V Rusku začínají parlamentní volby, jejichž výsledek zřejmě nebude tím nejzajímavějším. Pozornost se upírá spíš k tomu, kolik lidí přijde hlasovat a jak silnou podporu získá Putinovo Jednotné Rusko. Podle analýzy CNBC totiž Rusové stále citelněji narážejí na ekonomickou cenu války – růst se zadrhl, stát zvyšuje daně a rozpočet zůstává pod tlakem. Do toho sílí spekulace, že po volbách může přijít další mobilizace.
Ekonomika EU loni mírně ožila – ale jen díky spotřebě domácností. Investice naproti tomu zamrzly, a to v rozsahu, který bývá typický spíš pro období recese.
Celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa v letošním roce povede ke zpomalení růstu světové ekonomiky, do recese ji ale neuvrhne, předpověděla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Řekla to před nadcházejícím jarním zasedáním fondu a Světové banky, které se koná příští týden.
Miliardář, investor a manažer jednoho z největších světových hedgeových fondů se obává zhroucení globálního měnového systému. Důsledky turbulencí v dluhopisech by mohly být pro měnový systém vážnějším šokem, než byla finanční krize v roce 2008, uvedl zakladatel společnosti Bridgewater Ray Dalio v pořadu Meet the Press televize NBC News.
Americká ekonomika je s největší pravděpodobností už teď v recesi. V rozhovoru v Ekonomickém klubu v New Yorku to řekl šéf americké investiční společnosti BlackRock Larry Fink. Podle něj mají tento názor šéfové mnoha firem. Fink také řekl, že obchodní politika prezidenta Donalda Trumpa, mimo jiné charakterizovaná zaváděním cel, povede k růstu inflace.
Pražská burza pokračuje podobně jako další světové trhy v rychlém oslabování. Index PX dnes odepsal 2,51 procenta na 1902,59 bodu. Po začátku obchodování se ale krátce dostal i pod hranici 1800 bodů. Později ztrátu částečně zmírnil. V červeném skončily všechny tituly. Aktivita na trhu byla výrazně nadprůměrná, celkový objem obchodů byl 2,37 miliardy korun.
Světová obchodní válka se stupňuje. Spojené státy včera oznámily nejvýraznější navýšení cel za poslední století. Přitom už dosavadní cla Trumpovy administrativy zvedla průměrnou celní sazbu uplatňovanou ze strany USA nejvýše od přelomu 30. a 40. let minulého století.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení rozsáhlých cel vyvolává velikou nejistotu a snižuje důvěru. Není však pravděpodobné, že by v blízké budoucnosti vyvolala recesi. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.
Růst spotřebitelských cen v eurozóně směřuje k 2procentnímu cíli Evropské centrální banky, ale podle předsedkyně Christine Lagardeové tento boj ještě není vyhrán. „Cíl je na dohled, ale nebudu vám říkat, že inflace je pod kontrolou,“ řekla v rozhovoru pro Le Monde, který citovala agentura Bloomberg.
Investory naráz svírá hned několik strachů. Z tvrdého přistání americké ekonomiky a tamní recese; ze splasknutí bubliny akciových titulů, jež v uplynulé době šponovalo nadšení z příznivého dopadu umělé inteligence (AI) do jejich ziskovosti; a v neposlední řadě z velké války na Blízkém východě, kde se schyluje k úderu Íránu na izraelské cíle, jejž USA a Izrael jistě nenechají bez odpovědi. Tel Aviv sám uvádí, že nyní válčí hned na několika frontách, a Spojené státy v oblasti Blízkého východu navyšují svoji vojenskou přítomnost.
Světem obchází přízrak recese, které se zřejmě mnohé země včetně Česká nevyhnou. Co ji způsobilo – ruská invaze na Ukrajinu a následný rapidní růst cen energií a potravin a opatření centrálních bank pro zpomalení inflace, covidová omezení v Číně i jinde působící zásadní potíže v dopravním řetězci, či další vlivy? A jak s recesí hodlají státy a firmy bojovat a jak dopadne na společnost?
