V Rusku začínají parlamentní volby, jejichž výsledek zřejmě nebude tím nejzajímavějším. Pozornost se upírá spíš k tomu, kolik lidí přijde hlasovat a jak silnou podporu získá Putinovo Jednotné Rusko. Podle analýzy CNBC totiž Rusové stále citelněji narážejí na ekonomickou cenu války – růst se zadrhl, stát zvyšuje daně a rozpočet zůstává pod tlakem. Do toho sílí spekulace, že po volbách může přijít další mobilizace.
Ekonomika EU loni mírně ožila – ale jen díky spotřebě domácností. Investice naproti tomu zamrzly, a to v rozsahu, který bývá typický spíš pro období recese.
Celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa v letošním roce povede ke zpomalení růstu světové ekonomiky, do recese ji ale neuvrhne, předpověděla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Řekla to před nadcházejícím jarním zasedáním fondu a Světové banky, které se koná příští týden.
Miliardář, investor a manažer jednoho z největších světových hedgeových fondů se obává zhroucení globálního měnového systému. Důsledky turbulencí v dluhopisech by mohly být pro měnový systém vážnějším šokem, než byla finanční krize v roce 2008, uvedl zakladatel společnosti Bridgewater Ray Dalio v pořadu Meet the Press televize NBC News.
Americká ekonomika je s největší pravděpodobností už teď v recesi. V rozhovoru v Ekonomickém klubu v New Yorku to řekl šéf americké investiční společnosti BlackRock Larry Fink. Podle něj mají tento názor šéfové mnoha firem. Fink také řekl, že obchodní politika prezidenta Donalda Trumpa, mimo jiné charakterizovaná zaváděním cel, povede k růstu inflace.
Pražská burza pokračuje podobně jako další světové trhy v rychlém oslabování. Index PX dnes odepsal 2,51 procenta na 1902,59 bodu. Po začátku obchodování se ale krátce dostal i pod hranici 1800 bodů. Později ztrátu částečně zmírnil. V červeném skončily všechny tituly. Aktivita na trhu byla výrazně nadprůměrná, celkový objem obchodů byl 2,37 miliardy korun.
Světová obchodní válka se stupňuje. Spojené státy včera oznámily nejvýraznější navýšení cel za poslední století. Přitom už dosavadní cla Trumpovy administrativy zvedla průměrnou celní sazbu uplatňovanou ze strany USA nejvýše od přelomu 30. a 40. let minulého století.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení rozsáhlých cel vyvolává velikou nejistotu a snižuje důvěru. Není však pravděpodobné, že by v blízké budoucnosti vyvolala recesi. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.
Růst spotřebitelských cen v eurozóně směřuje k 2procentnímu cíli Evropské centrální banky, ale podle předsedkyně Christine Lagardeové tento boj ještě není vyhrán. „Cíl je na dohled, ale nebudu vám říkat, že inflace je pod kontrolou,“ řekla v rozhovoru pro Le Monde, který citovala agentura Bloomberg.
Investory naráz svírá hned několik strachů. Z tvrdého přistání americké ekonomiky a tamní recese; ze splasknutí bubliny akciových titulů, jež v uplynulé době šponovalo nadšení z příznivého dopadu umělé inteligence (AI) do jejich ziskovosti; a v neposlední řadě z velké války na Blízkém východě, kde se schyluje k úderu Íránu na izraelské cíle, jejž USA a Izrael jistě nenechají bez odpovědi. Tel Aviv sám uvádí, že nyní válčí hned na několika frontách, a Spojené státy v oblasti Blízkého východu navyšují svoji vojenskou přítomnost.
Světem obchází přízrak recese, které se zřejmě mnohé země včetně Česká nevyhnou. Co ji způsobilo – ruská invaze na Ukrajinu a následný rapidní růst cen energií a potravin a opatření centrálních bank pro zpomalení inflace, covidová omezení v Číně i jinde působící zásadní potíže v dopravním řetězci, či další vlivy? A jak s recesí hodlají státy a firmy bojovat a jak dopadne na společnost?
Co je to recese a co ji způsobuje?
za recesi je označován pokles reálného hrubého domácího produktu (HDP) či zkráceně pokles ekonomiky po dvě nebo více následující čtvrtletí po sobě;
jejím důsledkem obvykle bývá vzestup nezaměstnanosti, útlum investic firem i vlád, pokles produkce, tržeb a zisků firem či propad do ztrát, pokles příjmů státních rozpočtů a prohlubování jejich schodku;
dlouhodobější recese bývá označována jako ekonomická deprese.
Americký dolar oslabuje. Jednoznačné vítězství demokratů v amerických kongresových volbách zmírnilo nejistotu na finančních trzích a podpořilo poptávku po rizikovějších aktivech.
Ceny ropy se prudce snižují, severomořská ropa Brent tak poprvé za čtyři týdny sestoupila pod psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel. Investoři nyní posuzují, jaký vliv bude mít vítězství demokratů v amerických kongresových volbách na další postup Washingtonu ve válce s Íránem.
Republikáni utrpěli porážku ve volbách do Kongresu kvůli válce s Íránem, napsal dnes americký viceprezident J.D. Vance na sociální síti X. Připustil to i prezident Donald Trump, poznamenal. Důvod neúspěchu Republikánské strany si všichni uvědomují, což musí být začátek konverzací o jejím dalším směřování, míní Vance. Republikáni ve volbách přišli o většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Přinést bezpečnější on-line prostředí, přísnější pravidla pro on-line tržiště a sociální sítě má nový zákon o digitální ekonomice, který přijala Sněmovna. Zákon přizpůsobuje české zákony evropskému nařízení o digitálních službách DSA (Digital Services Act). Nařízení má například pomoci posílit ochranu dětí v kyberprostoru. Zákon poslancům už v minulém volebním období předložila bývalá vláda Petra Fialy (ODS), ale Sněmovna ho do loňských voleb nestihla schválit.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, ve čtvrtek opět klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 21 haléřů na 48,79 korun za litr. Benzin pak budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 42,64 koruny, což je o 40 haléřů méně než dnes.
Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané zřejmě vzrostou příští rok zhruba o 13 miliard korun. Vyplývá to z novely, kterou dnes schválila Sněmovna. Vláda původně navrhovala meziroční růst o 21 miliard. Dolní komora částku koaličním pozměňovacím návrhem snížila. Důvodem je očekávaný vyšší výběr pojistného i nárůst počtu pečujících osob, které rovněž patří mezi takzvané státní pojištěnce.
Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat a v příštím roce zůstanou na nynější úrovni. Zákon navíc změní dosavadní jednodenní dálniční známku na známku 24hodinovou. Počítá s tím zákon, který dnes podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Senát umožnil přijetí tohoto zákona tím, že k němu nepřijal žádné usnesení.
Rusko doufá, že výsledky kongresových voleb ve Spojených státech nebudou mít vliv na úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru na Ukrajině. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trumpovi republikáni v úterních volbách ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.
