Celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa v letošním roce povede ke zpomalení růstu světové ekonomiky, do recese ji ale neuvrhne, předpověděla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Řekla to před nadcházejícím jarním zasedáním fondu a Světové banky, které se koná příští týden.
Světová obchodní válka se stupňuje. Spojené státy včera oznámily nejvýraznější navýšení cel za poslední století. Přitom už dosavadní cla Trumpovy administrativy zvedla průměrnou celní sazbu uplatňovanou ze strany USA nejvýše od přelomu 30. a 40. let minulého století.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení rozsáhlých cel vyvolává velikou nejistotu a snižuje důvěru. Není však pravděpodobné, že by v blízké budoucnosti vyvolala recesi. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.
Růst spotřebitelských cen v eurozóně směřuje k 2procentnímu cíli Evropské centrální banky, ale podle předsedkyně Christine Lagardeové tento boj ještě není vyhrán. „Cíl je na dohled, ale nebudu vám říkat, že inflace je pod kontrolou,“ řekla v rozhovoru pro Le Monde, který citovala agentura Bloomberg.
Investory naráz svírá hned několik strachů. Z tvrdého přistání americké ekonomiky a tamní recese; ze splasknutí bubliny akciových titulů, jež v uplynulé době šponovalo nadšení z příznivého dopadu umělé inteligence (AI) do jejich ziskovosti; a v neposlední řadě z velké války na Blízkém východě, kde se schyluje k úderu Íránu na izraelské cíle, jejž USA a Izrael jistě nenechají bez odpovědi. Tel Aviv sám uvádí, že nyní válčí hned na několika frontách, a Spojené státy v oblasti Blízkého východu navyšují svoji vojenskou přítomnost.
Japonské akcie dnes prudce oslabily. Jejich hlavní index Nikkei 225 se propadl o 12,40 procenta a uzavřel obchodování na 31 458,42 bodu. Utrpěl tak nejprudší jednodenní pokles od roku 1987. Výrazně dnes oslabovaly také další asijské burzy, v Jižní Koreji krátce zastavili obchodování. Akcie po celém světě se dostaly pod silný tlak kvůli obavám, že ekonomika Spojených států by se mohla nacházet v horším stavu, než se předpokládalo.
Německá ekonomika zakončila rok 2023 v červených číslech. Letos by se podle odhadů měla z recese vymanit. Poroste ale jen málo.
Japonsko loni přišlo o postavení třetí největší ekonomiky světa, z této pozice ho sesadilo Německo. V posledním čtvrtletí loňského roku se země nečekaně propadla do recese kvůli slabé domácí poptávce, uvedla japonská vláda. Zpráva vyvolává nejistotu ohledně plánů japonské centrální banky ukončit v letošním roce svoji mimořádně uvolněnou měnovou politiku.
„I přesto, že se konsensus mezi investory a analytiky letos výrazně posunul od recesního scénáře, investiční ředitelé Rick Reider (BlackRock) a Vincent Mortier (Amundi) si myslí, že recese je naopak pravděpodobnější,“ píše ve svém komentáři analytik BHS Timur Barotov.
Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl vyšší, než předpokládala Česká národní banka v srpnové prognóze. Hrubý domácí produkt meziročně klesl o 0,4 procenta, když ČNB očekávala pokles o 0,7 procenta.
Spotřebitelská recese po půldruhém roce končí. Češi překonali dopady inflace a začínají už zase utrácet.
