Vyjednavači hnutí ANO, SPD a Motoristů se v zásadě dohodli na programu vlády těchto stran, řekl dnes České televizi (ČT) místopředseda ANO Karel Havlíček. Materiál ještě podle něj projednají stranická vedení, což může vést k jeho dílčím úpravám.

Program v pondělí vyjednavači představí předseda ANO Andrej Babiš prezidentovi Petru Pavlovi. "Jsme dohodnuti na úrovni toho vyjednávacího týmu," uvedl Havlíček. Předpokládá, že program proberou stranická vedení a bude do něj možná nutné ještě promítnout výsledky těchto debat. "Ale troufám si tvrdit, že v zásadě jsme hotovi," prohlásil místopředseda ANO.

Do chystaného programu se podle Havlíčka podařilo z drtivé většiny včlenit volební program ANO, bylo však třeba respektovat i názory partnerů. "Určité kompromisy jsme tam dělali, ve finále je to společné dílo," uvedl Havlíček. Cílem byl podle něj program, který bude reflektovat "středopravé ukotvení vlády se sociální kontrolkou, kterou tam bude zajišťovat hnutí ANO" a bude postaven konzervativně.

Jako poslední body vyjednavači probírali vědu a digitalizaci. Podle Havlíčka bude obnovena funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci, který by podléhal přímo premiérovi nebo vicepremiérovi. V končící vládě měli zodpovědnost za digitalizaci jednotliví ministři. "Zaměříme se na digitalizaci stavebního řízení," řekl Havlíček. Výdaje na vědu by chtěl zvýšit nad dvě procenta hrubého domácího produktu. Slib ANO o zvýšení až na 2,5 procenta během čtyř let možná v programu nebude, připustil.

ANO, SPD a Motoristé se již dříve dohodli na rozdělení resortů ve vládě, která by měla mít 16 členů. V kabinetu má mít devět křesel hnutí ANO, tři SPD a čtyři Motoristé. ANO má mít kromě premiéra ministry financí, průmyslu, zdravotnictví, práce, školství, vnitra, pro místní rozvoj a spravedlnosti. Odborníci nominovaní za SPD budou v čele obrany, zemědělství a dopravy. Motoristé získají ministerstva zahraničí, kultury, životního prostředí a budou mít nového ministra sportu, prevence a zdraví.

Česko nesouhlasí s klimatickým cílem EU, uvedl Fiala

Politika

Premiér Petr Fiala (ODS) zopakoval, že ČR nesouhlasí s unijním klimatickým cílem snížit emise skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040. Na nadcházející Evropské radě se o tom ale podle Fialy rozhodovat nebude. Zopakoval také, že Česko bude usilovat o odložení systému emisních povolenek ETS2.

ČTK

Přečíst článek

Je třeba podpořit schopnost Ukrajiny zasáhnout energetickou síť a vojensko-průmyslový komplex hluboko na ruském území, prohlásil Petr Fiala po jednání takzvané koalice ochotných. Londýnského rokování zemí podporujících Ukrajinu v jejím boji s Ruskem se český premiér účastnil prostřednictvím videokonference. Přímo v britské metropoli byli mimo jiné ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte. Setkání uspořádal britský premiér Keir Starmer se záměrem domluvit se v rámci koalice na krocích, které by vedly ke zvýšení tlaku na Rusko.

Starmer na tiskové konferenci po jednání prohlásil, že koalice usiluje o svobodu a bezpečnost všech Evropanů. „Vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl na adresu Ukrajinců. Zároveň označil ruského prezidenta Vladimira Putina za jediného člověka, který nechce konec války. Poznamenal přitom, že poslední ruské útoky na civilní cíle na Ukrajině jsou jasným důkazem toho, že šéf Kremlu odmítá mír. „Znovu a znovu odmítá šanci válku ukončit,“ dodal a ujistil, že státy koalice podpoří a posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Putinovi na Ukrajině docházejí peníze

Generální tajemník NATO Rutte na tiskové konferenci prohlásil, že Putinovi na Ukrajině docházejí peníze, vojáci i nápady. Zelenskyj zdůraznil, že mír se rodí z tlaku na agresora, a poděkoval evropským státníkům za dosavadní podporu Ukrajiny ve válce.

Fiala na síti X uvedl, že v rámci koalice ochotných panuje shoda, že v ukrajinsko-ruském konfliktu by mělo být co nejdříve dosaženo příměří na linii dotyku. Zároveň napsal, že je nezbytné zamezit financování ruské válečné mašinerie, a to zejména tlakem na ruský energetický sektor.

Aktualizováno

Trumpův nátlak zřejmě zafungoval. Putin vyslal do USA vyjednávače, který má urovnat vztahy

Politika

Kreml spěšně poslal do Washingtonu svého hlavního vyjednávače, aby zachraňoval vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, napsal server The Moscow Times. Cesta Kirilla Dmitrijeva do USA následuje poté, co Trump uvalil sankce proti ruským ropným společnostem Rosněfť a Lukoil a zrušil summit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Budapešti.

ČTK

Přečíst článek

Rutte řekl, že sankce ze strany USA uvalené na ruské ropné společnosti významně zvýší tlak na Putina. Podle generálního tajemníka tento krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukazuje, že šéf Bílého domu je absolutně odhodlán ukončit válku a nastolit trvalý mír na Ukrajině.

Zelenskyj poděkoval Trumpovi za sankce na ruské ropné společnosti a řekl, že stejný tlak je třeba vyvinout i na ruskou stínovou flotilu umožňující export ruské ropy navzdory sankcím a na ropné terminály. Dodal, že Ukrajina sama tlačí na ruskou ropnou infrastrukturu cílenými útoky pomocí dronů a raket, a zdůraznil, že tlak na ruský energetický sektor omezí možnosti Moskvy při financování války. Podle ukrajinského prezidenta chce naopak Rusko svými údery na ukrajinskou energetiku využít nadcházející zimy k prohloubení utrpení ukrajinského obyvatelstva. „Chtějí nás zlomit a dělají všechno pro to, aby toho dosáhli,“ dodal Zelenskyj.

Na tiskové konferenci byla přítomná také dánská premiérka Mette Frederiksenová, která na dotaz týkající se zmrazených ruských aktiv řekla, že doufá, že ještě letos dojde k využití těchto prostředků ve prospěch Ukrajiny. Připustila ovšem, že takzvaná reparační půjčka financovaná ze zmrazených aktiv je technicky obtížně proveditelná.