Nově postavená pražská koalice si za jednu ze svých priorit bere školství. Zástupci Starostů, ODS a Prahy sobě deklarují, že chtějí pomoci učitelům, chtějí stavět školy. Je to takové lákavé téma. Pravdou je, že gymnázia nemají kapacity, studenti jsou trýzněni Cermatem, všichni na to hledí a mládež nemá kde studovat.
Odbory veřejného sektoru znovu tlačí na vládu Andreje Babiše, aby začala jednat o platech na příští rok. Premiéra žádají o konkrétní termín schůzky a varují, že září už může být pozdě, protože rozpočet na rok 2027 bude v pokročilé fázi příprav. Argumentují propadem reálných příjmů, nedostatkem lidí i tarify, které jsou v části veřejné sféry pod minimální mzdou.
Stále více zaměstnanců v ČR zajímá informace, kolik bere jejich kolega. Letos je to 62 procent, což je meziroční nárůst o pět procentních bodů. Skoro tři čtvrtiny lidí ví, nebo alespoň tuší, kolik bere jejich kolega. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila agentura Ipsos pro Provident Financial mezi tisícovkou respondentů.
Minimální mzda by se mohla od příštího roku zvýšit o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by podle odhadů mohla dosáhnout 26 900 korun. Růst nejnižšího výdělku ale zároveň zvýší náklady firmám, veřejnému sektoru i státu.
Češi ještě nemají západní výplaty, ale v některých cenách už Západ dohnali. Nová data Eurostatu ukazují, že bydlení a energie jsou v Česku dražší než průměr Evropské unie. A právě proto lidé cítí drahotu víc, než naznačují souhrnné statistiky.
Nejžádanější profese v Česku jsou stavební dělníci, řidiči nákladních vozů a ochranka. Poptávka je také po personálu restaurací, vyplývá z aktuálního rozsáhlého průzkumu Úřadu práce a Ministerstva práce a sociálních věcí. Jakkoliv se v Česku mluví o vzdělanostní ekonomice, nejvíc chybí dělníci bez vzdělání.
Polovina pracujících v Česku nemá ve firmě téměř žádné informace o mzdách a jen menšina zná pravidla, podle nichž se výdělky určují nebo zvyšují. Nedostatek transparentnosti přitom podle průzkumu Platy.cz výrazně podkopává důvěru zaměstnanců ve férové odměňování.
Ústavní soud ponechal v platnosti pravidla, podle nichž politici působící současně v obecní a krajské samosprávě pobírají za jednu z funkcí krácenou odměnu. A je to správně. Veřejná funkce nemá být sběratelská soutěž ani způsob, jak si z několika mandátů poskládat pohodlný příjem z veřejných peněz.
V Česku pracuje legálně milion a osmdesát tisíc cizinců, vyplývá z aktuální analýzy statistického úřadu. Číslo vychází z expertních odhadů ministerstva práce a průmyslu. Zahraničních pracovníků přibývá, ale jen pozvolna.
Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: místo úzké specializace volí otevřené dveře.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina si v loňském roce přišli na více než 15,8 milionu hřiven, tedy zhruba 7,7 milionu korun. Vyplývá to z majetkového přiznání hlavy státu, na které se odvolává server RBK-Ukrajina.
Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek v jihočínském Šen-čenu setká s prezidenty Číny a Ruska Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Uvedl to Bílý dům. Trilaterální jednání se mimo jiné zaměří na omezení jaderných zbraní. Tématem rozhovorů bude i Írán, jednání o Ukrajině se nepředpokládá, píší agentury AP a AFP s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele.
Lidé dnes mohou v tisícovkách obchodů 🛒 darovat potraviny či drogerii potřebným. Do celonárodní Sbírky potravin se zapojí zhruba 3560 prodejen. Podle organizátorů je to největší účast v podzimní části sbírky, loni na podzim se účastnilo asi 2800 prodejen. Sbírka se koná od 08:00 do 18:00.
Německá vláda plánuje odkoupit od energetických společností RWE a E.ON jejich podíly v britské jaderné ☢ společnosti Urenco. Agentuře Reuters to řekly tři osoby obeznámené s touto záležitostí. Hodnota transakce by mohla dosáhnout miliard eur a Německo již o ní jednalo s Británií a Nizozemskem, které ve firmě vlastní po třetině. Urenco patří mezi největší společnosti na obohacování uranu na světě.
Odchod z domovů kvůli extrémním projevům počasí hrozí na světě až 200 milionům lidí. Uvedla to v pátek na klimatické konferenci COP31 šéfka Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Amy Popeová. Popeová vyzvala k pomoci chudším zemím při financování adaptačních opatření.