Reklama

Petr Dufek: Tlak energetického trhu na domácnosti bude až neuvěřitelný

Petr Dufek: Tlak energetického trhu na domácnosti bude až neuvěřitelný
iStock
Petr Dufek

Z příběhu o tom, že stále vyšší ceny budou mít jen krátkého trvání a časem odezní, se čím dál více stává čistá fantasy. Cena elektrické energie na německém trhu dál prudce narůstá, a to jak v případě spotového trhu, tak i toho forwardového, kde se obchodují kontrakty na další roky. Nejenom, že přepisují dosavadní maxima, ale změnil se i jejich poměr. Cena elektřiny pro další rok je vyšší než ta současná, což znamená odklad happy endu, na nějž jsme doposud spoléhali, na neurčito, míní hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.

Reklama

Ještě loni dosahovala průměrná cena jedné megawatthodiny na německém trhu necelých sto euro. Nyní stojí na spotovém trhu skoro 600 eur, u kontraktů na příští rok už dokonce překonala hranici 800 eur.

Kdo obsadí Pražský hrad na dalších pět let jako prezident, rozhodnou čeští voliči na jaře roku 2023.

Mají lidé víc makat, nebo jim má stát přidat? Co lze vyčíst z ekonomických programů kandidátů na prezidenta

Danuše Nerudová o ekonomice přednáší. Petr Pavel jí vůbec nerozumí, baví ho geopolitická témata. Dosud ohlášení kandidáti na prezidenta mají s ekonomickými otázkami různé zkušenosti. S energetickou krizí se ekonomika stává tématem dne. A tím i tématem prezidentských voleb. Přinášíme proto pro lepší orientaci voličů přehled ekonomického uvažování relevantních či oznámených kandidátů na prezidenta.

Přečíst článek

Teprve pro roky 2024 až 2026 finanční trhy počítají s levnější energií, ale i v tomto případě platí, že budoucí ceny jsou násobné ve srovnání s dřívější situací. Zhruba 400 eur pro rok 2024 znamená šestkrát dražší energii, než s jakou trhy kalkulovaly loni. 

Tlak energetického trhu na hospodaření domácností i firem je či bude až neuvěřitelný. Dodatečné náklady z titulu dražší elektřiny totiž jdou do stovek miliard korun, pokud těch zhruba 65 milionů megawatthodin (netto), které se u nás spotřebovaly v roce 2021, vynásobíme aktuálními či budoucími cenami.

Arsen Lazarevič: Nový úsporný tarif ignoruje novou realitu energetického trhu

Arsen Lazarevič: Nový úsporný tarif ignoruje aktuální realitu energetického trhu

Cena elektřiny roste, spotřebitelé si na vytápění mohou připlatit v příštím roce desítky tisíc navíc oproti současným, už tak vysokým cenám. Úsporný tarif téměř nic neřeší, zvláště u ohrožených domácností, míní analytik Arsen Lazarevič.

Přečíst článek

Reklama

Je tak jen otázkou času, kdy a jak na jednotlivé firmy či domácnosti nové ceny dolehnou. Fixace cen totiž šok z nových ceníků odsouvá, jak se o tom začínají přesvědčovat některé domácnosti, firmy i veřejný sektor. 

Viník je jasný - zelená revoluce a levný ruský plyn

Viníka současné situace asi netřeba dlouho hledat. Politika sázející na zelenou revoluci za podpory ruského plynu, a vytvářející slabinu evropské energetiky, se nyní – nikoliv ovšem poprvé, jak dokládá vývoj ceny elektřiny již v loňském roce – zřetelně ukázala.

Řešení, které by směřovalo právě na nabídkovou stranu energetického sektoru, se nedostává, a tak na řadu přicházejí pouze náplasti. Někde přímé kompenzace, jinde fixace maximálních cen či daňové úlevy, avšak ty samy o sobě s vysokou cenou závěrné energie vlastně nijak nepohnou. 

Premiér České republiky Petr Fiala

Dalibor Martínek: Vláda je jako plachta ve větru. Tápe ve všem. Teď jsou to energie

Proč chtěl vlastně Fiala vyhrát volby? Osvobodit Česko od Babiše? OK, ale co dál? Jak se ukazuje, nic moc dalšího tady není. Žádný plán, žádná strategie pro Česko. Jak se naše krásná země plná šikovných lidí stane lepší? Vláda nic neukázala. Znalostní ekonomika? Zmenšení byrokracie? Nic se nestalo.

Přečíst článek

Zdá se, že nezbývá, než se s vysokými cenami energií smířit a přizpůsobit se. Pro domácnosti to bude i s tzv. sociálním tarifem znamenat výrazné zvýšení nákladů na bydlení, a tedy i inflace, která se jako bumerang následně vrací v dalších dodatečných nákladech v podobě nových úrokových sazeb u hypoték nebo indexovaného nájemného.

Pro firmy drahé energie vytvářejí tlak na úspory, které jsou ovšem v některých případech v podstatě jen marginální. Moc možností v časech klesající konkurenceschopnosti jim nezůstává – zdražit, pokud jde, zavřít nebo se přestěhovat. V mezičase pak věřit, že problém sám o sobě odezní nebo se jej konečně chopí politika a začne jej skutečně řešit od základů. Schválně, co je pravděpodobnější?

Reklama

Související

Petr Fiala, premiér

Schodky až 300 miliard korun. Veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě pomůže inflace

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme