem kauzy je dokumentární pořad programu Panorama s kontroverzním sestříháním projevu, který Trump pronesl 6. ledna 2021 předtím, než jeho stoupenci ve Washingtonu zaútočili na Kapitol, sídlo Kongresu USA.

„Půjdeme ke Kapitolu a já budu s vámi a budeme bojovat. Budeme bojovat jako o život a pokud nebudete bojovat jako o život, už nikdy více nebudete mít zemi,“ zněl sestříhaný Trumpův projev. Ve skutečnosti ale interní zpráva uvedla, že výzva k pochodu ke Kapitolu přišla v 15. minutě proslovu a část o boji jako o život následovala o 54 minut později.

Trump se opřel do kritiků. Kdo je proti clům, je hlupák, uvedl

Leaders

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social označil za hlupáky lidi, kteří nesouhlasí se cly, které uvalil na dovoz z řady zemí světa. Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu nyní nejbohatší a nejrespektovanější zemí na světě, kde není téměř žádná inflace a ceny na akciovém trhu jsou rekordní. Země podle Trumpa zažívá nebývalé investice a všude vyrůstají nové továrny. Každému, kromě osob s vysokým příjmem, bude podle něj vyplacena dividenda ve výši nejméně 2000 dolarů, tedy asi 42 tisíc korun.

ČTK

Přečíst článek

Někdejší ministr kultury, médií a sportu John Whittingdale prohlásil, že práce ředitele BBC je jedna z nejtvrdších v mediální branži. Společnost totiž vytváří tisíce hodin obsahu, ve kterém podle něj může dojít k chybám. Dodal, že nyní bylo od dřívějších pochybení odlišné to, že když zpráva Radě BBC o problémech informovala, nic se nedělo. I poté, co se taková informace dostala do médií, měla podle Whittingdalea zareagovat BBC rychleji.

Yelland dnes v pořadu BBC Radio 4 řekl, že rezignace vedení je výsledkem puče, protože Rada BBC práci Davieho a jeho týmu dlouhodoně podkopávala. Tvrdil také, že část rady kvůli tomu spolupracovala se znepřátelenými šéfredaktory deníků, jistým bývalým premiérem či nepřáteli veřejnoprávního vysílání.

Takové vyjádření ale odmítl bývalý šéfredaktor The Daily Telegraph Charles Moore. „Absolutně klíčovou věcí BBC pro její přežití je její nestrannost,“ řekl Moore. Poznamenal, že místo obviňování z puče je třeba posluchačům říct, co bylo v interní zprávě a jak závažná obvinění obsahuje.

Orbán se dohodl s Trumpem. Maďarská výjimka z energetických sankcí USA potrvá rok

Politika

Výjimka z amerických sankcí, která Maďarsku umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, potrvá jeden rok. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl činitel Bílého domu.

ČTK

Přečíst článek

Pomalá reakce BBC

Ke kauze se vyjádřil i někdejší ředitel zpravodajství BBC Roger Mosey, který v pořadu BBC Breakfast řekl, že je mu odchodu Davieho líto, ale že sestříhání Trumpova projevu bylo neobhajitelné. Poznamenal také, že BBC o tom věděla a očividně reagovala pomalu. Mosey rovněž poukázal na jisté vnitřní politikaření, kdy Rada BBC je rozdělená v názorech na zpravodajství a na to, jak by se zpravodajství mělo řídit.

Někdejší vedoucí pracovník stanice BBC One Peter Fincham označil odchod Davieho a Turnessové za smutný den pro BBC. Prohlásil ovšem, že jedním z nejhorších zvyků BBC je to, že je v pořádku hrát mrtvého brouka. „Ta zpráva je z května a oni neudělali vůbec nic,“ zdůraznil.

Deník The Guardian k odchodu vedení BBC napsal, že mu předcházela série týdenních útoků pravicových médií na veřejnoprávní stanici. Výpady zpochybňující nezaujatost BBC začaly zveřejněním zmíněné interní zprávy. Ke kritice se v uplynulém týdnu přidala i mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová, která BBC označila za stoprocentně lživé zpravodajské médium a prohlásila, že britští daňoví poplatníci jsou nuceni platit účty za levičáckou propagandistickou mašinérii.

Trump už v neděli na své sociální síti Truth Social napsal, že vedení média opouštějí nečestní lidé. „Protože byli přistiženi při zmanipulování mého velmi dobrého (perfektního!) projevu z 6. ledna,“ uvedl.

Televize CNN, jejíž zpravodajství Trump v minulosti opakovaně kritizoval, v analýze uvedla, že k pádu vedení BBC nepřispěl jen Trump, ale vícero faktorů. Britský pravicový tisk podle CNN jako sup hodoval na špatné editaci a reakce BBC byla přinejmenším mdlá. Americká televize atmosféru kolem BBC označila za politicky otrávenou, mimo jiné každodenními spory o podobu pokrytí války mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Dodala, že v rezignacích bylo takřka slyšitelné úlevné vydechnutí.

Jako další faktor napjaté situace CNN připomenula, že britská vláda nyní prověřuje takzvanou královskou chartu, která určuje cíle i veřejnou úlohu BBC a financování stanice v podobě licenčních poplatků. Současná podoba charty na konci roku 2027 vyprší. Někteří konzervativní představitelé, jak uvedla CNN, stávající systém licenčních poplatků v době služeb Netflixu či Spotify kritizují jako přežitý. Na chystanou revizi poukázal v analýze i politický korespondent BBC Henry Zeffman.