Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Týden tradera: Energetický trh nefunguje, cena ropy poroste, důvěra klesá

Týden tradera: Energetický trh nefunguje, cena ropy poroste, důvěra klesá
iStock
Kryštof Míšek

Nedávnou „medvědí rallye“ vystřídaly poklesy a volatilita. Obavy o ekonomický růst v Evropě a USA, pravděpodobný další růst úrokových sazeb v příštím měsíci a příliv negativních makro dat měly vliv na obchodování v týdnu. Z pohledu indexu S&P 500 se trhy ocitly i kolem 4100 bodů. A jaké události měly největší dopad na akcie?

Reklama

Podle v týdnu zveřejněných údajů se index nákupních manažerů PMI ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v srpnu propadl na nejnižší hodnotu za posledních 26 měsíců, když dosáhl 49,7 bodu. Podle předběžných údajů se na své 16měsíční minimum dostal také kompozitní index PMI, který dosáhl hodnoty 49,2. Ekonomická aktivita v měnové unii se dál propadá, a to může být negativní signál také pro domácí průmyslovou základnu, která je se západními trhy úzce propojena. V třetím čtvrtletí tak lze již téměř s jistotou očekávat ekonomický pokles v eurozóně. 

Petr Dufek: Tlak energetického trhu na domácnosti bude až neuvěřitelný

Z příběhu o tom, že stále vyšší ceny budou mít jen krátkého trvání a časem odezní, se čím dál více stává čistá fantasy. Cena elektrické energie na německém trhu dál prudce narůstá, a to jak v případě spotového trhu, tak i toho forwardového, kde se obchodují kontrakty na další roky. Nejenom, že přepisují dosavadní maxima, ale změnil se i jejich poměr. Cena elektřiny pro další rok je vyšší než ta současná, což znamená odklad happy endu, na nějž jsme doposud spoléhali, na neurčito, míní hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.

Přečíst článek

Inflační očekávání v eurozóně pod tlakem drahých energií mohou ještě výrazně růst. Pouze v srpnu se cena plynu zvýšila o 40 procent na 300 eur za megawatthodinu. Trh je evidentně naprosto nestabilní a přestal fungovat. Energetická krize může vést k dalšímu vzestupu inflace a růstu úrokových sazeb v Evropě. 

Daň si to vybralo na vztahu eura a dolaru, který se ponořil hlouběji pod paritu. Podle některých analytiků by mohlo euro směřovat až k úrovni 0,95 za dolar. Trhy v eurozóně zvýšily svoje odhady, kde podle nich budou úrokové sazby ECB v příštím roce vrcholit. Očekáván je zhruba růst sazeb až na přibližně dvě procenta v roce 2023. 

Plynovod, ilustrační foto

Češi se bojí drahých energií. Britové ještě více, inflaci mají nejvyšší za 40 let

Regulované účty za energie se lidem v Británii od října zvýší o 80 procent. Cenový strop na průměrnou domácnost se zvedne z 1971 liber (57 432 korun) ročně na 3549 liber (103 412 korun), uvedl energetický regulační úřad Ofgem. Dodal přitom, že ani na nově stanovené cenové úrovni by se růst nemusel zastavit. Británie přitom už teď bojuje s nejvyšší inflací za 40 let.

Přečíst článek

Německo kvůli nejistým dodávkám zemního plynu z Ruska snižuje spotřebu energií a zároveň aktivovalo záložní uhelné elektrárny. Úspory se nevyhnou také úřadům. Budovy, jako jsou radnice či úřady budou vytápěny maximálně na 19 stupňů Celsia. Ministr Síkela již avizoval, že by mohl svolat summit ohledně možného za stropování cen energií, které trápí nejen domácnosti, ale také energeticky náročný těžký průmysl. 

Boj o cenu ropy

V posledních týdnech se stupňovalo diplomatické úsilí ve snaze dospět k dohodě s Iránem ohledně jeho jaderného programu. V případě výrazného pokroku by mohlo dojít k následnému uvolnění sankcí, které omezují exportní možnosti této země na trhu s ropou. Příliv ropy by tak mohl do konce roku 2022 dosáhnout zvýšení až o 500 tisíc barelů denně. 

