Hlídač státu, což je takový dobrovolnický spolek čtyř aktivistů, kteří mají bohulibý záměr vytvořit server, který má „být pomocí pro občany, aby mohli sami kontrolovat stát“, vytvořil žebříček nejlépe placených manažerů ve veřejně placené sféře. Projekt založil Michal Bláha, který se, jak praví na svém webu, „jeden den naštval a rozhodl se, že se stát musí co nejrychleji změnit.“
Petr Fiala oznámil nové jméno volebního kandidáta. Za občanské demokraty bude kandidovat nestraník Jan Lipavský. Ano, ve vládě je nestraník – ministr zahraničí. Celé to vymyslel nepostradatelný straník ODS Marek Benda. Původně jednal Lipavský s TOP09. Topkaři ostrouhali.
Rozdíly mezi platy žen a mužů se tak moc nezmenšují. I v dlouhodobém srovnání dochází ke zlepšení situace jen pozvolna, v roce 2000 byl rozdíl v platech žen a mužů 22 procent.
Vrcholným politikům a dalším představitelům státu vzrostou letos platy skoro o sedm procent. Sněmovna znovu schválila spornou platovou novelu, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Hlava státu vrátila předlohu poslancům zejména kvůli platům soudců, které mají letos meziročně v podstatě stagnovat. Opoziční zástupci varovali, že do předlohy stejně jako loni zasáhne Ústavní soud. Soudci již dřív ohlásili, že na něj hodlají v případě přijetí novely obrátit. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra sdělil, že zákon bude minimálně ze strany jednotlivých soudců žalobou napaden. Představitelé ANO a SPD trvali ve sněmovní debatě na zmrazení platů vrcholných politiků.
Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou, vyplývá z analýzy Platy.cz.
Vláda předvádí s platy politiků a soudců úplné brikule. V roce 2023 zmrazila politické i soudcovské platy. Chtěla veřejnosti předvést, že je s lidem na jedné lodi. Nyní ovšem protáhla sněmovnou opětovné zvýšení platů. Ovšem jak pro koho.
Sněmovna dnes schválila růst platů poslanců v letošním roce o 6,9 procenta. Základní plat poslance tak stoupne z loňských 102 400 korun na 109 500 korun. Zvýšení platů tak podle všeho překoná letošní inflaci.
Rok 2025 přináší významné novinky v oblasti mezd a sociálního pojištění. Zavádí se povinná elektronická komunikace pro dávky nemocenského pojištění, což slibuje snížení administrativní zátěže. Důchodci budou moci využít slevu na pojistném, zatímco minimální mzda vzroste na 20 800 korun měsíčně. Pro zaměstnance v rizikových profesích je připraven vyšší vyměřovací základ, zatímco podnikatelé se musí připravit na zvýšení minimálních odvodů. Přestože změny cílí na zjednodušení procesů a zlepšení podmínek, otázkou zůstává, jak zásadně ovlivní pracovní trh i administrativu zaměstnavatelů.
Státní zaměstnanci si příští rok polepší více než zaměstnanci soukromé sféry. To není úplně zdravé, když je stát ve stamiliardovém deficitu, vláda by měla citelněji snížit počet pracovníků „eráru“.
Není to žádné překvapení. Vláda se necelý rok před volbami celkem jednoduše dohodla, že milionu lidí, kteří jsou placeni z daní pracujících lidí a podnikatelů, přidá od příštího roku peníze. Mluví se o sedmi procentech v průměru, ale pro některé profese to bude i dvanáct procent. Učitelé, policisté, čert ví kdo ještě, prostě milion lidí, které tak trochu potřebujeme, ale kteří se také tak trochu umí vozit za cizí peníze, vydírat, a kteří nikdy nemají daleko k tomu, aby, když si usmyslí, vyhrožovali státu stávkou.
Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o 5000 korun. Odboráři se na tom dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS), řekla místopředsedkyně Odborového svazu justice Marie Šafrová. Nově by tak podle ní mělo na jedno rozpočtované místo připadat průměrně 42 370 korun měsíčně. Odbory nicméně nadále zůstanou ve stávkové pohotovosti, dokud se nedočkají systémové změny.