Co je to recese a co ji způsobuje?
za recesi je označován pokles reálného hrubého domácího produktu (HDP) či zkráceně pokles ekonomiky po dvě nebo více následující čtvrtletí po sobě;
jejím důsledkem obvykle bývá vzestup nezaměstnanosti, útlum investic firem i vlád, pokles produkce, tržeb a zisků firem či propad do ztrát, pokles příjmů státních rozpočtů a prohlubování jejich schodku;
dlouhodobější recese bývá označována jako ekonomická deprese.
V Rusku se od rozpoutání války proti Ukrajině nedaří dokončit více než 290 stavebních projektů celostátního významu za 9️⃣,5️⃣ bilionu rublů (asi 2,58 bilionu korun). Dalších 380 projektů ani nezačalo, napsal dnes server The Moscow Times s odvoláním na vlastní analýzu registrů federálních úřadů.
V případě, že má nečekaně mluvit anglicky, začne komunikovat bez obav zhruba 1️⃣8️⃣ procent Čechů s alespoň základní znalostí angličtiny. Dalších 60 procent pociťuje při mluvení nervozitu. Vyplývá to z průzkumu Ipsos Instant Research pro mezinárodní vzdělávací organizaci EF Education First, kterého se zúčastnilo 523 lidí.
Rusko a Gruzie dnes po dvou letech ✅ obnovily přímý dialog na úrovni zvláštních zmocněnců. Podle agentury Reuters to oznámilo ruské ministerstvo zahraničí s tím, že jednání, které se věnovalo obchodním a ekonomickým tématům, se uskutečnilo v Minsku. Vztahy mezi Tbilisi a Moskvou jsou od války v roce 2008 komplikované.
Hlavní témata dnešního jednání takzvané koalice ochotných v Berlíně budou, jak dosáhnout míru na Ukrajině a jak Ukrajinu do té doby udržet silnou. Před jednáním skupiny, která podporuje východoevropskou zemi v její obraně proti ruské invazi, to dnes řekl generální tajemník NATO 👨 Mark Rutte.
Export z Jižní Koreje od začátku roku překročil hranici jednoho bilionu dolarů (zhruba 2️⃣2️⃣,1️⃣6️⃣ bilionu korun). Hlavním motorem růstu je celosvětová poptávka po čipech pro umělou inteligenci, uvedlo dnes tamní ministerstvo obchodu. Jižní Korea se tak po Německu, Spojených státech a Číně stala čtvrtou zemí na světě, která tohoto milníku dosáhla, píše agentura Reuters.
Nejvyšší přípustné ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, v pátek o desítky haléřů 📉 klesnou. Maximální cena benzinu bude po delší době pod úrovní 40 korun, oproti dnešku klesne o 42 haléřů na 39,80 koruny za litr. Nafta zlevní o 48 haléřů na 45,20 koruny za litr. Vyplývá to z cenového rejstříku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Německo usiluje o to, aby se do příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie začlenil trvalý mechanismus financování Ukrajiny. Ten by mělo být obtížné zablokovat i případným odpůrcům další pomoci Kyjevu, jako je například 👱♀️ Marine Le Penová, pokud by příští rok zvítězila v prezidentských volbách ve Francii. Informoval o tom server Politico s odvoláním na vysoce postavené unijní zdroje.
Počet úřednických míst bude příští rok o 4362 📉 nižší než před pěti lety. Ministři by měli redukci úřadů věnovat ještě větší pozornost, řekl novinářům po dnešním zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda podle výsledků zasedání takzvanou systemizaci míst na úřadech pro příští rok schválila. K začátku roku 2026 bylo na úřadech podle dokumentu zveřejněného na webu úřadu vlády 73 152 míst, v roce 2022 uvádí 76 410 míst.
Předsedou Senátu byl dnes popáté zvolen ✅ Miloš Vystrčil (ODS). Stejně jako při předchozí volbě neměl protikandidáta, získal 69 ze 77 odevzdaných hlasů, tedy o sedm více než při minulé volbě šéfa horní parlamentní komory před dvěma lety.
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) ❌ vyloučil, že by se premiér Andrej Babiš (ANO) angažoval u vyhlášky o školním stravování kvůli zájmům potravinářských firem. Šťastný dnes při příchodu na jednání vlády novinářům řekl, že Babiš není ve střetu zájmů u vyhlášky ani ničeho jiného.