Berlínská katedrála ve snaze připojit se k úsporám energií na konci července vypnula na maximální míru své noční osvětlení.

Kratší otevírací doba, méně osvětlení i vytápění, vypnuté neony či fontány. Co chystá Evropa na tvrdou zimu?

Snižování teplot vytápění veřejných i kancelářských prostor, omezení veřejného osvětlení i neonových reklam a výloh, zkrácení otevírací doby obchodů či provozu fontán a vodotrysků i snižování stavu zaměstnanců. Evropské vlády, samosprávy, instituce a firmy hledají nejrůznější způsoby, jak snížit v následujících měsících spotřebu energií a přežít nadcházející zimu, která bude kvůli neustálému omezování dodávek plynu a ropy z Ruska jedna z nejtvrdších. Co vše se v Evropě včetně Česka chystá? Podívejte se na přehled.

Přečíst článek

Reakce OPEC na sebe nenechala dlouho čekat. Saúdská Arábie následně deklarovala, že by mohla naopak svou produkci snížit. Cena „černého zlata“ by tak posílila a vrátila se měřeno ropou Brent nad 100 dolarů za barel. Příliv většího množství ropy na trh by znamenalo také pokles cen benzínu, což by mohlo v konečném důsledku znamenat nižší inflační očekávání.  

Ruská federace se bude pokoušet vrátit na dluhopisové trhy a připravuje tak emisi „bondů“ pro lokální investoryVe fázi příprav jsou také dluhopisy denominované v čínském jüanu. Emitování těchto „papírů“ je součástí širší snahy o obnovu kapitálového trhu zasaženého sankcemi. Ruské firmy se již na vzniklou situaci adaptovaly a emitovaly své dluhopisy v jüanech, jedná se například o těžaře zlata Polyus a hliníkárenský kolos Rusal. 

Kudla v zádech ČNB

Vláda by mohla svými kroky podpořit inflační očekávání v ekonomice. V rámci dohody s odbory budou růst platy veřejných zaměstnanců od září o deset procent. Státní kasu to bude stát 1,1 miliardy korun. Změna se dotkne až 375 tisíc lidí pracujících ve veřejném sektoru. 

Evropský parlament

Banka UBS: Eurozóna už je v recesi. Zatím jen mírné

Recese v eurozóně nenastane. Už nastala. Alespoň to tvrdí bankéři prestižní švýcarské banky UBS. Zatím se jedná o recesi mírnou, protože do Evropy zatím stále přitéká ruský plyn. Pokud by byl plyn na příděl, půjde o mnohem hlubší problém, uvádějí ekonomové.

Přečíst článek

Jedná se o nemilou zprávu pro bankovní radu ČNB, která s tím moc nepočítala. Vláda by ráda usilovala o boj s inflací, ale podobné kroky ji mohou naopak opět zrychlovat. Více by se naopak mohla zaměřit na redukci agend, neefektivních úředníku a další kroky, aby mohla naopak těm více výkonným zaměstnancům výrazněji přidat, a přitom nepodporovat mzdově inflační spirálu, která stále hrozí vzhledem k utaženému trhu práce. 

Důvěra v českou ekonomiku v srpnu klesla potřetí v řadě, snížila se o 1,6 bodu na hodnotu 94,1. V červenci se přitom důvěra spotřebitelů dostala na nejnižší hodnotu v historii zjišťování, v srpnu stoupla o 3,5 bodu na hodnotu 77,1. Data, která přinesl ČSÚ, ukazují na pesimismus mezi podnikateli ve všech sledovaných odvětvích. V případě spotřebitelů se jednalo o mírné zlepšení, které, ale na podzim může vystřídat opět frustrace a obavy spolu s tím, jak se budou končit fixace cen elektřiny a plynu u dodavatelů.

Reklama

Související

ČEZ, sídlo

Lukáš Kovanda: Akcie ČEZ citelně rostou, neboť Piráti „odpískali“ spornou zpětnou daň z mimořádných zisků

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme