Ruská ekonomika se dostala do stagnace a mohla by vstoupit do recese, pokud centrální banka výrazněji nesníží úrokové sazby. Uvedl to podle agentury Reuters šéf největší ruské banky Sberbank German Gref na okraj Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku.
Americká ekonomika je s největší pravděpodobností už teď v recesi. V rozhovoru v Ekonomickém klubu v New Yorku to řekl šéf americké investiční společnosti BlackRock Larry Fink. Podle něj mají tento názor šéfové mnoha firem. Fink také řekl, že obchodní politika prezidenta Donalda Trumpa, mimo jiné charakterizovaná zaváděním cel, povede k růstu inflace.
Pražská burza pokračuje podobně jako další světové trhy v rychlém oslabování. Index PX dnes odepsal 2,51 procenta na 1902,59 bodu. Po začátku obchodování se ale krátce dostal i pod hranici 1800 bodů. Později ztrátu částečně zmírnil. V červeném skončily všechny tituly. Aktivita na trhu byla výrazně nadprůměrná, celkový objem obchodů byl 2,37 miliardy korun.
Americká investiční banka Goldman Sachs zvýšila pravděpodobnost recese ve Spojených státech z 35 na 45 procent.
Světová obchodní válka se stupňuje. Spojené státy včera oznámily nejvýraznější navýšení cel za poslední století. Přitom už dosavadní cla Trumpovy administrativy zvedla průměrnou celní sazbu uplatňovanou ze strany USA nejvýše od přelomu 30. a 40. let minulého století.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení rozsáhlých cel vyvolává velikou nejistotu a snižuje důvěru. Není však pravděpodobné, že by v blízké budoucnosti vyvolala recesi. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.
Růst spotřebitelských cen v eurozóně směřuje k 2procentnímu cíli Evropské centrální banky, ale podle předsedkyně Christine Lagardeové tento boj ještě není vyhrán. „Cíl je na dohled, ale nebudu vám říkat, že inflace je pod kontrolou,“ řekla v rozhovoru pro Le Monde, který citovala agentura Bloomberg.
Investory naráz svírá hned několik strachů. Z tvrdého přistání americké ekonomiky a tamní recese; ze splasknutí bubliny akciových titulů, jež v uplynulé době šponovalo nadšení z příznivého dopadu umělé inteligence (AI) do jejich ziskovosti; a v neposlední řadě z velké války na Blízkém východě, kde se schyluje k úderu Íránu na izraelské cíle, jejž USA a Izrael jistě nenechají bez odpovědi. Tel Aviv sám uvádí, že nyní válčí hned na několika frontách, a Spojené státy v oblasti Blízkého východu navyšují svoji vojenskou přítomnost.
Japonské akcie dnes prudce oslabily. Jejich hlavní index Nikkei 225 se propadl o 12,40 procenta a uzavřel obchodování na 31 458,42 bodu. Utrpěl tak nejprudší jednodenní pokles od roku 1987. Výrazně dnes oslabovaly také další asijské burzy, v Jižní Koreji krátce zastavili obchodování. Akcie po celém světě se dostaly pod silný tlak kvůli obavám, že ekonomika Spojených států by se mohla nacházet v horším stavu, než se předpokládalo.
Německá ekonomika zakončila rok 2023 v červených číslech. Letos by se podle odhadů měla z recese vymanit. Poroste ale jen málo.
Japonsko loni přišlo o postavení třetí největší ekonomiky světa, z této pozice ho sesadilo Německo. V posledním čtvrtletí loňského roku se země nečekaně propadla do recese kvůli slabé domácí poptávce, uvedla japonská vláda. Zpráva vyvolává nejistotu ohledně plánů japonské centrální banky ukončit v letošním roce svoji mimořádně uvolněnou měnovou politiku.
Prezident Petr Pavel si telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o pokračující podpoře Ukrajiny a pokroku v mírových jednáních. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlavy států se podle Hradu shodly, že je ve společném zájmu, aby mírová dohoda přinesla Ukrajině důstojný mír.
